|
|
Archeologie tvrze v českých zemích. K počátkům středověkých opevněných sídel
Laval, Filip ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Unger, Josef (oponent)
Archeologie tvrze v českých zemích K počátkům středověkých opevněných sídel Práce se věnuje tvrzím ve středověku českých zemí s ohledem na potřebu formulace nových otázek. Okrajově se dotýká terminologie, historického pojmosloví a jeho významové náplně. Pro poznávání funkcí tvrzí si všímá jejich zasazení ve struktuře souvisejícího osídlení. Za podstatné považuje výpověď vybraných písemných pramenů, jejichž kontext naznačuje právně historické souvislosti daných sídel. Samostatná kapitola je věnována rozboru několika příkladů archeologických výzkumů z českých zemí i z Evropy, které odkryly situace zařaditelné k tvrzím, popř. hradům, jimž předcházely méně výrazně nebo vůbec neopevněné objekty, a to při dodržení úzké prostorové kontinuity. To otevírá cestu ke zhodnocení otázky počátků daného druhu sídel. K tomuto problémovému okruhu práce přistupuje ve srovnávací analýze, která směřuje k určitému přehodnocení významu románského kostela se západní věží jako objektu, který je svým způsobem redukcí hradního modelu známého ze soudobého (12. stol.) západoevropského prostředí a který je založen na vztahu profánního a sakrálního objektu - věže a kostela/kaple. Do takto kulturně přiraveného prostředí nastupuje ve 13. stol. typ stavby, kterou označujeme jako tvrz. 1
|
|
|
Obodritský státotvorný proces ve středoevropské dimenzi (789-1178)
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Klíčová slova Polabští Slované, slovanské Polabí, Obodrité, populus, gens, nacio, stát, Meklenbursko- Přední Pomořansko, obodritský kmenový svaz Abstrakt Diplomová práce analyzuje a interpretuje zlomové události v průběhu státotvorného procesu tzv. obodritského kmenového svazu v období let 789-1178. Zaměřuje se především na rozbor písemných pramenů, na jejichž základě představuje tři modely nadkmenových celků v Polabí. Práce především polemizuje s tradičním evolucionistickým pohledem na vývoj kmenových svazů, který je považuje za primitivnější předchůdce raně středověkých států. V této souvislosti je zejména analyzován výchozí stav, z něhož obodritský státotvorný proces započal. Jedná se především o otázku, zdali se od vstupu Obodritů do psané historie jednalo od federaci více kmenů či o jeden velkokmen, jehož rozpad na přelomu 9. a 10. století znamenal další stupeň vývojového procesu. Pro následující období se práce snaží představit unikátní model tzv. kmenového státu, vzniklého společným působením nejrůznějších faktorů - tj. geografická poloha, aktuální politická situace v okolním prostředí, společenské změny v průběhu 11. a 12. století apod. Ve stejném duchu je v předkládané práci pojednáno i o vnitřních a vnějších faktorech, vedoucí k pádu obodritského kmenového státu na konci sedmdesátých let 12....
|
|
|
Proměna Lovosic ve středověku
Vodáková, Martina ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Předložená práce se věnuje proměně Lovosic ve středověku. Největší důraz je kladen na období od 11. do 14. století a v souvislosti s tím se dotýká středověké proměny. Hlavním východiskem pro získání představy o středověkém osídlení Lovosic je katalog archeologických nálezů a na jeho základě vzniklá mapa. Tyto údaje jsou obohaceny svědectvím písemných a kartografických pramenů. Značnou pozornost věnuji hrubému archeologickému datovacímu nástroji, tedy relativní a absolutní chronologii keramiky. Zároveň se snažím Lovosice zapojit do širšího kontextu ve vztahu ke komunikacím a blízkým Litoměřicím. Klíčová slova: středověk, středověká proměna, osídlení, Lovosice
|
|
|
Testamenty a testamentární praxe v kolínských městských knihách 1376-1401
Vojtíšek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tématem práce jsou testamenty dochované v kolínských městských knihách z let 1376 až 1401, které jsou analyzovány z pohledu právního, správního i z pohledu studia středověké zbožnosti. Na základě těchto pramenů má práce za cíl ukázat roli a funkci testamentu v rámci dědické praxe v královském městě Kolíně na konci 14. století. Integrální součástí práce je seznam testamentů excerptovaných z kolínských knih s datací, citací a stručnou charakteristikou.
|
|
|
Vztahy raně středověkých Čech a veletského kmenového svazu v letech 805-1035
Tomášek, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou vývoje vztahů raně středověkých Čech a slovanských kmenů v Polabí. Práce klade důraz na styky Čechů s veletským kmenovým svazem v letech 805-1035, srbskému a obodritskému svazu je v práci vymezen pouze omezený prostor. Přátelský a pravděpodobně i vojenský spolek Čechů a Veletů se projevoval zejména v jednotlivých střetech se sousední karlovskou, později otonskou říší. V práci je proto vybraným říšským tažením do Polabí a Čech věnována vysoká pozornost a na základě reakcí obou subjektů analyzuje možné příčiny projevů vzájemných přátelských vztahů. Podoba česko-veletského spolku se během sledovaného období měnila, což bylo způsobeno zejména vývojem mezinárodní situace ve střední Evropě. Předkládaná práce proto v jednotlivých kapitolách nastiňuje základní prvky mezinárodního středoevropského vývoje ve zkoumaném období. Práce si klade za cíl představit nejnovější výsledky bádání v oblasti zahraniční politiky raně středověkých Čech, na základě informací dobových pramenů určit pravděpodobný počátek, vývoj a zánik česko-veletského spolku, a v rámci možností přiblížit tuto doposud málo dotčenou problematiku.
|
|
|
Proměny otakarského mýtu v galerii národních dějin
Kofránková, Václava ; Čornej, Petr (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Žemlička, Josef (oponent)
Politické i myš l enkové přemety 20. století ovlivnily nejen vztah k dějinám j a ko c e lku, ale i z á j em o dějiny osobností a událostí. Životopisy velkých králů sice stále nacházely své čtenáře, ale příklon k hospodářským a sociálním dějinám začal pos tupně otupovat tradiční starší výklad dějin. Přesto se životní osudy slavných osobností stále stávaly přemětem politické a rgument a c e. Staré nacionální zášti, které působily v době bojů o státní právo, se draly na povrch i v období první republiky a před druhou světovou válkou. Své velké syntézy českých dějin tehdy vydali Václav Novotný (posmrtně zve ř e jněný spis Rozmach české moci za Přemysla II. Otakara, 1937) a Jos ef Šusta (,Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví, 1935). Snaha o nezatížené hodnocení minulosti ani nesporné kvality obou vědců nemohly zastřít j i s t ou nedůvěru k něme ckým sous edům. Obr ana Přemysla Otakara 11. před názory něme ckých historiků v sobě často skrývá prot iněme cký tón, který oba autory vracel do dob polemik z př e lomu 19. a 20. století.
|
|
|
Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. stol.)
Klimek, Tomáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Semotanová, Eva (oponent) ; Bolina, Pavel (oponent)
Tomáš Klimek Vnímání prostoru a orientace v krajině v českém středověku (12.-14. století) Perception of Space and Orientation in the countryside in the Czech Middle Ages (12th-14th century) Abstrakt Práce pojednává o vnímání prostoru a orientaci v krajině ve středověkých českých zemích od počátku 12. do konce 14. století. V úvodu autor popisuje jednotlivé aspekty vnímání prostoru v dobových kosmologických konceptech. Definuje odlišnost středověkého náhledu na prostor v podobě množiny konkrétních míst od moderní koncepce absolutního a bezpříznakového kosmu a analyzuje odraz jednotlivých rysů středověkého modelu v textech z českého prostředí. V rámci analýzy heterogenity prostoru se autor dále věnuje rekonstrukci vnímání náhledu na les jako na jeden z typů středověké krajiny, kterému je v historiografii často připisováno výjimečné postavení v imaginaci dobových lidí. Autor analyzuje výskyt literárního klišé lesa jako nepřátelského prostředí v narativních textech z českého kulturního okruhu a výsledek konfrontuje se závěry interdisciplinárního studia zabývajícího se zkoumáním poměrného zastoupení plochy lesů ve středověké krajině a jeho vývojem, stejně jako způsoby hospodářského využití lesa. Na tomto základě spolu s interpretací výsledků specifické analýzy popravčích knih z konce 14. století dospívá autor k...
|
|
|
Královny a věnná města v Čechách za vlády Lucemburků
Sejtková, Mirka ; Žemlička, Josef (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Dějiny měst mají v české historiografii dlouholetou tradici. Zájem o rodné či srdci blízké město vedl kroky nejen mnoha historiků ale i laických badatelů k napsání bezpočtu monografií o svých oblíbených městech. Někteří se snaží odvyprávět příběh vybraného města od samých počátků až do současnosti s přihlédnutím ke všem možným faktorům, jež ho ovlivňují, jiným stačí postihnout jen určitou etapu vývoje či problematiku. V zájmu této práce stojí skupina měst, která byla nazvána královskými městy věnnými. Přestože se věnná města dodnes hrdě hlásí ke své historické tradici, která je spojuje s českými královnami, jak můžeme vysledovat z názvů odborných knih, průvodců i webových stránek, zůstává problematika věnných měst, její počátky zvláště, opomíjená. Samozřejmě, že jednotlivá města, jež řadíme do tohoto okruhu, byla a jsou v zájmu především regionálních historiků a badatelů. Ale ucelených prací, které se věnují této instituci v širším rámci, existuje jen pár. Navíc období středověku je většinou odbyto na několika málo stránkách a hlavní pozornost bývá věnována spíše novějším obdobím, pro která se také pochopitelně dochovalo mnohem více pramenů.
|
|
|
Románské emporové kostely v Čechách a jejich zakladatelé
Gája, Robert ; Doležalová, Eva (oponent) ; Žemlička, Josef (vedoucí práce)
Románské emporové kostely tvoří nejvýraznější fenomén české církevní architektury. Chci upozornit především na jednolodní venkovské kostely se západní emporou. Naše země patří v Evropě mezi oblasti s jejich nejhojnějším výskytem. Jak historické tak uměnovědné bádání se snažilo tyto stavby a jejich účel vykládat v různých historických souvislostech. Především je spojovalo s určitou etapou ve vývoji sociální emancipace rané české šlechty a také s určitou vývojovou fází ve výstavbě farní sítě a v osamostatňování české církve od vlivu světských patronů. Ve své diplomové práci se chci proto věnovat románským emporovým kostelům z několika úhlů pohledu. Prvním úkolem bude zhodnocení jejich funkcí a úloh, které plnily v české středověké společnosti a zároveň vývoje emporových kostelů všeobecně v průběhu 13. a 14. století. Chci vlastně zachytit odraz společenských poměrů v ve vývoji sakrální architektury raného a vrcholného středověku. Na druhé straně se chci věnovat dobovému právnímu postavení těchto kostelů a případným změnám, které přinesla postupná emancipace církve a zavádění oficiálních stanovisek církve do běžného života. Zejména tu mám na mysli dobové právní názory laické společnosti na úlohu církevího majetku. A také jakou roli při tom sehrály zakladatelé kostelů a jejich nároky. A nakonec se budu věnovat...
|
|
|
Magdeburské právo ve městech severozápadních Čech v předhusitské době
Mareš, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Sulitková, Ludmila (oponent)
Počátky a rychlé šíření magdeburského městského práva v českých zemích ve středověku byly předmětem pozornosti historických věd již od doby vrcholného rozkvětu právní historie ve druhé polovině 19. století. Období velkého zájmu historické obce o toto téma ovšem končí v polovině minulého století a od té doby dochází spíše ke konzervaci starších stereotypně přebíraných náhledů a poznatků. Detailní pohled na již známé vývojové momenty ve spojení s využitím různých typů pramenů (od dosud dominantních normativních směrem k zatím málo využívaným dokladům právní praxe) otevírá nové možnosti snahám o hlubší poznání jednoho ze základních stavebních kamenů středověkých transformací 13. století. Magdeburské právo je fenomén překračující hranice regionů i států v rámci střední a východní Evropy, takže jeho výzkum v určité oblasti je vždy nutné zasazovat do širších souvislostí. Předkládaná práce se soustřeďuje na tři hlavní tematické okruhy z doby počátečního formování i vrcholného rozkvětu magdeburského právního okruhu ve středověkých Čechách. Nejdůležitějším městem této právní rodiny byly nejpozději od druhé poloviny 13. století severočeské Litoměřice, pozdější vrchní stolice pro všechna česká města téhož práva. Právě počátků městského práva v Litoměřicích je věnována první část studie. Východiskem úvah a zkoumání Je...
|
host ::
RSS.