|
|
Právní úprava výpovědi z pracovního poměru
Kučera, Václav ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se věnuje právní úpravě výpovědi z pracovního poměru, jakož i institutům přináležejícím výpovědi. Výpověď z pracovního poměru je velmi frekventovaným způsobem skončení pracovního poměru, a ačkoliv se může na první pohled toto jednostranné právní jednání jevit jako prosté jakýchkoliv komplikací, vyvstává při jeho aplikaci celá řada otázek, na které se tato práce snaží nalézt odpovědi. Lze říci, že aplikace tohoto institutu je zejména na straně zaměstnavatele prováděna často contra legem, jak dokazuje bohatá soudní judikatura. Zaměstnavatelé neváhají se zaměstnancem rozvazovat pracovní poměr výpovědí navzdory tomu, že nedošlo k naplnění hmotněprávních předpokladů, anebo si toto vytvořili pouze na oko. Je pak na síle a ochotě zaměstnance, zda podstoupí domáhání se svých práv u nezávislých soudů. Tato práce institut výpovědi podrobuje bližšímu zkoumání, poukazuje na historické právní úpravy a úpravy v mezinárodních dokumentech, blíže se věnuje pracovnímu poměru jako takovému, objektu, subjektu, obsahu, vzniku a délce pracovního poměru, ale i formě výpovědi, délce a běhu výpovědní doby, zákazu výpovědi a v neposlední řadě povinnostem zaměstnavatele souvisejícím s výpovědí. Dále je v práci pojednáno o právním jednání, o jeho neplatnosti. Doručování, tolik typické pro adresná...
|
|
|
Postavení těhotné ženy v pracovněprávních vztazích
Hejzlarová, Anna ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Těhotenství je v pracovním právu výrazně chráněné, a těhotná žena tak zaujímá v pracovněprávních vztazích postavení velmi specifické. Po vzniku pracovního poměru, případně právního vztahu založeného některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, totiž začíná působit celá řada ochranných institutů, které těhotné zaměstnankyni zajišťují velice klíčové zvláštní postavení. Diplomová práce je zaměřena primárně na postavení těhotné zaměstnankyně zaměstnané v pracovním poměru, kde jsou instituty ochrany těhotné zaměstnankyně zastoupeny v plné míře. V úvodních částech pojednává o důvodu a významu ochrany těhotné zaměstnankyně, jejím zakotvení v českém právním řádu a významu oznámení těhotenství. Následující části se pak zabývají zejména jednotlivými pracovněprávními instituty, které tvoří zvláštní ochranu a zvláštní pracovní podmínky těhotné zaměstnankyně v době trvání jejího pracovního poměru až do jejího nástupu na mateřskou dovolenou. Závěrečná část pak zdůrazňuje rozdíly v ochraně těhotné zaměstnankyně pracující na některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr oproti ochraně poskytnuté těhotné zaměstnankyni v rámci pracovního poměru. Práce se snaží zmíněné instituty co nejpodrobněji popsat a analyzovat. Tam, kde je to klíčové, poodhaluje za tímto účelem i jejich časový vývoj, vazbu...
|
|
|
Překážky v práci na straně zaměstnance
Koubová, Petra ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Téma rigorózní práce: Překážky v práci na straně zaměstnance Autor: Mgr. Petra Koubová Abstrakt Tato rigorózní práce cílí na komplexní rozbor jednotlivých druhů překážek v práci na straně zaměstnance. Do tématu je vstupováno skrze obecné souvislosti s pracovněprávními vztahy, dále přes překážky v práci obecně a jejich systematiku. Z širokého spektra jednotlivých typů překážek je cíleno na ty, které mají pro zaměstnance osobní nebo rodinný charakter, zejména na dočasnou pracovní neschopnost, mateřskou a rodičovskou dovolenou. Zde je kromě jejich předmětu a účelu pojednáno, i co se oblasti finančního zabezpečení a dalších souvislostí týče. I další překážky v práci jsou rozebrány tak, aby bylo pochopeno, kam cílí a v čem spočívají. To vše v konkrétních souvislostech především zákoníku práce, ale i obecných právních zásad, dalších právních předpisů a judikatury soudů. Práce se rovněž dotýká problematiky slaďování profesního a rodinného života, nechybí odkazy do mezinárodní a zahraniční právní úpravy, právní úpravy na úrovni unijní legislativy a dále reflexe aktuálních legislativních změn a návrhů de lege ferenda. Práce je rozdělena do pěti tematických kapitol. Předchází jim úvodní shrnutí a na konci nalezneme závěr, který sumarizuje, o čem práce pojednává, hodnotí významné pasáže a sděluje k nim názory autorky....
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Černá, Kristýna ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
1 Zaměstnávání osob se zdravotním postižením Abstrakt Tato práce se zabývá zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Osoby se zdravotním postižením patří v rámci společnosti k členům se specifickými potřebami. Tyto potřeby musí být při zaměstnávání zohledněny, aby se mohly zařadit do pracovního procesu. Tato práce se věnuje způsobům, jak zohledňovat zvláštní potřeby této skupiny zaměstnanců, a pojednává o možnostech jejich uplatnění na trhu práce. Cílem této práce je zhodnotit problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením jak z hlediska teoretického, tak praktického a vytvořit přehled o tom, jak zaměstnávání osob se zdravotním postižením probíhá a co to obnáší pro jejich zaměstnavatele. Z tohoto důvodu je práce rozdělená do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část je systematicky rozdělena do osmi kapitol. První kapitola se věnuje charakteristice základních pojmů souvisejících s tímto tématem. Druhá kapitola zpracovává mezinárodní a evropskou právní úpravu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Třetí kapitola přináší informace o české právní úpravě, je zde vymezen ústavní základ práv osob se zdravotním postižením a uveden antidiskriminační zákon spolu s dalšími předpisy věnujícími se této problematice. Čtvrtá kapitola se věnuje úpravě zaměstnávání osob podle zákoníku práce....
|
|
|
Agenturní zaměstnávání
Martínková, Kateřina ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Cílem práce je poskytnout ucelený přehled agenturního zaměstnávání. Agenturní zaměstnávání je institut, který uživatelům přináší možnost pružně reagovat na zvýšení či snížení poptávky po jejich produktech změnami v jejich pracovní síle. První část práce představuje stručný exkurz do historie agenturního zaměstnávání, se zdůrazněním pro agenturní zaměstnávání nejdůležitějších historických okamžiků, včetně vysvětlení jejich dopadů. V této kapitole je kladen důraz na českou historii agenturního zaměstnávání, ale agenturní zaměstnávání je krátce představeno i ze světového hlediska. Do právního řádu České republiky bylo agenturní zaměstnávání zavedeno až v roce 2004. Tento bod je důležitý pro pochopení postavení současného agenturního zaměstnávání na trhu práce. Stěžejní část práce se věnuje současné úpravě agenturního zaměstnávání. Analyzuje závazky České republiky vyplývající z Úmluvy č. 181 a ze směrnice 2008/104/ES. Práce poté přikračuje k české úpravě a zkoumá postavení účastníků agenturního zaměstnávání: agentury práce, uživatele a dočasně přiděleného zaměstnance. Je zde přiblížen vznik agentury práce, její povinnosti a zánik. Podrobně jsou také rozebírány smlouvy uzavírané mezi účastníky agenturního zaměstnávání. Poté následuje kapitola, která se věnuje zajištění kvality agenturního zaměstnávání....
|
|
|
Monitoring zaměstnanců
Drozdíková, Andrea ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Kotous, Jan (oponent)
Tématem předmětné diplomové práce je, jak název sám napovídá, monitoring zaměstnanců. S neustálým vývojem a pokrokem technologických možností a jejich dostupnosti je soukromí člověka potenciálně čím dál tím více ohroženo, tím spíše pak soukromí zaměstnance na pracovišti, kdy má zaměstnavatel nepřeberné možnosti a prostor sledovat jej a jeho činnost na pracovišti, leckdy pak i mimo něj. Na druhou stranu lze pochopit i úmysl zaměstnavatele chránit svůj majetek a finanční prostředky, které investuje do provozu svého podnikání. Zvolené téma tedy nabízí prostor pro hodnocení střetu dvou práv, kdy na sebe naráží právo na ochranu soukromí a právo na ochranu majetku. Z tohoto důvodu bere celá práce v potaz jak pracovněprávní předpisy, tak předpisy upravujcí ochranu osobních údajů, které mohou být monitoringem ohroženy. S ohledem na blížící se účinnost nařízení (EU) 2016/679 je na vybraných místech v krátkosti zmíněno i toto, zejména při hodnocení, zda lze v dané oblasti do budoucna očekávat změny, či nikoliv. Práce je členěna do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Úvodní kapitola blíže přibližuje rozsah zkoumané problematiky a aktuálnost tématu. Druhá kapitola této práce se zaobírá mezinárodním i českým právním rámcem ochrany soukromí člověka a dále zaměstnance. Následující třetí kapitola při stejném...
|
|
|
Monitoring zaměstnanců a jeho metody
Zůnová, Petra ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je podat vyvážený právní výklad problematiky monitoringu zaměstnanců, a to jak z pohledu práv a právem chráněných zájmů zaměstnavatele, tak z pohledu práva zaměstnanců na soukromí. Sledování zaměstnanců je upraveno zejména v ustanovení § 316 odst. 1 až 3 ZP. Pokud ovšem v rámci monitoringu dochází rovněž ke zpracování osobních údajů zaměstnanců, je nezbytné aplikovat též právní úpravu ochrany osobních údajů. V této práci rozlišuji tzv. jednorázovou či nahodilou kontrolu zaměstnanců prováděnou za účelem ověření dodržování zákazu užívání výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro jejich osobní potřebu ve smyslu § 316 odst. 1 ZP a soustavný monitoring zaměstnanců dle § 316 odst. 2 ZP. Dále je nutné se zabývat otázkou, zda též dochází ke zpracování osobních údajů zaměstnanců či nikoli. To znamená, že celkem je v praxi třeba pracovat se čtyřmi typy kontrol/sledování zaměstnanců, z nichž každý má relativně jiný právní režim. V současné době v oblasti ochrany osobních údajů dochází k největším změnám za posledních více než 20 let; dne 25. května 2018 totiž nabyde účinnosti GDPR. Toto nařízení v plném rozsahu nahradí stávající Směrnici 95/46/ES, která byla do českého práva implementována prostřednictvím ZOOÚ. Osud ZOOÚ není v tuto chvíli zcela jasný; s nejvyšší pravděpodobností...
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Jelínek, Jaroslav ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Předmětem této diplomové práce je představení některých právních aspektů zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tato práce se věnuje tématu zejména s ohledem na státní politiku zaměstnanosti a individuální pracovněprávní vztahy. Nejvíce prostoru je v textu věnováno snahám státu o vyšší zaměstnanost osob se zdravotním postižením a kompenzaci přirozených znevýhodnění. Práce je členěna do sedmi tematických částí. Po úvodu následuje část vymezující základní pojmy zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které nejsou legislativně vymezeny. Jedná se o pojmy, jež jsou v běžné řeči často zaměňovány, např. postižení a znevýhodnění. Třetí část tvoří přehled nejpodstatnějších dokumentů významných mezinárodních organizací, jejichž obsahem je vymezení osob se zdravotním postižením. Těmito nejvýznamnějšími organizacemi jsou Mezinárodní organizace práce, Světová zdravotnická organizace, Organizace spojených národů, Rada Evropy a Evropská unie. Čtvrtá část obsahuje vymezení osoby se zdravotním postižením dle pěti zákonů české legislativy. Každý ze zákonů používá jiný legální termín pro osoby se zdravotním postižením a jinak je definuje. Některé zákony vlastní definice neobsahují a osoby se zdravotním postižením definují za použití jiných předpisů. Tak je tomu u zákona o zaměstnanosti, který se odkazuje na...
|
|
|
Pracovní doba, její trvání a rozvržení
Heřmánková, Kristýna ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
Svoji diplomovou práci jsem rozdělila do osmi kapitol, přičemž stěžejní je kapitola druhá s názvem: "Pracovní doba, její trvání a rozvržení". Tato kapitola sleduje systematické členění, které nám dává zákoník práce s akcentem položeným na právní úpravě ES. Pracovní doba jako celek neprodělala úplně zásadní změnu s přijetím nového zákoníku práce v roce 2006, změny se týkají spíše terminologie, přesnějších definic některých pojmů a plné harmonizace s právem Evropské unie, a hlavním kladem je komplexnější úprava, neboť obsahuje oblast dříve upravenou v mnoha právních předpisech různé právní síly. Některé dílčí problémy však nově upraveny byly. Jedná se 0 definici pracovní doby, kdy nově je pracovní dobou nejen doba, ve které je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci, ale i doba, v níž je zaměstnanec připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Zákoník práce je nyní založen na principu "co není zakázáno, to je dovoleno". Do pracovní doby se také nezapočítávají poskytnuté přestávky na jídlo a oddech. Změny přinesl nový zákoník práce také v úpravě institutu pružného rozvržení pracovní doby, kdy bylo ujasněno, že pružné rozvržení pracovní doby lze používat při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby. Pracovní pohotovostí je nově doba, v níž je zaměstnanec připraven lc...
|
|
|
Rovné zacházení a zákaz diskriminace zaměstnanců
Linhartová, Lucie ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
Cílem mé práce nazvané Rovné zacházení a zákaz diskriminace zaměstnanců je poskytnout kompletní přehled aktuální mezinárodní, evropské a české právní úpravy této oblasti a informovat o tom, jak se bránit proti diskriminaci. Práce je rozdělena na čtyři kapitoly. První kapitola je obecná. Jsou v ní rozebrány zásadní pojmy týkající se dané oblasti, jako je rovnost, rovné zacházení, diskriminace a její druhy a další. Druhá kapitola je zaměřena na důležité mezinárodní smlouvy, které upravují rovné zacházení a zákaz diskriminace v pracovněprávních vztazích. Kapitola má tři části, přičemž v každé z nich jsou rozebrány úmluvy přijaté jednou mezinárodní organizací - OSN, Mezinárodní organizací práce a Radou Evropy. Třetí kapitola pojednává o právní úpravě Evropské unie a to jak úpravě práva primárního, tak úpravě práva sekundárního. V neposlední řadě se zabývá i rozhodnutími Soudního dvora Evropské unie, dříve Evropského soudního dvora. Čtvrtá kapitola je zaměřena na českou právní úpravu, v první řadě na antidiskriminační zákon. Tato kapitola také popisuje, jakými způsoby se můžeme bránit proti diskriminaci v zaměstnání a instituty sloužící na pomoc těm, kteří se cítí být v zaměstnání diskriminováni.
|
host ::
RSS.