|
|
Úloha tukové tkáně v etiopatogenezi inzulínové rezistence
Polák, Jan ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Hainer, Vojtěch (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Rossmeisl, Martin (oponent)
Shrnutí Tuková tkáň má úzký vztah k etiopatogenezi inzulínové rezistence a k následnému rozvoji metabolických komplikací včetně diabetes mellitus 2. typu a aterosklerózy. Mechanismy zprostředkovávající tuto vazbu jsou v současné době předmětem intenzivního výzkumu. Jedním z mechanismů, které mohou spojovat nadměrnou akumulaci tukové tkáně s rozvojem inzulínové rezistence jsou volné mastná kyseliny, které jsou do cirkulace uvolňovány hydrolýzou lipidů uskladněných v tukové tkáni během procesu lipolýzy. Poruchy v regulaci lipolýzy byla popsány u obézních jedinců a přispívají k vyšší hladině mastných kyselin v plazmě těchto subjektů a k obtížné mobilizaci energetických substrátů během fyzické zátěže. V předkládané disertační práci byla regulace lipolýzy předmětem výzkumu ve dvou publikacích za použití techniky mikrodialýzy. V první publikaci jsme prokázali schopnost upravit poruchu v regulaci katecholaminy-stimulované lipolýzy a v porušené citlivosti podkožní tukové tkáně k anti-lipolytickému účinku inzulinu po silovém tréninku obézních mužů. Ve druhé studii byl prokázán výrazný podíl nově popsané lipolytické dráhy zprostředkované atrial natriuretic peptidem (ANP) na stimulaci lipolýzy během fyzické zátěže. Vedle dobře definované úlohy volných mastných kyselin je tuková tkáň zdrojem mnoha proteinů s regulační...
|
|
|
Úloha adiponektinu a natriuretického peptidu typu B v regulaci lipolýzy v tukové tkáni
Wedellová, Zuzana ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunešová, Marie (oponent) ; Cahová, Monika (oponent) ; Horáková, Olga (oponent)
SHRNUTÍ Obezita je celosvětově nejrozšířenější metabolické onemocnění. Prevalence obezity v posledních letech stoupá ve všech světadílech. Alarmující je především trvalý vzestup výskytu obezity u dětí. Obezita je spojena se zvýšeným rizikem diabetu 2. typu, hyperlipidemie, kardiovaskulárních chorob, některých chorob nádorových a onemocnění pohybového systému. Náklady na péči chorob sdružených s obezitou každoročně stoupají a obezita tak představuje velmi významnou zátěž zdravotního systému v rozvinutých - a v poslední době i rozvíjejících se - zemích. Tato skutečnost podtrhuje nezbytnost výzkumu v oblasti prevence a léčby obezity. K rozvoji metabolických chorob sdružených s obezitou přispívá zásadní měrou dysfunkce tukové tkáně. Jejími projevy jsou: 1) změna sekrece specifických působků hormonální či parakrinní povahy (nazývaných obecně adipokiny) v tukové tkáni a 2) zvýšená mobilizace nenasycených mastných kyselin (NEMK) z tukové tkáně a následně jejich zvýšené uvolňování do krevního oběhu (1). Ve studiích shrnutých v této dizertační práci jsme se zaměřili na studium regulace lipolýzy, tj. procesu uvolňování NEMK z tukové tkáně. Pozornost jsme věnovali úloze adiponektinu a B-natriuretického peptidu (BNP) v regulaci lipolýzy u dvou patologických stavů, u nichž je lipolýza narušena: u obezity a srdečního...
|
|
|
Molecular adaptations of adipose tissue in relation to dietary treatment of obesity in human
Tencerová, Michaela ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent) ; Kunešová, Marie (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo sledování molekulární adaptace lidské tukové tkáně během dietní intervence se zaměřením na jeho sekreční aktivitu i buněčné složení, hlavně na populaci makrofágů. Konkrétně jsme studovali roli nově objevených adipokinu visfatinu a RBP4 vůči inzulinové rezistenci a metabolizmu tukové tkáně. Dále jsme chtěli charakterizovat vliv změn navozených dietou na zastoupení tkáňových makrofágů s návazností na metabolické zlepšení organismu. Z našich studií jsme zjistili, že změna životního stylu měla pozitivní efekt na metabolické a biochemické parametry v závislosti na délce a typu dietní intervence. U obou vyšetřovaných adipokinů jsme zjistili modifikaci na úrovni mRNA a plazmatických hladin během diety. Avšak nenašli jsme žádnou asociaci s inzulínovou rezistencí. Naše výsledky nepodporují hypotézu o úloze těchto adipokinů při zlepšení inzulínové senzitivity a jiných metabolických komplikací vlivem dietní intervence. Co se týče počtu tkáňových makrofágů během dietní intervence, zjistili jsme pomocí průtokové cytometrie, že buněčné složení tukové tkáně se změnilo v důsledku úbytku váhy (na konci celé dietní intervence, ve fázi udržení váhy). Tato dietou navozená remodelace tukové tkáně byla vyjádřena snížením počtu makrofágů bez vlivu na jejich fenotyp. Na rozdíl od tohoto, většina...
|
|
|
Fyziologické a patofyziologické aspekty některých vybraných endokrinopatií. Vztah k metabolizmu tukové tkáně a inzulínové rezistenci
Ďurovcová, Viktória ; Kršek, Michal (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Patogeneze inzulínové rezistence není dosud zcela objasněna a podílí se na ní řada faktorů. Velmi významná úloha se v poslední době přisuzuje změnám v endokrinní a parakrinní aktivitě tukové tkáně a jejímu vztahu k mitochondriální dysfunkci. Cílem první části práce bylo charakterizovat úlohu tukové tkáně a jejích pro- duktů v patogenezi inzulínové rezistence u jednotlivých zkoumaných skupin paci- entů, tj. u pacientů s Cushingovým syndromem, akromegalií a prostou obezitou. Zaměřili jsme se na výzkum tří důležitých regulátorů metabolické homeostázy, a to fibroblastových růstových faktorů 21 a 19 (FGF-21 a FGF-19) a adipocytární mastné kyseliny vážícího proteinu (FABP-4). Naše práce prokázala, že inzulínová rezistence jak u prosté obezity, tak i u obe- zity doprovázející hyperkortizolizmus je spojená s významně zvýšenými cirku- lujícími hladinami FGF-21 a FABP-4 oproti zdravým kontrolám. Koncentrace obou látek byly srovnatelné mezi pacienty s Cushingovým syndromem a pros- tou obezitou. Tento fakt spolu s chybějící korelací mezi hladinami FGF-21, resp. FABP-4 a hladinami plazmatického kortizolu naznačují, že se jedná nejspíš o vliv obezity a jejích metabolických důsledků, nežli o samotné přímé působení hyper- kortizolémie na produkci FGF-21 a FABP-4. U plazmatických hladin FGF-19 jsme nenašli žádné...
|
|
|
Efekt nutričních intervencí na vlastnosti tukové tkáně u obézních
Krauzová, Eva ; Štich, Vladimír (vedoucí práce) ; Müllerová, Dana (oponent) ; Taxová Braunerová, Radka (oponent)
Obezita je celosvětově nejrozšířenější metabolické onemocnění a její trvalý vzestup je alarmující. Závažnost obezity spočívá v tom, že je spojena s výrazným zvýšením rizika metabolických chorob jako je diabetes mellitus (DM) 2. typu, hyperlipidémie, kardiovaskulární a některá nádorová onemocnění. Obezita se tak podílí významně na zvyšování nákladů celého zdravotnického systému. Zásadní pro snížení této zátěže je prevence vzniku výše zmíněných chorob. Tato spočívá jednak v prevenci obezity samotné, jednak v poznání a následném ovlivnění mechanismů vzniku metabolických poruch s obezitou spojených. Podkladem vzniku těchto poruch jsou změny v klíčových metabolických orgánech: tukové tkáni, játrech, kosterním svalu a slinivce břišní. Předkládaná práce se soustředila na obezitou vyvolané poruchy tukové tkáně na úrovni metabolické, endokrinní a imunitní, jednotně prezentované jako dysfunkční tuková tkáň. Pozornost byla specificky věnována škodlivému účinku zvýšených hladin základních makronutrientů (sachardiů a lipidů) a na straně druhé příznivému působení nízkokalorické diety na molekulární charakteristiky tukové tkáně. Získané poznatky osvětlují mechanismy působení výživových podnětů na dysfunkci tukové tkáně na molekulární a buněčné úrovni a poskytují tak důležitý podklad k prevenci obezity a s ní...
|
|
|
Obezita a obezogeny
Dvořáková, Jana ; Müllerová, Dana (vedoucí práce) ; Houdek, Zbyněk (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Výskyt obezity již dosahuje epidemických rozměrů. Jako hlavní příčina bylo kromě nadměrného příjmu potravin a nedostatku fyzické aktivity identifikováno genetické pozadí a v poslední době i tzv. obezogeny. Tyto látky poškozují metabolické procesy, zasahují do hormonálních funkcí a narušují energetickou rovnováhu ve prospěch přibírání na hmotnosti a vzniku obezity. Teoretická část této práce se zabývá obezitou, tukovou tkání, tukovou kapénkou a obezogeny. Z obezogenů je více rozebrána skupina perzistentních organických polutantů, z níž byl jeden zástupce použit v praktické části této práce. Cílem praktické části bylo popsat buněčný model diferenciace mesenchymálních kmenových buněk do adipocytů a následně zkoumat vliv jednoho z nejčastěji se vyskytujících obezogenů na expresi genů lipidového metabolismu a genů insulinové signální dráhy. U buněk byly v průběhu diferenciace sledovány morfologické změny (ve dnech 0, 4, 10 a 21). Mesenchymální buňky protáhlého vřetenovitého tvaru se mění na adipocyty vyplněné tukovými kapénkami. Pro kvantifikaci akumulovaných lipidů bylo použito barvení Oil Red O. Diferenciace v adipocyty byla potvrzena fluorescenční imunocytochemií za použití specifického proteinu FABP4. Viabilita buněk byla stanovována pomocí metody PrestoBlue™ Cell Viability Reagent. V průběhu...
|
|
|
Použití magnetické rezonance spektroskopie při studiu glukózového metabolismu
Kratochvílová, Simona ; Pelikánová, Terezie (vedoucí práce) ; Štich, Vladimír (oponent) ; Polák, Jan (oponent)
Magnetická rezonance spektroskopie (MRS) představuje neinvazivní metodu, která umožňuje in vivo sledovat metabolické pochody ve vybraných tkáních. Její aplikace v diabetologii představuje možnost mapovat metabolismus v cílových orgánech působení inzulinu a přispět tak k objasnění patofyziologie vzniku inzulinové rezistence. Dizertační práce je zaměřena na praktickou aplikaci fosforové (³¹P) a vodíkové (¹H) spektroskopie při vyšetření metabolismu kosterního svalu u osob s inzulinovou rezistencí nebo poruchou lačné glykémie a dále na vyšetření mozkové tkáně s pomocí ¹H MRS po navození hyperinzulinémie u diabetiků 1. typu a zdravých kontrol. Vyšetření byla provedena přístrojem Siemens Vision 1,5T; k hodnocení glukózového metabolismu a inzulinové senzitivity byla provedena vyšetření orálním glukózovým tolerančním testem a hyperinzulinovým euglykemickým clampem. Studie 1 byla zaměřena na hodnocení energetického metabolismu kosterního svalu (m. soleus) u potomků hypertoniků, u kterých byl v porovnání se zdravými kontrolami prokázán určitý stupeň inzulinové rezistence. Fosforová spektroskopie zde umožnila hodnotit koncentrace vybraných makroergních fosfátů (fosfokreatin, anorganický fosfát, adenosintrifosfát, fosfomonoestery a fosfodiestery). Koncentrace těchto látek v kosterním svalu byly u potomků...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.