Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kronika Martimiani ve staročeském překladu Beneše z Hořovic
Šimek, Štěpán ; Rejzek, Jiří (vedoucí práce) ; Vykypělová, Taťána Vykypělová (oponent) ; Kučera, Karel (oponent)
Práce podává komplexní informace o staročeském překladu světové kroniky Martimiani. V souladu se stanovenými cíli jej interpretuje v kontextu předlohových textů, v kontextu staročeských variantních textů i v kontextu jazykovém, literárně-kulturním a historickém. Především všestranně charakterizuje dochované staročeské prameny kroniky, osvětluje genezi staročeského překladu, stanovuje jeho místo v dobovém písemnictví, definuje jeho vliv na rozvoj české literatury a jazyka snaží se postihnout a zdůvodnit jeho proměnlivou oblibu. Práce podává stručný kodikologický popis rukopisů a prvotisku, popis pravopisu jednotlivých rukopisů a prvotisku, popis jazyka ve všech plánech (od hláskosloví přes tvarosloví po syntax) se zvláštním zřetelem k zachycení vývojové dynamiky jazyka, a to jak v rámci jednoho pramene, tak v komparaci mezi pramennými texty. Na základě komparace staročeských pramenů vzájemně i s cizojazyčnými pretexty popisuje vztahy mezi jednotlivými prameny a nastiňuje pravděpodobnou podobu textové tradice památky. Sumarizuje a rozšiřuje informace o staročeském překladateli, písařích i vydavateli prvotisku. Analyzuje a popisuje intertextové vztahy mezi kronikou Martimiani a jinými památkami staročeskými a raně novověkými. Práce je doplněna přílohou - transkribovanou kritickou edicí prvotisku s...
K otázce stanovení objektivních kritérií pro klasifikaci a lexikografické zachycení slovnědruhového přechodu. Na příkladu staročeského „kde“
Šimek, Štěpán
Studie nejprve podává stručný popis kategorií, které tvoří rámec odhalující sémickou strukturu lexikální jednotky, na jehož základě byl analyzován vývoj stč. kde za účelem jeho co nejobjektivnějšího lexikografického popisu v diachronním slovníku. Následně představuje nástin tohoto zpracování, dokládaný citacemi z dobových textů.
Středněčeská slovesa s předponou roz(e)- v kontextu slovotvorného vývoje
Šimek, Štěpán
Příspěvek představuje výsledky slovotvorně-sémantické analýzy středněčeských sloves s předponou roz(e)-, která obsahuje Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny (https://madla.ujc.cas.cz), jež zčásti potvrzují, zčásti upřesňují výsledky starších analýz především D. Šlosara (1981).
Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz
Kubínová, Kateřina ; Benešovská, Klára ; Čermák, Václav ; Slavický, Tomáš ; Soukup, Daniel ; Šimek, Štěpán
Kniha shrnuje nejnovější poznatky o fundaci Karla IV. – klášteru Na Slovanech (Emauzy) a literární, především českojazyčné produkci doby Karla IV. Svými texty přispěli do knihy slavisté, muzikologové, bohemisté, literární vědci a historici dějin umění zejména z řad odborníků Akademie věd ČR. Texty vycházejí z příspěvků ze stejnojmenné konference z října roku 2016.
Veřejně přístupné elektronické zdroje ke studiu historické češtiny oddělení vývoje jazyka ÚJČ AV ČR, v. v. i
Černá, Alena M. ; Lehečka, Boris ; Nejedlý, Petr ; Šimek, Štěpán ; Vajdlová, Miloslava
Příspěvek představuje dva internetové zdroje ke studiu staršího českého jazyka, které vytvořilo a provozuje oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. Je to především Vokabulář webový (http://vokabular.ujc.cas.cz), který zpřístupňuje textové, obrazové a zvukové materiály ke studiu historické češtiny. Jedná se zejména o moderní i historické slovníky, mezi nimiž zastává stěžejní místo postupně vznikající Elektronický slovník staré češtiny, který zpracovává staročeské lexikum od počátků historické češtiny do konce 15. století. Vokabulář dále obsahuje elektronické edice děl pocházejících z období 13. až počátku 19. století prezentované jako souvislé texty i v korpusové podobě, digitalizované kopie starších českých mluvnic, základní odbornou literaturu, audioknihy starších českých památek a softwarové nástroje využívané při práci s historickými texty. Druhý zdrojem je Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny (http://madla.ujc.cas.cz/). Ta zachycuje českou slovní zásobu 16.–18. století na základě excerpce autentických dobových textů (starých tisků i rukopisů): dokládá ji přímými citáty i s uvedením pramene a částečně tak nahrazuje chybějící slovník češtiny tohoto období.
Několik poznámek k dataci vzniku překladu staročeské kroniky Martimiani
Šimek, Štěpán
Příspěvek se zabývá problémem zpřesnění datace vzniku staročeského překladu kroniky Martimiani. Na základě jazykové analýzy textu a komparace historických pramenů se ukazuje, že překlad vznikl v roce 1400 nebo brzy po něm, nelze však zcela vyloučit ani roky pozdější (1403, 1408).
Výzkumné centrum vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav)
Šimek, Štěpán
Článek popisuje historii, strukturu a činnost Výzkumného centra vývoje staré a střední češtiny (od praslovanských kořenů po současný stav). V centru jsou sdruženy tři významné tuzemské bohemistické vědecké instituce: oddělení vývoje jazyka a etymologické oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, Ústav českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Katedra bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Jeho cílem je těsněji propojit a zkoordinovat významná domácí střediska lingvistické bohemistiky univerzitní a akademická a poskytovat všestrannou podporu badatelům domácím i zahraničním. Během šesti let trvání Centra v jeho rámci nebo s jeho podporou vzniklo více než 250 publikačních výstupů (monografie, slovníky, odborné články v časopisech a sbornících, disertace), byly uspořádány mezinárodní vědecké konference a v neposlední řadě Centrum umožnilo zaměstnání absolventů vysokoškolského studia, díky čemuž mohli úspěšně zahájit samostatnou badatelskou činnost na domácích špičkových vědeckých pracovištích.
Četl Jan Neruda Staré paměti kutnohorské Jana Kořínka?
Šimek, Štěpán
Článek představuje hypotézu o existenci intertextového vztahu mezi Starými pamětmi kutnohorskými (1675) Jana Kořínka a Nerudovou povídkou Figurky (1878) z cyklu Povídek malostranských. Tato hypotéza se zakládá na nápadné podobnosti onomatopoí zachycujících slavičí zpěv v obou dílech.
K pravopisné podobě proprií cizího původu v prvotisku staročeského Překladu kroniky Twingerovy Beneše z Hořovic (1488)
Šimek, Štěpán
Článek představuje výsledek analýzy pravopisné podoby vlastních jmen cizího původu v prvotisku staročeské kroniky Martimiani z roku 1488, připisované Beneši z Hořovic. Soustředí se na pravopisné ztvárnění fonémů c, k, f, a t a na interference mezi pravopisnými principy českými a cizími, zvl. latinskými.
K pramenům a didaktickým prvkům Zprávy písma slovenského Tobiáše Masníka
Šimek, Štěpán
Článek pojmenovává hlavní Masníkův zdroj - tzv. Žáčka Matěje Václava Štejera - a klasifikuje didaktické prvky použité v textu, sloužící k snazšímu zapamatování a osvojení vykládaných gramatických pouček.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.