|
|
Zhodnocení vývoje Hornického regionu Krušnohoří po zápisu na seznam UNESCO
Slavíková, Jana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na dopady zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hlavním cílem práce bylo získat informace o této problematice na konkrétním příkladu české části Hornického regionu Ezgebirge/Krušnohoří z pohledu místních aktérů. Dílčí cíle jsou zaměřeny na management dědictví v daném regionu, benefity a nevýhody spojené s tímto zápisem, motivaci místních aktérů k jeho využívání a identifikaci těchto aktérů. Za účelem zjištění, jaký efekt měl tento zápis na místní aktéry z veřejné a soukromé sféry, bylo využito polostrukturovaných rozhovorů. Získaná data byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy. Samotný výzkum lze rozdělit do tří fází. V první fázi byl vytvořen seznam aktérů, kteří se nějakým způsobem podílejí na procesu vytváření, ochrany a interpretace montánního dědictví. Druhá fáze se skládala z rozhovorů s místními aktéry, konkrétně zástupci obcí a podnikateli. V poslední fázi byly tyto rozhovory vyhodnoceny a shrnuty.
|
|
|
Rozdíly ve vnímání prostoru a míst: podmíněnosti a časoprostorové souvislosti
Skála, Tomáš ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá jedním z nejpodstatnějších konceptů humánní geografie, totiž problematikou místa. Místo je v ní nahlíženo optikou sociálního konstruktivismu. V první části se věnuje především percepcí místa a jeho identitou, tyto a další důležité pojmy jsou kriticky diskutovány na základě odborné literatury, která se touto problematikou zabývá. Ve druhé části se věnuje proměnám identity místa na příkladě dynamicky se měnícího se prostoru obce Zbuzany, která se nachází v suburbáním zázemí Prahy. Proměny jsou sledovány na základě starých map a leteckých snímků daného území a byly vymezeny hlavní etapy proměn zástavby na území obce. Ve třetí části na základě polostrukturovaných rozhovorů s rezidenty obce práce odhaluje symbolickou vrstvu její krajiny. Rozhovory byly vedeny s šesti respondenty, kteří zastupovali tři různé generace residentů. Analýzou těchto rozhovorů byly prokázány rozdíly ve vnímání místa jednotlivými generacemi.
|
|
|
Panství. Vztah aristokrata k pozemkové držbě. Sasko-lauenburští vévodové 1600-1750
Vokurka, Michal ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Podle Manuela Schramma představuje 17. století přelom ve vnímání přírody a krajiny v západní a střední Evropě. Tato disertace se pokouší sledovat ony změny v přístupu aristokracie k jejich panství. Na vzorku českých panství vévodů sasko-lauenburských se práce zaměřuje na získávání statků a budování rezidencí, sakrálních (církevních) staveb, zahrad, vodohospodářské infrastruktury, lesů a hospodářských dvorů a jejich managementu. Na základě výzkumu je možné tvrdit, že panství mělo pro svého majitele (a jeho rodinu) tři základní funkce: hospodářskou, estetickou a rekreační (volnočasovou). Požadavky na plnění všech tří funkcí byly často naplňovány na stejném území. Úspěšné skloubení těchto funkcí vedlo k tomu, že majitel panství byl vnímán jako dobrý hospodář (Hausvater). V případě princezen Anny Marie Františky a Sibylly Augusty se tento obraz spojoval se stereotypem dobré vdovy. Disertační práce sleduje správu a proměny panství podle požadavků jejich majitelů a snaží se (re)konstruovat jejich vztah a postoj k panství.
|
|
|
Proměny symbolické vrstvy krajiny: analýza pomístních a místních jmen na starých mapách města Jičín a jeho blízkého okolí
Dařílek, Petr ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá pomístními a místními jmény v krajině jakožto součásti paměti krajiny. Krajina se skládá z mnoha vrstev, jednou z nich je i vrstva symbolická. Tu tvoří i toponyma, která dokáží nejen ovlivnit, jak konkrétní krajinu vnímáme, ale zároveň jsou nositeli mnoha různorodých informací o krajině nebo o dobách dávno minulých. Cílem této práce je analyzovat pomístní a místní jména v krajině Jičína a jeho blízkého okolí na starých mapách a získat informace o tom, jak se vyvíjí krajinná jména na mapách v uplynulém čtvrt tisíciletí. V této práci se dozvíme, jaká jména jsou stabilní kostrou jičínské krajiny a zdali jsou jména konstantní, nebo se naopak mění a do jaké míry můžeme zaznamenat jejich úbytek.
|
|
|
Mapy panství a jejich význam pro studium historických krajin a poddanských měst
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Dizertační práce se zabývá poznáním a rekonstrukcí historické krajiny raného až vrcholného novověku s využitím dosud málo vytěžovaných kartografických pramenů, map panství z 18. a první poloviny 19. století. Hledá odpovědi na otázky, k jakým proměnám krajiny v uvedeném období došlo a dokumentuje je zejména na příkladu poddanských měst v Čechách. Dizertační práce má interdisciplinární charakter. Snaží se přispět k výzkumům historické geografie a tematicky se zařadit do konceptu studia historických krajin (od identifikace a dokumentace k pochopení významů jejích proměn). Využívá však i přístupů historické kartografie, a to při výzkumu, analýze a zpracování dosud opomíjených kartografických pramenů - zdrojů informací o minulosti. Pozornost při studiu historických krajin i dějin měst byla dosud věnována spíše mladšímu období od poloviny 19. století, a to především z důvodu dostupnosti, převážně širších možností zpracování potřebných historických pramenů (topograficky přesnějších starých map a plánů srovnávacího charakteru) a přesnosti jejich výpovědní hodnoty. Starší období do poloviny 19. století byla studována zejména v pracích historiků. V urbánních dějinách se zaměřovala zvláště na formování středověkých (královských) měst, bez ohledu na využití kartografických pramenů. Dizertační práce se proto snaží...
|
|
| |
|
|
Montánní dědictví Jáchymovska jako dynamický sociokulturní proces
Jelen, Jakub ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent) ; Chrastina, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá percepcí a způsoby managementu montánního dědictví z pohledu jednotlivých zainteresovaných aktérů, subjektů a zájmových skupin podílejících se na procesu jeho vzniku, inventarizace, interpretace, využívání, ochraně nebo rekonstrukce. Zároveň diskutuje způsoby využívání montánního dědictví, přínosy či rizika jeho přítomnosti v území a jeho vazby na územní identity. Obecná východiska výzkumu jsou založena na rozboru a kritické diskusi odborné literatury a klíčových geografických konceptů (dědictví, místo, identita). V první části se práce věnuje konceptualizaci dědictví v obecné rovině, přičemž diskutuje různé způsoby vymezení a nahlížení na dědictví, jeho charakteristiky či vlastnosti a zároveň rozebírá možné přístupy k němu. Dále přináší různé pohledy na klasifikaci dědictví a rozbor jeho jednotlivých fází, jelikož je zde na dědictví nahlíženo jako na sociokulturní proces podmíněný jednotlivými aktéry, subjekty a zájmovými skupinami, kteří do něj v různých fázích vstupují a ovlivňují jej. Je také diskutováno, jak dědictví formuje a ovlivňuje i prostředí, ve kterém se nachází, včetně jeho obyvatel nebo návštěvníků. Po obecné diskusi se práce zaměřuje na specifickou skupinu dědictví, kterou je montánní dědictví. To je možné řadit do dědictví industriálního, tzn....
|
|
|
Využití a modelace reliéfu při krajinných úpravách na černínských panstvích
Šantrůčková, Markéta
Předkládaná práce se zabývá hodnocením terénních úprav a možností využití přirozeného reliéfu při zakládání krajinářských parků. Hodnocení je prováděno na základě studia dané problematiky v modelových lokalitách a následného zobecnění získaných poznatků. Krajinářské parky jsou nedílnou součástí krajinné sféry. V parcích se specifickým způsobem a neoddělitelně prolíná vliv přírodního prostředí a jeho antropogenních přeměn. Přírodní prostředí vstupuje do podoby krajinářských parků nejvýrazněji právě prostřednictvím různých forem reliéfu. Zároveň reliéf nebyl přijímán jen pasivně jako podklad pro založení parku, ale byl aktivně a s vynaložením nemalých nákladů a úsilí upravován. Výrazným specifikem terénních úprav v krajinářských parcích je skutečnost, že tyto úpravy, byť sebevýraznější, měly zůstat pozorovateli skryté a napodobovaly přírodní linie a tvary. Geografické výzkumné otázky v krajinářských parcích se soustřeďují na hledání odpovědí ohledně míry využití a přeměn přirozeného reliéfu a jeho vlivu na podobu a utváření parků. V předkládané práci byly využity metody vhodné ke komplexnímu poznání terénních úprav. Hlavní náplní práce byla analýza map v prostředí GIS, studium dobových dokumentů, rešerše literatury a podrobný terénní průzkum zaměřený na ověření získaných poznatků. Nejdůležitějším...
|
|
|
Význam územní studie krajiny pro zázemí hlavního města Prahy
Šmída, Jakub ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá územní studií krajiny coby novým nástrojem českého územního plánování. Hlavním cílem této práci je popsat proces vzniku a vyhodnotit potenciál využití ÚSK veřejnou správou, což zahrnuje srozumitelnost studií, motivaci na straně veřejné správy k jeho pořízení, formu spolupráce zpracovatelů s pořizovateli, samosprávami, veřejností a případně dalšími subjekty. Dalším dílčím cílem je vyhodnotit soulad s Evropskou úmluvou o krajině, který je deklarován v metodickém pokynu zpracování územní studie krajiny. Ta je dokumentem, který má sloužit jako podklad pro rozhodování ve veřejném sektoru. Jako modelové případy byly vybrány čtyři územní studie krajiny zpracované pro obvody obcí s rozšířenou působností nacházejících se v zázemí Prahy. Po sémantické analýze textu vybraných územních studií krajiny následovaly polostrukturované rozhovory s představiteli zpracovatelských týmů a zástupci pořizujících úřadů obcí s rozšířenou působností. Rozhovory byly následně vyhodnoceny pomocí kvalitativních metod. Celkem byl zkoumán vliv osmi faktorů na celkový potenciál využití územní studie krajiny. Bylo zjištěno, že klíčové faktory jsou motivace na straně pořizovatele, míra zapojení obcí do zpracování studie a cena zaplacená pořizujícím městem za zpracování. Na základě provedeného výzkumu byl u...
|
|
|
Význam územní studie krajiny pro zázemí hlavního města Prahy
Šmída, Jakub ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá územní studií krajiny coby novým nástrojem českého územního plánování. Hlavním cílem práce je analyzovat proces vzniku dokumentu, což zahrnuje motivaci na straně veřejné správy k jeho pořízení, formu spolupráce zpracovatelů s pořizovateli, samosprávami, veřejností a případně dalšími subjekty. S tím souvisí soulad s Evropskou úmluvou o krajině, který je deklarován v metodickém pokynu zpracování územní studie krajiny. Dalším cílem je vyhodnotit potenciál využití studie veřejnou správou a následné realizace opatření navržených v územní studii krajiny. Ta je dokumentem, který má sloužit jako podklad pro rozhodování ve veřejném sektoru. Jako modelové případy byly vybrány čtyři územní studie krajiny zpracované pro obvody obcí s rozšířenou působností nacházejících se v zázemí Prahy. Po sémantické analýze textu vybraných územních studií krajiny následovaly polostrukturované rozhovory s představiteli zpracovatelských týmů a zástupci pořizujících úřadů obcí s rozšířenou působností. Rozhovory byly následně vyhodnoceny pomocí kvalitativních metod. Mezi hlavní zjištění patří fakt, že zkoumané územní studie krajiny byly pořízeny především v reakci jednak na problémy spojené s těsnou blízkostí hlavního města jako např. rezidenční suburbanizace nebo výstavba logistických areálů v blízkosti dálnic...
|
host ::
RSS.