|
|
Technika patch clamp – nástroj pro studium přenosu nabitých částic přes modelové i reálné biologické membrány
Navrátil, Tomáš ; Jaklová Dytrtová, J. ; Jakl, M. ; Šestáková, Ivana ; Mareček, Vladimír ; Krůšek, Jan
Cílem projektu je příprava a charakterizace modelových nebo reálných fosfolipidových dvojvrstev na stabilizovaných fázových rozhraních a následné studium přenosu nabitých či nenabitých částic z jedné fáze do druhé přes toto rozhraní. Záměrem je studovat přenos především anorganických iontů nejlépe s použitím rtuti (resp. amalgámu), jako jedné z fází, a to především vzhledem k rozsáhlému objemu relevantních elektrochemických dat, zatímco přenos složitějších molekul bude studován s použitím vodné fáze zpevněné vhodným (např. agarovým) gelem. Studium přenosu iontů a molekul přes takováto rozhraní přispívá k objasnění procesů na biologických membránách a mechanismů transportu iontů přes ně. V další fázi je plánováno inkorporování peptidů a polypeptidů, které jsou schopny vytvářet iontové kanálky a přenášet buď jednotlivé ionty nebo komplexy těchto iontů přes fosfolipidové membrány, do připravených modelových biologických membrán.
|
|
|
Elektrochemické rozpouštěcí metody pro speciaci olova a kadmia v půdních roztocích
Šestáková, Ivana ; Jaklová Dytrtová, J. ; Jakl, M. ; Navrátil, Tomáš ; Fojta, Miroslav
Půdní roztok je vodná fáze půdy, která je v kontaktu s kořenovým systémem rostlin. V půdním roztoku jsou obsaženy živiny, organické i anorganické látky z půdy a dále tzv. exudáty – látky vylučované rostlinou (např. nízkomolekulární organické kyseliny). Pro bioakumulaci, tj. přenos z půdy do rostlin, je významný obsah volných iontů kovů a labilních komplexů v půdním roztoku, pohybující se většinou v oblasti stopových koncentrací. Proto jsou pro tato stanovení vhodné elektrochemické metody využívající nahromadění analytu na pracovní elektrodě – diferenční pulsní anodická rozpouštěcí voltametrie, anodická rozpouštěcí square-wave voltametrie a rozpouštěcí chronopotenciometrie s konstantním proudem. Uvedené metody s použitím visicí rtuťové kapkové elektrody byly testovány pro speciaci kadmia a olova v modelově připravených i reálných půdních roztocích.
|
|
|
Speciace olova v půdním roztoku pomocí anodické rozpouštěcí voltametrie a techniky ditúzního gradientu
Dytrtová, J. ; Šestáková, Ivana ; Jakl, M. ; Tlustoš, P.
Půdní roztok získaný od penízku modravého (Thlaspi caerulescens Presl) pěstovaného na dvou různých typech půd (kambizemi a fluvizemi) byl jakožto biologická matrice podroben speciaci olova dvěma odlišnými metodami lišícími se fyzikálně-chemickými přístupy; anodickou rozpouštěcí voltametrií (ASV) a technikou difúze na tenké vrstvě (DGT). Pomocí ASV byl stanoven obsah volných iontů olova (Pb2+; Píšťany (0,80+-0,10) ng L-1, Příbram (1,10+-0,20) ng L-1) a pomocí DGT obsah rostlinou přijatelného olova (Pb.sub.DGT./sub.; Píšťany (0,290+-0,065) mikrog L-1, Příbram (0,256+-0,025) mikrog L-1)-
|
|
| |
|
|
Role velikosti proudu v rozpouštěcí chronopotenciometrii
Šestáková, Ivana
Elektrochemické rozpouštěcí techniky zahrnují krok prokoncentrační (který může být stejný pro různé metody) a krok rozpouštěcí, ve kterém se jednotlivé metody liší (rozpouštěcí voltametrie, rozpouštěcí chronopotenciometrie). Rozpouštěcí chronopotenciometrie s konstantním proudem (stripping chronopotentimetry - SCP) využívá k rozpouštění nahromaděného analytu konstantní proud buď kladný (dochází k oxidaci nahromaděného analytu) nebo záporný (dochází k redukci nahromaděného analytu). Termín rozpouštěcí chronopotenciometrie (SCP) je v současné době používán daleko častěji.
|
|
|
Stanovení přírodních polyfenolických antioxidantů na uhlíkové pastové elektrodě modifikované silikagelem
Šulc, M. ; Šestáková, Ivana
Kompositní uhlíkové elektrody s obsahem silikagelu se začaly používat již v 90. letech minulého století, a to ve variantě pevné (s obsahem ceresinu) nebo pastové (s parafinovým olejem). Důvodem této modifikace je podstatné zlepšení amperometrické detekce látek, které na povrchu modifikovaném silikagelem dobře adsorbují, jako např. pentachlorfenol, todralazin, metalothioneiny a fytochelatiny. Reprodukovatelnost povrchu a tím i vlastního stanovení je nejlépe zabezpečena použitím pastové elektrody se speciálně vyvinutým teflonovým držákem s pohyblivým pístem.
|
|
|
Komplexace iontů zinku fytochelatinem PC2
Šestáková, Ivana ; Serrano, N. ; Diaz-Cruz, J. M. ; Arino, C.
Na rozdíl od živočišných metalothioneinů, kde je Zn(II) koordinován čtyřmi atomy síry, strukturní studie komplexů fytochelatinů se zinkem zatím nejsou. Na základě předchozích zkušeností s elektrochemickým studiem komplexů nejjednoduššího fytochelatinu-PC2- s ionty kadmia, použili jsme voltametrii a chronopotenciometrii s konstantním proudem na HMDE pro studium komplexace tohoto fytochelatinu s ionty zinku. Pro zpracování překrývajících se signálů byla použita metoda multivariačního rozlišení křivek. Výsledkem je navržení struktur, kde se na komplexaci Zn(II) podílí dva nebo čtyři atomy síry.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.