|
|
Sport a sociální kapitál: vznik sociálního kapitálu mezi rekreačními a závodními sportovci
Ondráčková, Vanda ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku tvorby sociálního kapitálu v prostředí sportovního klubu. Zkoumá rozdíly ve vzniku a projevech individuálního sociálního kapitálu u rekreačních a závodních veslařů Hlavním cílem práce je zkoumat, zda sociální kapitál v tomto prostředí vzniká a zda lze v této souvislosti pozorovat nějaké rozdíly mezi závodními a rekreačními sportovci. Na základě uskutečněného kvalitativního výzkumu lze předpokládat, že sociální kapitál se ve sportovním klubu může vznikat a jeho povaha a využití se u zkoumaných skupin liší. V pozadí zjištěných odlišností je odlišné vnímání sportu, kdy závodní veslaři vnímají sport především jako kolektivní aktivitu, zatímco rekreační veslaři jako individuální. Ve skupině závodních veslařů vzniká větší množství trvalých a pevných vazeb a sociální kapitál vytvořený v klubu může mít v jejich životě důležitější roli. Pro rekreační veslaře se vazby uvnitř klubu nezdají být příliš důležité a sociální kapitál s nimi spojený pro ně může mít daleko menší význam. Výsledky práce nám tedy umožňují lépe porozumět sportovnímu prostředí jako zdroji sociálního kapitálu a zároveň pozorovat jeho odlišné vnímání závodními a rekreačními sportovci.
|
|
|
Symbolické hranice konstruované skupinou bedňáků
Kubíček, Matěj ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Grygar, Jakub (oponent)
Matěj Kubíček - Symbolické hranice konstruované skupinou bedňáků Abstrakt Autor ve své práci analyzuje způsob, jakým skupina bedňáků (manuální pracovníci v technickém zázemí kulturních akcí) konstruuje symbolické a sociální hranice uvnitř a hlavně navenek skupiny, tedy vůči ostatním účastníkům přípravy a průběhu těchto akcí. Teoreticky autor vychází z konceptu symbolických a sociálních hranic Michele Lamont a Virága Molnára a dále z teorie morálních hranic Andrewa Sayera. Podle Sayerovy teorie vznikají morální hranice skupin či společností na základě hodnot sdílených těmito skupinami a morálního odsouzení jiných skupin či společností z důvodu neuznávání těchto hodnot. Autor v terénu skutečně nalezl projevy strategie tvorby hranic a ukazuje, na jakých konkrétních hodnotách je založena a jakou má povahu. Zjišťuje, že bedňáci paralelně s formálními hranicemi, které jim určují podřízené postavení, konstruují symbolické hranice, skrze které se naopak povyšují nad ostatní účastníky.
|
|
|
Střet kultur ohledně provozu domácnosti a výchovy dětí v česko-guinejských rodinách žijících v České republice
Rossová, Iveta ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Marie (oponent)
Práce se zabývá tématem konfliktů kultur v česko-guinejských rodinách žijících v České republice ohledně provozu domácnosti a výchovy dětí. Jejím cílem je odhalit explicitní i implicitní úroveň konfliktů, které vznikají působením odlišných rodinných prostředí zkoumaných česko-guinejských rodin. První část práce je věnována vymezení základní terminologie pojmů (rodina, manželství, příbuzenství), představení posledních trendů rodinného chování ve světě a v České republice a teoretického zázemí interetnických partnerství. Pro přibližnou představu o guinejské rodině jsou představeny historické kulturní vlivy na území Guinei, nastíněny základní guinejské hodnoty v oblasti rodinného života a domácnosti a uvedeny trendy guinejského rodinného chování v posledních letech. Druhá část práce je věnována popisu konceptuálního rámce výzkumu, který je založen na instrinktivní případové studii, tak jak ji představuje Stake, a kombinaci dvou výzkumných technik - zúčastněném pozorování a hloubkových polo-strukturovaných rozhovorech. Výzkum ukázal, že lze sledovat podobné struktury a každodenní praxe, které korelují s momentálními rodinnými cykly. Také lze spatřit společné tendence partnerů ve svazku a strategie řešení konfliktů.
|
|
|
Koncept individualizace v sociální teorii
Märzová, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tato práce se zabývá teoretickým významem pojmu individualizace. Předkládá kompilaci a komparaci konceptů individualizace v pojetí tří teoretiků individualizace, Ulricha Becka, Zygmunta Baumana a Anthonyho Giddense a kritickou analýzu kritiky konceptu individualizace zaměřenou především na jeho kontroverzní aspekty. Z analýzy vyplývá, že existují čtyři okruhy kritických námitek vůči konceptu individualizace: 1. Teoretici individualizace své koncepty málo zakládají na empirických výzkumech. Proto jsou koncepty příliš obecné a neodpovídají skutečnosti. 2. Teoretici individualizace umisťují individua "mimo svět", jako by nebyla závislá na kultuře a druhých lidech. 3. Sociální třídy a genderový status dosud (alespoň do určité míry) ovlivňují život jedinců a jejich identitu. 4. Individualizace se netýká všech stejnou měrou. Z analýzy dále vyplývá, že spory o individualizaci jsou důsledkem odlišného významu, který přisuzují individualizaci tvůrci konceptu a jeho kritici. Teoretici individualizace chápou individualizaci jako makro-sociální jev, zatímco kritici konceptu pracují s individualizací jako s proměnou života a chování jedinců v důsledku působení různých (ambivalentních) procesů. Otázka, jakým způsobem tyto významy opět propojit, případně který z nich upřednostnit, je ponechána dalšímu výzkumu a...
|
|
|
" Kdo neskáče, není z Brd ": Sociologická studie o fenoménu sportovního fanouškovství na Příbramsku
Černohous, Tomáš ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Vrbíková, Lucie (oponent)
Tato práce se zabývá významem sportu a fanouškovství pro sportovní příznivce. Snahou je studovat především ty skupiny sportovních fanoušků, které byli do dnešních dní výzkumy často opomíjené. Studie obsahuje analýzu rozhovorů provedených s fanoušky (konkrétně s členy fanklubu) volejbalových a fotbalových klubů z Příbrami. Výsledky ukazují, že je fandění spojenou nejen se sledováním sportovního zápasu, ale také s různými vnějšími skutečnostmi a může mít i sociální rozměr. Následně je aplikován model čtyř ideálních typů fotbalových příznivců vytvořený Richardem Giulianottim na volejbalové příznivce. Ukazuje se, že je tento model vhodný pro identifikování některých skupin fanoušků, ale příznivci mohou vykazovat některé znaky jak tradičních, tak konzumních kategorií.
|
|
|
Cesta za uznáním: Důvody k migraci do Německa u budoucích absolventů pražských lékařských fakult
Sedláková, Klára ; Čada, Karel (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou důvody vedoucí studenty (před)posledních ročníků pražských lékařských fakult k rozhodnutí odejít po studiu do Německa. Práce se prostřednictvím kvalitativního výzkumu snaží představit rozhodnutí k migraci a jeho důvody jako přirozené vyústění stávající, pro mladé lékaře poměrně nepříznivé, situace v českém zdravotnictví. Provedený výzkum poukazuje na podstatnou roli faktorů nefinančního charakteru, zejména se v tomto ohledu v práci zaměřujeme na roli sociálního statusu lékařů, zvláště pak prestiže lékařského povolání a s ní souvisejícího nedostatku uznání. Samotné důvody k odchodu jsou v práci nahlíženy optikou teorie tzv. push- a pull-faktorů. Rozhodnutí k odchodu jako zvolenou strategii, předkládáme ve světle teorie Alberta Hirschmana Exit, voice, loyalty. Výzkum je založen na sérii polostrukturovaných hloubkových rozhovorů se studenty, již deklarovali úmysl odejít přímo po studiu za prací do zahraničí (primárně do Německa). Práce se zabývá důvody k odchodu z perspektivy hlavních aktérů, a představuje tak různorodost jejich přístupů k rozhodnutí migrovat. Hlavním zjištěním práce je zásadní role nedostatku projevovaného uznání v rozhodnutí odejít, která se odráží v několika typech motivačních faktorů k odchodu. Práce také dává konkrétní náplň jednotlivým...
|
|
|
Subjektivní sociální status a třída. Jejich determinanty. Co ovlivňuje percepci vlastního postavení ve společnosti?
Daneš, David ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá subjektivní dimenzí sociální stratifikace, přesněji subjektivní třídou a subjektivním statusem. Autor nejprve poukazuje na subjektivní aspekty v tradičních teoretických východiscích třídního a hierarchického pojetí sociální stratifikace. Následně rozebírá subjektivní třídu a status jako jim analogické koncepty a popisuje jejich aplikaci v empirických výzkumech zahraniční i české sociologie. V analytické části je předložena vlastní sekundární analýza dat z reprezentativního šetření ISSP 1992, 1999, 2009 a Sociální distance 2007 pro ČR. Její pomocí autor popisuje rozdíly mezi oběma přístupy a změnu jejich rozložení i vztahu v čase. Zatímco subjektivní status je v čase relativně stabilní, subjektivní třída prochází řadou změn. Jejich původcem je především subjektivně identifikovaná dělnická třída, jejíž zastoupení v čase slábne a přibližuje tím třídu k subjektivnímu statusu. Dále se autor věnuje odlišnostem deklarovaných důvodů pro identifikaci se třídou. Pro nižší třídu má význam především příjem, střední a vyšší uvádí i vzdělání a druh zaměstnání. U vyšší třídy však nad příjmem převažuje význam životního stylu. Jádro práce tvoří regresní analýza, která prokázala rozdílnost obou přístupů jak z hlediska míry prediktability, tak i struktury a vlivu nezávisle...
|
|
|
Životní strategie žen ve vědě
Novotná, Hana ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Tématem diplomové práce jsou způsoby harmonizace vědecké práce a péče o domácnost na pozadí transformace vědy. Autorka si klade za cíl popsat proměnu institucionálních aspektů vědecké práce a její reflexi v biografiích vědkyň. S tímto cílem nejprve provádí historický exkurz stručně mapující účast žen na vědeckém bádání a popis změn, ke kterým došlo v souvislosti s transformací vědy. Následně se autorka zaměřuje na současný diskurz týkající se rovného postavení žen a mužů ve vědě. V rámci tohoto diskurzu je poukazováno na kontradiktorní tlak požadavků kladených na vědu a požadavku mateřství, kterému musí vědkyně čelit. Těžištěm práce je představení výsledků vlastního kvalitativního výzkumu. Na základě analýzy hloubkových rozhovorů autorka dospívá k závěru, že i přes přetrvávání a další posilování genderových stereotypů dochází k pozitivnímu posunu ve vnímání žen ve vědě. Navzdory tomuto posunu se v souvislosti s probíhajícími změnami vědecké práce objevuje nová hrozba spočívající v nejistotě vědeckého zaměstnání pramenící z průniku tržních principů do vědy. V práci je tedy zřetelné nejen zaměření na proměnu institucionálních norem vědecké práce, ale je také kladem silný důraz na prožívání a vnímání jednotlivých vědkyň. Klíčová slova: Věda, ženy, transformace vědy, prekarita
|
|
|
Lomnička yesterday and today : Transformations of social structure in the village and their reflection in the lived world of Roma children
Schurdaková, Petra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práca "Lomnička včera a dnes: Premeny sociálnej štruktúry v dedine a ich reflexia v žitom svete rómskych detí" rekonštruuje život v Lomničke spolu so zachytením zmeny v sociálnej štruktúre obyvateľstva a to vytvorením minulého a súčasného obrazu dediny. Výsledkom rekonštrukcie je prostredie, ktoré vykazuje znaky kultúry chudoby. Toto prostredie predstavuje základ životného priestoru detí v dedine. V stručnosti popisuje problematiku priestoru ako aj charakter rómskej rodiny (viera, zvyky, sociálna organizácia, vzťah k prírode) a samotné detstvo. Cieľom je zistiť, ako deti v Lomničke vo svojom žitom svete reflektujú súčasné prostredie, v ktorom žijú. Pomocou mentálnych máp popisuje žitý svet detí, v ktorom sa spája prostredie vytvárané rodinou s prostredím vytváraným cirkvou. Toto sa v žitom svete detí nakoniec odráža v kladnom zobrazovaní ich prostredia a najmä premene ich návykov.
|
|
|
Vzdělanostní reprodukce a kulturní kapitál. Kvalitativní studie
Vojtíšková, Kateřina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kreidl, Martin (oponent) ; Kučera, Miloslav (oponent)
Školy, rodiny a nerovnosti. Výběr středního vzdělání v současné české společnosti Disertační práce se zabývá výběrem středního vzdělání v rodinách, vlivem rodiny a školy na volbu žáků a žákyň narozených v 1. polovině 90. let. Zvláštní význam této fáze spočívá v tom, že střední školy v České republice jsou vysoce diferencované a volba proto patří ke klíčovým bodům školní kariéry. Typ studované střední školy podstatně ovlivňuje vzdělanostní aspirace a šance absolventů na přijetí do dalšího vzdělání, strukturuje pole příležitostí v životní dráze mladých lidí. Analýza se opírá o data získaná ve dvou kvalitativních studiích: 1. focus groups s matkami dětí v 9. ročníku školní docházky: studentů a studentek (výběrových) víceletých gymnázií; žáků a žákyň ze základních škol (hlavní vzdělávací proud); 2. případové studie prováděné ve dvou pražských školách zaměřené na dvě třídy v osmém a devátém ročníku (2008-2010). Cílem obou studií bylo zmapovat subjektivní perspektivy zúčastněných aktérů - rodičů, žáků a pedagogů, ukázat různé zájmy, připisované významy, hodnoty ve výchově, vzdělávání, schopnosti rozlišování typů středních škol vzhledem k vyhlídkám nové generace v současné společnosti. Ústřední výzkumnou otázkou je, jaké mechanismy přispívají k diferenciaci vzdělávacích drah českých žáků mezi základní a střední...
|
host ::
RSS.