|
|
Tradiční tibetský oděv z antropologického pohledu
Gyaltso, Lenka ; Maršálek, Jakub (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Autorka se bude zabývat tradičním tibetským oděvem převážně na základě etnografických materiálů z 19. a 1. poloviny 20. století. Úvodem představí prameny, z nichž bude vycházet, dále nastíní historický vývoj tibetského oděvu a jeho sepětí s historickým a kulturním vývojem Tibetu. V hlavní části, věnované - jak už bylo uvedeno - tibetskému oděvu v 19. a 1. polovině 20. stol., se bude zabývat oděvem z kulturně antropologické perspektivy. Pozornost bude věnovat zejména otázkám, do jaké míry oděv - či jeho jednotlivé složky - odráží etnicitu, příslušnost k určité společenské vrstvě, další dimenze společenského statusu (např. svobodná dívka a vdaná žena), případně také tomu, do jaké míry se v oděvu odrážejí např. náboženské představy. Závěrem budou také představena a popsána regionální specifika odívání a zdobení na historickém území Tibetu.
|
|
|
Svatba na Žďársku
Macková, Veronika ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce: Svatba na Žďársku Autor: Bc. Veronika Macková Vedoucí: PhDr. Jaroslava Krupková, CSc. ABSTRAKT Tato diplomová práce je zaměřena na popis současné svatby v okrese města Žďár nad Sázavou. Součástí práce je metodologie terénního výzkumu, kde popisuji základní údaje o způsobu sběru informací v terénu. Do této práce jsou začleněny dvě obecnější kapitoly o svatbě. Jedna je o tom, jak je z právního hlediska v ČR definováno manželství, a druhá pojednává o postavení svatby v životě člověka. Nedílnou součástí této práce je také zhodnocení stěžejní literatury a pramenů a historický vývoj a současná podoba celého Žďárského regionu. Hlavní kapitoly řešeného tématu v této práci jsou tři: předsvatební období, svatební den a druhý den po svatbě. Každá kapitola má podle náležitostí ještě několik podkapitol. Současná svatba v okrese města Žďáru nad Sázavou je zde komparována s tradičním modelem zachyceným na přelomu 19. a 20. století. V některých případech pro vysvětlení pojmu je v této diplomové práci zacházeno dále do historie. Klíčová slova: svatba, ženich, nevěsta, Žďár nad Sázavou, terénní výzkum
|
|
|
Identita transgendera
Kováriková, Juliána ; Skupnik, Jaroslav (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Hlavním záměrem této diplomové práce je představit transgender identitu, jakožto nově se rodící formu životního stylu a politického aktivismu translidí. Protože transgenderismus se formoval v opozici k dominantnímu medicínskému diskurzu transsexuality, je nezbytné pojmout i transsexuální stanovisko, vůči kterému se transgendeři vymezují. Transsexualitu a transgenderismus sleduji jako dva odlišné diskurzy, jež dávají vzniknout odlišným kategoriím identit a mají specifický vliv na životy lidí, jež označují. Pozornost věnuji především vlivu odlišných konceptů pohlaví, genderu a sexuality na utváření specifických podob těchto ideologií. V empirické části se zabývám narativní konstrukcí transgender identity. Prostřednictvím úryvků rozhovoru s člověkem s diagnózou transsexuality, který v průběhu svého života přijal identitu transgendera, se pokouším zprostředkovat realističtější a plastičtější obraz transgender/transsexuálního života, sebepojetí a identity.
|
|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Ženy a podprsenka: Kvalitativní zkoumání sociokulturních kontextů jejího užívání
Reichelová, Kateřina ; Štěpánová, Irena (oponent) ; Štefková, Zuzana (oponent)
ŽENY A PODPRSENKA: KVALITATIVNÍ ZKOUMÁNÍ SOCIOKULTURNÍCH KONTEXTŮ JEJÍHO UŽÍVÁNÍ - ABSTRAKT Práce se zabývá podprsenkou nejen jako dnes již neodmyslitelnou součástí ženského oblečení, která v rámci historie odívání prošla velmi zajímavým vývojem, od zahalování poprsí pruhy látky, přes korzet v jeho různých podobách, až po podprsenku, jak ji známe dnes. Na tuto relativně intimní část ženského spodního prádla je nahlíženo i jako na fenomén s řadou sociokulturních a psychosociálních aspektů. Pozornost je zpočátku věnována proměnám způsobů zahalování a tvarování poprsí, vlivu textilně-technologických inovací na podobu spodního prádla, poté počátkům a vývoji podprsenky a posléze proměnám jejích funkcí a symbolických významů. Další část práce přináší zprávu o realizaci nevelkého kvalitativního šetření. Ta nejprve přibližuje jeho teoretická a metodologická východiska, včetně nezbytného exkurzu do základních principů a charakteristik kvalitativního zkoumání jako specifického přístupu k sociální skutečnosti. Poté seznamuje s přípravou a organizací kvalitativní výzkumné sondy provedené prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 21 respondentkami. Předmětem dotazování byly především jejich názory na nabídku v segmentu trhu se spodním prádlem, jejich pohledy na funkce podprsenky, jejich osobní historie nošení...
|
|
|
Dějiny tetování: Setkání postmoderny s archaismem v kultuře tzv. Modern Primitives
Rychlík, Martin ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Todorovová, Jiřina (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Dějiny tetování: Setkáni archaismu s postmodernou v kultuře tzv. Modern Primitives dr. Martin Rychlík Tato dizertační práce je stručnou a prakticky stále jedinou českou sumou znalostí o historii a etnografii tetování. Dějinami od prvých zaznamenaných důkazů na tělech křehkých mumií, přes etnografické tetováže přírodních národů až po výčet moderních významů. Takovou šíři má tetování. Předkládaná publikace se snaží tetování představit komplexně, v co nejširších souvislostech. Nastiňuje obecná pravidla zdobení těla, druhy tělesných úprav včetně stěžejního tetování a informuje o mnoha jeho funkčních významech. Funkce jsou rozčleněny do osmi skupin. Svá specifika mají funkce: rituální, esteticko- erotická, magicko-náboženská, léčebně-preventivní, komunikační a identifikační, sociálně- skupinová, statutárně-hierarchická a konečně i individualizační. U jevu tak komplexního, jakým tetování bylo a je, není možné jednotlivé významy oddělovat - spíše se překrývají a vzájemně doplňují. Historii a etnografie tetování sleduje tato práce od 5300 let starého muže z Alp do polynéského "ráje", mezi bojovné Maory a Dajaky až po ženy Ainů s vytetovanými vousy, Inuity, americké indiány či africké skarifikace, ale nevyhýbá se tetování v Evropě od antiky po dnešní dny. Samozřejmostí je obsažná bibliografie o tetování,...
|
|
|
Změny v pohřbívání v obci Úhonice ve 20. století a na počátku 21. století
Slaboch, Martin ; Krupková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Navrátilová, Alexandra (oponent) ; Štěpánová, Irena (oponent)
V průběhu 20. století se v naší vlasti výrazně měnil způsob pohřbívání. Nově se objevil pohřeb žehem a v posledních letech velmi narůstá pohřbů bez obřadu. Vysoký podíl pohřbů zcela bez obřadů nemá ve světě obdoby. Tradiční církevní pohřby s kolektivním rozloučením a pohřbením do hrobu na hřbitově ubývají. I nadále se objevují stále nové varianty způsobu pohřbívání. Práce sleduje vývoj pohřbívání ve středočeské vesnici Úhonice v letech 1988-2008, kdy byl u všech 205 zemřelých občanů zaznamenán přesný způsob pohřbení. Případová studie ukazuje nové způsoby pohřbívání, které se v Úhonicích objevují později než ve větších městech. Mrtvé tělo přebírají pohřební služby, které zajišťují i pohřební obřad. Činností profesionálních pohřebních služeb tradiční pohřební zvyky rychle a nenávratně mizí.
|
|
| |
|
|
Utváření oborové terminologie pro lidový oděv
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Lidový oděv včetně jeho revitalizovaných forem tvoří jednu z nejvýznamnějších a rovněž i nejstudovanějších kategorií v rámci systematického výzkumu evropské lidové materiální kultury. Výzkumný projekt je zaměřen na reflexi oborové terminologie pro lidový oděv v kontextu etnologické metodologie s přihlédnutím k muzeologickým aspektům, ale zejména k historii a vývoji oboru v rámci významných evropských směrů, proudů a center. Práce je založena na komparativní komunikaci autora s více i méně významnými osobnostmi oboru (či s oborem úzce spojenými) orientovanými na výzkum lidového oděvu, potažmo lidové materiální kultury, zejména prostřednictvím jejich odborných textů. Současní badatelé, jejichž dílo ještě není uzavřeno, nejsou v práci záměrně hodnoceni a zmíněni jsou pouze okrajově ovšem při silné reflexi a akceptaci jejich díla a v něm obsažených myšlenek, postojů a názorů jako inspiračního zdroje předkládané disertační práce. Primárním cílem projektu se tak stalo nejen sledování utváření terminologie a metodologie pro odborné zpracování etnologické kategorie lidového oděvu, ale i výzkum historie oboru při zdůraznění jejích zásadních i méně známých aspektů v evropském mezinárodním kontextu.
|
|
|
Podoba a funkce chodského kroje v minulosti a současnosti
Nová, Lucie ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
V práci jsem popsala vývoj kroje od poloviny 19. až do 21. stolet'. Snažila jsem se o to, aby tato studie neměla jen deskriptivn' charakter, typický pro mnoho prac' předchoz'ch, ale vedle jeho popisu jsem uvedla i př'ležitosti, kam jej lidé nos', z jakých materiálřu se v 21. stolet' šije, proč jej stále ještě lidé oblékaj' a jaké tedy dnes pln' funkce. Kromě historického vývoje kroje jsem chtěla podat dřuraz zejména na současnost. Některé součásti kroje již ze života lid' vymizely (mužský kroj, svatebn' kroj), ale udržuj' se nadále d'ky m'stn'mu národopisnému souboru, jehož členky a členové si ho oblékaj' rády a zřustávaj' v něm i po vystoupen', nevn'maj' jej jen jako kostým. Jiné typy kroje si oblékaj' nejen členky souboru, ale i obyvatelky obou vs'. Mladš' generace většinou ke slavnostn'm př'ležitostem, na bály a masopust, starš' generace také do kostela a v několika př'padech jej nos' i jako všedn' oděv.
|
host ::
RSS.