Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 126 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mezi vysokou kulturou a dělnickou třídou: typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze v letech 1840-1914
Raška, Jakub ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Fasora, Lukáš (oponent) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Jako základní matérii následující práce jsem zvolil typografické komunity v Lipsku, Vídni a Praze. Na jejich příkladu budu v transnacionální perspektivě sledovat široké téma proměny kolektivních identit, idejí a strategií dělnictva v éře základních technologických, ekonomických, sociálních, politických a kulturních změn od sklonku doby předbřeznové do počátku první světové války. Mým cílem je propojit tradici metodologicky poučené historiografie labour history posledních zhruba šedesáti let s úzce pojatými odborovými dějinami malého elitního oboru, které mají mezi typografy dlouhou tradici. Obecné téma práce rámuji jako utváření kolektivních identit manuálně pracujících v moderní době, které zde budu nazírat jako předpoklad pro kolektivní strategie a praxe jednání, jež budou také předmětem analýzy. Půjde o synchronní analýzu změn, jež ovlivňovaly celou společnost, s proměnami vlastní autoreflexe typografů. Důležitým tématem bude také výzkum napětí mezi vědomím přináležitosti k dělnické třídě a stavovským vědomím, které bylo mezi typografy obzvláště silné. Osobně vnímám jako hlavní empirický i metodologický přínos práce v propojeném sledování typografických tradic, symbolů a kolektivních identit utvářených po několik staletí s jejich kolektivními strategiemi a praxemi jednání v období vrcholného...
Pražská galerka a její obraz v masové kultuře mezi světovými válkami
Jagošová, Anna ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Starcová, Marcela (oponent)
Pražská galerka a její obraz v masové kultuře mezi světovými válkami Anna Jagošová Abstrakt Tato diplomová práce se bude zabývat problematikou fenoménu tzv. pražské galerky. Bude se snažit odpovědět na otázky, jak pražskou galerku vnímala tehdejší veřejnost, jak tato skupina vnímala sama sebe a kdo do ní patřil. Tato problematika bude zkoumána skrze masová média - film, periodika, skrze prizma policejních komisařů a jejich vzpomínek a pokud to bude možné vzhledem k získaným materiálům, tak také prizmatem jednotlivých členů pražské galerky. V teoretické části bude vymezeno, co je to pražská galerka, jaké má signifikantní znaky a kdo je její součástí. Praktická část bude pracovat především s filmem, periodiky a vzpomínkovými monografiemi jako s prameny a doklady doby. Sledovaným místem je Praha, časově je téma práce vymezeno především obdobím mezi světovými válkami. Klíčová slova: Československo, čtyřka - policejní komisařství, komisař, policie, pražská galerka, podzemí, první republika, zločin.
Osobnost Karla Engliše očima současníků
Hlaváč, Martin ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil téma "Osobnost Karla Engliše očima součastníků". Cílem mé diplomové práce je představení osobnosti Karla Engliše z pohledu jeho přátel, spolupracovníků a rodinných příslušníků. Jejich vyjádření jsem se snažil konfrontovat i s názory jeho odpůrců a "veřejného mínění". Jen okrajově jsem se ve své práci věnoval Englišově vědecké a národohospodářské činnosti, protože si myslím, že si zasluhují samostatné zpracování. Svou diplomovou práci j sem rozdělil do tří stěžej ních částí. První pojednává o době Englišova dětství a s tím souvisejících studentských let. Soustředil jsem se především na popsání jeho rodinných poměrů, protože podle mého názoru měly zásadní vliv na utváření jeho osobnosti a dosud jim nikdo nevěnoval velkou pozornost. Pro tuto část mé práce byly nejvýznamněj ším pramenem Englišovy paměti " Hrabyň mého mládí" a mé bádání v Archivu Národního muzea v Praze. Tam jsem objevil Englišův nepublikovaný spis s názvem "Z vědecké dílny, kapitoly o vědecké práci", ve kterém jsem nalezl pár jeho vzpomínek na dobu univerzitních studií. Dalším důležitým zdroj em byly materiály, které mi laskavě zapůj čili manželé Horákovi. Mezi nimi bych upozornil především na "Rodinou kroniku" a originál kompletního rukopisu "Hrabyň mého mládí."
Vývoj vězeňských subkultur v Československu v letech 1948-1960
Pinerová, Klára ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pullmann, Michal (oponent)
vývoj československé společnosti v poválečném období znamená výrazný historický přelom v našich dějinách. Změnily se mocenské vztahy v Evropě, což bylo nejvíce určující pro politický vývoj zemí ve střední Evropě. Po porážce nacistického Německa se zájmy velmocí stále více rozdělovaly, až vznikly dva protichůdné bloky. Československu se nepodařilo stát se "mostem mezi Východem a Západem" a v letech 1945 - 1948 stále více inklinovalo k Sovětskému svazu. Politická situace v samotném Československu se druhou světovou válkou změnila a otočila se výrazně do leva. Po válce nebyla obnovená agrární strana, která byla zkompromitovaná érou Protektorátu a druhé republiky, naopak byl vytvořen blok zvaný Národní fronta, který vytvářel státní politiku. Období mezi léty 1945 - 1948 nazýváme omezenou demokracií, protože proti Národní frontě neexistovala žádná opozice. Rychle docházelo k výrazným změnám - odsunu německého obyvatelstva, k znárodnění, k pozemkové reformě atd. To mělo samozřejmě další vliv na utváření skladby celé společnosti. Mizely skupiny nejbohatších a nejchudších obyvatel. Únor 1948 prakticky již jen potvrdil zrněny, které ve společnosti a ve státě po druhé světové válce probíhaly. Po převratu dochází k postupnému, ale přesto rychlému budování totalitního státu se všemi jeho důsledky. Veškerý život a dění...
Příchod a usazování Čechů v oblasti ukrajinské Volyně 1863-1880
Jirka, Luděk ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá příchodem a usazováním Čechů na Volyni v letech 1863-1880. Věnuje se analýze písemných pramenů o odchodu Čechů z českých zemí a jejich příchodu na Volyni a problematice jejich usazování v této oblasti. Dále budou použity teorie migrací a teorie identity a etnicity. Cílem práce bude upřesnění příčin odchodu Čechů a analýza jejich příchodu do oblasti Volyně. Z uvedeného vyplývá otázka proměny socioekonomického postavení v Čechách a na Volyni, které bude dále zkoumáno v komparaci s většinovým maloruským (ukrajinským) obyvatelstvem. Autor bude vycházet z tisku, zejména z Národních listů, z Čechoslovanu a z Věrné stráže, dále z archivních fondů Národního archivu v Praze (Svaz Čechů z Volyně, Žatec 1946-1958, Československý ústav zahraniční 1928-1941) a z kronik sepsaných samotnými volyňskými Čechy.
Politická socializace a státní identita ve vzdělávací politice mnohonárodních říší: Předlitavsko a evropské Rusko v letech 1875-1918 ve srovnání. Příspěvek ke studiu základů moderní politické kultury ve Střední a Východní Evropě.
Sušová, Veronika ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Krejčí, Jaroslav (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
Politická socializace a státní identita ve vzdělávací politice mnohonárodních říší: Předlitavsko a evropské Rusko v letech 1875 - 1918 ve srovnání Příspěvek ke studiu základů moderní politické kultury ve Střední a Východní Evropě Mgr. Veronika Sušová Předkládaná disertační práce se zabývá otázkami politické socializace v jejím vztahu ke konstituování moderní politické kultury a moderní politiky na základě srovnání Rakouska- Uherska (resp. Předlitavska) a Ruska (resp. jeho evropských oblastí). Autorka se v této práci zaměřila na politicko-socializační strategie realizované mezi léty 1875-1918 v oblasti vzdělávání. Hlavním pramenem jsou v tomto případě učebnice, resp. učební texty několika předmětů (dějepisu, zeměpisu, vlastivědy, občanské výchovy a literatury a jazyka) na úrovni základního a středního školství. Pomocí textové analýzy a komparativního přístupu se autorka zaměřila na několik okruhů otázek: 1/ legitimizační strategie říšských narací dějin, 2/ aktéři politického jednání v rámci této narace i mimo ní, 3/ vykreslování nebo líčení politické struktury říše s ohledem na role jedince (občana) ale také s ohledem na etnickou, náboženskou a kulturní heterogenitu obou říší, 4/ formování postojů k političnu (vlastní definování občanství i obecných postojů ke státu a politice). Výsledky výzkumu na jedné...
Srovnání Prahy a Budapešti na přelomu 19. a 20. století
Bierzová, Jana ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
Devatenácté století je stoletím, ve kterém jakoby se zrychlil vývoj lidstva a společnosti. Je to století vědy, průmyslu, literatury, divadel, dopravy, národních hnutí, nových politických směrů i nových vizí fungování společnosti. Všechny tyto fenomény se nějaký způsobem, ať už se jedná o důsledek či příčinu, pojí s městy a městským způsobem života, který se v 19. století šířil nezadržitelnou rychlostí všemi evropskými zeměmi. Města a jejich kultura se staly novými fenomény doby, symbolem civilizace, modernity a pokroku. Moderní metropole posílily svou roli centra společenského života, politiky i průmyslu a jejich obyvatelé převzali v těchto oblastech elitní postavení. Měšťanstvo a poté i dělnictvo byly společenské skupiny, jejichž morálka, cíle a hodnoty se prosadily postupně v celospolečenském diskurzu.
JUDr. Karel Hostaš, život představitele místní elity na přelomu 19. a 20. století
Marcel, Josef ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zmapovat život jednoho z největších klatovských rodáků JUDr. Karla Hostaše. Ještě dnes po sedmdesáti letech od jeho úmrtí se s jeho jménem v Klatovech často setkáme. Asi každý Klatovan zná muzeum, které nese jeho jméno. Po podrobnějším zkoumání klatovských dějin konce devatenáctého století a počátku století dvacátého se s jeho jménem setkáváme stále častěji. Jeho jméno vystupuje do popředí v souvislosti s městskou a okresní samosprávou, stavbou klatovských škol, nemocnice, opravou děkanského kostela, činnosti v klatovských spolcích a veřejných korporacích. K životopisu JUDr. Karla Hostaše se dochovalo množství materiálů. Jejich hlavním zdrojem je pozůstalost, která byla po jeho smrti předána muzeu synem Vladimírem. Pozůstalost je uložena v několika desítkách kartónů, které nejsou bohužel zpracovány. Zpracování Hostašovi pozůstalosti se teprve plánuje. Tyto prameny mi posloužily především k zmapování Hostašova rodinného a vůbec soukromého života. Pozůstalost částečně srovnal ke konci života sám JUDr. Hostaš, obohatil ji výstřižky z novin, svými dopisy, nejrůznějšími opisy veřejných listin spojených s jeho veřejnou činností, deníky z cest. Druhým zdrojem pramenů byly většinou neuspořádané fondy ve Státním okresním archívu v Klatovech. Zde jsem zpracoval materiály k Hostašově činnosti v...
První lidé ve vesmíru očima československých sdělovacích prostředků
Panák, Břetislav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Lomíček, Jan (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na konstrukci informací v československých sdělovacích prostředcích, jež se týkaly aktivního vstupu člověka do kosmu. Cílem práce je rozbor využití osobnosti v propagaci sovětského státního zřízení a konstrukce kultu hrdiny, jež měl oslovit i západní a rozvojový svět. V první řadě jde o Jurije Alexejeviče Gagarina, dále se bude jednat o Valentinu Vladimirovnu Těreškovovou a pro srovnání Johna Glenna. V sekundární literatuře byla tato problematika dosud zpracována mezerově, což chce autor využít při bližší analýze. Z dobových pramenů jsou využita tištěná periodika - Rudé právo, Mladý svět, Dikobraz, ABC mladých přírodovědců a techniků a Československý voják.
Jindřich Fügner a Richard Dotzauer. Dvě osobnosti podnikatelského života v počátcích kapitalismu
Valenta, Petr ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tématem mé diplomové práce JSou dvě osobnosti podnikatelského života v počátcích kapitalismu - Jindřich Fiigner a Richard Dotzauer, přičemž si kladu za cíl představit členy společenské skupiny, která byla důležitou v procesu společenské modernizace a která se v průběhu devatenáctého století začala projevovat v českých zemích. Práce se bude snažit postihnout Jindřicha Fiignera a Richarda Dotzauera ve třech rovinách, které povedou k pochopení interakce mezi těmito podnikateli a společností. Vykreslí tak podíl těchto osobností na společenské změně a zároveň se zaměří na zvraty, které ovlivnily jejich jednání a postoje. Pozornost bude věnována jejich obchodní činnosti, společenským vazbám a mentalitě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 126 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.