|
|
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním
Vajdová, Martina ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním Anotace: Cílem mé bakalářské práce je zachytit vývoj a nové trendy v péči o lidi s duševním onemocněním. V úvodu se krátce věnuji pojmu duševní choroba a uvádím rozdělení duševních nemocí. Několik vybraných diagnóz duševních nemocí je zde blíže popsáno, je čerpáno z odborné literatury, zkušeností z praxe i dostupných zdravotnických statistik. Následuje popis vývoje péče o lidi s duševním onemocněním. Od starověku až po středověk si společnost vysvětlovala existenci duševní nemoci u člověka jako působení nadpřirozených sil. O péči o lidi duševně nemocné se v těchto obdobích, až na pár výjimek, ještě nedá hovořit. Situace lidí s duševním onemocněním se zlepšila až v době osvícenství. S rozvojem lékařské vědy dospěla společnost k pochopení, že důvodem duševní choroby je onemocnění mozku. Došlo k osamostatnění se psychiatrie jako oboru, dostavily se první léčebné úspěchy. Léčba se začala soustřeďovat do ústavů pro duševně choré, později do psychiatrických léčeben. Tento trend převládal do 2. poloviny 20. století. Ke konci 20. století začal proces deinstitucionalizace psychiatrické péče. Vznikly sociální služby jako například denní stacionáře, chráněné bydlení, podpora samostatného bydlení apod. Novým trendem pro 21. století je komunitní psychiatrická péče...
|
|
| |
|
|
Překážky v úspěšném absolvování povinné školní docházky dětmi ze sociálně znevýhodněných rodin z pohledu primárně pečujících osob
Dudková, Dorota ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá fenoménem sociálního znevýhodnění v kontextu základního vzdělávání. Cílem práce je zmapovat překážky v úspěšném absolvování povinné školní docházky dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí tak, jak je vnímají jejich primárně pečující osoby. První část práce popisuje obecně pojem sociální znevýhodnění, jeho vliv na vzdělávání dětí a nastiňuje překážky, které mohou pro děti s tímto znevýhodněním vznikat a možnosti podpory, které jim může škola v tomto případě nabídnout. Empirická část je postavena na kvalitativním výzkumu, jehož respondenty byly právě primárně pečující osoby o děti pocházejí ze sociálně znevýhodněných rodin. Klíčová slova: rodina, sociální znevýhodnění, sociální vyloučení, primární vzdělávání, programy podpory vzdělávání, inkluze
|
|
|
Možnosti pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením ve venkovském regionu
Tesařová, Michaela ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šámalová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením ve venkovském regionu. Přibližuje konkrétní možnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Chrudimském regionu, a to především z pohledu a možností zaměstnavatelů, kteří se v regionu vyskytují. Zjišťuje rovněž konkrétní překážky a obavy zaměstnavatelů při zaměstnávání těchto osob. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je věnována zdravotnímu postižení, významu práce v životě člověka, problematice nezaměstnanosti, charakteristice Chrudimského regionu a zaměstnávání a možnostem pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením. V praktické části je využito kvantitativní výzkumné strategie, konkrétně techniky dotazníků. Dotazníky byli rozeslány náhodným zaměstnavatelům různých oborů v daném regionu. Klíčová slova Zdravotní postižení, Zaměstnanost, Nezaměstnanost, Pracovní příležitosti, Diskriminace, Venkovský region
|
|
|
Zvládnutí adaptační fáze partnerského soužití jako základ funkční rodiny
Zeisková, Eliška ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Tato práce pojednává o jednom z klíčových období partner- ského soužití či manželství, které je určující pro další utváření vztahu, potažmo budování rodiny, jedné z velkých cílových skupin a témat sociální práce. Zabývám se v ní souvislostí mezi zdravým partnerským vztahem a funkční rodinou, popisem partnerského vztahu a jeho forem a faktory ovlivňujícími výběr partnera včetně nej- častějších chyb, ke kterým dle odborníků při volbě partnera ne- zřídka dochází. Dále popisuji možnosti přípravy na společné soužití. Nakonec se věnuji samotné adaptační fázi soužití, jejím cha- rakteristickým znakům, typickým obtížím, se kterými se v ní můžeme setkat, a způsoby, jak je úspěšně zvládnout. Cílem práce je prozkoumat téma adaptační fáze soužití v od- borné literatuře a shrnout a porovnat zjištěné poznatky.
|
|
|
Možnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Jihočeském kraji
Kortánová, Nikola ; Šámalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem podporovaného zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Jejím cílem je popsat, jak sociální pracovníci, zástupci zaměstnavatelů a uživatelé služby nahlížejí na současný stav podporovaného zaměstnávání osob se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Práce dále zjišťuje průběh podporovaného zaměstnávání, jeho silné stránky a přínosy, slabé stránky, hrozby a příležitosti dalšího rozvoje. Výzkum probíhal na základě 16 - ti polostrukturovaných rozhovorů. Získaná data jsou rozdělena do 5 kategorií - náhled na současný stav podporovaného zaměstnávání, jeho průběh, silné stránky a přínosy, slabé stránky, hrozby, a příležitosti dalšího rozvoje. Výsledky výzkumu ukazují, že sociální pracovníci, zástupci zaměstnavatelů a uživatelé vnímají službu podporovaného zaměstnávání jako velmi přínosnou a užitečnou, a to v mnoha ohledech. U jednotlivých respondentů převažují silné stránky, naopak slabé stránky a hrozby staví spíše do pozadí. V příležitostech dalšího rozvoje vidí respondenti zejména prodloužení doby mzdového příspěvku zaměstnavatelů zaměstnávající osoby se zdravotním postižením v rámci služby podporovaného zaměstnávání.
|
|
|
Podpora neformálně pečujících o jejich blízké v domácí paliativní péči
Hašplová, Anna ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá podporou neformálně pečujících o umírající blízké nebo blízké s život ohrožujícím onemocněním v domácím prostředí. Teoretická část práce pojednává o neformálně pečujících, kvalitě života neformálně pečujících, kvalitě života umírajících osob a osob s život ohrožujícím onemocněním, o smrti a fázích vyrovnávání se se smrtí. Dále se zabývá hospicovou a paliativní péčí, jejich formami, metodami a využitím. Praktická část je zaměřena na analýzu a vyhodnocení dotazníků vyplněných neformálně pečujícími osobami. Cílem mé diplomové práce je poukázat na potřebu pomoci neformálně pečujícím o umírající blízké nebo blízké s život ohrožujícím onemocněním. V rámci praktické části své práce bylo mým cílem zmapovat nápomocné, ale i deficitní typy a způsoby podpory. Tyto výstupy pak mohou být podkladem pro zkvalitnění podpory a služeb pro neformálně pečující osoby pečující o blízkého v domácím prostředí. Klíčová slova Neformální péče, formální péče, hospicová péče, paliativní péče, kvalita života, smrt.
|
|
|
Sociální práce v Ústřední vojenské nemocnici v Praze
Preložníková, Tereza ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
(česky) Cílem diplomové práce je zmapovat podobu, vývoj a směřování sociální práce v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. V teoretické části se diplomová práce zabývá vývojem sociální práce v Ústřední vojenské nemocnici, dále rolí zdravotně-sociálního pracovníka, jeho kompetencemi a jeho předpoklady pro výkon sociální práce v nemocnici. Diplomová práce zachycuje metody sociální práce využívané v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a náplň práce zdravotně-sociálního pracovníka. Praktická část práce zjišťuje, jak zúčastnění sociální pracovníci vnímají, prožívají a hodnotí možnosti a procesy sociální práce v ÚVN. Tato část diplomové práce je kvalitativním výzkumem, realizovaným polostrukturovanými rozhovory s osobami, které jsou do výkonu sociální práce přímo zainteresovány, doplněná kazuistikami.
|
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Poslední kapitola teoretické části se zabývá deinstitucionalizací. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je ekonomická stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je též pracovní aktivita seniorů, bydlení, zdravotní a sociální služby. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče...
|
|
|
Výuka geometrie na 1. stupni ZŠ - aneb "Paní učitelko, mě to baví"
Šťastná, Jaroslava
Diplomová práce se zabývá výukou geometrie na 1. stupni ZŠ - jaké je v současné době postavení geometrie v porovnání s matematikou a ostatními výukovými předměty. Práce popisuje didaktické zásady výuky geometrie, metody a formy práce. Zabývá se přístupem učitelů k její výuce. Výzkumná část práce je rozdělena do dvou dílů. V prvním díle se zabývá zjišťováním vztahů a postojů učitelů ke geometrii. Zkoumá možné vlivy na jejich kladný či záporný vztah k ní a to, jak tyto podněty ovlivňují jejich současný přístup ke geometrii jako k vyučovanému předmětu. Druhý díl výzkumné části zjišťuje vliv kladného či záporného přístupu učitelů ke geometrii na výsledky žáků v tomto předmětu. Zabývá se konkrétními údaji z pracovních listů, které vypracovali žáci 5. tříd a porovnává je s odpověďmi jejich učitelek v dotazníku na oblibu výuky geometrie. Předpokladem totiž je, že výsledky žáků, které vede učitelka s kladným přístupem ke geometrii, budou lepší, než výsledky žáků, kteří jsou v geometrii vedeni učitelkou se záporným přístupem k tomuto předmětu. Zkoumá rozdíly ve výsledcích mezi jednotlivými testovanými školami a rozdíly v úspěšnosti chlapců a dívek. V práci jsou použity grafy pro zpřehlednění zjištěných dat. Práce je doplněna souborem pracovních listů, které by měly posloužit učitelům jako náměty pro...
|
host ::
RSS.