|
| |
|
|
Zdanění vysokopříjmových osob v České republice: IDEA pro reformu
Dušek, Libor ; Šatava, Jiří
Studie přináší nové podrobné informace o rozdělení příjmů a zdanění vysokopříjmových osob v Česku, odvozuje optimální daňové sazby uvalené na nejvyšší příjmy a přináší konkrétní návrh systémových změn. Do horního jednoho procenta nejlépe placených osob v Česku patří zaměstnanci a živnostníci, jejichž hrubé příjmy převyšují 1 230 milionů Kč ročně. V mezinárodním srovnání Česko vykazuje nízkou nerovnost hrubých příjmů. Na 10 % nejlépe placených osob připadá 25,7 % všech příjmů, zatímco ve všech vyspělých zemích, pro které jsou k dispozici srovnatelná data, je to výrazně více, mezi 28,2 až 46,3 %. U horního procenta nejlépe placených osob se Česko od ostatních vyspělých zemí liší méně. Na horní procento připadá 6,8 % všech příjmů, zatímco v porovnávaných zemích je to mezi 5,4 až 19,7 %.
|
|
|
Pracovní aktivita po dosažení důchodového věku: institucionální pobídky v České republice
Šatava, Jiří
V této studii jsou institucionální pobídky starobních důchodců k práci kvantifikovány participačními daňovými sazbami. Participační daňové sazby, které neberou v úvahu podporu v nezaměstnanosti, ukazují, že institucionální pobídky starobních důchodců k práci nejsou vyšší než pobídky pro jednotlivce mezi 50 lety věku a důchodovým věkem (tzv. jednotlivci aktivního věku). To je důvod proč institucionální pobídky starobních důchodců k práci nemohou vyrovnat jejich zvýšenou motivaci opustit trh práce. V roce 2013 institucionální pobídky starobních důchodců k práci byly dokonce výrazně nižší než ty pro jednotlivce aktivního věku, jelikož pracující důchodci pobírající starobní důchod nemohli při přiznání daně z příjmu fyzických osob uplatnit slevu na poplatníka.
|
|
|
Working beyond pensionable age: institutional incentives in the Czech Republic
Šatava, Jiří
In this study, institutional incentives for the elderly to work are quantified by\nparticipation tax rate. All specifications of participation tax rate, which do not take\ninto account unemployment benefits, show, that institutional incentives for the\nelderly to work are not higher compared to incentives for prime age individuals to\nwork. Moreover, participation tax rates of pensioners used to be even higher\ncompared to prime age individuals. This was the case in 2013 when working\npensioners, who were receiving an old age pension, could not claim taxpayer tax\ncredit. Therefore, pensioners' institutional incentives to work cannot offset their\nincreased temptation to leave labour market.
|
|
| |
|
|
Výnosnost důchodového systému a dopady jeho reforem na muže a ženy
Šatava, Jiří
Na základě reprezentativní databáze 7000 mužů a žen počítáme výnosnost penzijního systému u mužů a žen a její změny v důsledku „malé“ a „velké“ reformy. Výnosnost měříme pomocí ukazatele penzijního bohatství jako rozdíl mezi současnou hodnotou budoucích důchodů a budoucích příspěvků do penzijního systému. Výnosnost se u jednotlivců liší dle pohlaví, věku, velikosti příjmu a dalších faktorů.
|
|
|
Budete mít nárok na důchod?
Jurajda, Štěpán ; Šatava, Jiří
Části české populace hrozí, že nesplní podmínku pětatřicetileté doby sociálního pojištění pro udělení starobního důchodu. Je pravděpodobné, že mnoho pojištěnců o této hrozbě neví, a nevyužívá tedy možnosti si nárok na starobní důchod zajistit dobrovolným placením pojištění nebo zvýšenou účastí na trhu práce. V této studii na tento problém upozorňujeme. Naše zjednodušená modelová simulace naznačuje, že skupina takto ohrožených osob je nezanedbatelně velká, v řádu desítek tisíc. Přitom dnes dobrovolné placení sociálního pojistného využívá jen několik tisíc pojištěnců. Česká správa sociálního zabezpečení by měla na základě svých dat rozsah této hrozby vyhodnocovat a pojištěnce o stavu jejich nároku na starobní důchod včas a pravidelně informovat.
|
|
| |
|
|
Dopad rozvodu na příjmy v důchodu
Šatava, Jiří
Rozvod má nezanedbatelný dopad na výši příjmů rozvedených mužů a žen v důchodu. Naše analýza ukazuje, že ženy v případě potenciálního rozvodu přijdou v průměru o měsíční příjem ve starobním důchodu odpovídající 7.1 % jejich měsíčního starobního důchodu. Muži naopak v průměru získají měsíční příjem v důchodu ve výši 2.9 % jejich měsíčního starobního důchodu.
|
|
|
Zdanění vysokých příjmů: reforma za reformou
Dušek, Libor ; Šatava, Jiří
Efektivní daňové sazby uvalené na poplatníky s vysokými příjmy se v posledních letech opakovaně měnily z roku na rok a to výrazně v řádu desítek procentních bodů. Optimální mezní daňová sazba uvalená na osoby s nejvyššími příjmy se pohybuje v rozsahu 32-38 procent. Vhodnějším nástrojem k optimalizaci není progresivní sazba daně z příjmů, ale zachování nedávno zavedeného solidárního příplatku.
|
host ::
RSS.