|
| |
|
|
Pravidlo mrtvého dárce a jeho význam v současné etice transplantací
Rusinová, Kateřina ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Kieslichová, Eva (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Souhrn Cílem disertace je představit současný koncept smrti a kritéria pro stanovení smrti v kon- textu transplantačního programu a dokázat teze: Pravidlo mrtvého dárce (dead donor rule) nemá být nezbytnou podmínkou odběru životně důležitých orgánů a tyto orgány k transplantaci má být přípustné odebírat i od pacientů bezprostředně umírajících, při respektování principu autonomie a non-maleficence. Na konkrétních příkladech jsou uve- deny problémy stanovení okamžiku smrti a je doloženo, že dárci orgánů nenaplňují bio- logická kritéria smrti a pravidlo mrtvého dárce je v současné klinické praxi porušováno. Argumentací je podpořena myšlenka, že při rozvíjejících se technologických možnostech současné intenzivní medicíny pravidlo mrtvého dárce ztrácí na významu. Legální koncept smrti se tak vzdaluje biologické podstatě fenoménu. V práci je demonstrováno, že pravi- dlo mrtvého dárce není nezbytnou podmínkou transplantací. Pro rozumný a odpovědný přístup k etickým pravidlům transplantační medicíny není nezbytně nutné definovat smrt a tedy není nezbytné ani pravidlo mrtvého dárce. Jak důvěra veřejnosti v transplantace, tak i ochrana vulnerabilních jedinců mohou být zajištěny prostřednictvím jiných etických nástrojů (princip autonomie a non-maleficence). Pro etickou přípustnost odběrů má zá- sadní význam správné...
|
|
|
Etika vztahu lékař-pacient ve stomatologii
Pipková, Irena ; Bednář, Miloslav (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent) ; Šimek, Jiří (oponent)
Práce zahrnuje porovnání etických hodnot u běžné populace bez závažnějšího poškození celkového zdraví a u nemocných s celkovým onemocněním ,kde je zřejmé , že žebříček hodnot těchto dvou skupin je odlišný. Ze zkoumání vyplynuly některé další poznatky( viz. kapitola 4 d/ a kapitola 5 práce). Výsledky a závěry jsou ve shodě s odbornou literaturou anglosaskou ( evropskou i zámořskou) a vlastních zkušenostech s ošetřováním pacientů. Žádné lékařské odvětví nemůže zcela zajistit plné zdraví pacientů. Existuje soubor hodnot zaměřených na konkrétní lékařské profese, tedy jejich hlavní hodnoty. Tyto hodnoty ustavují parametry mnoha aspektů při profesionálním rozhodování. A slouží k posuzování potřeb pacienta. Postup léčení a přístup lékaře k pacientovi s vážným celkovým onemocněním , uvedeným v práci odpovídá hierarchii etických hodnot v Ozar-Sokolově schématu. Návrh šesti hlavních etických hodnot se týká stomatologie a jejího přístupu k léčbě a také spravedlnosti v rozdělování a alokaci zdrojů u operovaných pacientů, ze závažných důvodů : operací na srdci, transplantací apod./ Etické hodnoty přispívají k procesu rozhodování i v případě jejich konfliktu. Ne všichni Ozar-Sokolovo schéma uznávají. Z hlediska pacientů s vážnými celkovými chorobami do uvedeného schématu zapadá, posuzování potřeb a to zejména v...
|
|
|
Co to znamená být na začátku II.
Šimek, Jiří ; LJUBKOVÁ, Marta (vedoucí práce) ; MAKONJ, Karel (oponent)
V této diplomové práci se pomocí zpětné analýzy procesu vzniku dvou vlastních
autorských inscenací GoG a LONELiNESS & STUFF snažím popsat základní způsoby a
předpoklady pro vlastní autorskou práci bez scénáře, kdy na počátku stojí pouze téma nebo literární předloha (která je chápána spíše jako hlavní inspirační zdroj). Tyto způsoby a předpoklady nazývám Začátek, což je slovo, které je nejlépe jednoslovně popisuje, což
je také důvodem, proč se celá práce jmenuje Co to znamená být na začátku II. Tento
název by měl symbolizovat moje neustále hledání dalších a sofistikovanějších způsobů práce na vzniku autorského inscenace.
Celá práce začíná kapitolou Východiska, což je soubor toho nejdůležitějšího z mého
studia na Katedře alternativního a loutkového divadla. Kapitola je rozdělena do podkapitol
podle pedagogů, kteří se obměňovali ve vedení hlavního předmětu Herecká tvorba. V každé
podkapitole jsem se snažil zachytit to, jakým způsobem vybrané osobnosti ovlivnily moji
vlastní autorskou práci.
Následují kapitoly GoG a LONELiNESS & STUFF, které popisují moji vlastní práci
na konkrétních příkladech z procesu vzniku obou inscenací. V obou kapitolách popisuji
vlastní „nové“ postupy a zkušenosti. Dávám do vzájemného kontextu procesy obou
představen a popisuji vzájemné rozdíly. Snažím se také hledat propojení mezi podkapitolami
z kapitoly východiska s konkrétními příklady z vlastní autorské práce.
Celá práce končí kapitolou Co to znamená být na začátku, kde shrnuji a zobecňuji
problémy, se kterými jsme se museli v rámci naší autorské práce vypořádat, a stanovuji
požadavky pro vskutku kreativní proces vzniku autorské inscenace.
V závěru celou práci hodnotím jako ohlédnutí za vlastními zkušenostmi. Dále
stanovuji pravidla - z mého pohledu ideálního způsobu práce, a definování diváka jako
rovnocenného spoluautora divadelního představení. Nicméně tento ideální způsob práce v podstatě neexistuje, protože pointou je zušlechťování vlastní schopnosti se neustále
přizpůsobovat a měnit, jednat intuitivně.
|
|
|
Úloha neodborné veřejnosti v etické komisi při posuzování klinického výzkumu v České republice
Kašková, Petra ; Doskočil, Ondřej (vedoucí práce) ; Šimek, Jiří (oponent)
Klinický výzkum je nenahraditelnou součástí pokroku v medicíně, v terapii, ale i v diagnostice. Je nutné si uvědomit složitost etické problematiky zkoumání neznámého na člověku. Při etických úvahách nad klinickým výzkumem je potřeba vycházet z respektování a ochrany důstojnosti a lidských práv pacientů, kteří se účastní klinického hodnocení a tyto zájmy je třeba vždy upřednostňovat před zájmy vědeckými a společenskými. Nezastupitelnou roli v regulaci klinického výzkumu představují etické komise. Proto, aby členové etických komisí byli schopni posoudit přijatelnost klinického hodnocení, musí disponovat jistým profesionálním chováním, dosaženou praxí a určitým morálním kreditem. Právě členové etických komisí nám mohou poskytnout odpovědi k dotazům týkajících se poslání a smyslu práce etických komisí vůbec. Etické komise mají různá složení v různých zemích. V České republice jsou etické komise složeny z odborníků lékařů a neodborné veřejnosti, tedy laiků zastupujících zejména pacienty. V teoretické části se zaměřujeme na historii klinického výzkumu a působení etických komisí, které ke klinickému výzkumu neoddělitelně patří. Dále představujeme informovaný souhlas jako stěžejním dokument pro pacienty vstupující do klinického hodnocení. Navazujeme popisem činnosti a legislativy etických komisí a identit...
|
|
|
Etika vztahu lékař-pacient ve stomatologii
Pipková, Irena ; Bednář, Miloslav (vedoucí práce) ; Bencko, Vladimír (oponent) ; Šimek, Jiří (oponent)
Práce zahrnuje porovnání etických hodnot u běžné populace bez závažnějšího poškození celkového zdraví a u nemocných s celkovým onemocněním ,kde je zřejmé , že žebříček hodnot těchto dvou skupin je odlišný. Ze zkoumání vyplynuly některé další poznatky( viz. kapitola 4 d/ a kapitola 5 práce). Výsledky a závěry jsou ve shodě s odbornou literaturou anglosaskou ( evropskou i zámořskou) a vlastních zkušenostech s ošetřováním pacientů. Žádné lékařské odvětví nemůže zcela zajistit plné zdraví pacientů. Existuje soubor hodnot zaměřených na konkrétní lékařské profese, tedy jejich hlavní hodnoty. Tyto hodnoty ustavují parametry mnoha aspektů při profesionálním rozhodování. A slouží k posuzování potřeb pacienta. Postup léčení a přístup lékaře k pacientovi s vážným celkovým onemocněním , uvedeným v práci odpovídá hierarchii etických hodnot v Ozar-Sokolově schématu. Návrh šesti hlavních etických hodnot se týká stomatologie a jejího přístupu k léčbě a také spravedlnosti v rozdělování a alokaci zdrojů u operovaných pacientů, ze závažných důvodů : operací na srdci, transplantací apod./ Etické hodnoty přispívají k procesu rozhodování i v případě jejich konfliktu. Ne všichni Ozar-Sokolovo schéma uznávají. Z hlediska pacientů s vážnými celkovými chorobami do uvedeného schématu zapadá, posuzování potřeb a to zejména v...
|
|
|
Veřejnoprávní omezení vlastnických práv ke stavbám a památková péče
Šimek, Jiří ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Práce se zabývá veřejnoprávním omezením vlastnických práv ke stavbám a památkovou péčí. Práce předkládá stručný historický exkurz do událostí majících vliv na současný stav kulturního dědictví. Poté se zabývá veřejným zájmem na zachování kulturního dědictví. Dále rozebírá pojem kulturní památka a další formy ochrany staveb v památkové péči. Práce analyzuje jednotlivá omezení vlastnických práv, především práv disponendi, utendi a abutendi. Detailněji se zabývá povinnostmi vlastníků v péči o památkově chráněné stavby, obnovou památkově chráněných staveb a jejich případným odstraněním. V další kapitole jsou rozebírány prostředky, kterými je možno vynucovat vůči vlastníkovi splnění jeho povinností. Na závěr se práce věnuje náhradě za omezení vlastnického práva na základě rozlišení mezi vnitřním a vnějším omezením vlastnického práva a sporné judikatuře týkající se této problematiky. Závěr shrnuje největší problémy systému státní památkové péče ve vztahu ke stavbám, mezi které patří především absence účinné právní úpravy umožňující vynutit splnění povinností vlastníka. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pravidlo mrtvého dárce a jeho význam v současné etice transplantací
Rusinová, Kateřina ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Kieslichová, Eva (oponent) ; Hříbek, Tomáš (oponent)
Souhrn Cílem disertace je představit současný koncept smrti a kritéria pro stanovení smrti v kon- textu transplantačního programu a dokázat teze: Pravidlo mrtvého dárce (dead donor rule) nemá být nezbytnou podmínkou odběru životně důležitých orgánů a tyto orgány k transplantaci má být přípustné odebírat i od pacientů bezprostředně umírajících, při respektování principu autonomie a non-maleficence. Na konkrétních příkladech jsou uve- deny problémy stanovení okamžiku smrti a je doloženo, že dárci orgánů nenaplňují bio- logická kritéria smrti a pravidlo mrtvého dárce je v současné klinické praxi porušováno. Argumentací je podpořena myšlenka, že při rozvíjejících se technologických možnostech současné intenzivní medicíny pravidlo mrtvého dárce ztrácí na významu. Legální koncept smrti se tak vzdaluje biologické podstatě fenoménu. V práci je demonstrováno, že pravi- dlo mrtvého dárce není nezbytnou podmínkou transplantací. Pro rozumný a odpovědný přístup k etickým pravidlům transplantační medicíny není nezbytně nutné definovat smrt a tedy není nezbytné ani pravidlo mrtvého dárce. Jak důvěra veřejnosti v transplantace, tak i ochrana vulnerabilních jedinců mohou být zajištěny prostřednictvím jiných etických nástrojů (princip autonomie a non-maleficence). Pro etickou přípustnost odběrů má zá- sadní význam správné...
|
|
|
Filosofické aspekty rozhodování o zdravotní péči v závěru života
Heřmanová, Jana ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Prudil, Lukáš (oponent) ; Umlauf, Václav (oponent)
Úvod: Základem vztahu lékaře a pacienta je informovaný konsensus o poskytované léčbě a péči. Ten vychází z principu respektu k autonomii pacienta a práva na sebeurčení člověka. V závěru života se rozhodování o zdravotní péči komplikuje zejména v situaci, kdy pacient není schopen vyjádřit své preference a aktuálně podepsat právně platný dokument informovaného souhlasu. Teze: Vhodná implementace dříve vyslovených přání při použití hermeneutiky jako metody interpretace textu je aplikací informovaného souhlasu v závěru života u pacienta, který není aktuálně schopen podepsat právně platný dokument. Cíle a metodika práce: Cílem práce je popsat a analyzovat situaci nemocného v závěru jeho života a ukázat etická dilemata v práci pečujících zdravotníků i příslušníků rodiny. Hledat cestu, jak uspořádat péči o vážně nemocného, nekompetentního pacienta, aby byla v souladu s jeho hodnotovým systémem a s jeho přáními. Na základě literárního rozboru byla z filosofického hlediska zhodnocena podstata dokumentu "dříve vyslovených přání" a možnosti jeho aplikace v konkrétní nastalé situaci. Dále byla analyzována možnost interpretace dříve vyslovených přání hermeneutickou metodou. Výsledky: Pacient, který formuluje dříve vyslovené přání, vyjadřuje svobodnou vůli rozhodovat o svém životě i o smrti způsobem, který je...
|
|
|
Sebepéče jako projev autonomie člověka v procesu péče
Halmo, Renata ; Šimek, Jiří (vedoucí práce) ; Ivanová, Kateřina (oponent) ; Dolista, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou vztahu pacient - zdravotník, potažmo sestra, a to z pohledu sebepéče pacienta jako vědomého chování (jednání), které je pacientem uskutečňováno s cílem udržet zdraví a uskutečňovat životní plán. Etický rozměr Teorie deficitu sebepéče (Oremové) je spatřován v pojetí osoby, které vyzvedává povahu lidské bytosti, jež se ve společenství s druhými lidmi vyvíjí, stává se jedinečnou a stará se o své bytí. Teorie deficitu sebepéče je srovnávána s NANDA taxonomií II s ohledem na respekt k autonomii pacienta. Oba ošetřovatelské přístupy jsou zkoumány z pohledu jejich východisek, teoretického základu, diagnostického procesu, komunikace, personální kompetence sester a cílů péče. Pozornost je také věnována situaci, kdy pacient není ochoten se na procesu péče podílet (noncomplianci) a odpovědnosti. Na základě provedeného zkoumání je možné říci, že Teorie deficitu sebepéče vede sestru k respektu autonomie pacienta více než NANDA taxonomie, a to svými diagnostickými koncepty zohledňujícími pacientovo pojetí péče a ošetřovatelskou moudrostí sestry. Důležitou roli hrají také způsoby podpory pacienta a hlavní cíl péče, kterým je snaha zvýšit pacientovy kompetence sebepéče, a tím i jeho nezávislost na okolí.
|
host ::
RSS.