|
|
Epoché as a guideline to (inter)subjectivity. On the extent of Husserl's methodological influence on Levinas and Sartre
Matoušek, Josef ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato doktorská práce se zabývá dvěma z těch nejvýznamnějších postav kontinentální filosofie dvacátého století, Emmanuelem Levinasem a Jean-Paulem Sartrem. Protože myšlenka jejich kritického srovnání již byla provedena v minulosti, a literatura k tomuto tématu je již rozsáhlá, zvolil jsem specifickou redukci rozsahu onoho srovnání. Jako prostředek pro tuto redukci jsem zvolil zakotvení v díle Kris Sealey Moments of Disruption: Levinas, Sartre, and the Question of Transcendence, knize z roku 2013, která přináší do ohniska zájmu jejich pojetí transcendence. Vycházeje z jejích poznatků v několika ohledech, cíl mého textu je zvýraznění metodologických aspektů jejich myšlení, které - v jich překryvu - připisuji z velké části jejich ovlivnění Husserlem. Linie argumentů, kterou sleduji, postupuje od pojmu cogito a jeho metodologických souvislostí (fenomenologická redukce), přes povahu intencionálního vědomí rozvíjenou Levinasem a Sartrem, až nakonec k jejich vymezení subjektivity a fenomenálním popisu intersubjektivního setkání. Klíčová slova: epoché; fenomenologie; intersubjektivita; Edmund Husserl; Levinas a Sartre; Kris Sealey
|
|
|
Chytré domy, chytrá města
ŠVEC, Ondřej
Diplomová práce je zaměřena na koncept chytrých domů a chytrých měst. Cílem práce je zjistit skutečné využívání nových technologií ve zvolených objektech a doporučit další vhodná řešení pro blízkou budoucnost. Výstupem práce je vlastní návrh strategie Smart City České Budějovice.
|
|
|
Filosofie a deprese
Vodička, Marek ; De Santis, Daniele (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je představit vliv deprese na zkušenost a její proměnu v depresivním stavu. K dosáhnutí tohoto cíle se podívám na strukturu zkušenosti tak, jak jí zažíváme v běžném stavu. Odpověď na základní strukturu zkušenosti nám dá Husserl pomocí svého konceptu horizontu a zároveň fenomenologické redukce, která nás ke zkoumání struktury vyzívá. Jakmile položím základy této struktury představím koncept existenciálních pocitů vycházející z díla Matthewa Ratcliffa, díky němuž budu schopen se zaměřit na samotnou proměnu zkušenosti během depresivního stavu. Když porozumím tomu, jak se nám mění struktura zkušenosti, budu rovněž schopen zaměřit pozornost na určité symptomy, které jsou součástí zkušenosti deprese, a ukázat, co se změnilo oproti původní zkušenosti. Práce je dělená do čtyřech částí. První kapitola má za úkol představit depresi jako takovou a důvod, proč je žádoucí užít fenomenologický přístup, který může být velice nápomocný pro současné přístupy k depresi. Zároveň poukáži na fenomenologickou redukci a z ní odvozený fenomenologický postoj, který nám ukáže cestu, kudy a jak postupovat. V druhé části se seznámíme s horizontální strukturou zkušenosti v rámci, níž se také podíváme na existenciální pocity, které nám následně umožňují mít všechny intencionální emoce. Třetí část se pak zabývá...
|
|
|
Láska není švédský stůl
Martinovská, Tereza ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Jedním z řečníků Platónova dialogu Symposion je autor komedií Aristofanés, který se přidává k oslavným řečem na Eróta a vypráví mýtus o původu lásky. Podle Aristofana byli původně čtyřnozí a čtyřrucí lidé rozezleným Diem rozseknuti na dvě části a nyní nešťastně bloudí světem, dokud nenaleznou svou ztracenou polovinu a nespojí se s ní v sexuálním aktu. Aristofanes formuluje pojetí lásky jako touhu po splynutí s vlastní druhou polovičkou. Bakalářská práce se zabývá dvěma moderními filosofickými interpretacemi Aristofanova mýtu, jejichž autory jsou Emmanuel Lévinas a Robert Solomon. Zatímco Lévinas Aristofanův mýtus kritizuje jako egoistickou a incestní formu lásky, ve které osoba hledá pouze sebe sama a zapomíná na nekonečnou jinakost Druhého, Solomon mýtus o lásce jako splynutí dvou polovin považuje za přínosný, neboť jde formu lásky, jež má za podmínku rovnost partnerů nebo partnerek a která neopomíjí důležitou roli tělesnosti. Pojetí obou autorů otevírá mnoho zajímavých otázek. Lévinasova kritika a jeho následná pozitivní formulace asymetrického erotického vztahu sice uchovává jinakost Druhého, ale tato jinakost je založena na pohlavní diferenci, a navíc je formulována jazykem stereotypního pohledu na ženy. Solomon, jež klade partnerský vztah jako vztah rovnosti se zase obtížně vypořádává s tím,...
|
|
|
Beyond Psychology: Nietzsche and the Metaphysics of Agency
Váňa, Filip ; Matějčková, Tereza (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
V této práci se pokouším o rekonstrukci toho, co považuji za základ Nietzscheho filosofického projektu - jeho koncepci jednání (jeho "psychologii"). Hlavní účel této práce však není ani zdaleka exegetický. Naopak, na základě aktivního promýšlení Nietzscheho pestrého díla se snažím vypracovat ucelené pojetí fundamentální "logiky" jednání vůbec. Tedy toho, co to znamená být aktérem, jakožto specifickým druhem aktivní, jednající bytosti. V práci postupuji v několika krocích. Nejprve Nietzscheho projekt zasadím do historického kontextu a řeknu pár slov o tom, co nám může nabídnout. Dále zvážím Nietzscheho přístup k tomu, jak bychom měli uvažovat o duši (a psychologii samotné) a pokusím se objasnit jeho klíčové psychologické pojmy. První část práce uzavřu vypracováním formálního konceptu organismu a jeho propojením s Nietzscheho pojmem "vůle k moci". Ve druhé části se pak "psychologie" promyšlená v části první střetne s etikou. Nejprve se zaměřím na Nietzscheho (internalistickou) teorii motivace, vycházející právě ze samotného pojetí života, a pečlivě promyslím jeho pokus o dekonstrukci dichotomie sobeckosti a nezištnosti, jež má tvořit základ Nietzscheho "morální psychologie" a jeho zavržení tradiční morálky. Zde dojdu k závěru, že Nietzscheho úvodní kritika morálky selhává, zároveň však předvedu, že...
|
|
|
Vliv zrodu kinematografie na filosofické pojetí času
Renotière, Gina Agatha ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Čas byl a zůstává jedním z nejstěžejnějších témat filosofie. Myslitelé všech dob i národností přicházeli s novými definicemi. Ale ať už je čas pohybem, rozpětím duše nebo vědomým plynutím, příchod filmu těmito definicemi otřásl. Film nám představuje situac jiném světě, v němž postavy najednou skáčou ze současnosti do minulosti během zlomku sekundy, kde se události několika let vejdou do několika desítek minut a kde se čas podle všeho nepodřizuje žádným pravidlům. Je tomu ale skutečně t této práci bude mým cílem prozkoumat, jak přistupuje k problému času v čem se její pojetí kinematografického času liší od pojetí času obecně. Budu se opírat převážně o pojetí času Henriho Bergsona a jeho ap Klíčová slova: Čas, Filosofie filmu, Kinematografie, Filmový čas, Trvání, Krystal času, Štěpení času
|
|
|
Jazyk a instituce
Kučerová, Barbora ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Záměrem této práce je objasnit normativní charakter jazyka, tedy jak jsme v každé řeči vázáni určitým systémem pravidel. Tento normativní charakter jazyka budeme zejména zkoumat s ohledem na dvě ústřední otázky: v čem se tato normativita jazyka zakládá a jaké momenty ji konstituují. V první části práce podáme interpretaci děl tří autorů - Ferdinanda de Saussure, Charlese S. Peirce a Pierra Bourdieu - a zaměříme se na otázku, co normativitu jazyka zakládá. Zde půjde zejména o vyjasnění vztahu jazyka k společenskému konsensu, k zvyku a jednání a k institucím. V druhé části práce podáme definici instituce jazyka, která je inspirovaná teoriemi Peirce a Bourdieua. Následně se systematicky pokusíme vymezit ty aspekty, které jsou pro jazyk jako instituci normativní. Nejdříve se věnujeme těm aspektům, které jsou ryze jazykové, tj. lexikon, výslovnost a intonace, oficiální jazyk a instituce symbolizovaná jazykem. Posledními analyzovanými momenty jsou řečové žánry, sdílené mínění, zvyk či jednání a moc.
|
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
|
Vztah hédonismu a humanismu
Jerman, Ondřej ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o vztahu hédonismu a humanismu. Cílem však není podat souhrnný historický výklad těchto pojmů, ale tematizovat jejich vnitřní souvislost. Tato propojenost tvoří určitý životní postoj, který má být člověkem realizován a dále rozvíjen. Zásadním problémem, který práce tematizuje, je fakt, že cítící bytosti jsou sužovány strastí. Jmenovat důvody pro naléhavost, se kterou je nutné hledat řešení, by bylo mrháním čtenářova času. Zmiňujeme však, že řešení není možné očekávat od empirické vědy, která - i přes novověké nadšení - úlevu od prožívání strasti nepřinesla. Zde se tedy otevírá prostor pro filosofii, případně etiku. Práce ve své první části mapuje kontext humanismu a hédonismu, snaží se vytknout jejich zřejmé i skryté charakteristiky, a položit tak základy pro možný nárys humanistického hédonismu. Ve druhé části potom práce nabízí sérii kroků, jejichž realizace má člověku umožnit prožívat pravou slast, eliminovat strasti.
|
|
|
Husserlova fenomenologie pozornosti
Grimmich, Šimon ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Diplomová práce Husserlova fenomenologie pozornosti systematicky představuje Husserlovo pojetí pozornosti. V první části se věnuje představení Husserlovy statické fenomenologie pozornosti, přičemž přihlíží zejména k Logickým zkoumáním a Idejím I. V druhé části se věnuje genetické fenomenologie pozornosti, kterou rekonstruuje zejména na základě Zkušenosti a soudu a Analýz k pasivní syntéze. V závěru práce nabízí další možné perspektivy zkoumání pozornosti z fenomenologických pozic.
|
host ::
RSS.