|
|
Obraz Václava Havla v československém tisku v listopadu a prosinci 1989
Vosáhlo, Jakub ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Práce analyzuje mediální obraz Václava Havla v česky psaném tisku v období Listopadu 1989. Cílem je zachytit proměny v prezentaci disidenta a osoby bez přístupu do sdělovacích prostředků, z něhož se během krátkého období stala veřejná autorita, lídr lidového hnutí a nakonec prezident republiky. Práce představuje československý tisk ve specifickém období změny společenských vztahů a poté analyzuje, jakým způsobem média Václava Havla prezentovala. Byly voleny vlivné deníky, zahrnující celé spektrum názorů na lídra Občanského fóra. Mediální obsahy byly nejprve rozebrány v rámci jednotlivých deníků, k objasnění vývojových trendů, a poté v kvantitativní komparativní studii, analyzující rozdíly ve vztahu jednotlivých médií v závislosti na událostech Listopadu 1989. Práce potvrzuje některé již známé skutečnosti o mediální prezentaci Václava Havla, ovšem zároveň odhaluje doposud nepříliš probádané momenty, například značně ambivalentní postoj deníku Mladá fronta.
|
|
| |
|
|
Reakce na Marshallův plán ve vybraných periodikách československého tisku v roce 1947
Zima, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Marshallův plán znamenal pro poválečnou Evropu zásadní hospodářskou pomoc, která zúčastněním zemím znatelně usnadnila jejich poválečnou obnovu. Práce si klade za cíl popsat charakteristiky Hospodářské obnovy Evropy známé též jako Marshallův plán a uvést jej do historického kontextu poválečného Československa. Hlavní důraz je v této souvislosti kladen na analýzu dobového tisku, konkrétně periodik Rudé právo, Svobodné slovo a Právo lidu. Autor se zaměří na reakce ze strany tisku jak na samotnou existenci Marshallova plánu, tak na faktické odmítnutí tohoto programu. Cílem práce je zodpovědět si na otázku, jak se tento postup projevoval v tisku a potažmo ve společnosti a jak byl vnímán.
|
|
|
MOOC (Massive Open Online Course)
Všetíček, Adam ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce MOOC (Massive Open Online Course) se zabývá problematikou edukačního potenciálu médií se zaměřením na novodobý fenomén ve vzdělávání - masivní online kurzy. Mapuje jejich vývoj, hodnotí výhody online vzdělávání a zjišťuje rozdíly mezi absolventy masivních online kurzů v České republice a v zahraničí pomocí dotazníkové metody. Předmětem práce je rovněž zdokumentovat, co předcházelo masivním online kurzům skrze vývoj a definování distančního vzdělávání, e-learningu a celoživotního vzdělávání. Čtenáři jsou také seznámeni s výhodami a nevýhodami masivních online kurzů v porovnání s klasickým vzděláváním. V závěru práce jsou shrnuta veškerá zjištění, výsledky výzkumu a nastíněny možnosti dalšího vývoje MOOC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Atentát nad Lockerbie v českých tištěných médiích
Kodera, Martin ; Cihlářová, Gabriela (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Atentát nad Lockerbie, spáchaný v prosinci 1988, přináší z hlediska tehdejších československých tištěných médií unikátní situaci. V letadle registrovaném v USA je nad britským územím detonována bomba mající na svědomí 270 lidí, zejména amerických a britských občanů. Na oba tyto státy je v tehdejších médiích nahlíženo přinejmenším kriticky. Mezinárodní terorismus je ovšem věcí odsuzovanou bez ohledu na politickou situaci. Tato práce sleduje, jak se k informování o atentátu a jeho vyšetřování staví dva největší československé deníky - Rudé právo a Mladá fronta. Přinášení informací má dvě význačné etapy. První je období informování o pádu letounu, ze kterého se postupně stává informování o atentátu způsobeného výbušninou. Druhou etapou je doba, kdy jednotlivé důkazy poukazují na provedení atentátu Semtexem a spojující Československo s mezinárodním terorismem. Zatímco v první části je, až na rozsah informování o události, nahlíženo na katastrofu bez zabarvení a fakticky, v druhé zastávají oba deníky obranný postoj vůči těmto spekulacím a denně informují o snaze československých představitelů toto podezření vyvrátit. Největší odchylky od kritérií objektivity tak nacházíme nikoli v kritériu fakticity, ale v kritériu nestrannosti.
|
|
|
Jak ČTK informuje: analýza agenturního zpravodajství na příkladu leteckých nehod v ČR v roce 2011
Zuska, Adam ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Letecké nehody, ať se týkají malých či velkých letadel, bývají často středem zvýšeného zájmu médií. Zatímco komerční média si pro své zpravodajství mnohdy vybírají jen ty události, jejichž výsledkem je značná škoda na majetku či případný počet obětí, lze se domnívat, že by k této selekci nemělo docházet u médií veřejné služby, jejichž posláním je poskytovat vyvážené a všestranné zpravodajství pro svobodné vytváření názorů. V případě zpravodajských agentur, jejichž obecným posláním je shromažďovat a dále poskytovat sesbírané informace, platí tento předpoklad dvojnásob. Cílem této práce je zanalyzovat slovní zpravodajské produkty České tiskové kanceláře a na příkladu zpravodajství o leteckých nehodách, které se staly v ČR v roce 2011, určit informační kvalitu zpravodajského servisu s důrazem na zhodnocení spolehlivosti, aktuálnosti a terminologické přesnosti jednotlivých zpráv. První část práce nabízí teoretická východiska pro analýzu - popisuje okolnosti výběru zpráv a s tím související zásadní myšlenkové přístupy. Druhá část zahrnuje samotnou kvalitativní obsahovou analýzu zpravodajství, a to především formou komparace mediální produkce s institucionálně zpracovanými daty zachycujícími reálný stav letecké nehodovosti v analyzovaném období.
|
|
|
Zprávičky - zpravodajství na dětském kanálu České televize ČT: D
Králová, Hana ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pořadem pro děti Zprávičky a zpravodajstvím pro děti na veřejnoprávním kanálu ČT:D, který vysílá od srpna 2013. V rámci jednotlivých kapitol jsou představeny veřejnoprávní televize v Evropě a jejich dětské zpravodajství. Důraz je kladen především na britské kanály CBBC a CBeebies a německý program KiKA. Pořad Zprávičky je zasazen do evropského kontextu dětského zpravodajství. Součástí práce jsou dva výzkumy, kvantitativní obsahová analýza Zpráviček v rozmezí dvou měsíců - říjen až listopad 2013, a kvalitativní výzkum provedený formou hloubkových rozhovorů s deseti respondenty, zastupujícími cílovou skupinu diváků kanálu ČT:D. Kvantitativní obsahová analýza je zaměřena na zjištění témat v dětském zpravodajství, kolik času je jakým tématům věnováno, a zda jsou zprávy zaměřeny opravdu na své diváky, tedy děti. Kvalitativní analýza prostřednictvím hloubkových rozhovorů s respondenty zkoumala názory dětí na pořad Zprávičky, zda pořad sledují, na témata, která děti zajímají, jak sledování zpravodajství ovlivňuje běžný život. Klíčová slova Zprávičky, Déčko, ČT:D, zpravodajství, veřejnoprávní, televize, dětské, Česká televize, CBBC, KiKA, evropské
|
|
|
Letecké a železniční nehody československých provozovatelů v letech 1948-1989 v denním tisku
Šírová, Tereza ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Rigorózní práce Letecké a železniční nehody československých provozovatelů v letech 1948-1989 v denním tisku se zabývá průběhem, historickými okolnostmi a zejména mediálním pokrytím dvaceti závažných dopravních nehod, k nimž došlo v komunistickém Československu. Práce popisuje a porovnává zobrazení těchto nehod ve vzorku denního tisku - v denících Rudé právo a Mladá fronta. Práce ukazuje, jak se ve sledovaném období měnila kvantita i kvalita zpravodajského pokrytí, porovnává rozdíly v jeho rozsahu i obsahu a také v přístupu obou deníků. Snaží se také vysledovat faktory, které způsob zpravodajského pokrytí mohly ovlivnit. Cílem je poukázat na proměny mediálních obsahů a zasadit tato zjištění do historického, společenského, politického a mediálně-teoretického kontextu.
|
|
| |
|
|
Zobrazení povodní v českém tisku
Zelenková, Michaela ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá zobrazením povodní v českém tisku. Na příkladech pěti povodní, ke kterým došlo na území České republiky a Československa v období 1954 - 2002, srovnává přístup dvou periodik, Mladé fronty (MF DNES) a Rudého práva (Práva), k pokrytí takovýchto událostí. Zkoumá, jak se liší způsob informování o živelní katastrofě před rokem 1989 a po něm a jak se projevil technický pokrok ve vizuálním zprostředkování těchto událostí.
|
host ::
RSS.