Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pragmatické pojetí významu a emocí v hudbě
Sadílková, Alžběta ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Cílem předložené bakalářské práce je vymezit možnou podobu pragmatického pojetí hudebního významu. Pro naplnění tohoto cíle pracujeme se třemi teoretickými složkami, jež analyzujeme a následně je vrstvíme na sebe takovým způsobem, aby daly dohromady logický celek. První z těchto složek je pragmatická maxima formulovaná Charlesem S. Peircem, která vymezuje význam skutečnosti jako souhrn jejích možných praktických důsledků. Za tyto důsledky se v oblasti hudby rozhodneme označit emoce posluchače a druhou ze složek tak tvoří teorie Johna Deweyho, prostřednictvím jíž charakterizujeme emoce za prvé jako sestávající z vnitřního a vnějšího dílu a za druhé jako vznikající na základě určitého konfliktu. Třetí složkou, s níž v rámci práce operujeme, je pak vztáhnutí zmíněného konfliktu na fenomén hudebního očekávání a snahy o jeho rozbor s pomocí poznatků Davida Hurona a Leonarda B. Meyera. Poslední jmenovaný se problémem propojení emocí, pragmatismu a hudby taktéž zabýval. Jeho studii proto využíváme jako inspiraci a zdroj možných myšlenkových postupů a v poslední fázi práce hodnotíme, nakolik se naše závěry týkající se pragmatického pojetí hudebního významu a emocí překrývají.
Meze svobody
Trojan, Radim ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá ustanovením hranic užívání pojmu svobody ve filosofických systémech. Pomocí analýzy vybraných pasáží Sartrova raného existencialismu, v němž svoboda vystupuje jako ekvivalent lidské reality, je cílem této práce poukázat na problematiku nevěrohodného nakládání s pojmem svobody jako takovým. Podobně (avšak v omezenější míře) je reflektováno i užívání pojmu svobody ve čtvrté Meditaci o první filosofii Reného Descarta. Výsledkem je tak kritika zneužívání tohoto pojmu a jeho flexibility za účelem dosažení jiných filosofických cílů. Tato flexibilita je většinou zapříčiněna skutečností, že svoboda vstupuje do filosofických systémů v neomezené podobě, která nezohledňuje nutnost svobodu vymezit nějakou formou nesvobody a opomíjí důležitost druhé osoby během označení nás samých za svobodné. Záměrem této práce je taktéž upozornit na smyslové vyprázdnění pojmu svobody, pokud je v této neomezené podobě užíván.
Nechtěné následky panství člověka nad přírodou: Adorno a Bookchin
Lindaurová, Anežka ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Theodor W. Adorno ve svých textech podrobuje tvrdé kritice uspořádání západních společností ve druhé polovině 20. století. Zejména pak v Dialektice osvícenství, jejímž je spoluautorem, kritizuje současnou podobu racionality, kterou dává do kontextu s útlakem, ovládnutím a komodifikací okolního světa i druhých. V této bakalářské práci se zabývám interpretací Adornova pojmu panství jako pojmu, jehož kritika nám potenciálně může pomoci lépe artikulovat problematické aspekty našeho současného vztahu k mimolidské přírodě i k druhým. Pro lepší uchopení této problematiky a jejího propojení s environmentální filosofií jsem zvolila teorii sociální ekologie od Murraye Bookchina. Ten ve své knize Ecology of freedom hovoří o vytvoření hierarchických vztahů v lidských společenstvích jako o hlavní příčině panského vztahu člověka k mimolidské přírodě. Oba autoři dávají do kontextu panství, které uplatňujeme nad přírodou, s panstvím, které uplatňujeme nad druhými. Bookchin pak při své kritice racionality vychází z Adorna a oba kritizují instrumentalizaci rozumu, který namísto poznávání slouží jako nástroj ovládání. Oba zároveň předkládají možná řešení nastalé situace, která spočívají v intencionální snaze poskytovat druhým i mimolidské přírodě větší míru autonomie. Zatímco Adorno toto značně enigmaticky...
Filosofické důsledky rozpadu simultaneity
Morkes, Daniel ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Speciální teorie relativity zavádí relativitu současnosti, která tvrdí, že na tom, zda se dvě prostorově vzdálené události staly ve stejný okamžik, se různí pozorovatelé nemusí shodnout. Zatímco Hilary Putnam z toho vyvozuje reálnost budoucích událostí již v přítomnosti, Henri Bergson dochází k závěru, že důsledky speciální relativity jsou fiktivní, a nijak se proto netýkají současnosti skutečné. Tato práce se pokusí zpochybnit jak Bergsonův, tak Putnamův závěr ve prospěch nové, Bergsonem inspirované interpretace relativity současnosti. Kritika Putnama bude spočívat ve zpochybnění ontologické relevance geometrických abstrakcí, které Putnam považuje za samozřejmé, zatímco kritika Bergsona ukáže, že namísto interpretace speciální relativity vede Bergsonův výklad k jejímu odmítnutí. Závěrečná interpretace bude stavět na tom, co přesto zůstává na Bergsonově přístupu relevantní.
Embodiment and subjectivity in the works of Simone de Beauvoir and Luce Irigaray
Čuříků, Saša ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
1 Abstrakt: Tato práce se zabývá problematikou tělesné situovanosti a subjektivity v dílech dvou klíčových autorek francouzské feministické teorie - Simone de Beauvoir a Luce Irigaray. Jejím cílem je jednak osvětlit pozice obou filozofek, ale také se pokusit o nalezení společných bodů těchto pozic, tedy pozic existenciálního feminismu a feminismu ovlivněného psychoanalýzou. V tomto projektu se nutně potýká s množstvím různých interpretací obou autorek, a tudíž diskutuje i různost těchto přístupů.
Living without a Ground: Praxis of Being-in-the-World
Koloskov, Daniil ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Leclercq, Bruno (oponent) ; Nitsche, Martin (oponent)
1 Abstrakt Základním cílem disertační práce je formulovat pragmatickou fenomenologii, která by se opírala o pojem praxe při řešení tradičního cíle existenciální fenomenologie, který se spočívá ve snaze dospět k "porozumění člověka a světa z žádného jiného výchozího bodu, než jejich 'fakticita.'" (Merleau-Ponty 2002). Disertační práce interpretuje odhalování světa jako formu praxe na základě Heideggerovského slovníku; získání přístupu ke světu je aktem, který nám zjevuje jaké možnosti bytí může svět nabídnout pobytu, který je interpretován jako nic jiného než extatický pokus se zakořenit ve světě. Praxe odhalování je motivovaná potřebou maximalizovat schopnost-být pobytu a se neustále snáží zvyšovat "odhalovácí potenciál" konkrétních praktik. Tento přístup zdůrazňuje, ze vzájemnost vztahů mezi pobytem a světem hraje zásadní metodologickou roli: pobyt nevysvětluje, jaké možnosti bytí mu svět může nabídnout, a svět nevysvětluje, jaké možnosti bytí pobyt je schopny odhalit. V průběhu práce ukážeme, jak systematický důraz na vzájemnost vztahu mezi pobytem a světem nahrazuje nutnost odkazovat na "základy" tradiční filosofie, tj. fundamentálních vysvětlující prvky, které nejsou už dal vysvětlitelné; ukážeme také, jak tento důraz umožňuje líp uchopit agilní a fluidní povahu lidské fakticity.
Samomluva, šílenství a struktura druhého
Kotasová, Emma ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Ambicí této práce je představit jev samomluvy jako tenkou hranici mezi ztrátou druhého a jeho nalezením. Názorně zde demonstrovat, že to, co z nás mluví, nemusí být nutně ozva šílenství, ale naopak zjevení druhého v jeho nepřítomnosti. Samomluva zde může sloužit jako situace, ve které sice závažně překračujeme společenské konvence, ale v pravém smyslu se tak paradoxně hlásíme k druhému, který je v nás vetkán jako struktura, skrze níž přistupujeme ke světu kolem. Analýzou Tournierova románu Pátek, aneb lůno Pacifiku a Deleuzova doslovu k tomuto dílu by mělo být ukázáno, jak zásadní roli hraje druhý v našem přístupu ke světu, přičemž tyto poznatky by měly následně posloužit jako základ zkoumání o tom, jak zásadní je povaha vnímané skutečnosti ve vztahu k řeči. Klíčová slova: samomluva, šílenství, samota, struktura druhého, struktura vnímání, měřítko, řeč, Deleuze, Sartre, Tournier, Bernhard
Příroda a praxe
Melzmuf, Jiří ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá pojetím přírody v díle Karla Marxe. Systematicky analyzuje Marxovo dílo a podává ucelenou interpretaci jeho pojetí přírody. Vyhledává relevantní místa napříč primárním textem, ze kterých rekonstruuje ucelenou myšlenkovou pozici. Jádrem je dialektika přírody, která operuje s podvojnou definicí přírody, prací a člověkem. Práce, jakožto dialektický pohyb, představuje podmínku existence člověka a typ metabolického vztahu s jeho okolím, kterým je příroda. Ta rovněž vystupuje jako všeobjímající celek, v jehož rámci se tento vztah rozvíjí. Následně je popsán dějinný rozměr této dialektiky a způsob, jakým se v rámci něj proměňují jednotlivé momenty. Na závěr je popsán mechanismus, jakým v kapitalistické fázi tohoto dějinného vývoje dochází k poškozování životního prostředí a způsob, jakým jej Marx navrhuje překonat.
Konfigurace a testování funkce přizemnění postižené fáze pomocí terminálu pro chránění a řízení ABB
Švec, Ondřej ; Topolánek, David (oponent) ; Jurák, Viktor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá možností nahrazení automatiky opětovného zapnutí metodou přizemnění postižené fáze. Metoda přizemnění postižené fáze se používá u kompenzovaných sítí, ale cílem této práce je aplikovat tuto metodu i na sítě odporově uzemněné. Konfigurace automatiky přizemnění postižené fáze je aplikována pomocí terminálu REF615 od firmy ABB a provádí se pomocí programového prostředí PCM600.
Epoché as a guideline to (inter)subjectivity. On the extent of Husserl's methodological influence on Levinas and Sartre
Matoušek, Josef ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato doktorská práce se zabývá dvěma z těch nejvýznamnějších postav kontinentální filosofie dvacátého století, Emmanuelem Levinasem a Jean-Paulem Sartrem. Protože myšlenka jejich kritického srovnání již byla provedena v minulosti, a literatura k tomuto tématu je již rozsáhlá, zvolil jsem specifickou redukci rozsahu onoho srovnání. Jako prostředek pro tuto redukci jsem zvolil zakotvení v díle Kris Sealey Moments of Disruption: Levinas, Sartre, and the Question of Transcendence, knize z roku 2013, která přináší do ohniska zájmu jejich pojetí transcendence. Vycházeje z jejích poznatků v několika ohledech, cíl mého textu je zvýraznění metodologických aspektů jejich myšlení, které - v jich překryvu - připisuji z velké části jejich ovlivnění Husserlem. Linie argumentů, kterou sleduji, postupuje od pojmu cogito a jeho metodologických souvislostí (fenomenologická redukce), přes povahu intencionálního vědomí rozvíjenou Levinasem a Sartrem, až nakonec k jejich vymezení subjektivity a fenomenálním popisu intersubjektivního setkání. Klíčová slova: epoché; fenomenologie; intersubjektivita; Edmund Husserl; Levinas a Sartre; Kris Sealey

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
8 Švec, Ondřej
3 Švec, Otakar
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.