|
|
Proměny psané norštiny a jejich odraz v tisku na území Spojených států během 19. století a první poloviny 20. století
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Hjelde, Arnstein (oponent)
Disertační práce je zaměřena na vývoj psané norštiny na území Spojených států amerických v období druhé poloviny 19. století a první poloviny 20. století. Jako výchozí materiál pro dokumentaci jazykových změn byla použita periodika vydávaná norskými imigranty. Pro výzkum byly vybrány tři nejvýznamnější norsky psané deníky vydávané v USA (Decorah-Posten, Skandinaven, Minneapolis Tidende), souhrnně označované jako The Big Three. Vývoj norštiny na území USA je monitorován z perspektivy jazykového managementu a jeho teorie. První část analýz se zabývá vlivem angličtiny jako dominantního jazyka v dané oblasti na psanou norštinu. Výzkum mapuje objem anglických výpůjček, nejvíce zasažené oblasti slovní zásoby a postup morfologické a ortografické integrace anglických slov do psané norštiny. V druhé části výzkumu je sledováno, jakým způsobem a v jaké míře se byla v daných novinách reflektována jazyková reforma přijatá v Norsku v roce 1907, která kodifikovala nové pravopisné a morfologické tvary. Mezi prvky, které byly analyzovány v materiálu z novin, byly zařazeny tvary pro množné číslo a préteritum, užívání dvojitých konsonantů, typ písma a další specifika psaného jazyka daného období. Jednotlivě rozpracované výzkumné body podávají celkový pohled na norštinu užívanou imigranty v jejich tištěných médiích....
|
|
|
Užívání výpůjček v současné norštině a nizozemštině
Bartásková, Pavla ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hrnčířová, Zdeňka (oponent)
Tématem práce je zhodnocení situace rozšíření a způsobu užívání anglických výpůjček v norštině a nizozemštině v médiích. Problematika je předložena na pozadí historického vývoje přejímání do těchto jazyků a zároveň je vysvětlována v současných tendencích užívání anglických slov v neanglicky mluvících zemích. Pro zdokumentování oficiálního přístupu norských a nizozemských novinových redakcí k výpůjčkám jsou do práce zařazeny výsledky průzkumu mezi jednotlivými redakcemi. Na základě principů uplatňovaných v norštině a nizozemštině na přejatá slova, které jsou představeny v teoretické části práce, jsou posuzovány anglické výpůjčky z konkrétních publikovaných článků norských a nizozemských internetových zpravodajských deníků. Pozornost je věnována celkové frekvenční analýze anglických výpůjček v norštině a nizozemštině, analýze oblastí slovní zásoby s výrazným zastoupením výpůjček a dále pak morfologickému a ortografickému přizpůsobování přejatých výrazů ve sledovaných jazycích. Údaje zjištěné pro norštinu a nizozemštinu jsou v každé z kapitol porovnávány a interpretovány. Klíčová slova: angličtina, nizozemština, norština, přejímání, výpůjčky, žurnalistický styl
|
|
|
Sémantická analýza švédských sloves s částicí s přihlédnutím k rozdílu mezi předložkami a adverbii
Šípková, Jitka ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
(česky): Ve své práci se zabývám tím, jak slovesné částice ve švédštině mění sémantiku sloves. Zaměřuji se především na srovnání různých typů částic: volných a vázaných, předložkových a adverbiálních. Sleduji posun významu spojení slovesa a částice od konkrétního přes přenesený až po lexikalizovaný a gramatikalizovaný význam. Teoretické zpracování vychází z obecně lingvistických hledisek, konkrétně z přístupů funkční lingvistiky. V praktické části zkoumám chování částic ut a av na korpusovém vzorku. V závěrečné části srovnávám závěry, ke kterým jsem došla na základě literatury, s chováním sloves s částicí v korpusu. Výsledky ukazují, že nejčastěji se v případě spojení slovesa a částice jedná o lexikalizovaná spojení, a to i v případech, kdy částice mění především ohraničenost slovesného děje, které jsem v teoretické části považovala za částečně gramatikalizovaná spojení. Mnoho lexikalizovaných sloves s částicí má průhledný význam, který lze analogicky kopírovat. Taková spojení s metaforicky posunutým, průhledným významem jsou zdrojem značné variability v systému švédských sloves s částicí. Na závěr ukazuji paralely mezi švédskými slovesnými částicemi a českými slovesnými předponami. Oba jazykové prostředky se liší především tím, že české slovesné předpony jsou na rozdíl od švédských slovesných...
|
|
|
Kontrastivní analýza norského a českého pasiva
Grossová, Aneta ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dubec, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o způsobech využití pasiva v norském a českém jazyce. Teoretická část podává obecnou charakteristiku kategorie slovesného rodu a popisuje jednotlivé způsoby pasivního vyjádření v obou jazycích. Praktická část je rozdělena na dva víceméně samostatné celky. V prvním z nich je pomocí jazykových korpusů zkoumán poměr činného a trpného rodu a zastoupení různých typů pasivních konstrukcí v odborném, publicistickém a uměleckém funkčním stylu. Druhá část sleduje především způsoby překladu pasiva v norských beletristických textech do češtiny, v menší míře se však dotýká i otázky celkové frekvence pasiva v překladu.
|
|
|
Srovnání motivace vzniku nejčastějších českých a švédských příjmení
Džupová, Olga ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Harvalík, Milan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na srovnání českých a švédských příjmení z hlediska motivace a jazykové motivace. V teoretické části je popsán jejich současný stav a vývoj a jsou definovány motivační typy, jež se uplatňovaly při tvoření příjmí, která se později ustálila v příjmení. V praktické části je prezentována metoda, hypotézy a výsledky výzkumu, jehož cílem bylo rozdělit 500 nejčastějších českých a švédských příjmení současnosti do skupin podle motivace, resp. jazykové motivace. Mezi českými příjmeními jsou nejvíce zastoupena příjmení vytvořená z rodných jmen a příjmení obsahující přírodní prvky, mezi švédskými příjmeními jsou nejpočetnější složená měšťanská příjmení s přírodními motivy a patronymická příjmení.
|
|
|
Amatérská versus profesionální tvorba titulků ke švédským filmům
Kašparová, Martina ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Pošta, Miroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou audiovizuálního překladu s důrazem na titulky. Konkrétně se zaměřuje na velmi rozšířený fenomén amatérské tvorby mezijazykových titulků na materiálu švédského celovečerního filmu Ať vejde ten pravý (Låt den rätte komma in). V teoretické části jsou představena specifika tvorby filmových titulků, hlavní využívané překladatelské postupy a strategie a porovnány jednotlivé části překladatelského procesu u titulků profesionálních a amatérských, a to s ohledem na odlišnou motivaci překladatelů a rozdílné podmínky produkce, distribuce i recepce těchto dvou typů titulků. Praktickou část tvoří analýza švédskojazyčného audiovizuálního materiálu a následná analýza příslušných amatérských a profesionálních titulků. V centru pozornosti jsou zejména uplatněné titulkovací strategie a převod kulturně vázaných a příznakových prvků, ale oba typy titulků jsou analyzovány i po formální stránce. Při všech částech analýzy se zohledňují aktuálně uplatňované normy titulkování, rozdílný sociokulturní kontext a společné i odlišné znaky češtiny a švédštiny. Na základě této analýzy je následně zhodnocena kvalita zkoumaných amatérských a profesionálních titulků.
|
|
|
Francouzské lexikální výpůjčky v dánštině
Dědečková, Antonie ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Slouková, Radka (oponent)
Tato práce se zabývá lexikálními výpůjčkami francouzského původu v dánštině a okrajově i dalších severogermánských jazycích, a to v diachronní a synchronní perspektivě. První část se zaměřuje na dějinný kontext příchodu výpůjček na evropský Sever, konkrétně na období mezi 16. a 18. stoletím, kdy měla Francie značný kulturní vliv. Druhá část se zabývá francouzskými výpůjčkami v současné dánštině, norštině a švédštině. Výpůjčky v dánštině byly podrobeny lexikální, grafické a fonetické analýze, a tak práce popisuje zákonitosti při přejímání francouzských slov do dánského pravopisného a fonetického systému. Jazykový materiál jsem pro tuto část byl čerpán ze slovníku současné dánštiny Politikens Nudansk Ordbog z roku 2000. Práce se zabývá take pravidly pro adaptaci výpůjček do norského a švédského pravopisu. Cílem práce je vytvořit ucelený přehled o přejímání francouzských výpůjček v severogermánských jazycích.
|
|
|
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent) ; Mørck, Endre (oponent)
Předložená dizertační práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Dizertační práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
|
|
|
Pojetí a způsob vyjádření zdvořilosti v komunikaci ve švédštině a češtině
Malíková, Kamila ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat pojetí zdvořilosti ve švédštině a češtině a porovnat prostředky jejího vyjádření v obou jazycích. V teoretické části jsou představeny nejvlivnější přístupy ke zdvořilosti. Další dvě kapitoly jsou již zaměřeny na praxi a konkrétní příklady. V první z nich jsou shrnuty jazykové prostředky, které k vyjádření zdvořilosti používá čeština, a následně jsou porovnány se švédštinou. Druhá z nich se věnuje několika konkrétním řečovým aktům, ve kterých se zdvořilost uplatňuje. Srovnání češtiny a švédštiny zde nevychází pouze z odborných pramenů, ale také z výsledků vlastních dotazníkových šetření. Práce se zabývá jak mluvenou, tak psanou komunikací. Klíčová slova: komunikace, zdvořilost, čeština, švédština, jazyk, oslovování, tykání, vykání, písemná komunikace, pozdrav
|
|
|
Motivy zvířat v české a dánské frazeologii a idiomatice
Mořická, Eva ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Houhová, Jana (oponent)
a klíčová slova Diplomová práce se věnuje popisu dánských a českých idiomatických výrazů obsahující slova související se zvířecí říší. Základem pro ni bylo vytvoření seznamu příslušných dánských idiomatických výrazů, pro které byly následně nalezeny jejich české ekvivalenty a určena míra vzájemné ekvivalence. V teoretické části je nejdříve kladen důraz na popis idiomatiky a frazeologie v obou jazycích. Mimoto jsou zde popsány i další disciplíny, které jsou následně použity v praktické části práce. Ta pak obsahuje vlastní výzkum shromážděného seznamu idiomatických výrazů z několika úhlů. Je poukázáno na vzájemné rozdíly ve vnímání zvířat a naopak na kulturní spřízněnost obou národů. Praktická část zahrnuje také vyhodnocení míry ekvivalence výrazů a kromě etymologie jsou popsány i další specifické fenomény važící se ke zkoumané skupině idiomatických výrazů. Klíčová slova: čeština, dánština, ekvivalence, etymologie, frazeologie, idiomatika, zvířecí říše
|
host ::
RSS.