|
|
Knihovědkyně a literární historička Flora Kleinschnitzová (1891-1946)
Daňkovská, Andrea ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Práce se zabývá významnou osobností československé knihovědy, literární historičkou PhDr. Florou Kleinschnitzovou (1891-1946). Zaměřuje se na její život a dílo, ve kterém Flora Kleinschnitzová dokumentovala zejména osudy knihovny Tychona de Brahe, bohemika ve švédských knihovnách, česko-švédské literární vztahy či české literáty 19. století. Zvláštní důraz je kladen na její působení v dnešní Národní knihovně v letech 1919 až 1944 a také na její knihovědné práce. Východiskem práce je profesní životopis Flory Kleinschnitzové a přehled jejích vydaných děl, zejména v kontextu jejího přínosu pro českou knihovědu. Cílem práce je představení jejího profesního života a knihovědného a literárně historického díla. Z hlediska metodologie se jedná o tvůrčí kompilát doplněný o archivní výzkum. Vedle biografické literatury a prací Flory Kleinschnitzové byl využit zejména materiál z její pozůstalosti a výroční zprávy dnešní Národní knihovny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Historický fond v knihovně Arneho Laurina (1889-1945)
Panenková, Josefina ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Jiřina (oponent)
Knižnímu sběratelství se Arne Laurin (1889-1945), novinář a šéfredaktor deníku Prager Presse, věnoval téměř celý svůj život až do emigrace z Československa v roce 1939. Nejvíce proslul svojí sbírkou novinářské literatury, která se po válečných peripetiích a po Laurinově smrti dostala do fondu knihovny dnešní Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své době si novinářská knihovna získala věhlas mj. na základě sedmi tištěných katalogů, které Laurin vydal v letech 1931-1937 jako bibliofilské tisky. Knihovna celá a zejména pak její historický fond tisků do roku 1860 obsahuje kromě bohemik převážně zahraniční literaturu německé, francouzské, anglické, švédské, též nizozemské, švýcarské, polské, maďarské a další tiskařské provenience. Diplomová práce se věnuje historickému fondu, kde sleduje provenienční znaky jak z doby Laurinova vlastnictví, tak starší. Dále se věnuje hlavním knihovnickým tématům, jako jsou akvizice, katalog, stavění fondu a přístupnost knihovny, a v neposlední řadě mapuje osud sbírky po Laurinově emigraci až do současnosti. Z hlediska knižního sběratelství zasazuje Laurinovu osobnost do širšího kontextu.
|
|
|
Národní konzervační fond
Svobodová, Eliška ; Vorlíčková, Blanka (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Cílem diplomové práce je seznámení s Národním konzervačním fondem České republiky (NKF ČR). Tento knihovní fond je naprosto ojedinělý tím, že jeho hlavním cílem je shromažďovat veškeré české a zahraniční bohemikální dokumenty tištěné i netištěné, včetně periodik, od roku 1901 dále. Představit tento fond má za cíl diplomová práce jak z historického kontextu, tak hlavně z dnešního pohledu přes knihovní linku či probíhající projekty ve spolupráci s NKF ČR. V závěru se práce zabývá dlouhodobou ochranou a uchováváním novodobých knihovních fondů v zahraničí a srovnává ji se situací v NKF v České republice.
|
|
|
Obsahový průzkum zámecké knihovny Mitrov
Veselá, Josefína ; Andresová, Klára (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Cílem této práce historického zámecké knihovny Mitrov, která vznikla za působení šlechtického úvodu se práce zabývá dosavadní která la o knihovně napsána í zámku němž se knihovna nacházela Dále se práce věnuje historii původní jehož zbytky leží od zámku samozřejmě dějinám šlechtického rodu Skene, který stál za vznikem knihovny Mitrov. dalších kapitolách je rozebrána charakteristika závěru se práce věnuje jazykovému tématickému rozboru fondu knihovny.
|
|
|
Rozdělené knihovny - Knihovna F. X. Šaldy
Lörincová, Juliana ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky): Bakalářská práce se zabývá osobní knihovnou literárního kritika, novináře a spisovatele Františka Xavera Šaldy (1867-1937). Cílem práce je identifikace a analýza jednotlivých částí této knihovny a průzkum provenienčních znaků v nich obsažených. Úvod je věnován životu F. X. Šaldy především z hlediska jeho vztahu k osobní knihovně a k okruhu přátel - dedikátorů. Druhá kapitola se zabývá osudy knihovny po Šaldově smrti - identifikací a popisem knihovních celků v Národní knihovně a Památníku národního písemnictví a jejich zpracováním. Ve třetí kapitole je charakterizována Šaldova osobní knihovna jako celek a dále jsou analyzovány její jednotlivé části včetně rukopisných poznámek v knihách. Ve čtvrté kapitole jsou reflektovány zjištěné dedikace. V závěru jsou shrnuty poznatky zjištěné výzkumem Šaldovy osobní knihovny. Jako příloha je uveden seznam dedikací.
|
|
|
Osobnost Zdenky Braunerové v české knižní grafice
Neradová, Kateřina ; Petruželková, Alena (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na osobnost české grafičky Zdenky Braunerové. Ve čtyřech kapitolách je zachycen nejprve stav české knihy na přelomu 19. a 20. století, dále život malířky, přehled autorčiny knižní grafiky od roku 1897 do roku 1932 a nakonec vliv Zdenky Braunerové na vznik moderní české knihy. Kapitola věnovaná knižní grafice je pak doplněna o obrazovou přílohu, kde jsou ukázky autorčiny práce.
|
|
|
Světové digitální knihovny zpřístupňující středověké rukopisy
Michálková, Markéta ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Světové digitální knihovny zpřístupňující středověké rukopisy Abstrakt: Cílem práce je popsat a srovnat 10 světových digitálních knihoven, které zpřístupňují středověké rukopisy. Na začátku práce budou zmapovány trendy ve zpřístupňování rukopisných památek. Pozornost bude věnována také aplikačnímu rozhraní IIIF (International Image Interoperability Framework) a možnostem jeho využití v digitálních knihovnách zaměřených na rukopisné památky. Digitální knihovny budou zkoumány a porovnány na základě checklistu. Otázky se zaměří na formáty bibliografických záznamů u rukopisů a obrázků, využití IIIF a zda jednotlivé digitální knihovny fungují také jako agregátory. Klíčová slova: Digital libraries, medieval manuscripts, International Image Interoperability Framework, středověké rukopisy, písemné památky, IIIF
|
|
|
Cenzor a literát Jan Nepomuk Václav Zimmermann (1788-1836)
Novotná, Monika ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Cílem této práce je představení a zhodnocení osobnosti Jana Nepomuka Václava Zimmermanna (1788-1836), cenzora a literáta, ve všech kontextech knižní kultury, do kterých zasáhl, a posouzení, zda je jeho spíše negativní hodnocení v dosavadní literatuře adekvátní. Zimmermann je dnes znám především jako cenzor českých knih, méně už je známo, že se věnoval také cenzuře hebrejských knih. Pracoval jako skriptor v c. k. Universitní knihovně, kde měl za úkol sestavit katalogy rukopisů, které jsou dodnes dochovány a uloženy v Národní knihovně. Důležitou částí této práce je rozbor jednotlivých katalogů a provedení paleografické analýzy k potvrzení či vyvrácení Zimmermannova autorství. Součástí práce je i přehled Zimmermannovy literární tvorby a její zhodnocení na základě porovnání s novodobou literaturou. Klíčová slova: Jan Zimmermann, katalog rukopisů, univerzitní knihovna, cenzura, cenzura hebrejských knih, cenzura českých knih, Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou, církevní reforma Josefa II.
|
|
|
Zámecká knihovna na Hrádku u Nechanic
Andresová, Klára ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Voit, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje knihovně na státním zámku Hrádku u Nechanic, která patřila od svého založení do roku 1945 hraběcímu rodu Harrachů. V úvodních kapitolách jsou popsány dějiny rodu Harrachů se zvláštním důrazem na majitele knihovny, historie zámecké budovy i vlastního knižního fondu. Poté je fond charakterizován z hlediska jazykového a chronologického. Hlavní část práce se zabývá tematickým rozborem a provenienčním průzkumem hrádecké knihovny. V rámci něho jsou popsány různé typy exlibris a podpisů majitelů jednotlivých knih, mezi nimiž je kladen zvláštní důraz na osobu Jana Nepomuk z Harrachu, který signoval největší množství hrádeckých svazků. Charakterizovány jsou také tištěné a rukopisné dedikace, které se ve fondu nacházejí. Na závěr jsou popsány veškeré další poznámky v hrádeckých svazcích, které mají vypovídací hodnotu o historii jednotlivých knih. V práci bylo prokázáno, že ve fondu nepřevládají knihy jazykově české, což tvrdily některé starší práce věnující se knihovně, ale knihy německé. Z tematického hlediska lze v knihovně nalézt především svazky beletristické. Nachází se zde také řada periodik a vedle tištěných knih i několik rukopisů z 19. století.
|
|
|
Knihovna Melchiora Gniesena von Kobach
Opatrná, Michaela ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Mašek, Petr (oponent)
Opatrná, Michaela - Knihovna Melchiora Gniesena von Kobach Filosofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 1, nám. Jana Palacha 2 Vedoucí práce: PhDr. Richard Šípek, Ph.D. Cílem práce je popsat nově objevenou knihovnu Melchiora Gniesena von Kobach († 1627), rady apelačního soudu a kancléře maltézského řádu, která se v současné době nachází v Maltézské knihovně uložené v Knihovně Národního archivu České republiky (čítá 184 sv.). Teoretická část práce předkládá základní informace o formování a podobě měšťanských knihoven v raném novověku, krátce popis Řádu maltézských rytířů v Čechách, popis historie a současného stavu knihovny pražského konventu, životopis Melchiora Gniesena a představení jeho knihovny. V praktické části se nachází kompletní katalog dochovaných knih knihovny Melchiora Gniesena, její obsahová a formální analýza a následuje zhodnocení významu práce. Použité metody výzkumu jsou: pozorování, analýza dokumentů a analogie.
|
host ::
RSS.