Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 66 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Veřejný prostor na sídlišti: příklad Jihozápadního Města v Praze
Jílek, Tomáš ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Brabec, Tomáš (oponent)
Veřejný prostor je významnou součástí městského prostředí a plní důležitou roli v každodenním trávení volného času. Kvalitní veřejný prostor pomáhá zlepšit image městských částí, přitahuje návštěvníky a může vytvářet atraktivní podmínky pro koncentraci služeb. Jihozápadní Město bylo vybudováno jako jedno z posledních panelových sídlišť v Praze. Na jeho území stále probíhá výstavba nových rezidenčních projektů, které společně s původní historickou a panelovou zástavbou tvoří unikátní urbánní celek. Práce si klade za cíl zmapovat stav a kvalitu veřejného prostoru v okolí rezidenční zástavby na území Jihozápadního Města (Centrální park nebyl zahrnutý do výzkumu). Dále si klade za cíl vytvořit vlastní hodnotící metodu, pomocí níž bude prostor hodnocen. Metoda se skládá ze šesti dílčích aspektů - hodnocen je fyzický stav, vizuální stav, koncept lokality, čistota lokality, úprava zeleně a sociální klima. Součástí práce je také zjistit, jestli existuje souvislost mezi kvalitou veřejného prostoru a typem zástavby a jak spolu jednotlivé aspekty hodnotící kvalitu veřejného prostoru souvisí. Výsledky práce naznačují, že se na území Jihozápadního Města nachází kvalitativní i prostorové rozdíly v řešení veřejného prostoru. Také byla zjištěna souvislost mezi typem zástavby a kvalitou veřejného prostoru. Za...
BUDOVÁNÍ PŘINÁLEŽITOSTI K MÍSTU U OBYVATEL SÍDLIŠTĚ: PŘÍPADOVÁ STUDIE SÍDLIŠTĚ ĎÁBLICE A SPOŘILOV
Bečvář, Daniel ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Veselý, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu přináležitosti k místu, tedy emoční vazbě člověka k některému místu, v tomto případě k místu bydliště, se zaměřením na rezidenty socialistických sídlišť. První část práce se věnuje teoretickým východiskům. Diskutována je na jedné straně dostupná literatura k budování přináležitosti k místu, způsoby jejího měření či samotná psychologická podstata této vazby. Také je v této části popsán fenomén sídlišť a jejich současný image. V druhé, empirické, části je cílem zjistit, jak je přináležitost k místu u obyvatel sídliště budována, co tento vztah dále ovlivňuje a také jak se onen proces budování liší na obou zkoumaných sídlištích. Výzkum má kvalitativní charakter a hlavní metodou sběru dat jsou polo-strukturovaní rozhovory. Dvacet jedna provedených rozhovorů bylo podrobeno reflexivní tematické analýze. Případová studie byla provedena na dvou sídlištích v Praze, které se odlišují jednak velikostí a jednak i obecnou známostí - na sídlišti Ďáblice a na sídlišti Spořilov. V této práci byly identifikovány tři mechanismy vedoucí k budování přináležitosti k místu - rostoucí lokální obeznámenost, intenzivní trávení času na sídlišti a občanská angažovanost. Kromě mechanismů byl popsán i vliv několika dalších faktorů, které ovlivňují samotné mechanismy. Jde mj. o design čtvrti,...
Influence of large-scale urban projects on neighbourhood transformation: the case of Nový Smíchov and Smíchovské train station
Šrámek, Vít ; Petrovic, Adél (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Tato práce se zaměřuje na transformační procesy na Smíchově jejich vliv na místní fyzickou kvalitu budov. Jenom některé pražské čtvrti byly analyzovány z pohledu gentrifikace a město transformujících procesů a kvalita budov byla zkoumána ještě méně. Tato práce se snaží zaplnit tuto mezeru. Jak akademický, tak terénní výzkum byly provedeny, kdy se terénní výzkum zaměřoval na analýzu prostorového rozložení a fyzického stavu budov v okolí vybraných projektů. Výsledky naznačují, že budovy v okolí OC Nový Smíchov a Smíchovského nádraží jsou obecně v dobré kondici s prostorem ke zlepšení, s výjimkou několika shluků moderních budov. Na základě analýzy stavu budov odpovídám na výzkumné otázky: 1) Jaký je současný stav oblasti? 2) Jak se oblast změnila za posledních (zhruba) 20 let?, 3) Jaký je nový dominantní vzhled?, 4) Jaké jsou možné predikce budoucího vývoje?, 5) Kdo jsou hlavní zúčastněné strany a o čem jejich účast vypovídá? a poté prezentuji závěry a mapy aktérů. Ty pak slouží k zachycení vztahů za projekty a k pochopení role jednotlivých zúčastněných stran. Klíčová slova: Praha, vnitřní čtvrti, urbánní transformace, estetika, urbánní aktéři
Regenerace a fyzický stav bytových domů na pražských sídlištích
Mýl, Jiří ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Sídliště jsou důležitou součástí postsocialistických měst, včetně Prahy. Od pádu socialistického režimu byla jejich budoucnost předmětem diskuse. První názory, že se budou značně zhoršovat, se nenaplnily. Mnohá sídliště naopak prošla nějakou formou revitalizace. Práce navazuje na analýzu provedenou Institutem plánování a rozvoje z roku 2011 a klade si za cíl posoudit stav revitalizace a porozumět současnému rozsahu obnovy bytových domů v největších pražských sídlištích. Součástí je také popis vývoje změn v rozsahu revitalizací a posouzení vlivu vybraných faktorů na obnovu bytových domů. V neposlední řadě jsou představeny dva konkrétní příklady revitalizace pražských sídlišť. Výsledky práce poukazují na významný rozsah revitalizace, přesto je možné sledovat určité rozdíly mezi jednotlivými sídlišti i jejich částmi. Vliv většiny sledovaných faktorů se nepotvrdil za nejvýznamnější lze označit období výstavby. Byl nalezen také vztah podílu cizinců a rozsahu revitalizace, což je zjištění, které by stálo za ověření a případně další prověření. Klíčová slova: sídliště, revitalizace, post-socialistické město, Praha
Residential mobility and residential preferences of young families and older adults from the Prague Metropolitan Area
Horňáková, Marie ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Hoření Samec, Tomáš (oponent)
Disertační projekt se zaměřuje na výzkum procesu rezidenční mobility a rezidenčních preferencí v Pražském metropolitním regionu. S diverzifikací životních trajektorií a životních stylů, ale i rostoucími cenami bydlení se rezidenční mobilita a rezidenční preference stávají stále více heterogenními a nejednoznačnými. Cílem výzkumu je prozkoumání nově se objevujících vzorců rezidenční mobility a rezidenčních preferencí, a hlubší poznání, jak probíhá výběr nového bydlení. Konkrétně se projekt zaměřuje na dvě skupiny obyvatel, v obou případech se jedná o zástupce střední třidy: mladé rodiny a starší obyvatele (empty nesters, senioři). V práci je použita kombinace kvantitativních a kvalitativních výzkumných metod. Práce přispívá k zaplnění existující mezery v poznání o rezidenční mobilitě v postsocialistických městech a procesu výběru bydlení mezi mladými rodinami a staršími dospělými.
Dlouhodobý vývoj věkové struktury obyvatel sídlišť: srovnání Prahy a Ostravy
Červenka, Jakub ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Nina (oponent)
Panelové domy na socialistických sídlištích patří v Česku mezi dominantní formy bydlení. Po dokončení výstavby se na nová sídliště stěhovaly především mladé rodiny s dětmi, následný vývoj složení obyvatelstva však nebyl na všech sídlištích stejný. K jejich diferencovanému vývoji přispěly výraznou měrou i velké společenské změny po Sametové revoluci. Cílem této práce je popsat celkovou proměnu pražských a ostravských sídlišť mezi lety 1970-2011 z hlediska věkové struktury jejich obyvatelstva, najít rozdíly mezi zmíněnými městy a identifikovat hlavní vývojové trajektorie jednotlivých sídlišť. Pro analýzu byla využita popisná statistika a dále pokročilejší metody analýzy reprezentované lokalizačními kvocienty a sekvenční analýzou. Výsledky ukázaly, že sídlištní populace byla zpočátku velmi mladá, v dalších desetiletích však intenzivně stárne. Ostravská sídliště jsou po celou dobu existence mladší než pražská, postupně se však celky v obou městech vyrovnávají. U početné skupiny sídlišť je patrná tendence ke stabilizaci věkové struktury na úrovni struktury celého města. Klíčová slova: sídliště, věková struktura, demografické stárnutí, Praha, Ostrava
Život v suburbiu optikou jeho obyvatel: případová studie obce v zázemí Českých Budějovic
Kostelecký, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Mikešová, Renáta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na studium rezidenční spokojenosti v suburbánní zóně města České Budějovice, kde jsou dokumentovány jedny z nejsilnějších projevů suburbanizace v rámci Česka. V práci je metodou dotazníkového šetření zjišťována míra rezidenční spokojenosti v konkrétní lokalitě českobudějovické suburbánní zóny. Jako případová lokalita byla vybrána obec Srubec, patřící k největším českobudějovickým suburbiím. Cílem práce je zjistit míru rezidenční spokojenosti obyvatel, jaké faktory jejich spokojenost ovlivňují a co ji zvyšuje nebo naopak snižuje. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že lidé hodnotí životní podmínky v případové lokalitě velmi kladně. Mezi největšími pozitivy vyzdvihují dostupnost jádrového města a přírody. Negativně je naopak hodnocena dostupnost některých služeb nebo vzdělávacích zařízení pro děti. Klíčová slova: rezidenční spokojenost, suburbanizace, České Budějovice, Srubec
Vliv suburbanizace na demografickou a sociální strukturu a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi
Hrušková, Nela ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Kopečná, Martina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je postihnout sociální strukturu obyvatel a sociální klima v suburbiích Mladé Boleslavi. V souvislosti s přistěhováním obyvatel do okolí města dochází ke změně populační velikosti a skladbě obyvatelstva obcí, s čímž souvisí i zvýšení rozdílů mezi tamními obyvateli. Důvodem jsou rozdíly mezi obyvateli z hlediska sociální statusu, tradic, chování a věku. V práci hodnotím především vliv těchto rozdílností na vzájemné vztahy mezi původním obyvatelstvem a nově přistěhovalými. Snažím se zjistit míru zapojení nově příchozích do chodu obce a definovat problémy a typy spolupráce mezi těmito skupinami. Domnívám se, že budou jisté odchylky v jednotlivých obcích, avšak souhrnně je budou postihovat podobné problémy i pozitiva, která byla zjištěna v dřívějších studiích provedených v zázemí Prahy. Současně diskutuji, zda a případně jakým způsobem, je proces ovlivněn firmou Škoda Auto, která v Mladé Boleslavi sídlí. Klíčová slova: suburbanizace, sociální struktura, sociální klima
Rozvoj obce Rudná u Prahy v kontextu komerční suburbanizace
Štefánek, Jan ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Temelová, Jana (oponent)
Téma této bakalářské práce je Rozvoj obce Rudná u Prahy v kontextu komerční suburbanizace. Bakalářská práce se zabývá problematikou komerční suburbanizace, tedy vznikem nových a přesunem stávajících komerčních aktivit z center na okraje měst. Práce popisuje komerční suburbanizaci jako celek, vybranou komerční zónu se všemi podstatnými detaily a její zařazení a porovnání s ostatními zónami. Definuje suburbanizaci, popisuje rezidenční a komerční suburbanizaci a vývoj suburbanizace na území České republiky s důrazem na vývoj v okolí Prahy a pojednává o důvodech, které tento vývoj ovlivnily. Podrobně se práce věnuje základní charakteristice lokality Rudná u Prahy, včetně geografické polohy, historie obce, počtu a skladby obyvatel, dopravní infrastruktury a popisu okolních obcí. V této souvislosti je také předmětem práce vlastní charakteristika komerční zóny, její výstavba a související problémy, dále pak popis činnosti vybraných společností a různorodosti jejich tržního zaměření. Závěrem jsou vymezeny pozitivní a negativní faktory ovlivňující obec Rudná u Prahy, a to včetně vlivu na zaměstnanost, dopravní infrastrukturu a životní prostředí. Klíčová slova: suburbanizace, komerční zóna, Rudná u Prahy, výstavba komerčních zón

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 66 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.