|
| |
|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
|
Komunikace rodičů a dětí v rekonstruované rodině
Matoušková, Kateřina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Gillernová, Ilona (oponent)
Děti ze složených rodin akceptují oba své otce - nevlastního i nerezidentního biologického otce - v převážné většině jako součást své rodiny, a to i pokud zobrazují svou rodinu tak, jak by si ji ideálně přály. Důležitým faktorem v celkovém přijetí nevlastního otce dítětem je vztah, který dítě vnímá ze strany nevlastního otce i ze strany matky a celkové emoční klima v rodině. Nevlastní otcové jsou dětmi akceptováni častěji tehdy, pokud je jejich vztah k dítěti kladný a pokud vykazují slabé řízení (tj. mají méně požadavků a dávají více volnosti). Děti také častěji přijímají nevlastního otce, pokud u nich uběhla delší doba od rozvodu rodičů a pokud s ním žijí déle. Děti vyjadřují přání, aby měly svého biologického otce blíže, jednak blíže k sobě, a také si přejí, aby byl blíže k celé rodině dítěte. Přejí si snížení autority nevlastního otce v rodině - nepřejí si, aby nevlastní otec byl nositelem nejvyšší autority v jejich rodině. V rozhovorech často děti vyjadřují touhu, aby mezi dospělými v obou jejich rodinách nebyly konflikty. Vystiženo jedním z dětí: "Vadí mi, že se táta odstěhoval, ale když to chtěli, tak chci, abychom si všichni rozuměli."
|
|
|
Sebepřijetí a jeho role v partnerských vztazích
Rolederová, Iva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Diplomová práce "Sebepřijetí a jeho role v partnerských vztazích" zkoumá roli sebepřijetí jedince v partnerských vztazích, respektive souvislost mezi sebepřijetím a stylem citové vazby v dospělosti. Sebepřijetí je popsáno v kontextu přístupu zaměřeného na člověka (PCA) a racionálně emoční behaviorální terapie (REBT). Jsou zde představeny metody měření sebepřijetí a sebepřijetí v souvislosti se sebehodnocením, sebesoucitem, všímavostí, osobní pohodou a duševním zdravím. Dále byly popsány partnerské vztahy, citová vazba v dospělosti a jejich propojení se sebepřijetím. Pro empirický kvantitativní výzkum bylo využito českého překladu dotazníků Unconditional Positive Self-Regard Scale (UPSRS), Unconditional Self-Acceptance Questionnaire (USAQ) a Experience in Close Relationships - Relationship Structures (ECR-RS) na výzkumném vzorku 155 respondentů české populace. Výsledky ukazují negativní korelaci Úzkostnosti a částečnou negativní korelaci Vyhýbavostí v citové vazbě se sebepřijetím jedince. Signifikantně vyšší úroveň sebepřijetí se ukázala u jedinců s jistým stylem citové vazby, oproti jedincům s ustrašeným a zaujatým stylem citové vazby. Na základě empirických zjištění byla navržena podobnost konceptu sebepřijetí s modelem sebe v citové vazbě a sebepřijetí bylo navrženo jako potenciální linie...
|
|
|
Různé psychologické aspekty dětské kresby
Kotenová, Nikola ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na psychologické aspekty kresby předškolních dětí z úplných a neúplných rodin. V teoretické části je dětská kresba popsána jako jeden ze základních projevů sémiotické funkce a je zdůrazněn její význam v procesu kognitivního zrání. Také je věnována pozornost kresbě jako projektivní diagnostické metodě. V empirické části jsou interpretovány kresby dětí různého věku předškolního období z úplných a neúplných rodin s důrazem na kognitivní zralost jedince a rodinné vztahy s respektem k projektivní funkci kresby. Výsledky mohou přispět k lepšímu poznání dětského vnímání díky interpretaci různých kreseb.
|
|
|
Možná rizika střídavé péče u předškolního dítěte
Bortlíková, Kristina ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Bakalářská práce pojednává o možných rizicích střídavé péče v souvislosti s dítětem předškolního věku. Na úvod je zde zmínka o rodině a faktorech, které mohou vést k jejímu rozvratu. Následně jsou vymezeny a popsány tři typy porozvodového uspořádání, které v České republice umožňuje současná právní úprava. Jádro práce tvoří kapitola věnována střídavé péči, jejím nejčastěji uváděným výhodám a nedostatkům a rovněž výzkumům, které na dané téma byly realizovány. Další kapitola pokračuje vybranými oblastmi předškolního období, které jsou dávány do souvislostí s rozvodem rodičů a s klady a zápory střídavé péče. Důraz je kladen na rizika tohoto porozvodového uspořádání, která by měla být brána v potaz jak rodiči, tak samotnými soudy. Součástí práce je rovněž návrh výzkumného projektu na dané téma.
|
|
|
Citlivost vůči odmítnutí a její vliv na partnerský vztah.
Křišťanová, Lenka ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Citlivosti vůči odmítnutí je tendence úzkostně nebo zlostně očekávat, snadno vnímat a následně přehnaně reagovat na odmítnutí v interpersonálních vztazích (Downey & Feldman, 1996). Tato diplomová práce zkoumala potenciální souvislosti mezi citlivostí vůči odmítnutí a partnerskými vztahy u dospělé populace. Předpokládala jsem, že citlivost vůči odmítnutí bude negativně ovlivňovat vnímanou kvalitu partnerského vztahu, zahrnující tyto vztahové faktory: životnost, intimita, vášeň, péče, spokojenost, konflikty, udržování vztahu a závazek. Výzkumu se účastnilo 296 respondentů (tj. 148 párů), kteří individuálně vyplnili Škálu citlivosti vůči odmítnutí a Formulář hodnocení vztahu (oba nástroje užity v českém překladu). Na základě individuální analýzy všech respondentů (tj. celého vzorku) byla zjištěna nejvýznamnější negativní souvislost s faktorem životnosti a faktorem péče. Dále také nízká negativní korelace citlivosti vůči odmítnutí s faktorem spokojenosti a faktorem závazku. Na úrovni zkoumaných párů nebyl potvrzen ani jeden statisticky významný výsledek. Přestože hypotézy ohledně vlivu citlivosti vůči odmítnutí na partnerský vztah byly potvrzeny pouze u jednotlivců a ne u jednotlivých párů, studie svědčí o další hodnotě zkoumání souvislosti mezi těmito proměnnými. Klíčová slova: Citlivost vůči...
|
|
|
Možnosti výchovy ke stabilnímu partnerství a manželství na základních školách
Kašparová, Monika ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Kolářová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce obsahuje teoretickou část a návrh výzkumu. Zpočátku se práce zaměřuje na aktuální situaci v oblasti stability partnerských vztahů v České republice. Následně popisuje dovednosti, znalosti a postoje, které stabilitu partnerských vztahů a manželství zpravidla ovlivňují. Práce se dále věnuje otázce, kde a jak lze výše zmíněné dovednosti, znalosti a postoje získat. Krátce se zmiňuje o vlivu rodiny a podrobně se zaměřuje na základní školu, její funkce a možné působení v této oblasti. Zvláště pojednává o formách, metodách a podmínkách pro efektivní výchovu ke stabilnímu partnerství a manželství. Předložený návrh výzkumu je koncipován jako longitudinální studie. Výzkumné osoby jsou rozděleny na výzkumnou a kontrolní skupinu. Žáci ve výzkumné skupině se účastní dlouhodobého programu pro získání dovedností, znalostí a postojů, které by mohly v budoucnu podpořit stabilitu partnerských vztahů jedinců. Kontrolní skupina se tohoto programu neúčastní. Po uplynutí 10, 20 a 30 let jsou výzkumné osoby testovány. Zjišťujeme, zda jsou partnerské vztahy žáků, kteří prošli programem, stabilnější, než partnerské vztahy žáků z kontrolní skupiny.
|
|
|
Social Games in Early Mother-Infant Interaction
Hrivíková, Zuzana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Cieľom našej štúdie je preskúmať výskyt sociálnych herných rutín v rámci prirodzenej interakcie matky s dieťaťom vo veku 4 mesiacov, ktoré sa uskutočňujú v situácii tváre v tvar. Participácia dieťaťa na herných rutinach bola sledovaná ako reakcie deti na prebiehajucu interakciu na úrovni orientácie pohľadu a afektivity. Naším ďalším zámerom bolo sledovanie vplyvu faktorov na strane matky a dieťaťa. V súvislostí s matkou sme skúmali vzťah sociálnych herných rutín so senzitivitou matky. U dieťaťa sme predpokladali kľúčovú rolu temperamentu. 54 matiek sa zúžastnilo výskumnej situácie, kde prebiehala voľná interakcia. Sociálne herné rutiny sme detekovali na základe analýzy interakcie prostredníctvom stanovených kritéri u väčšiny dyád. Senzitivita matky bola kódovaná na základe škály MAAS a hodnoty temperamentu dieťaťa vznikli z výpovedí dotazníka IBQ-R. Výsledky poukázali na výskyt sociálnych herných rutín v prirodzenej interakcii matky s dieťaťom. Ich výskyt bol spojený s prežívaním pozitívnejšej afektivity dieťaťa v porovnaní s bežnou interakciou. Výsledky zaznamenali vzťah s utíšiteľnosťou, vokálnou reaktivitou a strachom dieťaťa v rámci škál temperamentu. Naše zistenia ukazujú, že sociálne herné rutiny sú súčasťou prirodzenej interakcie matky a dieťaťa vo veku štyroch mesiacov. Kľúčové slová: hra,...
|
|
|
Osobnost pěstouna v současném systému náhradní rodinné péče v České republice
Charyparová, Michaela ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem osobnosti pěstounů v současném systému náhradní rodinné péče v České republice. Teoretická část práce popisuje současný systém náhradní rodinné péče u nás, specifika pěstounské péče a úlohu psychologa v procesu zprostředkování i následné realizace náhradní péče o dítě. Všechna tato témata jsou předkládána na základě studia odborných tuzemských i zahraničních pramenů a jsou zasazena do kontextu tématu osobnosti pěstouna. Druhá část představuje návrh designu výzkumného empirického šetření vážícího se k tématu práce. Klíčová slova: Náhradní rodinná péče, pěstoun, osobnost, nároky, zátěž.
|
host ::
RSS.