|
|
Analýza hydrologického sucha a trendy srážkoodtokových dat v povodí Bouřlivce a Loučenského potoka
Vítková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v povodí Bouřlivce a Loučenského potoka, nacházejících se na severozápadě České republiky v podkrušnohorské oblasti. K charakteristice hydrologického sucha byly využity dostupné hydrologické a klimatologické datové řady ze dvou limnigrafických a čtyř klimatologických stanic. Intenzita výskytu hydrologického sucha byla v zájmových povodích posuzována pomocí metody prahových hodnot a metody nedostatkových objemů. Dle výsledků práce byl za mimořádně málo vodný na obou sledovaných profilech označen hydrologický rok 2020, což poukazuje na akumulující se příčiny sucha z předchozích let. Z hlediska hydrologického sucha byl rovněž významný rok 2018. Diplomová práce si klade také za cíl detekovat trendy v datových řadách srážek, teploty vzduchu a přítoku do vodního díla Všechlapy za použití Mann-Kendallova testu. Výsledky statistického testování trendu poukazují na zvyšující se trend teploty vzduchu a snižující se trend přítoku do vodního díla Všechlapy. Významný trend v datových řadách srážek nebyl potvrzen. Samotnému testování trendu předcházelo posouzení homogenity dostupných datových souborů. V neposlední řadě je kladen důraz na stanovení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích podle plánové novely nařízení vlády o způsobu a...
|
|
|
Změny mořského ledu v Arktidě z pohledu globální klimatické změny
Škopan, Viktor ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Oblast Arktidy je jednou z nejcitlivějších oblastí Země vůči klimatickým změnám. Teplota v Arktidě za posledních několik desetiletí vzrostla o více než dvojnásobek globálního průměru a pohybuje se zhruba o 4 řC výše ve srovnání s teplotou na začátku průmyslové revoluce, ke které došlo koncem 18. století. S vysokou pravděpodobností lze říct, že za takto dramatickou změnu může antropogenní činnost. Mořský zámrz na tyto změny reaguje poklesem plochy, tloušťky, stáří a dalších parametrů. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán v letních měsících, kdy dochází k průměrnému zmenšování plochy mořského zámrzu o 12,8 % za dekádu. Došlo také k výraznému poklesu stáří mořského ledu. Před čtyřiceti lety představoval mořský zámrz, starší čtyř let, 30 % celkové plochy pokryté mořským zámrzem, přičemž dnes takto starý led tvoří pouze 2 %. K rychlému oteplování Arktidy a vyššímu tání mořského ledu výrazně přispívají pozitivní zpětné klimatické vazby. Příkladem může být snižující se albedo (odrazivost) Severního ledového oceánu, které kvůli zmenšujícímu se mořskému zámrzu odráží mnohem méně slunečního záření, což přispívá k rychlejšímu oteplování oblasti a vyššímu tání mořského ledu. Modely ukazují, že oteplování Arktidy bude v budoucnu pokračovat, a dá se předpokládat, že koncem století budou teploty v Arktidě o 10 řC...
|
|
|
Integrace odvodňovacích opatření v projektech revitalizace vodních toků. Aplikace v povodí Klíšského potoka.
Vláčilová, Klára ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi integrace odvodňovacích opatření při revitalizaci vodních toků v zemědělské krajině. Hlavní cíle práce jsou tvorba rešerše na dané téma a tvorba databáze odvodňovacích systémů v zájmovém území horního toku Klíšského potoka. Dílčím cílem je fyzickogeografická charakteristika zájmového území. Jsou uvedeny a diskutovány pozitivní a negativní efekty odvodnění a následně jsou popsána adaptační opatření, která mají škodlivé účinky zmírnit. Přehled odvodnění v povodí je syntézou mapových podkladů z Registru půdních bloků, podkladů poskytnutých Povodím Ohře, drenáže nalezené na leteckých snímcích a terénního průzkumu. V zájmovém území se nachází hlavní odvodňovací zařízení i drenážní potrubí. Do revitalizované části Klíšského potoka ústí 10 povrchových kanálů a 7 drenáží. Zatímco kanály jsou stále funkční, drenáž se zanáší sedimentem, zarůstá vegetací a působí spíše zamokření. Výsledky slouží jako podklad pro návrh adaptačních opatření při revitalizaci Klíšského potoka. Klíčová slova: hydromeliorace, odvodnění, zemědělská krajina, adaptační opatření, revitalizace, retence vody
|
|
|
Vliv kamenných ledovců na hydrologický režim
Lencová, Kateřina ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Falátková, Kristýna (oponent)
V rámci této práce byla provedena literární rešerše na téma kamenné ledovce a jejich vliv na odtok řek. Kamenné ledovce jsou útvary typické pro vysokohorské periglaciální prostředí. Prostřednictvím akumulace části protékajících ledovcových vod podstatně ovlivňují načasování i množství odtoku vody z povodí. Navíc v sobě konzervují významné objemy vody ve formě pohřbených ledů, jejichž postupné odtávání reguluje odtoky řek zejména v suchých obdobích roku. Byla provedena fyzickogeografická charakteristika velehorského povodí řeky Ala Arča, která byla doplněna podrobnější klimatologickou charakteristikou oblasti na základě vlastního zpracování meteorologických dat z meteorologické stanice Adygine. Podstatou této práce bylo posouzení vlivu kamenných ledovců v povodí osmi vybraných řek, které odvodňují Kyrgyzský a Kungejský hřbet, na jejich hydrologický režim. Bylo zjištěno, že přítomnost kamenných ledovců ve sledovaných povodích ovlivňuje odtokový režim těchto řek zejména snížením rozdílů mezi jejich červnovými a červencovými průtoky. Klíčová slova: kamenný ledovec, hydrologický režim, Ťan Šan
|
|
|
Classification of glacial lakes and methods of inventory
Pisarčíková, Alexandra ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Klasifikácia glaciálnych jazier a metódy ich inventarizácie Abstrakt: Klasifikácia glaciálnych jazier má svoje využitie po celom svete. Doposiaľ však neexistuje jednotný systém typológie, ktorý by umožnil zjednodušenie a zvýšil efektívnosť práce pri inventarizácii jazier. Práca sa venuje najprv vytvoreniu prehľadu definícií pojmov glaciálneho jazera rozdelenému podľa euro-atlantickej a ázijskej literatúry a ich následnému zhodnoteniu. Inventarizácia glaciálnych jazier je úzko spojená s ich klasifikáciou. Preto práca následne prezentuje jednotlivé metódy, ktoré vedú k vytvoreniu inventára jazier. Základom vytvorenia návrhu systému klasifikácie je rešerš z už vytvorených klasifikácií glaciálnych jazier a analýza, pomocou ktorej bolo možné vytvoriť návrh typológie. Celkovo je klasifikácia jazier rozdelená do dvoch hlavných skupín: podľa polohy voči ľadovcu alebo reliéfu a podľa typu hrádze. Následne bolo na základe inventarizačnej tabuľky v záujmovej oblasti analyzovaných 280 glaciálnych jazier. Na základe vytvoreného návrhu klasifikácie sa v rámci inventarizácie klasifikovala väčšina jazier, a tým návrh typológie potvrdil svoje aplikované využitie. Kľúčové slová: glaciálne jazero, typológia, klasifikácia, inventarizácia, DPZ
|
|
|
Hydromorfologický průzkum jako podklad pro návrh revitalizačních opatření vodních toků v intravilánech
Jonáš, Miroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá hydromorfologickým průzkumem pomocí metodiky HEM (Langhammer, Hartvich 2014) a její aplikací na páteřní toky povodí Bouřlivce. Cílem je určení především rozsahu antropogenních modifikací na těchto tocích a jejich následná klasifikace dle odpovídajících tříd hydromorfologické kvality. Souhrnně bylo terénním monitoringem mapováno 28,107 km vodních toků, které byly rozděleny do 101 morfologicky jedinečných úseků. Každému úseku byla dle vypočítaného hydromorfologického stavu přidělena hydromorfologická třída kvality. U pouhých 4,28 % těchto úseků byl konstatován přírodě blízký stav. Zbylých 95,72 % úseků vykazuje známky antropogenních modifikací, které jsou patrné zejména v úsecích protínající intravilány měst či obcí. Nejvyšší míra antropogenních modifikací byla identifikována u celkem 1,02 % úseků, kterým byla přiřazena nejhorší třída hydromorfologické kvality. Úseky, které lze hodnotit jako značně modifikované, tvoří 18,24 % mapované oblasti a středně modifikované úseky pokrývají 29,57 % zájmového území. Ze závěrečného porovnání obou zkoumaných toků jednoznačně vyplývá, že Loučenský potok výrazně převyšuje Bouřlivec, a to jak kvalitou hydromorfologických a ekohydrologických ukazatelů, tak i z hlediska hydrobiologie a biodiverzity. Výsledky terénního průzkumu jsou prezentovány v...
|
|
|
Hydrologické sucho v povodí horní Mže
Lukášová, Karolína ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V dnešní době je sucho velmi aktuální téma. Hydrologické sucho vzniká nejčastěji nedostatkem srážek, přičemž v některých oblastech Česka je tento deficit až téměř jeden rok. Bakalářská práce se zabývá hodnocením tohoto druhu sucha v povodí horní Mže, které se nachází v západních Čechách, a to na pěti profilech: VD Lučina a Stříbro (Mže), Planá (Hamerský potok), Třebel (Kosový potok) a Stříbro (Úhlavka). Teoretická část vymezuje zájmové území z hlediska fyzickogeografických charakteristik i srážko-odtokových poměrů. Dále je uvedena rešerše současných poznatků o suchu, jeho příčinách a dopadech. Následuje praktická část s vlastní analýzou provedenou za použití dat průměrných denních průtoků z příslušných vodoměrných stanic a dvou metod - prahové hodnoty Q355d a nedostatkových objemů. Výsledky jsou založené na vzájemném srovnání jednotlivých profilů i hydrologických let. Na Mži bylo největší sucho zaznamenáno v období 1934-1935, od 70. let 20. století docházelo k nadlepšování průtoků. Za nejsušší roky v celém povodí lze považovat období posledních dvou let 2018-2019. Klíčová slova: povodí horní Mže, hydrologické sucho, odtok, srážky, fyzickogeografické podmínky
|
|
|
Hydrologický a plaveninový režim Odlezelského jezera
Hulec, Filip ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Odlezelské jezero je přírodní, sesuvem hrazené jezero v západních Čechách. Jeho jezerní pánev se intenzivně zanáší a jeho objem se snižuje; v budoucnu dojde k jeho úplnému zazemnění. Tato práce si klade za cíl hodnocení zanášení jezera primárně vyhodnocením plaveninového režimu jeho přítoků a srovnání s daty z batymetrických měření. V rámci této práce byla využita data ze staniční sítě Katedry fyzické geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která byla statisticky zpracována za účelem popsání hydrologického a plaveninového režimu. Mimoto bylo provedeno měření rychlostí proudění v přítokových částech jezera za dvou srážkoodtokových událostí pomocí ADCP. Z výsledků vyplývá, že většina plavenin je transportována v průběhu povodňových epizod, na rozdíl od průtoku je patrná výrazná meziroční variabilita v chodu plavenin. Naopak porovnání plaveninového režimu a batymetrických dat se ukázalo jako nemožné z důvodu vysoké citlivosti dat.
|
|
|
Zanášení vodního díla Újezd
Kebertová, Daniela ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zanášením vodních nádrží. V dubnu 2020 bylo provedeno v zájmové lokalitě VD Újezd první přesné a detailní batymetrické měření s využitím akustického průtokoměru ADCP RiverSurveyor M9. Předmětem měření bylo zjištění objemu nádrže po 39 letech od uvedení do provozu. Získaná data byla zpracována v programu ArcMap 10.7.1 a interpolována pomocí metody kriging. Na jejich základě byla vytvořena aktuální batymetrická mapa nádrže. Pro pochopení příčin zanášení byla provedena podrobná fyzickogeografická charakteristika povodí horního toku Bíliny, na které VD Újezd leží, a rešerše nádrže Újezd pojednávající o její historii, funkci a účelech. Toto povodí je značně antropogenně ovlivněno převaděči vody a těžební činností. Ukázalo se, že objem nádrže při ploše vodní hladiny rovné 117,20 ha činí 4718364 m3 a oproti hodnotě 4642640 m3 při ploše 120,75 ha uvedené v manipulačním řádu nádrže je větší o 1,63 %, což znamená, že objemy jsou srovnatelné, v podstatě nedochází k zásadnímu zanášení a nádrž se stala přirozeně funkčním samoudržitelným ekosystémem.
|
|
|
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash
Baťka, Jan ; Vilímek, Vít (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Evaluace přírodních ohrožení z GLOFs v pohoří Cordillera Huayhuash Abstrakt: Proglaciální jezera procházejí ve vysokohorských oblastech v souvislosti s probíhajícími klimatickými změnami dynamickým vývojem. Ve většina světových pohoří již proběhl výzkum zabývající se ohrožením, které tato jezera mohou představovat. Peruánská Cordillera Huayhuash však zatím stála mimo zájem vědců. Autor této práce nejprve vytvořil a vyhodnotil inventarizaci ledovcových jezer v daném pohoří a následně vyhodnotil vybraná jezera z pohledu ohrožení GLOF. V diskuzi jsou výsledky porovnány s dalšími světovými pohořími, díky čemuž je možné učinit podstatné závěry. Většina charakteristik jezer v pohoří Huayhuash je ovlivněna lokálním specifickým faktorem - fluviální erozí, která probíhala od posledního glaciálního maxima. Nicméně obecné principy, jako například statistické rozdělení jezer podle jejich elevace, které platí i pro další porovnávaná pohoří, jsou zde stále identifikovatelné. Jezera tohoto pohoří obecně představují pouze nízké či dokonce žádné ohrožení z GLOF, výjimku tvoří pouze případy jezer v přímém kontaktu s ledovcem a také sekvence plošně rozsáhlých jezer, které byly podrobněji analyzovány. Klíčová slova: geomorfologie, GLOF, inventarizace jezer, přírodní ohrožení, Peru
|
host ::
RSS.