|
|
Reminiscenční rozhovor jako součást práce s nemocnými seniory
Kubíková, Kateřina ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem využití reminiscence při práci s nemocnými seniory. Teoretická část práce představuje metodu reminiscence a její hlavní funkce s důrazem na individuální formu. Tato základní východiska jsou dále aplikována na cílovou skupinu nemocných seniorů. V praktické části je představen kvalitativní výzkum založený na polostrukturovaných rozhovorech se seniory, kteří jsou pacienty následné lůžkové péče (LDN). Analýza dat pomocí metody interpretativní fenomenologické analýzy prokázala, že vzpomínky mají vysoký potenciál pozitivně působit na seniora-pacienta, a tak přispívat ke zvýšení kvality jeho života. Do efektu, jaký na něj vzpomínání má, ale vstupují další faktory, jako je povaha seniora a jeho životní filozofie. Přístup ke vzpomínání naopak neovlivňuje povaha prožitých událostí - těžkosti prožité v minulosti nejsou samy o sobě důvodem k menší míře vzpomínání. Jako možný negativní jev spojený se vzpomínáním byl na druhé straně prokázán stereotyp spojující vzpomínání s nenaplněným stářím. Podle zjištění výzkumu dále sdílené vzpomínky napomáhají porozumět hodnotám a potřebám seniora. Reminiscenční rozhovor jako takový se tak může stát nástrojem individualizace péče.
|
|
|
Mapování potřeb zdravotně-sociálních pracovníků ve Středočeském kraji
Rajmon, Ondřej ; Vojtíšek, Petr (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá potřebami zdravotně-sociálních pracovníků (ZSP) ve Středočeském kraji. Cílem práce bylo (profesní) potřeby ZSP zmapovat a poskytnout tak materii pro systémové působení. Vyhodnocení probíhalo na základě dat získaných z rozhovorů s 20 zdravotně-sociálními pracovníky středočeských nemocnic poskytujících jak akutní, tak následnou a dlouhodobou péči. Výsledky poukázaly na rozporuplnost pozice ZSP ve světle profesního bilancování na pomezí zdravotní a sociální problematiky. V závěru jsou formulována doporučení, jak pozici ZSP zlepšit a překlenout systémové mezery.
|
|
|
Postoj sociálních pracovníků působících v pobytových sociálních službách v Praze k osobám se sluchovým postižením
Vacková, Denisa ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou osob se sluchovým postižením z pohledu oboru sociální práce. Předkládá a charakterizuje postoje sociálních pracovníků působících v pobytových sociálních službách v Praze k osobám se sluchovým postižením. Zaměřuje se především na to, jakým způsobem aktéři sociální práce ale i jejich klienti reflektují své chování, myšlení a prožívání v rámci konkrétní pobytové sociální služby. V teoretické části je smyslem představit podstatné rysy problematiky a způsoby sociální práce s osobami se sluchovým postižením v kontextu pobytových sociálních služeb. V praktické části je pomoci dotazníkového šetření prezentován postoj sociálních pracovníků pracujících v pobytových sociálních službách s definovanou cílovou skupinou, který je doplněn o reflexi jejich klientů se sluchovým postižením. Diplomová práce podrobně rozebírá, zda existují nějaké bariéry vůči cílové skupině, které mohou neumožnit přijetí do pobytové sociální služby. V závěru je zodpovězena hlavní výzkumná otázka a také jsou uvedena doporučení pro praxi. Klíčová slova Osoby se sluchovým postižením, pobytové sociální služby, sociální pracovník, sociální práce se sluchově postiženými lidmi, postoj
|
|
|
Možnosti pracovního uplatnění lidí se zdravotním postižením na chráněném trhu práce v Trutnově
Špicarová, Valentýna ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje možnosti pracovního uplatnění lidí se zdravotním postižením na chráněném trhu práce ve městě Trutnov a místní zdroje podpory nabízené těmto lidem. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, právní ukotvení ochrany lidí se zdravotním postižením v ČR a podpora těchto lidí na trhu práce. Následně je charakterizována oblast Trutnova, místní situace na chráněném trhu práce a zmapování dostupných zdrojů podpory. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jak zdejší situaci na CHTP a zdroje podpory vnímají sami lidé se zdravotním postižením. Výsledky výzkumu poodkryly prostor pro zlepšení situace těchto lidí na místním trhu práce. V závěrečné části práce je věnován prostor formulaci konkrétního návrhu řešení.
|
|
|
Naplňování potřeb seniorů v odlehčovací pobytové službě
Nohová, Nikola ; Monschizadeh-Tehrany, Lenka (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá naplňováním potřeb seniorů v odlehčovací pobytové službě, a to se zaměřením na aktivizační činnosti. První kapitola teoretické části bakalářské práce se věnuje tématu stáří a stárnutí, popisuje změny na různých úrovních, které se pojí s procesem stárnutí. Druhá kapitola obrací pozornost k lidským potřebám a motivaci, jsou zde zastoupeny teorie motivace a potřeb dle H. Murrayho, A. Maslowa a V. Frankla. Práce se významně věnuje teorii potřeb A. Maslowa a jeho pyramidě potřeb, která je důležitým pojítkem celé bakalářské práce. Třetí kapitola popisuje aktivizační činnosti pro seniory a je zde popis vybraných aktivit, které se mohou využívat při práci se seniory. Poslední čtvrtá kapitola teoretické části informuje o charakteristice a poslání dané sociální služby. Praktická část bakalářské práce uvádí informace o zařízení, ve kterém se průzkum uskutečnil. Dále je popsán průběh průzkumu, který používá kvantitativní metodu. Cílem průzkumu je zjistit, zda jsou klientům pobytové odlehčovací služby pomocí aktivizačních činností saturovány vyšší potřeby dle schématu Maslowovy pyramidy potřeb. Průzkum pracuje s pěti hypotézami, které se snaží ověřit. Empirická část končí shrnutím výsledků průzkumu.
|
|
|
Role pregraduálního vzdělání v sociální práci u absolventů psychoterapeutického výcviku
Teršová, Anna ; Šámalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Novotná, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá možným ovlivněním absolventů psychoterapeutického výcviku jejich pregraduálním vzděláním v sociální práci. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení sociální práce, na oblast etiky a na osobu sociálního pracovníka. Rovněž se práce zaměřuje na vymezení psychoterapie, psychoterapeutického výcviku, stejně tak jako na její etickou oblast a osobnost terapeuta. Teoretická část dále nastiňuje možnost využití sociální práce v kooperaci s psychoterapií. Praktická část práce je realizována formou kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s terapeuty - absolventy sociální práce. Poukazuje na to, jaké jsou motivace sociálních pracovníků - terapeutů pro přihlášení se do psychoterapeutického výcviku, následně jaké výhody a nedostatky během psychoterapeutického výcviku tyto osoby pociťovaly, a jaké prvky sociální práce v terapii využívají. V praktické části je poukázáno na proměnu ze sociálního pracovníka na terapeuta a následný odchod z oblasti sociální práce. Cílem této práce je zmapovat osobní zkušenosti sociálních pracovníků (nyní již i terapeutů), kteří prošli psychoterapeutickým výcvikem. Klíčová slova: sociální práce, sociální pracovník, vzdělání, kompetence, Česká asociace pro psychoterapii, psychoterapeutický výcvik
|
|
|
Pozice osobního asistenta v neformálním prostředí rodiny klienta
Sadová, Denisa ; Šámalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matulayová, Tatiana (oponent)
(česky) Diplomová práce je zaměřena na pozici osobního asistenta při poskytování osobní asistence klientovi s mentálním postižením ve společně sdílené domácnosti s ostatními členy rodiny. Je zde dán prostor pro vnímání pozice osobního asistenta v rodině, tématu vzájemných vztahů, hranic ve vztahu a jak přítomnost osobního asistenta ovlivňuje rodinu, její soukromí. Kvalitativní výzkum je založen na polostrukturovaných rozhovorech s osobními asistentkami a zástupci členů rodin, do kterých dochází osobní asistentky poskytovat službu osobní asistence klientovi s mentálním postižením. Na výzkumu participovalo 10 účastníků výzkumu - 5 osobních asistentek a 5 členů rodin. Data byla analyzována prostřednictvím tematické analýzy. Ze závěrů analýzy dat vyplynulo, že vztahy v rámci osobní asistence jsou velmi blízké a odlišné od vztahů vznikajících v jiných sociálních službách. Je však vnímána důležitost zachování profesionálního vztahu, zejména ze strany osobních asistentek. Odlišné jsou názory účastníků výzkumu na vnímání pozice osobního asistenta v rodině. Celkově je osobní asistence vnímána jako přínosná i za předpokladu, že dochází k narušení soukromí. Klíčová slova Osobní asistence, osobní asistent, klient, mentální postižení, rodinné prostředí, hranice profesionálního vztahu
|
|
|
Role obci v integracni politice CR
Dohnalová, Eva ; Šámalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Topinka, Daniel (oponent) ; Mikulcová, Kateřina (oponent)
Integrace migrantů a zajištění sociální soudržnosti se ve 21. století staly jedním z hlavních sociálních a politických témat zemí EU, včetně České republiky, kde v roce 2022 cizinci tvořili již cca 10 % populace v ČR (včetně ukrajinských migrantů). Zkušenosti zemí s dlouhou imigrační historií potvrzují, že zásadní roli v integraci hrají místní samosprávy. Disertační práce se zaměřuje na popis a analýzu role měst v integrační politice České republiky. Teoretická část se zabývá konceptualizací sociální integrace a politik vůči migrantům na národní úrovni a úrovni měst. Dále dokumentuje stávající úroveň poznání v oblasti lokální integrační politiky v zemích EU s dlouhou imigrační historií a na závěr analyzuje nastavení integrační politiky ČR, zejména kontext role místních samospráv. Empirická část si klade za cíl popsat a analyzovat přístupy vybraných šesti měst k integraci cizinců v rovině deklaratorní i realizační a současně reflektovat postoje politické a profesionální reprezentace měst vůči této cílové skupině. Práce je současně zaměřena na analýzu podmínek, které pro lokální integraci vytváří stát prostřednictvím legislativních, fiskálních a koncepčních opatření. Metodologicky se jedná o kvalitativní explanatorní vícepřípadovou studii. Jako technika sběru dat byly využity polostrukturované...
|
|
|
Možnosti a limity sociální práce ve speciálním školství
Lachmanová, Andrea ; Šámalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Matulayová, Tatiana (oponent)
Bakalářská práce zpracovává problematiku uplatnění sociálních pracovníků ve speciálním školství. Teoretická část se věnuje popisu jednotlivých oblastí charakteristických pro porozumění této problematice tak, že se ve výkladu postupuje od obecných údajů o sociální práci ke konkrétnímu zaměření práce sociálních pracovníků ve speciálních školách. Kapitoly v praktické části jsou řazeny v takovém pořadí, aby pomohly najít objektivní odpovědi na výzkumné otázky, které tvoří základ bakalářské práce. Obsah praktické části by měl poskytnout oporu pro vyhodnocení závěrů uvedených v textu na bázi výzkumných cílů. Např. se jedná o zmapování sociálně podmíněných problémů, které jsou ve školním prostředí nejakutnější, popř. zjištění způsobů, jakými je či není vykonávána práce, kterou může mít v kompetenci sociální pracovník.
|
|
|
Aspekty Plánování budoucí péče u seniorů
Bártová, Anna ; Šámalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Truhlářová, Zuzana (oponent)
Cílem předkládané práce je představit aspekty plánování budoucí péče u seniorů. Tedy procesu, v jehož rámci si mohou jedinci probrat a zdokumentovat přání a preference týkající se péče o jejich osobu v době, kdy už se k tomu oni sami nebudou moci vyslovit. V rámci teoretické části práce bude představen kontext plánování. Představen bude samotný koncept Plánování budoucí péče, neboli Advance care planning. Pozornost bude věnována také historické proměně vnímání smrti a umírání většinovou společností a roli vítězné medicíny pro okamžiky závěru života. Následující kapitola se věnuje představení paliativní péče, tomu, jakou roli má v péči o pacienta v závěru života, jaký může být její vztah k tzv. vítězné medicíně, o jaký typ pacientů se stará a jaké mohou být jejich potřeby. Navazující kapitoly se pak věnují hlavním aktérům v plánování, tedy zdravotníkům, rodinným příslušníkům či sociálním pracovníkům. Poslední kapitola pak představí hlavní komponentu konceptu, rozhovor o budoucí péči. V praktické části práce se prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů věnuji samotným aspektům plánování. Tedy základním hodnotám, potřebám, strachům a obavám spojeným s péčí, přáním a preferencí, a představám o posledním rozloučení. Klíčová slova: Plánování budoucí péče, smrt, umírání, senioři, sociální práce
|
host ::
RSS.