Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Function of nuclear phosphoinositides and their binding partners in gene expression
Uličná, Lívia ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Šolc, Petr (oponent) ; Macůrková, Marie (oponent)
(ČESKÝ) Fosfoinozitidy jsou negativně nabité fosfolipidy s inositolovou hlavičkou, která může být fosforylovaná. Fosforylací inositolu vzniká sedm různě fosforylovaných forem fosfoinozitidů, které mohou být mono-, bis- nebo tris-fosforylované. Role cytoplasmatických fosfoinozitidů byly popsané v regulaci dynamiky buněčných membrán a cytoskeletu, v transportu membránových váčků, v funkci iontových kanálů a transportérů a produkci druhých poslů. Jaderné fosfoinozitidy se podílejí na posttranskripčních úpravách a exportu pre-mRNA, DNA transkripci a remodelování chromatinu. Zatímco cytoplasmatické funkce jsou dobře popsané, molekulární mechanizmy jaderných fosfoinozitidů v těchto jaderných procesech nebyly doposud dostatečně prozkoumány. V této práci jsme si kladli za cíl popsat lokalizaci fosfoinozitidů v jednotlivých funkčních kompartmentech jádra, což nám napomůže objasnit zapojení fosfoinozitidů do jaderných procesů. Dále jsme se zaměřili na identifikaci jaderných fosfoinozitidů zapojených do regulace genové exprese a objasnení detailního mechanismu interakce PI(4,5)P2 a PHF8 v regulaci transkripce ribozomálních genů. Dvěma nezávislými metodami jsme popsali lokalizaci fosfoinozitidů na jaderné membráně, v jaderných škvrnách, nukleoplasmě a jadérku. Tato rozšířená jaderná lokalizace naznačuje a i...
Double strand DNA breaks response in Huntington´s disease transgenic minipigs
Vaškovičová, Michaela ; Šmatlíková, Petra ; Herbert, A. ; Motlík, Jan ; Šolc, Petr
Huntington’s disease (HD) is progressive neurodegenerative disorder caused by presence of CAG expansion in the huntingtin gene, which gives rise to mutated form of huntingtin protein (mHtt). There is a strong evidence that DNA damage response is compromised by presence of mHtt in cells and increase of double strand DNA breaks (DSBs) is an early event in HD pathology. It was shown, that level of γH2AX is significantly higher in R6/2 mice compared to wild-type animals. Moreover, level of γH2AX is higher also in striatal neurons and fibroblasts of human HD patients. Furthermore, protein p53, key player in DNA damage response, is hyperactivated in cells expressing mHtt and inhibition of p53 or ATM ameliorates phenotypes of HD animal models. However, exact mechanism of mHtt action is not clear and therefore further investigation of mHtt effects on DSBs response is very important for the understanding of HD pathology.
Double strand DNA breaks response in Huntington´s disease
Šolc, Petr
There are strong evidences that DNA damage response (DDR) signalling significantly underline the molecular pathology of polyglutamine (polyQ) diseases, including Huntington´s disease (HD) [1-4]. Double strand DNA breaks (DSBs) are the most deleterious DNA lesions.\nIn this talk I will review how DDR on DSBs is affected in HD.\n
Cell signaling pathways controlling meiotic maturation of mammalian oocytes
Šolc, Petr ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Dráber, Pavel (oponent)
5 3 Summary in Czech (Abstrakt v českém jazyce) Samičí zárodečné buňky, oocyty, vznikají již během embryonálního vývoje z primordiálních zárodečných buněk. Jsou nezbytným předpokladem pro reprodukci. Již během embryonálního vývoje oocyty vstupují do meiózy, ale krátce poté se jejich vývoj zastaví ve stádiu profáze I. Po nástupu pohlavní dospělosti spouští luteinizační hormon proces znovuzahájení meiózy oocytů in vivo v prostředí folikulu. Vyjmutí oocytů z folikulu a jejich kultivace ve vhodném médiu umožňuje tento proces úspěšně rekapitulovat v podmínkách in vitro. Rozpad jaderné membrány (GVBD) je první jasně viditelnou známkou znovuzahájení meiózy. Po GVBD se vytváří dělící vřeténko metafáze I. Pokud jsou chromozómy vyrovnány v metafázní rovině a mikrotubuly korektně připojeny na chromozomy, dojde ke vstupu do anafáze I. Po dokončení meiózy I vstupují oocyty přímo do meiózy II a opětovně zastavují svůj vývoj, tentokráte v metafázi II (MII). Tyto oocyty jsou schopné oplození, přičemž průnik spermie iniciuje dokončení meiózy. Vývoj z GV stádia do stádia MII je pod striktní kontrolou tzv. MPF faktoru, který se skládá z cyklin dependentní kinázy 1 (CDK1) a cyklinu B (CCNB). Pomocí funkčních studií (RNA interference, mikroinjekce mRNA) jsme na myších oocytech ukázali, že fosfatázy CDC25 A a B spolupracují na...
Gamma-Tubulin forms and functions in microtubule organization and beyond
Kourová, Hana ; Binarová, Pavla (vedoucí práce) ; Šolc, Petr (oponent) ; Bíšová, Kateřina (oponent)
SOUHRN Mikrotubuly jsou vysoce dynamické struktury tvořící komplexní uspořádání měnící se dle potřeb buňky. U většiny eukaryot se mikrotubuly utvářejí z definovaných organizujících center, jako jsou centrozómy nebo pólová tělíska. Navzdory konzervovanosti hlavních komponent cytoskeletu u rostlin a živočichů, rostlinné buňky postrádají struktury podobné centrozómům a vyvinuly si unikátní mechanismus pro kontrolu tvorby a organizace mikrotubulů. γ-Tubulin je nezbytnou součástí center organizujících mikrotubuly, vysoce konzervavaný mezi eukaryoty, s prominentní rolí v nukleaci mikrotubulů. Nicméně stále více důkazů nasvědčuje tomu, že γ-tubulin je multifunkčním proteinem. Vedle nukleace mikrotubulů, γ-tubulin kontroluje dynamiku mikrotubulárních plus konců, reguluje genovou expresi, tvoří komplexy s proteiny opravující DNA a účastní se regulace buněčného cyklu. Zaměřili jsme se na γ-tubulinové komplexy s cílem charakterizovat interaktory γ-tubulinu a jejich funkce u Arabidopsis. Vedle charakterizace funkce související s mikrotubuly, jsme analyzovali buněčný cyklus a dělení. Také jsme studovali odezvy buňky na poškození DNA, s ní spojenou účast E2F/RBR dráhy a případné propojení s γ-tubulinem. Charakterizovali jsme NodGS protein jako nový interaktor γ-tubulinu u Arabidopsis a navrhli jeho funkci v morfogenezi...
Odpověď na poškození DNA během vývoje savčích oocytů
Vachová, Veronika ; Šolc, Petr (vedoucí práce) ; Nevoral, Jan (oponent)
Oocyt je během raného embryonálního vývoje zastaven v profázi I. meiotického dělení, kde setrvává po dobu několika let. Teprve po dosažení pohlavní dospělosti a vlně luteinizačního hormonu dochází u jednotlivých oocytů ke znovuzahájení meiózy a meiotickému zrání. Oocyt je následně opět zastaven v metafázi II. meiotického dělení, kdy je ovulován a čeká na oplození. Během svého vývoje je vystaven působení faktorů způsobujících DNA poškození, z nichž mezi nejzávažnější patří dvouřetězcové zlomy (DSB). Udržení genomové integrity je důležité pro kvalitu oocytu, fertilitu a normální embryonální vývoj. Mechanismus, jakým oocyt reaguje na přítomnost DSB, není zcela prozkoumán a zdá se, že je odlišný od somatických buněk. Domníváme se, že během meiotického zrání dochází k opravě DSB, pravděpodobně mechanismem homologní rekombinace (HR). V této práci se zaměřujeme na RAD51, esenciální rekombinázu účastnící se opravy prostřednictvím HR. Zjistili jsme, že inhibice RAD51 vede k nárůstu segregačních defektů během anafáze I. Pomocí mikroskopie živých buněk ve vysokém rozlišení jsme pozorovali výskyt chromozomálních fragmentů a anafázních můstků. Imunofluorescenční detekce ukazatele DSB γH2AX ukázala zvýšené množství DSB v profázi I a MII stádiu po inhibici RAD51. Naše data naznačují, že v profázi I a během...
Regulation of cell cycle and DNA damage response in mouse oocytes.
Mayer, Alexandra ; Šolc, Petr (vedoucí práce) ; Macůrek, Libor (oponent) ; Macek, Milan (oponent)
Buněčný cyklus savčích oocytů je dočasně zastaven v průběhu profáze I. meiotického dělení a v tomto stádiu mohou oocyty přetrvávat až několik desítek let. V oocytech proto musí fungovat účinné mechanismy, které je udržují v profázi I a umožňují znovuzahájení meiózy, když je potřeba. Následně, správná segregace chromozomů během maturace oocytů je podmínkou pro vývoj zdravých potomků. Naším cílem bylo zjistit nové role AURKA a PLK1 kináz v regulaci buněčného cyklu. Použili jsme transgenní myši, které nadprodukují wild type (WT-) nebo neaktivní (kinase- dead, KD-) AURKA pouze v oocytech, a ke studiu PLK1 kinázy jsme použili specifický inhibitor BI2536, jehož účinnost je ověřená v somatických buňkách. Naše data ukazují, že jak AURKA tak PLK1 nejsou nezbytné pro znovuzahájení meiózy, i když obě kinázy se tohoto procesu účastní. Aktivní AURKA reguluje proces multiplikace mikrotubuly organizujících center (MTOC) v profázi I, což je první viditelná známka znovuzahajení meiózy. Aktivace AURKA je bifázní, proto primární nárůst počtu MTOC je tranzientní. Plná aktivace AURKA, která je potřebná pro stabilitu MTOC, vyžaduje aktivitu Cyklin-dependentní kinázy 1 (CDK1). Ukázali jsme, že PLK1 se účastní rozpadu jaderné membrány během znovuzahájení meiózy. Jak AURKA tak PLK1 se podílí na akumulaci centrozomálních...
Localization and function of phosphoinositides in the cell nucleus
Kalasová, Ilona ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent) ; Šolc, Petr (oponent)
(CZECH) Fosfoinositidy jsou negativně nabité fosfolipidy. Jejich inositolová hlavička může být fosforylována na třech pozicích, a tak mohou tvořit sedm různě fosforylovaných forem. Cytoplasmatické fosfoinositidy regulují dynamiku buněčných membrán a cytoskeletu, transport membránových váčků, funkci iontových kanálů a transportérů a produkci druhých poslů. Jaderné fosfoinositidy ovlivňují postranskripční úpravy pre-mRNA, DNA transkripci a remodelování chromatinu. Jejich jaderné funkce jsou nicméně nedostatečně prozkoumány. Tato práce se zaměřuje na jaderný fosfatidylinositol 4-fosfát (PI(4)P) a fosfatidylinositol 4,5- bisfosfát (PI(4,5)P2), jejich lokalizaci a interakce s proteiny regulujícími transkripci. PI(4)P je součástí jaderné membrány, nachází se v jaderných speckles a v nukleoplasmě. Většina jaderného PI(4)P je navázána na chromatin a kolokalizuje s H3K4me2 histonovou značkou. PI(4,5)P2 lokalizuje do jadérka a jaderných speckles. Přibližně 30 % jaderného PI(4,5)P2 tvoří malé ostrůvky v nukleoplasmě. Nitro těchto ostrůvků je bohaté na uhlík a je pravděpodobně tvořeno lipidy. Ostrůvky jsou obklopeny proteiny a nukleovými kyselinami. Aktivní forma RNA polymerázy II lokalizuje k PI(4,5)P2 ostrůvkům a v blízkosti ostrůvků dochází k aktivní transkripci. Jaderný myosin 1 (NM1) váže PI(4,5)P2. Tato...
Role Polo-like kináz v regulaci buněčného cyklu a odpovědi na poškození DNA
Kudláčková, Radmila ; Macůrek, Libor (vedoucí práce) ; Šolc, Petr (oponent)
Při každém buněčném dělení musí dojít k rovnoměrnému rozdělení genetického materiálu do obou dceřiných buněk. V další fázi se musí chybějící část genomu dosyntetizovat. Celý cyklus podléhá regulaci ze strany cyklin-dependentních kináz (Cdk) ve spolupráci s cykliny. Dojde-li v průběhu buněčného cyklu k poškození DNA, signální dráhy kontrolních bodů potlačí průběh cyklem a zajistí, aby se buňka nedělila, dokud nebude zjednána náprava. Pokud kontrolní body neplní svoji funkci, dochází k nádorovému bujení. Polo-like kinázy (Plk) jsou stejně jako Cdk důležitými regulátory buněčného cyklu. Plní řadu funkcí především v mitóze, ale i v odpovědi na DNA poškození. Tato práce je zaměřena zejména na lidské homology, nicméně konzervovanost homologů mezi organismy je značná, tudíž uvedené poznatky mají obecnější platnost. Lidské buňky exprimují pět proteinů z rodiny Polo-like kináz, z nichž Plk1 odpovídá Polo-like kinázám nižších eukaryot. Poznatky o ostatních čtyřech kinázách jsou teprve na vzestupu.
Odpověď na poškození DNA u Huntingtonovy choroby
Vachová, Veronika ; Šolc, Petr (vedoucí práce) ; Roth, Jan (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) je autozomálně dominantní neurodegenerativní onemocnění, které vede ke ztrátě striatálních neuronů v bazálních gangliích. HD se projevuje nekoordinovanými pohyby a progresivním narušením kognitivních funkcí. HD je poměrně vzácné onemocnění a vyskytuje se přibližně u 0,01 % západoevropské populace. Je způsobena expanzí CAG repetice v genu pro huntingtin (HTT). Tato mutace vede k prodloužení polyglutaminového řetězce. Během exprese mutantního huntingtinu (mHTT) dochází v buňce k akumulaci dvouřetězcových zlomů (DSB) kvůli snížené schopnosti je opravit, což přispívá k patogenezi HD. Tento mechanismus však není zcela objasněn. Je několik úhlů pohledu, jak mHTT narušuje odpověď na DNA poškození (DDR). Některé studie tvrdí, že při expresi mHTT dochází k nadměrné aktivaci DDR včetně p53 signální dráhy vedoucí k apoptóze. Další výsledky poukazují na neschopnost buňky efektivně dokončit opravu pomocí nehomologního spojování konců (NHEJ) nebo neschopnost buňky tyto DSB dokonce rozeznat. Všechny tyto teorie mohou vysvětlit buněčnou smrt v důsledku vysokého počtu neopravených DNA poškození. Pochopení těchto mechanismů je důležité pro vývoj terapeutických strategií. Klíčová slova: Huntingtonova choroba, huntingtin, dvouřetězcové zlomy DNA, DNA poškození, homologní rekombinace,...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 ŠOLC, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.