Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 81 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Obraz vnitřní politiky Václava I. mezi lety 1230-1240 v diplomatických pramenech
Jeřichová, Jana ; Izdný, Jakub (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Má práce se zabývá vnitřní politikou Václava I. mezi léty 1230- , především za pomoci diplomatických pramenů. Je rozdělena podle příjemců Václavových listin do několika obla tí zájmu - předně církev, která byla vůbec největším příjemcem Václavových listin. rámci církve dominovaly církevní řády na které se v části věnované církvi zaměřuji. Mezi další oblasti zkoumání patří města, světské elity, vztahy mezi králem a markrabím Přemyslem a také přítomností královen v diplomatickém materiálu. Klíčová slova Václav I. české království 13. století diplomatické prameny vnitřní politika
Zajetí českého panstva patriciátem roku 1309 "aneb není nic krutějšího nad sprosťáka, když povýšení dosahuje"
Musílek, Martin ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
15. únor 1309. Většina lidí si pod tímto údajem představí pouhé jedno datum z minulosti, které se možná kdysi dávno museli naučit nazpaměť ve škole. Můžeme však k tomuto datu přistupovat také poněkud jinak. Co si třeba představit, že v tento jediný den se mohla stát řada událostí, o kterých už dnes nikdo neví. Odvíjela se řada lidských osudů, které již zapadly v hluboké minulosti. Díky práci středověkých autorů se nám však alespoň jedna událost zachovala. Tohoto dne došlo v Sedleckém klášteře a v Praze k zajetí českého panstva příslušníky pražského a kutnohorského patriciátu. Určitě to byla událost hodná zaznamenání, protože stavěla na hlavu "odvěký" řád. Středověká společnost se skládala z "trojího lidu". Podle středověkého vidění světa byly tyto tři kategorie dané Bohem a představovaly neměnný pozemský řád. 1 V čele trojvrstevné pyramidy stála světská moc neboli lidé meče (bellatores), hned za ní stáli duchovní, nazývaní také lidé modlitby (oratores). Kněží měli za úkol pečovat o lidskou duši a modlit se. Na konci středověké hierarchie nalézáme venkovský lid, lidé práce (laboratores), jejichž hlavním úkolem bylo pracovat.2 Tento vrcholně středověký koncept Adalberta z Corvey však ztrácel ve 13. a 14. století svou aktuálnost.
Český kníže a saský vévoda ve 12. století. Srovnání knížectví "Čechů" se saským vévodstvím Jindřicha Lva
Zelenka, Jan ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Jedním ze základních problémů domácí historiografie je poměr českého knížectví ke středověké říši. Ačkoliv otázka ztratila politický nádech, odpovídající momentálnímu vývoji česko-německých vztahů v průběhu předcházejících dvou století, neustoupila nijak do pozadí. Také německá literatura věnuje postavení Čech stále značnou pozornost. 11 Tématika je však z české strany přes nespočet prací řešena poměrně jednostranným způsobem. Literatura se v podstatě omezuje na zdůraznění výjimečnosti českého knížectví oproti říšským vévodstvím bez toho, aby některé z vévodství a pozici jeho vévody podrobněji přiblížila. 12 Nejde však jen o otázku srovnání mezi knížectvím a vévodstvím. Pokud se chceme zabývat postavením Čech a jejich knížete, musíme si nejprve položit otázku, jaká byla vnitřní struktura říše, jak fungoval vládní mechanismus a na čem byly založeny vztahy mezi jeho jednotlivými nositeli. Problém je o to složitější, že tento charakter nezůstával neměnný. Jeho nestálost byla dána již od základu faktem, že "regnum Teutonicum" nebylo moderní transpersonální institucí, nýbrž státním útvarem spočívajícím na osobních svazcích- tzv. "Personenverbandstaat".
Postavení venkovské ženy v přemyslovském období
Faltusová, Zuzana ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Doby, kdy byl středověk považován za temná staletí lidských dějin, která současného člověka nikterak neobohatila, jsou už minulostí. Dnes je naopak tématem velmi vyhledávaným jak badateli, tak i čtenáři. A samozřejmě jako i ostatní období, skrývá v sobě středověk témata více, či méně atraktivní. Pro svoji diplomovou práci jsem zvolila téma ženy ve středověku, respektive venkovské ženy v přemyslovském období. I když si jsem vědoma, že pod obecný pojem "venkovské ženy" by bylo možné zahrnout daleko širší spektrum osob jako manželky venkovských šlechticů nebo členky venkovských konventů, budu v této práci používat toto označení pouze pro příslušnice nižších sociálních vrstev jako byly manželky rolníků a ženy pracujíci na dvorcích velmožů.
Želiv, klášter v předhůří Vysočiny. Jeho majetky a sídelně historický vývoj do poloviny 14. století.
Bolerazká, Zuzana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Želiv, původně benediktinský konvent, přeměněný záhy (asi roku 1149) v premonstrátskou kanonii, měl velmi složité začátky. Trvalo delší čas, než svoji existenci stabilizoval a majetkově upevnil. Jeho umístění do hustých lesů na západní úpatí Českomoravské vrchoviny předurčovalo jeho roli v kolonizaci tohoto pohraničního území. Poměrně slušně uchovaná pramenná základna umožňuje podchytit hlavní fáze majetkového vývoje želivského klášterství a zařadit je do dobových souvislostí. Zajímavá, ale dosud málo sledovaná, je i role želivského kléru při odkrývání těžebních revírů na Jihlavsku a Humpolecku. Samotný klášter byl několikrát přestaven, což by se stěží uskutečnilo bez silné majetkové základny a jejího hospodářského využití. Právě její zmapování a vyhodnocení patří k cílům bakalářské práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Les v životě středověkého člověka na příkladu křivoklátského loveckého hvozdu
Trachtová, Nela ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala "Les v životě středověkého člověka". Vzhledem k tomu že téma dějin lesa je velmi široké, došlo k zúžení tématu pouze na oblast křivoklátského hvozdu, který byl ve středověku významným lovištěm českých knížat a králů a ve kterém došlo k, v Čechách ojedinělému, vybudování sítě královských hradů a hrádků. Jejich skutečná role dosud nebyla uspokojivě vysvětlena, jistá je pouze jejich lovecká funkce a jisté úlohy ve správě oblasti. Chronologicky jsem snažila zpracovat problematiku do doby před nástupem husitství, jako mezník jsem si vybrala konec vlády Karla IV. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, pro jejichž rozdělení jsem jako výchozí určila sociální stratifikaci lidí ve středověku. První je věnována obecně lesu ve středověku, druhá charakteristice zkoumaného regionu, jeho přírodním podmínkám a nástinu dějin. V dalších kapitolách se postupně zabývám vztahem panovníka k lesu, poté šlechtě, která v loveckém hvozdu sídlila, městům, která s ním sousedila či ležela přímo v jeho středu, a naposledy vesnickému osídlení v regionu, se kterým je spjato i získávání surovin a výroba, jak zemědělská tak i nezemědělského rázu. Hlavním pramenem pro mě pro dobu Přemyslovců byly především listiny vydávané panovníkem. Ty jsou až k roku 1283 vydány v edici Codex...
Kariéry biskupů ve 13. století
Rajterová, Petra ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Bakalářská práce se věnuje kariérním postupům biskupů ve 13. století. Je zaměřena na tři biskupy pražské diecéze: Mikuláše z Újezda (1240- 1258), Jana III. z Dražic (1258- 1278) a Tobiáše z Bechyně (1278- 1296) a s přihlédnutím k širšímu dobovému společenskému i politickému kontextu se snaží postihnout možnost kariérního postupu v církevní sféře. Předkládaný text vychází ze studia pramenů a dosud publikované, starší i novější literatury a opírá se o komparativní a prosopografickou metodu.
Lov zvěře v raném středověku
Vaníčková Žemličková, Andrea ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
(česky) Práce se věnuje lovu zvěře v raném středověku na území České republiky. Shrnuje poznatky písemných i ikonografických pramenů a porovnává je s výsledky archeozoologických souborů z lokalit datovaných do tohoto období. Práce se zabývá loveckým právem na našem území, revíry i organizací lovu. Převážná část práce je věnována samotné zvěři, druhům, které se lovily a jejímu využití. Protože lov nebyl v tomto období dostupný všem vrstvám obyvatel stejnou měrou, je sledován také podíl lovené zvěře na hradištích a sídlištích.
Ideál rytířského panovníka na příkladu alexandrovské epiky českého středověku
Rajterová, Petra ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se na základě studia pramenů a historiografické literatury věnuje pojetí ideálu panovníka přelomu 13. a 14. století. Jako primární prameny využívá středohornoněmeckou báseň Ulricha von Etzenbach Alexander a staročeskou báseň Alexandreida. Práce na základě porovnání obou básní sleduje pojetí ideálního rytířského panovníka. Diplomová práce zohledňuje práce historiků, literárních historiků a germanistů k vytčenému tématu, neklade si však za cíl filologický rozbor. Cílem diplomové práce je zhodnotit obě díla jakožto pramen historiografický a literárně-historiografický, na jehož základě lze sledovat a vyhodnotit představy středověkých autorů o ideálních panovnících. Diplomová práce současně zohledňuje domácí dvorské prostředí - panovnické i šlechtické, v nichž obě básně s "alexandrovskou" tématikou vznikaly. Práce se zabývá rovněž dvorskou rytířskou kulturou a v neposlední řadě dovozuje oblíbenost "alexandrovské" látky v českém prostředí i společenskou působnost a aktualitu obou děl.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 81 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Žemlička, J.
2 Žemlička, Jakub
3 Žemlička, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.