Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Paleogeographic development of the Cenozoic river systems in the central and northern Bohemia and its link to climatic changes and neotectonics
Štor, Tomáš
Cílem disertační práce bylo přinést podrobnější informace o vytváření říčních systémů ve středních a severních Čechách na příkladu vývoje řeky Ploučnice a Vltavy. Studované říční systémy mají velmi komplexní vývoj, proto byl zvolen multidisciplinární přístup k tématu založený na studiu geologie, sedimentologie, geomorfologie, geochemie a použití datovacích metod kosmogenních radionuklidů 10Be a 26Al, opticky stimulované luminiscence a radiokarbonového datování. Výsledky datovacích metod ukazují na možnost výrazně většího stáří doby vzniku říčních teras, než vyplývá z předchozích výzkumů. Při fluviálním vývoji řeky Ploučnice docházelo ve vyšších terasových akumulacích (36-29 m nad řekou) ke změně říčního stylu z divočící řeky s vysokou energií proudu do široce meandrujícího toku. Ve středních terasových akumulacích (22-14 m nad řekou) docházelo v divočící řece k postupnému snižování stupně divočení a v terasových akumulacích nejníže nad řekou (13-5 m) byla zjištěna opět divočící řeka, která postupně přecházela do široce meandrujícího toku 5 m nad dnešním povrchem nivy. Během výzkumu byly pomocí metody kosmogenních radionuklidů, datovány říční sedimenty ve třech rozdílných výškách nad řekou (34, 29 a 14 m) a další tři byly datovány metodou opticky stimulované luminiscence (19, 12 a 6 m). Časové...
Paleogeographic development of the Cenozoic river systems in the central and northern Bohemia and its link to climatic changes and neotectonics
Štor, Tomáš
Cílem disertační práce bylo přinést podrobnější informace o vytváření říčních systémů ve středních a severních Čechách na příkladu vývoje řeky Ploučnice a Vltavy. Studované říční systémy mají velmi komplexní vývoj, proto byl zvolen multidisciplinární přístup k tématu založený na studiu geologie, sedimentologie, geomorfologie, geochemie a použití datovacích metod kosmogenních radionuklidů 10Be a 26Al, opticky stimulované luminiscence a radiokarbonového datování. Výsledky datovacích metod ukazují na možnost výrazně většího stáří doby vzniku říčních teras, než vyplývá z předchozích výzkumů. Při fluviálním vývoji řeky Ploučnice docházelo ve vyšších terasových akumulacích (36-29 m nad řekou) ke změně říčního stylu z divočící řeky s vysokou energií proudu do široce meandrujícího toku. Ve středních terasových akumulacích (22-14 m nad řekou) docházelo v divočící řece k postupnému snižování stupně divočení a v terasových akumulacích nejníže nad řekou (13-5 m) byla zjištěna opět divočící řeka, která postupně přecházela do široce meandrujícího toku 5 m nad dnešním povrchem nivy. Během výzkumu byly pomocí metody kosmogenních radionuklidů, datovány říční sedimenty ve třech rozdílných výškách nad řekou (34, 29 a 14 m) a další tři byly datovány metodou opticky stimulované luminiscence (19, 12 a 6 m). Časové...
Paleogeographic development of the Cenozoic river systems in the central and northern Bohemia and its link to climatic changes and neotectonics
Štor, Tomáš ; Martínek, Karel (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent) ; Nichols, Gary (oponent)
Cílem disertační práce bylo přinést podrobnější informace o vytváření říčních systémů ve středních a severních Čechách na příkladu vývoje řeky Ploučnice a Vltavy. Studované říční systémy mají velmi komplexní vývoj, proto byl zvolen multidisciplinární přístup k tématu založený na studiu geologie, sedimentologie, geomorfologie, geochemie a použití datovacích metod kosmogenních radionuklidů 10Be a 26Al, opticky stimulované luminiscence a radiokarbonového datování. Výsledky datovacích metod ukazují na možnost výrazně většího stáří doby vzniku říčních teras, než vyplývá z předchozích výzkumů. Při fluviálním vývoji řeky Ploučnice docházelo ve vyšších terasových akumulacích (36-29 m nad řekou) ke změně říčního stylu z divočící řeky s vysokou energií proudu do široce meandrujícího toku. Ve středních terasových akumulacích (22-14 m nad řekou) docházelo v divočící řece k postupnému snižování stupně divočení a v terasových akumulacích nejníže nad řekou (13-5 m) byla zjištěna opět divočící řeka, která postupně přecházela do široce meandrujícího toku 5 m nad dnešním povrchem nivy. Během výzkumu byly pomocí metody kosmogenních radionuklidů, datovány říční sedimenty ve třech rozdílných výškách nad řekou (34, 29 a 14 m) a další tři byly datovány metodou opticky stimulované luminiscence (19, 12 a 6 m). Časové...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.