Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stravování českých šlechticů v předbělohorském období a soudobá lékařská literatura
Měrková, Jana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce s názvem Stravování českých šlechticů v předbělohorském období a soudobá lékařská literatura se věnuje dvěma stěžějním tématům již patrným ze samotného názvu. Jedná se o stravování a lékařství, dnes by se tyto dvě slova dala označit jedním, a sice výživou. Práce je pomyslně rozdělena na dvě části, první je jídlo urozených pánů, představení jejich jídelníčku, zvyklostí, ukázek receptů dobových pokrmů a další částí je samotná medicína, která v některých svých odborných literaturách fenomén jídla a výživy zpracovávala. V této druhé části věnuji prostor také významným osobnostem, které svou literární činností právě do této lékařské oblasti významně zasáhly. Představuji jejich díla i život. Jakýmsi spojovacím můstkem první a druhé části je pak kapitola o jídle, charakterizovaném právě pohledem lékařů. Při vzniku této práce jsem se opírala především o dva základní prameny, zabývající se celkovou životosprávou a dále pak o historiografickou literaturu, jejímž hlavním záběrem pak bylo jídlo z pohledu každodennosti, nikoli však z lékařského hlediska. V práci jsem si dala za cíl poukázat na skutečnost, že výživa neboli dietetika není záležitostí moderní doby, ale měla svou významnou roli i v mém sledovaném období.
Hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v 50. a 60. letech 17. století
Kratochvíl, Miroslav ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
V bakalářské práci je analyzován hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v padesátých a šedesátých letech 17. století. Po nástinu historie kapituly a jejího místa v kontextu středověkého a raně novověkého vývoje následuje těžiště práce, soustředěné k výzkumu hospodářské a sociální situace staroboleslavské kapituly v padesátých a šedesátých letech 17. století. Téma je zkoumáno především na základě nevydaných pramenů (soupis nejdůležitějších z nich je uveden níže) s přihlédnutím k sekundární literatuře a je zasazeno do širšího rámce situace v Čechách po třicetileté válce. 1
Žďárští ze Žďáru. Osudy šlechtického rodu na Kladensku
Fridrich, Hynek ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Rodina Žďárských ze Žďáru příslušela až do 17. století do nižšího šlechtického stavu a nosila titul rytířů. Rytíři Žďárští vzešli ze severozápadních Čech z oblasti Doupovských hor (severovýchodně od Karlových Varů), kde byla jejich hlavním sídlem gotická tvrz a později renesanční zámek ve Žďáru nedaleko městečka Doupova. Rod patřil do velkého českého panského rozrodu Janoviců, do něhož se počítali i velice významní a mocní páni z Kolovrat, páni z Janovic, páni z Vimperka a rytířské rody Zručských z Chřenovic a Čejků či Dvořeckých z Olbramovic. První písemné prameny o Žďárských se objevují již v roce 1295, kdy je v jedné listině připomínán jako svědek "Stanizlaus de Zar". Je však jisté, že rodina byla ještě starší. Ve 14. a 15. století se rod značně rozrostl, ale nadále žil převážně v oblasti Doupovska, kde většinou sídlil na několika tvrzích. Během 15. století se vytvořily čtyři rodové linie, z nichž jedna zašla již v 16. století, dvě vymřely v 17. století a jedna žije dodnes v Německu (Sasku) pod jménem Sahrer von Sahr von Schönberg. V první polovině 15. století rod výrazně proslavil Jan Šmikouský ze Žďáru, který byl v době husitských občanských válek na královské straně, ale v první polovině třicátých let se stal vojenským hejtmanem druhé - husitské strany. Husité jej zlákali do svých služeb, neboť Jan...
Julius Jindřich Sasko-Lauenburský (1586-1665). Budovatel vojenské kariéry, pozemkového dominia a osmého divu světa
Vokurka, Michal ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na Julia Jindřicha Sasko-Lauenburského, aristokrata z početné dolnosaské rodiny, který konvertoval ke katolictví a věnoval se kariéře v císařské armádě jako Valdštejnův důstojník. Získal několik konfiskovaných panství v západních Čechách a díky své sňatkové politice se stal po třicetileté válce jedním z nejbohatších aristokratů v zemi. Založil slavné zahrady kolem svých rezidencí, přičemž ta nejznámější z nich, v Ostrově, byla nazvána osmým divem světa. Během svého dlouhého života působil jako vyslanec a diplomat, především na kurfiřtském dvoře v Drážďanech, kde reprezentoval císaře. Jeho finanční a sociální kapitál mu umožnil dosáhnout významného postavení v rámci české aristokracie, přestože do katolické habsburské monarchie přišel z protestantského prostředí.
Jan Šembera Černohorský z Boskovic a lichtenštejnské dědictví
Dufková, Kateřina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předložená diplomová práce se věnuje Janu Šemberovi Černohorskému z Boskovic, významnému šlechtici druhé poloviny 16. století, poslednímu zástupci moravského panského rodu z Boskovic. Práce popisuje jeho životní osudy od dětství až do smrti, které ovšem zasazuje do širšího kontextu rodinných i společenských souvislostí a vytváří tak komplexní pohled na vyššího šlechtice své doby. Zvláštní pozornost je věnována celému boskovickému rodu, zejména jeho poslední generaci, kde kromě Jana Šembery vystupuje v prvé řadě jeho bratr Albrecht Černohorský z Boskovic a dále přítel a příbuzný Jan z Boskovic a na Třebové. Klíčový je ve spojení s osobností Jana Šembery moment převzetí rodového odkazu Lichtenštejny skrze manželství s boskovickými dědičkami, Šemberovými dcerami Annou Marií a Kateřinou. Reflektován je význam těchto svazků spojený s dědictvím, a to jak majetkovým, tak symbolickým pro samotné Lichtenštejny a způsob, jakým s boskovickým odkazem nadále zacházeli, případně jakým způsobem jej využívali.
Služebnictvo očima šlechty ve světle raně novověkých pramenů
Marková, Zuzana ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Holý, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza vztahů české šlechty ke služebnictvu, jejich vzájemné konfrontace a obecně jejich soužití v prostorách rodového sídla. Studium české raně novověké šlechty se v české historiografii těší mimořádnému zájmu, avšak toto téma bylo v dosavadní odborné literatuře poněkud opomíjené. Práce bude především vycházet z rozboru vydaných pramenů, nejvíce pak z pramenů osobní povahy, a odborné literatury, v tomto případě především z prací tzv. jihočeské historické školy. Cílem je zaměřit se na osoby, které nevykonávaly žádný úřad, tudíž těžištěm práce bude výhradně analýza nahlížení stavu urozenců na jim hierarchicky nerovné sloužící. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Král Mor a jeho divadlo Praha. Morové epidemie v raně novověké Praze.
Jarošová, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Mikulec, Jiří (oponent)
Roku 1348 vstoupil do Evropy mor, který zde zůstal až do 18. století. České země nebyly výjimkou, ačkoli o pravidelně se opakujících morových epidemiích zde mluvíme až po roce 1348. Onemocnění zvané mor má formu bubonickou, plicní a septickou a je způsobeno bakterií yersinia pestis, jehož významnou přenašečkou je krysa obecná. Největší morová pandemie nastala v letech 1348-1351 a je známa jako Černá Smrt. V Praze a v Čechách je ale významným rokem vstupu infekce až rok 1380. Krize společnosti, která se váže na Černou Smrt, se odráží ve výtvarném umění, speciálně ve fenoménech tzv. Tanců a Triumfů Smrti. Pro české prostředí jsou pak v umění typické morové sloupy s nimiž je do jisté míry spojen i kult protimorových světců. Obecně se oblibě těší Panna Marie, vyloženě protimorovými patrony jsou sv. Šebestián, sv. Roch či sv. Rozálie. V jednotlivých zemích k nim přistupují ještě zemští patroni, v Čechách tedy nejčastěji sv. Václav. Typickou dobou moru v Čechách je spíše novověk než středověk. Tehdy epidemie přicházejí s periodictitou zhruba dvanácti let. Pro její zastavení se vydávají Infekční řády, tedy dokumenty úřední provenience obsahující nařízení ohledně karantény (uzavření hranic, měst), zajištění zdravotní péče (zakládání lazaretů) či hygienických požadavků. Dalšími prameny jsou protimorové...
Fridrich Falcký. Cizinec v zajetí zimního království
Sahulová, Michaela ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Hlavní téma bakalářské práce s názvem "Fridrich Falcký. Cizinec v zajetí zimního království" se zaměřuje na osobnost falckého vévody a kurfiřta Fridricha Falckého, jehož charakterové vlastnosti a specifický způsob jednání utvářely obraz "zimního krále" jak u tehdejších obyvatel Prahy, tak i u generací následujících století. V kontextu politiky Konfederace stavů České koruny má předkládaná práce ambici formulovat význam jeho osoby v období obhajoby stavovského povstání. Na základě pramenného materiálu je dále snahou analyzovat celkový postoj Fridricha Falckého k otázce českého projektu sjednocených zemí. Zkoumané období je proto časově omezeno na rozmezí let 1619-1620, tedy od volby krále (srpen 1619) až po panický útěk po bitvě na Bílé hoře (listopad 1620). Při zpracovávání tématu ovšem došlo k určitým časovým přesahům, a to hlavně při analyzování stavu v českých zemích před Fridrichovým příjezdem do Prahy a dále během zpracování skromné výběrové sondy k obrazu "zimního krále" v české historické paměti. Základem pro studium zmíněného tématu se staly převážně české, ale i německé pramenné materiály, letáková publicistika a dochovaná osobní korespondence, která se bezprostředně týká zkoumaného období. Předkládaná práce byla také zpracována na základě studia příslušné odborné literatury, vydané v...
"Hovad pitomých i divokých veliké množství." Zvířata očima raně novověkého cestovatele
Řičář, Josef ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnímáním zvířat očima raně šlechtice. Tyto vztahy jsou zkoumány na základě cestopisných textů z tohoto období, zejména pak v cestopise Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic, který ve svém díle kromě vylíčení své pouti do svaté země věnuje prostor také popisu okolní přírody a exotického i jemu běžně známého zvířectva. Práce se především zaměřuje na vnímání zvířat v symbolické rovině, neopomíjí však ani vztah ke každodenní praxi cestovatelů. Důraz je kladen také na charakteristiku dobového systému klasifikace živých organismů a na zdroje povědomí o přírodě v intelektuální tradici. Neopomíjí pak ani nástin pohledu raně novověkého člověka na postavení zvířat i lidí v dobových hierarchiích a jejich místo v celkovém obrazu světa. S tím souvisí také zájem o identitu cestovatelů a hodnotové systémy jim vlastní, skrze které sledují a poznávají vzdálené kraje.
Slavnosti na dvoře prvních českých Habsburků (1526-1619)
Kopřivová, Štěpánka ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Šedivá Koldinská, Marie (oponent)
(česky) Cílem této bakalářské práce je ve světle dobových pramenů představit, charakterizovat a klasifikovat slavnosti na dvorech prvních českých předbělohorských Habsburků (Ferdinandem I. počínaje a Matyášem II. konče), mezi lety 1526 a 1619. Zároveň se práce zaměřuje na proměny těchto slavností v uvedeném časovém horizontu. Na základě konkrétních případů sleduje vývoj královských křtů, korunovací, svateb, panovnických vjezdů a pohřbů vzhledem k dobovým trendům. Informačními zdroji této bakalářské práce jsou především dobové vydané i nevydané dokumenty a tematicky blízká česká i zahraniční odborná literatura.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.