Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Penzijní spoření se státní podporou v České republice: spíše podpěra než pilíř
Šatava, Jiří
III. pilíř by měl vhodně doplňovat základní kámen důchodového systému – I. pilíř. Nastavení III. pilíře by tedy mělo být takové, aby výše výplat úspor z III. pilíře reflektovala to, jak velkou část čistých výdělků po odchodu do důchodu jednotlivci vynahradí jeho starobní důchod z I. pilíře. V této studii analyzujeme spořící chování pracujících v závislosti na tom, jak velkoučást jejich čistých výdělků jim po odchodu do důchodu vynahradí státní důchodz I. pilíře. Zejména samostatně výdělečně činným osobám (OSVČ) a zaměstnancůms vyššími výdělky starobní důchod z I. pilíře vynahrazuje menší část výdělků. Výplatyúspor ze III. pilíře by tak u těchto osob měly zastat větší roli.
Obezita v České republice: mezinárodní srovnání s využitím dat z projektu SHARE
Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Světová zdravotnická organizace hovoří o obezitě jako o jedné z největších výzev pro veřejné\nzdravotnictví 21. století. Na základě dat z projeku SHARE ukazujeme, že Čeští senioři ve věku\n50–70 let mají v mezinárodním srovnání velmi vysokou míru obezity (BMI > 29,99). V roce 2015 trpělo přibližně 35 % starších mužů v České republice (ČR) obezitou, to je téměř dvakrát vyšší hodnota než v Itálii a Španělsku a hodnota více než o 50 % vyšší než v zemích západní Evropy (cca 23 %).
Průvodce seniora: jak neprodělat při předčasném odchodu ze zaměstnání
Šatava, Jiří
Tato studie vyčísluje finanční důsledky šesti základních možností pro několik typizovaných seniorů, kteří dva roky před dosažením řádného důchodového věku odešli z práce „dohodou“. Navíc nastiňuje i jejich nefinanční podmínky a důsledky jejich možností. Ideální kompromis mezi finančními a nefinančními dopady jednotlivých možností je již ponechán na preferencích a volbě konkrétního seniora
Růst disponibilních příjmů osob v letech 2005 až 2015: kdo si polepšil?
Janský, Petr ; Šatava, Jiří
Disponibilní příjmy osob v období let 2005 až 2015 vzrostly v průměru o 22 %, tedy více než průměrné reálné mzdy (18 %). V roce 2015 tak měla polovina obyvatel ČR měsíční disponibilní příjem vyšší než 15 300 Kč a průměrný měsíční disponibilní příjem byl na úrovni 17 100 Kč. V období let 2005 až 2015 se relativní rozdíly v disponibilních příjmech osob mírně snížily, navzdory široce rozšířenému přesvědčení o opaku. ČR tak z mezinárodního pohledu i nadále zůstává zemí s nejnižšími nerovnostmi v disponibilních příjmech.
IDEA pro volby 2017: důchody a důchodci ve volebních programech
Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Výdaje systému důchodového zabezpečení převýšily jeho příjmy 16 z posledních 20 let. Od roku 2010 se naakumuloval deficit důchodového účtu 260 mld. korun. To je více jak dvojnásobek výdajů na platy ze státního rozpočtu v roce 2016. Strany ve svých volebních programech však nepřichází s odhady nákladů navrhovaných opatření, ani s návrhy na zdroje jejich financování. Státní rozpočet tak bude muset i nadále financovat vznikající deficity důchodového účtu z jiných zdrojů na úkor alternativních veřejných výdajů.
IDEA pro volby 2017: příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace
Šatava, Jiří ; Pertold, Filip
Tato studie shrnuje příjmovou situaci českých důchodců a nastiňuje možnosti změn, které by mohly změnit jejich finanční situaci. Změny se týkají nastavení ve třech oblastech důchodového zabezpečení: 1) pracovní výdělek v důchodovém věku, 2) výše nástupního důchodu, 3) mechanismus průběžného zvyšování důchodů – valorizace. Je na politických stranách, aby občanům před volbami předestřely, jaká opatření budou po nich prosazovat. V závěru proto formulujeme klíčové otázky ohledně zajištění životní úrovně důchodců.
Vliv mateřství na výši starobního důchodu
Šatava, Jiří
Naše analýza vyčísluje negativní dopady mateřství a rodičovství na výši starobních důchodů žen skrze jeho dopady na mzdy a zaměstnanost matek. Vyčíslujeme, že průměrné dopady mateřství a rodičovství na důchody žen se pohybují v řádu stovek korun důchodu měsíčně. To je způsobeno jak nižší zaměstnaností, tak nižšími výdělky žen v důsledku rodičovství. Průměrný pokles důchodů žen v důsledku rodičovství nepřesáhne 8 % i v případě, že dopady rodičovství na kariéru žen budou dvojnásobné oproti těm, jaké vidíme v datech.
Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci: doporučení a jeho vyhodnocení
Šatava, Jiří
Nastavení celkového zdanění práce, tj. daně z příjmu fyzických osob a pojistných odvodů na sociální a zdravotní pojištění, v ČR vysoce zatěžuje i relativně nízké výdělky tzv. druhých vydělávajících v domácnostech, tedy partnerů s nižším výdělkem. Pracovní aktivita těchto lidí je přitom na výši zdanění zpravidla velmi citlivá. Takovou velkou skupinu představují matky s menšími dětmi. Matky s dětmi v pozici druhých vydělávajících jsou vystaveny participační daňové sazbě (PTR) až o 30 % vyšší než jejich partneři. Vyšší PTR přitom způsobuje nižší motivaci pracovat. Nejvyšším sazbám PTR, v porovnání s partnery, jsou vystaveny ženy s dětmi s nízkým výdělečným potenciálem.
Rozvody a příjmy žen v České republice: první zjištění v České republice na základě individuálních dat
Janský, Petr ; Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Většina rozvodů představuje zásadní životní situaci s mnoha dopady na oba rozvedené. Rozvodem dnes v Česku končí téměř polovina sňatků, a rozvod tak byl a bude součástí života velké části české populace. Dopady jsou výrazně determinovány dělbou práce mezi manželi před rozvodem. Míra dělby práce v rámci českých rodin je vysoká. Ženy se mnohem více věnují péči o děti, příbuzné a chod domácnosti, zatímco muži se soustřeďují na výdělečné činnosti. Odhadujeme, že vdané, nestudující a starobní důchod nepobírající ženy ve věku 20 až 70 let by v případě ukončení sdílení příjmů v rámci domácnosti (např. v případě rozvodu a odloučení) čelily poklesu svých čistých příjmů o 20 %. Domácnosti vedené rozvedenými ženami vykazují jedny z nejnižších příjmů přepočtených na jednoho člena domácnosti. Průměrný příjem u rozvedené domácnosti, v jejímž čele je žena, je nižší o pětinu než u sezdané domácnosti a o čtvrtinu než u rozvedené domácnosti vedené mužem. Rozvedené ženy jsou ale více ekonomicky aktivní než vdané ženy, což je pravděpodobně způsobené nutností reagovat na výpadek příjmů po rozvodu. Stejně tak je ale možné vysvětlení, že ženy, které jsou ekonomicky aktivní, nejsou dostatečně atraktivní partnerky (Bertrand, 2016).
Podpora rodin s dětmi prostřednictvím daňově dávkového systému
Šatava, Jiří
Stát může finančně podpořit domácnosti s nezaopatřenými dětmi, respektive s nejmladším dítětem od 1 do 3 let, snížením jejich daňové zátěže nebo zvýšením sociálních dávek, které tyto domácnosti pobírají. Oba způsoby podpory zvyšují jejich čistou mzdu. Tato studie poskytuje evidenci o výši finanční podpory domácností s dětmi a opatřeních, které ji limitují. Nižší daňové zatížení domácností s dětmi je dáno nižší daní z příjmu, nikoli odvody pojistného. Daňová podpora domácností s dětmi je srovnatelná s daňovou podporou nízkopříjmových bezdětných domácností. K podpoře domácností s dětmi přispívají zejména zvýhodnění přímo cílená na přítomnost dětí v domácnosti a sleva na nepracující manželku, která přítomností dětí v domácnosti podmíněna není. V případě, kdy by daňový systém tato zvýhodnění neobsahoval, domácnosti s dětmi by byly zatíženy vyšší efektivní daňovou sazbou než bezdětné domácnosti s porovnatelným příjmem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.