Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Identita v transkulturní perspektivě. Symboly jako nástroj kulturní identity
Šafaříková, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Jirka, Luděk (oponent)
Shrnutí Přes svou geografickou vzdálenost a odlišné cesty, jimiž se ubíral společenský vývoj Austrálie a Evropy, jsou si obě oblasti značně podobné a sociopolitický vývoj v Austrálii do určité míry předjímá události, z nichž se některé se zpožděním opakují v evropském kontextu. Mezi hlavní témata australských veřejných a politických debat dlouhodobě patří problematika imigrace a politiky multikulturalismu, z nichž obě stojí v samých základech národní a kulturní identity současné Austrálie. Zejména v posledních několika letech se stala středobodem veřejného diskurzu také v Evropě. Zatímco Evropa se otázkou globalizace, imigrace, multikulturalismu a vlastní národní identity ve zvýšené míře začala znovu zabývat až v souvislosti s migrační krizí kolem roku 2015, v Austrálii jde o téma, které má ve vrcholné politice, médiích a veřejné diskusi své stálé místo nejméně od devadesátých let minulého století, kdy se do parlamentu dostala strana One Nation Party, v mnohém velmi podobná mimo jiné německé Alternative für Deutschland (AfD) nebo francouzskému Rassemblement national (RN). Disertační práce předkládá deskripci, analýzu a interpretaci vývoje a proměn vnímání kolektivní australské národní a kulturní identity, australského nacionalismu a souvisejících změn imigrační politiky a politiky multikulturalismu v...
Procesy odželezňování a odmanganování při úpravě podzemní vody
Šafaříková, Jana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá posouzením technologie úpravny vody v Pístech, kde je upravována podzemní voda se zvýšeným obsahem železa a manganu. Nejčastější metodou odstraňování železa a manganu z vody je jejich oxidace na nerozpustné hydratované oxidy a následná separace vzniklých agregátů. Technologie úpravny se skládá z aerace, dávkování oxidačního činidla KMnO4 a mísení, sedimentace, filtrace a hygienického zabezpečení. Byly provedeny chemické analýzy upravované vody, posouzení účinnosti aerace na oxidaci železa a manganu, posouzení separační účinnosti sedimentační nádrže a filtrů, zhodnocení distribuce železa a manganu v náplni filtru, stanovení kalové kapacity a optimalizace dávky KMnO4 a reakčního pH. pH surové vody se v průběhu měření pohybovalo kolem hodnoty 7,31. Koncentrace železa a manganu v surové vodě kolísaly okolo 6,00 a 0,82 mg.l-1 . Bylo zjištěno, že po aeraci zoxidovalo 97,2 % železa a 14,3 % manganu. V sedimentační nádrži bylo separováno 82,9 % železa a 46,5 % manganu. Separační účinnost druhé poloviny nádrže je malá. Děrované stěny v druhé polovině nádrže tedy nepřispívají ke tvorbě agregátů. Stupeň agregace železa a manganu na konci nádrže byl 0,99, respektive 0,76, přičemž největší podíl železa (87 %) i manganu (65,5 %) byl obsažen v makroagregátech, které jsou...
Australská kulturní identita jako symbolická konstrukce
Šafaříková, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Ačkoli má Austrálie geograficky velmi blízko ke státům Asie a Oceánie, vynakládá nemalé úsilí na to, aby svým kulturním prostředím stála po boku Evropě a USA. Vzhledem k tomu, že z historických důvodů je její obyvatelstvo nehomogenní, tvořené přistěhovalci z různých částí světa, jednotná kulturní identita Austrálie se musela budovat zcela od začátku. Tato skutečnost, spolu s tím, že se jedná o relativně nový stát, který vznikl přibližně před dvěma sty lety, poskytuje vzácnou příležitost sledovat procesy formování kulturní a národní identity takřka v přímém přenosu. Na základě studia odborné literatury autorka vychází z předpokladu, že australská národní identita vychází především z následujících základů: (1) domorodá kultura původních obyvatel Austrálie, (2) vlastní kulturní stereotypy, které se postupně utvářely během posledních dvou staletí od vzniku australského státu a (3) specifické přírodní a klimatické podmínky, fauna a flóra. Z těchto tří oblastí se diplomová práce zaměří především na téma nejširší, a to téma domorodé kultury v její tradiční podobě i v kontextu současné australské společnosti. Z něj pak vychází a navazuje na něj i oblast moderních stereotypů australské kultury, o nichž se práce také zmíní. Na těchto základech tedy bude postaven popis současné australské identity jako celku. Jedním z...
Interpretace australské kultury
Šafaříková, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Austnilie predstavuje zvhiStni pripad relativne nove spolecnosti, kteni vychazi z evropskeho kolonialniho dedictvi, zaroven je na stejnem uzemi konfrontovana s patme nejstarsi domorodou kulturou na svete a zejmena od poloviny dvacateho stoleti i s bezprecedentni mirou imigrace z nlznych casti sveta. Jak v takovych podminkach vybudovat zaklad, ktery by mohly ruzne skupiny zijici na uzemi Australie sdilet a identifikovat se tak s Australii jako politickou a predevsim kultumi entitou? Rigorozni prace mapuje kultumi dejiny Australie od nejstarsiho osidleni pres britskou kolonizaci 0 desitky tisic let pozdeji a demograficke a souvisejici kultumi zmeny v poslednich dvou staletich. Sleduje snahy 0 vytvoreni platformy, na niz by mela spocivat jednotna kultumi a narodni identita vsech obyvatel Australie: od puvodnich vice nebo mene uspesnych pokusu vyporadat se s jinakosti domorodou i asijskou cestou asimilace, pres obrat v sedmdesatych letech 20. stoleti a dodnes trvajici politiku multikulturalismu, kdy jednotlive odlisnosti jsou v duchu opacnych tendenci naopak zduraznovany, podporovany a jejich mnohost je povazovana za nejdulezitejsi charakteristiku soucasne Australie. Nakolik ale behem poslednich ctyficeti let australska verejnost pfijala zasady multikulturalismu, prosazovane vladnoucimi a intelektualnimi...
Procesy odželezňování a odmanganování při úpravě podzemní vody
Šafaříková, Jana ; Hnaťuková, Petra (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá posouzením technologie úpravny vody v Pístech, kde je upravována podzemní voda se zvýšeným obsahem železa a manganu. Nejčastější metodou odstraňování železa a manganu z vody je jejich oxidace na nerozpustné hydratované oxidy a následná separace vzniklých agregátů. Technologie úpravny se skládá z aerace, dávkování oxidačního činidla KMnO4 a mísení, sedimentace, filtrace a hygienického zabezpečení. Byly provedeny chemické analýzy upravované vody, posouzení účinnosti aerace na oxidaci železa a manganu, posouzení separační účinnosti sedimentační nádrže a filtrů, zhodnocení distribuce železa a manganu v náplni filtru, stanovení kalové kapacity a optimalizace dávky KMnO4 a reakčního pH. pH surové vody se v průběhu měření pohybovalo kolem hodnoty 7,31. Koncentrace železa a manganu v surové vodě kolísaly okolo 6,00 a 0,82 mg.l-1 . Bylo zjištěno, že po aeraci zoxidovalo 97,2 % železa a 14,3 % manganu. V sedimentační nádrži bylo separováno 82,9 % železa a 46,5 % manganu. Separační účinnost druhé poloviny nádrže je malá. Děrované stěny v druhé polovině nádrže tedy nepřispívají ke tvorbě agregátů. Stupeň agregace železa a manganu na konci nádrže byl 0,99, respektive 0,76, přičemž největší podíl železa (87 %) i manganu (65,5 %) byl obsažen v makroagregátech, které jsou...
Australská kulturní identita jako symbolická konstrukce
Šafaříková, Jana ; Soukup, Martin (oponent) ; Soukup, Václav (vedoucí práce)
Ačkoli má Austrálie geograficky velmi blízko ke státům Asie a Oceánie, vynakládá nemalé úsilí na to, aby svým kulturním prostředím stála po boku Evropě a USA. Vzhledem k tomu, že z historických důvodů je její obyvatelstvo nehomogenní, tvořené přistěhovalci z různých částí světa, jednotná kulturní identita Austrálie se musela budovat zcela od začátku. Tato skutečnost, spolu s tím, že se jedná o relativně nový stát, který vznikl přibližně před dvěma sty lety, poskytuje vzácnou příležitost sledovat procesy formování kulturní a národní identity takřka v přímém přenosu. Na základě studia odborné literatury autorka vychází z předpokladu, že australská národní identita vychází především z následujících základů: (1) domorodá kultura původních obyvatel Austrálie, (2) vlastní kulturní stereotypy, které se postupně utvářely během posledních dvou staletí od vzniku australského státu a (3) specifické přírodní a klimatické podmínky, fauna a flóra. Z těchto tří oblastí se diplomová práce zaměří především na téma nejširší, a to téma domorodé kultury v její tradiční podobě i v kontextu současné australské společnosti. Z něj pak vychází a navazuje na něj i oblast moderních stereotypů australské kultury, o nichž se práce také zmíní. Na těchto základech tedy bude postaven popis současné australské identity jako celku. Jedním z...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.