|
|
Vietnam vzdálený i blízký. Potomci Vietnamců v Česku z pohledu teorie transnacionalismu.
Svobodová, Andrea ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Baar, Vladimír (oponent) ; Šatava, Leoš (oponent)
Tato práce je založena na narativní analýze životních biografií osmnácti potomků Vietnamců. Životní praktiky, zkušenosti a identity těchto mladých lidí jsou utvářeny celou řadou sociálních očekávání, kulturních hodnot a vzorců lidské interakce, rozprostírajících se mezi územím dvou států, Vietnamem a Českou republikou v tzv. "transnacionálním sociálním prostoru". Skrze tyto mnohonásobně propojené sítě sociálních vztahů, dochází k proměně kulturních praktik, interpretací a identit, které nabourávají představu jednoty identity, kultury a místa. Primárním cílem práce je popsat, jak potomci Vietnamců operují na pozadí těchto transnacionalizovaných sociálních a kulturních kontextů, zkoumány jsou ale i samotné transnacionální praktiky jako například návštěvy rodné země, zasílání remitencí nebo udržování kontaktů s rodinou a známými. Potomci Vietnamců přitom nejsou pojímáni jako "existující ve vzduchoprázdnu" a jejich identity jako "deteritorializované", ale pozornost je věnována také tomu, jak jejich životy a formování identit ovlivňují diskurzivní pole a mocenské vztahy v konkrétních lokalitách. Klíčová slova: identita, transnacionalismus, transnacionální sociální prostor, potomci Vietnamců v Česku, potomci migrantů, Vietnamci.
|
|
|
Tendence a význam migrace zahraničních studentů především z nečlenských zemí EU za účelem studia do ČR a Evropy.
Zábranská, Agáta ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Hanuš, Josef (oponent)
Diplomová práce "Tendence a význam migrace zahraničních studentů především z nečlenských zemí EU za účelem studia do ČR a Evropy" pojednává o fenoménu migrace za účelem studia, a to především u zahraničních studentů z nečlenských zemí EU (především z Ruska, Ukrajiny a Bosny a Hercegoviny), zastoupených v ČR. Procento imigrantů za účelem studia má v ČR vzestupnou tendenci a je významným nástrojem pro pozitivní rozvoj mezinárodní spolupráce. Cílem práce je na základě dotazníkové metody a odborných textů popsat a analyzovat důvody vedoucí k výběru tohoto typu migrace, ale také možné administrativní, ekonomické či sociální bariéry. Dále také zhodnocení následné míry participace takto kvalifikovaných cizinců na pracovním trhu v ČR a jaký lidský, kulturní a sociální kapitál jim přináší evropský diplom z ČR s odkazem na konkrétní případy sesbírané kvalitativní metodou. Práce se snaží nabídnout částečnou analýzu a komparaci akademické mobility jako dočasné cirkulační migrace, která by měla vypovídající hodnotu o aktuálním trendu a tendenci migrace za účelem studia z antropologické perspektivy v dnešním globalizovaném světě se zohledněním na obtížnost adaptace, asimilace a akulturace migrantů ze zemí mimo EU. Klíčová slova: Migrace, akademická mobilita, integrace, zahraniční student, EU
|
|
|
Discourse formation of collective identity: the clashing images of "Roma"
Mikuš, Marek ; Lozoviuk, Petr (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Predkladaná interdisciplinárna práca kombinuje teoretické a metodologické prístupy antropológie a diskurzívnych štúdií pri skúmaní polemiky, ktorá v súčasnosti prebieha v Českej a Slovenskej republike a týka sa jednak povahy kolektívnej identity Rómov a jednak dôvodov a vhodných riešení ich sociálnych problémov. Kým prvá pozícia, asociovaná najmä s romistikou a rómskym etno-emancipačným hnutím, považuje všetkých Rómov za súčasť jednoho "etnika" či "národa" a odvodzuje ich problémy od "rasovej" diskriminácie a intolerancie ich "odlišností", druhá pozícia, ktorú zastávajú v prvom rade niektorí kultúrni antropológovia a nevládne organizácie, označuje tento prístup za "primordializmus" a dekonštruuje predstavu jednotného a prirodzeného "rómskeho národa". Argumentuje, že neexistuje žiaden nevyhnutný vzťah medzi "rómskym antropologickým typom", príslušnosťou k modernému rómskemu národu a príslušnosťou k niektorej "tradičnej rómskej kultúre". Podľa nej väčšina osôb žijúcich v mestských getách je len sociálne klasifikovaných ako "Rómovia", a ich identita vyplýva predovšetkým z príslušnosti ku "kultúre chudoby" či zo života v situácii "sociálneho vylúčenia". Kým prvá strana debaty prezentuje ako vhodné riešenie problému chudoby, nezamestnanosti, nízkeho vzdelania atď. Rómov národnú emancipáciu, podporu rómskej...
|
|
|
Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži
Okénková, Věra ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce "Budova 18, rue Bonaparte: Místo paměti a jeho význam pro Čechy žijící v Paříži" pojednává o každodenním životě Čechů v Paříži spojeném s místem, jenž představuje kousek Česka uprostřed historické části Paříže. Práce se snaží ukázat percepci tohoto místa na základě materiálního, funkčního a symbolického významu budovy s přesahy do migračních studií, paměťových studií a problematiky identit. Součástí textu je také teoretické zakotvení konceptu místa nejen v etnologii ale i v jiných společenských a humanitních vědách - a to především s ohledem na teorie "míst paměti" Pierra Nory a "antropologických míst" Marca Augého. V práci je kromě symbolického kapitálu budovy 18, rue Bonaparte, jakožto důležitého místa paměti představená také historie dalších míst ve Francii, která tvoří dodnes součást kolektivní paměti krajanů. Hlavním cílem práce je ukázat, jak důležitou roli může hrát konkrétní fyzické místo, posilněné funkčními a symbolickými významy pro Čechy žijící mimo svůj domov a jak může přispívat k jejich integraci do hostitelské společnosti.
|
|
|
Proměna identity slovenské menšiny po roce 1989 -Sociální integrace v rámci České republiky
Rulcová, Simona ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Nosková, Helena (oponent)
RULCOVÁ, Simona. Proměna identity slovenské menšiny po roce 1989 - Sociální integrace v rámci České republiky. Praha: Filosofická fakulta Karlovy univerzity, 2015. 144 s. Diplomová práce. Slovenská menšina je považována za nejvíce integrovanou minoritu v České republice. Práce nabízí analýzu kulturní diverzity zaměřenou na slovenskou menšinu a proměnu její identity. Shrnuje příklady sociální integrace Slováků na území České republiky a hodnotí její úlohu v reálném životě. Slovenská otázka v českém prostředí je představena v historické perspektivě, ale je kladen důraz i na rozbor současné situace. Práce je doplněna vlastním terénním výzkumem, který mapuje reálnou situaci proměny identity a sociální integrace zástupců slovenské menšiny včetně funkčnosti instituce, která se zabývá integrací slovenské minority. Klíčová slova: identita, slovenská menšina, integrace, Česká republika, migrace
|
|
|
Češi v Berlíně, politická emigrace 1968-1989. Dobově podmíněné motivy a strategie odchodu v biografii politického emigranta
Herrmann, Richard ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Tato kvalitativni studie se snazi postihnout emigraci mezi lety 1968-1970 a popsat ji z pozice akterii emigrace. Zamefuje se na zkoumani dobove podminenych motivtl a strategii charakterizujicich odchod Cechu (kten dnes ziji v Berline) do emigrace. Teoreticky-mi vychodisky prace jsou teorie kolektivni historicke pameti, problematika sekundami a tercialni socializace, (mal)adaptace na zatezove podminky a biograficky pnstup ke studiu emigrace. Analy-za motivu a strategii emigrace politickych emigranm je zasazena do kontextu dobovy-ch (politickych a spolecenskych) udaIosti mezi lety 1946- 1970. Z tohoto hlediska jsou odhalovany motivy a strategie emigrace v jednotlivych historickych usecich - (1) nastup a prevzeti moci v Ceskoslovensku komunisty v letech 1946-1948, (2) obdobi politickych perzekuci v 50. letech, (3) obdobi uvolneni rezimu v 60. letech, (4) obdobi Prazskeho jara, (5) vpad vojsk zemi Varsavske smlouvy, (6) obdobi konsolidace a norrnalizace, (7) masove emigrace z Ceskoslovenska v letech 1968-1970. Paralelne s popisem historickych udaIosti se odviji kHcove momenty v biografiich respondenm - historicky-m udalostem odpovidaji jejich vypraveni. Jiny-mi slovy: mezi historicke udaje - letopocty a data - jsme vlozili skutecne zivotni osudy.
|
|
|
Uig - lokální komunita
Školová, Markéta ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Gaelský jazykový revival je v ohnisku zájmu mnoha jazykovědců a antropologů. Tato studie je v základě zaměřena na studium uigské komunity na ostrově Ledhais na Vnějších Hebridách. Pomocí historického a současného popisu tamní komunity podávám náčrt jazykové situace v této převážně gaelsky hovořící oblasti. Přes vysoké statistické číslo udávající počet gaelských mluvčích v Uigu (67%, Census 2001), nepovažuji toto statistické číslo za reálný odraz situace v Uigu. Žije zde velký počet rodin, které status gaelštiny podceňují a to i přes oficiální podporu gaelštiny. Status gaelštiny je tedy i nadále podřízen angličtině. I přes možnosti výuky v gaelštině v uigské základní škole, jsou rodiče pasivní a děti tento program nevyužívají. Pro mnohé z obyvatel je gaelština součástí kulturního dědictví. Uigskou komunitu sužuje nedostatek středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. V poslední době se Uig potýká také s nedostatkem bytové výstavby. V mnoha rodinách se kterými jsem pracovala, je zřetelný language revival směrem k angličtině. Na druhé straně i zde je patrná snaha tento vývoj zvrátit. Přesto je ještě příliš brzy nabízet pevné závěry. Uig a celé Hebridy se stále potýkají s ekonomickými problémy, které se v poslední době daří úspěšně eliminovat. Tato studie vznikla na základě informací získaných...
|
|
|
Mardi Gras - fenomén lokální kultury New Orleansu
Urbišová, Julie ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce "Mardi Gras-fenomén lokální kultury New Orleansu" popisuje tradici karnevalu v louisianském meste New Orleansu. Vzhledem k tomu, že karneval je v této lokalite velmi starým svátkem, je v práci zahrnutý vývoj karnevalu od svých pocátku až do soucasnosti. Pocátky svátku na území Spojených státu Amerických jsou spojeny s obyvatelstvem francouzského puvodu, dnes známého pod názvem Kreolové. Znacný prostor v textu je proto venován této skupine obyvatel. Karneval se v prubehu let menil, rozvíjel a obohacoval o nové zvyky díky vlivum ruzných skupin obyvatelstva, kterí se do New Orleansu pristehovali. Také prínos techto jednotlivých skupin je v práci podrobne popsán. Prímo na míste jsem provedla terénní výzkum, jehož hlavní metodou bylo zúcastnené pozorování doplnené o rozhovory s radou informátoru. Práve výsledky tohoto výzkumu sloužily k popsání toho, v jaké podobe se zdejší karneval nazývaný Mardi Gras slaví v soucasnosti. Tento svátek je dodnes velmi živou tradicí, které jsou každý rok soucástí statisíce obyvatel jižanské metropole, ale také velký pocet turistu. Ani tato stránka celého fenoménu nebyla opomenuta a v práci se mimo jiné zabývám karnevalem jakožto obchodním artiklem, který znamená znacné príjmy do mestské pokladny.
|
|
|
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu
Hladík, Jan ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Historické kořeny konfliktu v Náhorním Karabachu Obsahem této práce bude problém historického pozadí územního sporu Arménie a Ázerbájdžánu o Náhorní Karabach. Hlavním cílem by mělo být zodpovědět otázku, jakou roli v tomto sporu hrály územní změny, které se na jižním Kavkaze v průběhu staletí udály a jak problém Náhorního Karabachu ovlivnila politika třech velkých říší - Ruska, Turecka a Persie. Dalším cílem bude nastínit i etnické a náboženské faktory a vyjasnit vztah křesťanských Arménů s muslimským obyvatelstvem Zakavkazska. Otázka stýkání a potýkání se Arménů s okolo usídleným obyvatelstvem vyznávajícím islám - ne jen s Azery na východě, ale i s Turky a Kurdy, je nezbytná pro pochopení celkové situace v regionu.
|
|
|
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
|
host ::
RSS.