|
|
Subjektivní teorie mluvnice u učitelů českého jazyka
Hurytová, Ivana ; Štěpáník, Stanislav (vedoucí práce) ; Grecmanová, Helena (oponent) ; Liptáková, L'udmila (oponent)
The dissertation is devoted to the so-called subjective theories of teachers of the lower- secondary level of elementary schools. Its aim is to examine the subjective theories of grammar among teachers of the Czech language at the secondary level of elementary school and to analyze the influence these theories have on shaping the teaching and learning environment of the Czech language at the secondary level of elementary school. The theoretical part is devoted to two basic topics: the first chapter presents the concept of subjective theories in foreign and domestic research, including the implications of the given phenomenon in the teaching of the mother tongue. The second chapter presents the current state of grammar teaching as one of the critical areas of Czech language teaching and the starting point of current mother tongue didactics. The empirical part was processed using qualitative research methods. Preliminary research, carried out on a sample of 20 teachers, provides the first data and tests one of the research tools, a questionnaire with unfinished statements. The main research consists of two phases. The pilot phase represents a deeper probe into the subjective theories of one female teacher using two research tools, a questionnaire and a semi-structured interview. In the second phase...
|
|
|
Kritická místa v českém jazyce na základní škole
Dygrínová, Gabriela ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Štěpáník, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kritickými místy výuky českého jazyka na základní škole. Cílem práce bylo identifikovat kritická místa výuky českého jazyka v 6. ročníku základní školy. Identifikace kritických míst probíhala kvalitativní analýzou rozhovorů vedenými s učiteli českého jazyka. Teoretická část práce charakterizuje obsah učiva českého jazyka v 6. ročníku a jeho didaktické pojetí v používaných učebnicích. Vymezen je pojem kritické místo a chyba. Praktická část práce obsahuje analýzu a interpretaci rozhovorů uskutečněných s učiteli. K vyhodnocení získaných dat byl použit program Atlas.ti. Kritickými místy českého jazyka v 6. ročníku základní školy byly vyhodnoceny jevy v oblasti větné skladby, tvarosloví a pravopisu. V oblasti větné skladby měla největší váhu kritická místa: schopnost logického uvažování, znalost základních jazykových jevů, porozumění syntaktickým vztahům a terminologii. V tvarosloví se jeví jako nejkritičtější rozeznávání slovních druhů, určení pádů a rozeznání čísla u podstatných jmen pomnožných a hromadných. Jako kritický byl označen pravopis velkých písmen. Text diplomové práce obsahuje citace z analyzovaných rozhovorů, které dokreslují identifikovaná kritická místa a často odkazují na jejich příčiny.
|
|
|
Konstruktivismus ve vyučování českého jazyka na střední škole
Štěpáník, Stanislav ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce)
Práce zkoumá možnosti a limity implementace konstruktivistických prvků do vyučování českého jazyka. Zatímco v didaktice matematiky a přírodovědných předmětů je perspektiva konstruktivismu dynamicky rozvíjena, v lingvodidaktice je doposud oblastí neprobádanou. Na vybrané části syntaktického učiva (vztahy v souřadném souvětí) byla v reálném terénu dvou tříd střední školy experimentálně ověřována efektivita vymodelovaného konstruktivistického vyučovacího postupu v kontrastu s postupem tradičním, v našich školách obvyklým. Jelikož konstruktivistické vyučování navazuje na předchozí znalosti žáků, byly před realizací samotného experimentu na jednom vybraném subjektu zkoumány žákovské představy ve vytipované partii učiva; ty byly následně zohledněny při designování postupů v experimentální třídě. Je nezbytně nutné, aby ve vyučování českého jazyka byly využívány jazykové prekoncepty žáků, jejich přirozená jazyková kompetence a aby vyučování mělo na jazykové jevy sémanticko-funkční, resp. komunikační pohled. Výsledky výzkumu naznačují, že konstruktivistické prvky lze ve vyučování češtiny s úspěchem využít a jejich efektivita může být v některých ohledech vyšší, než je tomu u postupů tradičních. Problematika v této práci pouze nastíněná si v každém případě zasluhuje další extenzivní zkoumání. Powered by TCPDF...
|
|
|
Prekoncept syntaktických vztahů koordinace, apozice a dominace u žáků ZŠ
Mazánková, Anna ; Štěpáník, Stanislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Cílem diplomové práce Reflexe prekonceptu syntaktických vztahů koordinace, apozice a dominace u žáků ZŠ je zjistit, jestli žáci 5., 6. a 7. ročníku základní školy rozliší syntaktické vztahy. Nejprve je v práci vymezena problematika prekonceptu, je charakterizována v kontextu konstruktivistické koncepce výuky, která s prekoncepty aktivně pracuje. Následně je popsáno pojetí syntaktických vztahů v odborné literatuře a dále také v učebnicích, RVP a didaktických publikacích. K zjišťování prekonceptu syntaktických vztahů byl využit výzkumný nástroj sestávající ze speciálně připravených cvičení pro výzkumný záměr této práce. Žáci tato cvičení individuálně vypracovávali a formou polostrukturovaných rozhovorů bylo zjišťováno, jak žáci při své práci uvažovali. Rozhovory byly nahrávány a následně přepsány a zpracovány. Výzkumný vzorek tvořilo 35 žáků z 5. až 7. ročníku jedné pražské základní školy. Z výzkumu vyplývá, že žáci jsou schopni na prekonceptuální bázi o syntaktických vztazích spontánně uvažovat, ovšem do způsobu uvažování žáků se projevuje interference školní výuky, a to ve formálním přístupu ke kategorizaci a prvotním zaměření se na prvky formální roviny. Žáci odliší skladební vztah dominace a zmnožení; u vztahu dominace pak výrazně vnímají valenci slovesa. Dále z výzkumu vyplývá, že žáci nepropojí...
|
|
| |
|
|
Reflexe prekonceptu přísudku v 6. ročníku ZŠ
Skřivánek, Vratislav ; Štěpáník, Stanislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Cílem práce Reflexe prekonceptu přísudku v 6. ročníku ZŠ je postihnout, jakým způsobem žáci 6. ročníku přemýšlejí o větném členu přísudek. Práce tedy nejprve charakterizuje konstruktivismus, jakožto směr, který s prekoncepty aktivně pracuje, ve vztahu k výuce českého jazyka. Dále je charakterizován přísudek, a to jak z hlediska lingvistického, tak z hlediska didaktického pojetí v RVP a v učebnicích. Ke zjištění prekonceptu přísudku bylo využito cvičení speciálně designovaného pro tento výzkum, které žáci písemně individuálně vypracovávali, a polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na jejich způsob řešení. Pro výzkum bylo vybráno 37 žáků 6. ročníku ze 4 různých pražských škol. Rozhovory byly nahrávány a následně přepsány a analyzovány. Z výzkumu vyplývá, že žáci výrazně preferují přísudek slovesný před slovesně-jmenným, avšak pro oba typy přísudku dokáží navrhnout adekvátní komunikační situaci. Zkoumáno také bylo, jestli žáci sami použijí podstatné a přídavné jméno jako neslovesnou část přísudku. Zatímco přídavná jména takto užívali hojně, užití podstatného jména tímto způsobem pro ně bylo problematické. Dále z výzkumu vyplývá, že žáci neidentifikují přísudek jakožto důležitý větný člen pro smysl věty. Výsledky výzkumu potvrzují, že žáci v 6. ročníku uvažují spíše o významu jednotlivých slov než o...
|
|
|
Konstruktivismus v komunikační a slohové výchově na 1. stupni ZŠ
Stříbná, Karolína ; Babušová, Gabriela (vedoucí práce) ; Štěpáník, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá problematikou a hledáním způsobu, jak využít konstruktivismus ve výuce komunikační a slohové výchovy na 1. stupni ZŠ. Zkoumá možnosti využití konstruktivismu při zavádění nových slohových žánrů do edukačního procesu. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V souvislosti s touto problematikou se v teoretické části zabývá konstruktivistickým pojetím výuky a jeho východisky pro výuku českého jazyka. Teoretická část obsahuje také analýzu dostupných učebních materiálů a pohled na zpracování didaktiky komunikační a slohové výchovy v odborné literatuře. Výzkumné šetření v praktické části ověřuje, jakými prekoncepty u vybraných slohových žánrů žáci disponují. Pro svůj výzkum, jsem zvolila slohové žánry dopis a popis pracovního postupu. Analýza a interpretace jednotlivých šetření nabízí zjištění, jež bychom mohli využít ve výuce těchto žánrů, konkrétně pak při jejich samotném zavádění do výuky. Na jejich základě uvádím v závěru práce doporučení pro možný způsob zavádění vybraných slohových žánrů do hodin českého jazyka.
|
|
|
Inovativní přístupy ke kurikulu ČJ na 2. stupni ZŠ
Pecháčková, Jana ; Štěpáník, Stanislav (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Cílem této práce s názvem Inovativní přístupy ke kurikulu ČJ na 2. stupni ZŠ bylo zjistit, zda byly do školních vzdělávacích programů předmětu český jazyk na 2. stupni vybraných základních škol projektovány nějaké inovativní přístupy. Pokud se inovativní přístupy v kurikulu objevily, následovala analýza těchto přístupů. Práce je obsahem rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou zmapovány přístupy ke kurikulu obecně a přístupy ke kurikulu předmětu český jazyk konkrétně. V práci je také stručně nastíněn průběh kurikulární reformy, jež byla oficiálně spuštěna v lednu roku 2005 (viz školský zákon). Práce se rovněž zabývá reakcemi odborné veřejnosti na kurikulární reformu. Praktická část obsahuje analýzu přístupů ke kurikulu v předmětu český jazyk na vzorku třinácti náhodně vybraných základních škol v České republice se zvláštním důrazem na inovativní přístupy k pojetí předmětu český jazyk v duchu kurikulární reformy a inovativních obecně i oborově didaktických postupů. Pro analýzu byla použita metoda srovnávání (komparace) a analýza obsahu textu. Výsledky naznačují, že ve zkoumaných školách se inovativní přístupy v kurikulárních materiálech, konkrétně v tematických plánech předmětu český jazyk, vyskytují. Inovativní přístupy jsou podle výsledků projektovány pro učivo,...
|
|
| |
|
|
Zážitek ve výuce českého jazyka na 2. stupni ZŠ
Dovhunová, Petra ; Štěpáník, Stanislav (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Diplomová práce Zážitek ve výuce českého jazyka na 2. stupni ZŠ se zabývá možnostmi implementace zážitkových postupů do výuky českého jazyka a literatury. Práce se soustředí jednak na teoretické vymezení problematiky (stručné shrnutí historie, představení principů a metod zážitkového učení se zaměřením na praktické využití ve výuce českého jazyka), jednak na představení konkrétních aktivit založených na postupech zážitkového učení. Jednotlivé aktivity se věnují vyučování slohu a komunikace, s důrazem na rozvoj v oblasti písemné a ústní slohové kompetence, pragmatických aspektů v komunikaci a uvědomělé osvojování poznatků z oblasti syntaxe, lexikologie a sémantiky. Na základě zkušeností s uvedením aktivit v 6. ročníku ZŠ opodstatňujeme význam zážitku ve výuce češtiny. Docházíme tak ke zjištění, že zážitek by mohl nalézt uplatnění na poli didaktiky českého jazyka.
|
host ::
RSS.