Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
ABPM a hypertenze u dětí s diabetem mellitem typu 1
Šuláková, Terezie ; Janda, Jan (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent)
Cíl studie: zhodnotit diagnostickou účinnost příležitostného měření krevního tlaku (OBP) versus 24h ambulantního monitorování krevního tlaku (ABPM) při odhalování hypertenze (HTN) u dětí s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Metody: Příležitostné měření krevního tlaku (TK) a ABPM bylo provedeno u 84 diabetických dětí (43 chlapců) ve věku 14.9 (12.0;16.6) let, průměrně 6.3±3.5r. od stanovení diagnózy diabetu mellitu 1. typu. Získané hodnoty TK jak při OBP, tak při ABPM, byly konvertovány do SDS (standard deviation scores). Kromě toho byly analyzovány hodnoty tlakové zátěže (BPL) a noční pokles TK (dipping). Porovnání diagnostické účinnosti mezi OBP a ABPM bylo provedeno pomocí kappa koeficientu a ROC analýzy. Výsledky: HTN (95. percentil) nebo prehypertenze (90. a <95. percentil) byla prokázána u 43/84 (51%) dětí při OBP, v případě ABPM byla HTN (95. percentil za 24h, během dne nebo během spánku) prokázána u 24/84 (29%) pacientů. Obě metody byly v souhlase u 33 ABPM normotenzních pacientů a 16 ABPM hypertenzních pacientů (většina měla noční hypertenzi); 32% dětí mělo hypertenzi bílého pláště a 9.5% dětí mělo maskovanou HTN. Výsledný kappa koeficient 0.175 (95% CI -0.034 to 0.384) potvrdil nízký souhlas mezi oběma metodami. Diastolický TK se jevil o něco lepším predátorem (ROC AUC=0.71±0.06) HTN na ABPM...
ABPM a hypertenze u dětí s diabetem mellitem typu 1
Šuláková, Terezie ; Janda, Jan (vedoucí práce) ; Svačina, Štěpán (oponent) ; Souček, Miroslav (oponent)
Cíl studie: zhodnotit diagnostickou účinnost příležitostného měření krevního tlaku (OBP) versus 24h ambulantního monitorování krevního tlaku (ABPM) při odhalování hypertenze (HTN) u dětí s diabetem mellitem 1. typu (DM1). Metody: Příležitostné měření krevního tlaku (TK) a ABPM bylo provedeno u 84 diabetických dětí (43 chlapců) ve věku 14.9 (12.0;16.6) let, průměrně 6.3±3.5r. od stanovení diagnózy diabetu mellitu 1. typu. Získané hodnoty TK jak při OBP, tak při ABPM, byly konvertovány do SDS (standard deviation scores). Kromě toho byly analyzovány hodnoty tlakové zátěže (BPL) a noční pokles TK (dipping). Porovnání diagnostické účinnosti mezi OBP a ABPM bylo provedeno pomocí kappa koeficientu a ROC analýzy. Výsledky: HTN (95. percentil) nebo prehypertenze (90. a <95. percentil) byla prokázána u 43/84 (51%) dětí při OBP, v případě ABPM byla HTN (95. percentil za 24h, během dne nebo během spánku) prokázána u 24/84 (29%) pacientů. Obě metody byly v souhlase u 33 ABPM normotenzních pacientů a 16 ABPM hypertenzních pacientů (většina měla noční hypertenzi); 32% dětí mělo hypertenzi bílého pláště a 9.5% dětí mělo maskovanou HTN. Výsledný kappa koeficient 0.175 (95% CI -0.034 to 0.384) potvrdil nízký souhlas mezi oběma metodami. Diastolický TK se jevil o něco lepším predátorem (ROC AUC=0.71±0.06) HTN na ABPM...

Viz též: podobná jména autorů
2 ŠULÁKOVÁ, Tereza
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.