|
|
Dovolání
Střesková, Markéta ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dovolání Abstrakt V diplomové práci se zabývám jedním z mimořádných opravných prostředků v trestním řízení. Dovolání je vedle stížnosti pro porušení zákona a obnovy řízení formalizovaný mimořádný opravný prostředek, který lze využít jen proti rozhodnutím soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští a zaveden do českého právního řádu byl zejména kvůli zrovnoprávnění procesních stran, kdy se v případě dovolání může obrátit na Nejvyšší soud České republiky sám obviněný, tedy prostřednictvím svého obhájce. Cílem práce je čtenáři poskytnout ucelený rozbor jednotlivých ustanovení trestního řádu, které se týkají právě dovolání v návaznosti na judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a odbornou literaturu se zaměřením na problematické aspekty dovolání v trestním řízení. Práce vychází zejména z odborné literatury a judikatury. Metoda pro psaní byla zvolena deskriptivně- analytická a komparativní. Diplomová práce se skládá z úvodu, 10 kapitol, které jsou dále členěny na podkapitoly a závěru. První kapitola pojednává o pojmu dovolání, jedná se o úvodní kapitolu, která zahrnuje jeho podstatu a účel. Další kapitoly pak kopírují systematiku trestního řádu pojednávající o dovolání, jako jsou přípustnost, včetně jednotlivých rozhodnutí, proti kterým lze dovolání podat, vztahu k účinnosti trestního řádu a...
|
|
|
Trestná činnost páchaná v souvislosti s veřejnými zakázkami
Hřebíček, Vladislav ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent) ; Musil, Jan (oponent)
1 Trestná činnost páchaná v souvislosti s veřejnými zakázkami (abstrakt disertační práce) Vladislav Hřebíček Autor se ve své práci zabývá problematikou trestné činnosti páchané v souvislosti s veřejnými zakázkami v České republice. Daná problematika nebyla dosud uceleně zpracována, proto je základním cílem práce shrnout stav dosavadního poznání v této oblasti a současně přitom kriticky zkoumat jednotlivé prameny (především právní předpisy a judikaturu) s významným přesahem do praxe odhalování a dokazování tohoto druhu kriminality. V první kapitole autor vymezuje základní pojmy, předkládá zákonnou a judikaturní definici pojmu veřejná zakázka, vymezuje, co bude dále rozumět trestnými činy páchanými v souvislosti s veřejnými zakázkami a zasazuje tento druh trestné činnosti do celkového kontextu hospodářské kriminality. Současně se zabývá i souvisejícími kriminologickými otázkami a předkládá statistické údaje ze zdrojů Policie České republiky a Ministerstva spravedlnosti České republiky. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji úpravy, především pak úpravě trestněprávní, a to od r. 1918, kdy byly recipovány předchozí právní předpisy, až po nedávno platný trestní zákon č. 140/1961 Sb. Třetí kapitola tvoří nutný exkurz do úpravy zadávání veřejných zakázek: autor se soustředí primárně na pojmy a procesy,...
|
|
|
Opomenutí v trestním právu
Kučera, Pavel ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Ivor, Jaroslav (oponent) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Opomenutí v trestním právu Abstrakt Předkládaná práce je relativně uceleným a vzhledem k současnému stavu tuzemské trestněprávní teorie i vcelku komplexním zpracováním otázek týkajících se fenoménu opomenutí v trestním právu. V textu jsou tedy řešeny z mého pohledu všechny významné problémy, které s trestní odpovědností za omisivní jednání souvisejí. Jedná se především o materii spojenou s postavením institutu opomenutí v rámci nauky trestního práva hmotného, pojem opomenutí v trestním právu a důvod a historický vývoj trestnosti opomenutí. Dále je v práci pojednáno o jednotlivých typech trestných opomenutí a otázkách s tím souvisejících, a to včetně upozornění na rozdíly mezi tradičním, dvojím členěním na straně jedné a novějším, trojím členěním trestných omisí na straně druhé, počítaje v to zdůraznění nedostatků tradičního přístupu a poukázání na přednosti novějšího konceptu. Novějšímu přístupu k trestní odpovědnosti za opomenutí přitom v práci věnuji největší pozornost a jeho východiska podrobně popisuji, neboť to považuji za klíčové, nejvýznamnější téma dizertace. Vyjadřuji se rovněž k velice důležité problematice příčinného vztahu, samozřejmě zejména z hlediska trestní odpovědnosti za opomenutí. Pozornost je v rámci předkládaného textu věnována též tuzemskému přístupu k trestní odpovědnosti za...
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Drobílek, Michal ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Zásada subsidiarity trestní represe Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o zásadě subsidiarity trestní represe, jedné ze základních zásad trestního práva hmotného, která byla poprvé v českém trestním právu zakotvena až v novém trestním zákoníku z roku 2009. Zásada subsidiarity trestní represe vyjadřuje skutečnost, že prostředky trestního práva je možné uplatňovat pouze v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačí uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Současně tato zásada vyjadřuje povahu trestního práva coby prostředku ultima ratio, tedy nejzazšího řešení. Po úvodu věnovanému funkcím a účelu samotného trestního práva z hlediska historického vývoje i současnosti, se podává analýza platné právní úpravy zásady subsidiarity trestní represe. Zakotvení zásady subsidiarity trestní represe do nového trestního zákoníku vyvolalo nebývale rozsáhlou diskuzi o jejím významu v trestním právu, a to především o jejím dopadu v otázkách základů trestní odpovědnosti. Na otázky v této diskuzi často zmiňované se tato práce pokouší podat odpovědi zejména v kapitole o pojetí trestného činu, kapitole o kritériích společenské škodlivosti a v kapitole o procesních důsledcích aplikace zásady subsidiarity trestní represe. Dále tato práce analyzuje platnou právní úpravu korektivů trestního bezpráví a...
|
|
|
Dovolání
Marada, Radim ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Má diplomová práce se zabývá problematikou dovolání v trestním řízení. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, pokud to zákon připouští. V práci se věnuji rozboru příslušných ustanovení hlavy sedmnácté trestního řádu, která představuje ucelenou právní úpravu tohoto mimořádného opravného prostředku. Cílem této práce je zejména poukázat v návaznosti na odbornou literaturu a judikaturu na sporné a problematické aspekty jednotlivých podmínek, za kterých je možné dovolání v trestním řízení uplatnit a projednat jej. V souvislosti s tím jsou představeny i teze, jejichž cílem je nastínit možné řešení problémů, kterým jsem se v práci věnoval. V menším rozsahu je zároveň podáno i srovnání s právní úpravou jiných opravných prostředků v trestním řádu. Diplomová práce se skládá z úvodu, devíti kapitol, které se v rámci přehlednosti výkladu dělí na podkapitoly, a závěru. První kapitola práce je zaměřena na podmínky přípustnosti dovolání, pojednává o výkladu pojmu rozhodnutí ve věci samé, část je rovněž věnována i přípustnosti dovolání z hlediska časové působnosti zákona. Druhá kapitola obsahuje výklad k důvodům dovolání. Největší pozornost je věnována těm, které v rozhodovací praxi dosud vyvolávají sporné otázky. Třetí kapitola se...
|
|
|
Podmíněné zastavení trestního stíhání
Nacházel, Vojtěch ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou podmíněného zastavení trestního stíhání. Podstata tohoto institutu spočívá v dočasném zastavení trestního stíhání s tím, že pokud vyhoví obviněný stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho trestní stíhání definitivně zastaveno. Hlavním cílem práce je podrobný rozbor podmínek, jejichž naplnění trestní řád vyžaduje pro možné využití podmíněného zastavení trestního stíhání. V práci je dále podán v menším rozsahu i rozbor podmínek vyžadovaných u dalších odklonů zakotvených v právním řádu České republiky. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, z nichž třetí a čtvrtá se dále člení na podkapitoly, a závěru. V první kapitole se věnuji konceptu restorativní justice, která je ideovým základem pro odklony. Rozebrány jsou její jednotlivé hodnoty, principy a myšlenky. První kapitola obsahuje rovněž nástin programů, ve kterých se restorativní justice rozvijí. Závěr kapitoly poté zahrnuje zamyšlení nad jednotlivými programy a jejich realizací v českém právním řádu. Ve druhé kapitole je vymezen pojem odklonu a jeho účel. Co se týče samotného účelu odklonů, tak ten vidím především v zefektivnění a zrychlení trestního řízení a narovnání vztahů mezi obviněným a poškozeným. Třetí kapitola obsahuje rozbor jednotlivých odklonů upravených v českém právním řádu...
|
|
|
Trestněprávní aspekty zadávání veřejných zakázek
Novák, Martin ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
145 Shrnutí: Předmětem této práce, jak již její název napovídá, je problematika trestné činnosti páchané v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek. Autor zdůrazňuje, že se jedná o problematiku více než aktuální. Kriminalita páchaná v souvislosti s veřejnými zakázkami, má významné hospodářské i společenské dopady a je předmětem dlouhodobé kritiky, při vytrvalém zájmu medií. Cílem této práce je proto představení základních rysů této formy kriminality, a to nejenom podrobným rozborem platné trestněprávní regulace, ale také za využití zkušeností z praxe a analýzy aktuálních rozhodnutí obecných soudů, identifikací nejvýznamnějších problémů, které při odhalování, prověřování a vyšetřování této formy trestné činnosti po právní či kriminalistické stránce vznikají. Práce je členěna celkem na pět částí, které se dále dělí do dílčích kapitol a oddílů. První část práce je věnována platné trestněprávní úpravě. Podrobně vymezuje jednotlivé skutkové podstaty relevantních trestných činů, jejich znaky a nejvýznamnější pojmy a není opomenuta ani případná trestní odpovědnost právnických osob. Druhá část, přestože stále zaměřená na trestněprávní úpravu, již vychází spíše než z trestního zákoníku, z platné úpravy zákona o veřejných zakázkách, kdy podrobněji vymezuje ty pojmy obsažené v tomto zákoně, které jsou současně...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Tušiaková, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze Ústředním tématem diplomové práce je institut krajní nouze a nutné obrany, jakožto dvě z okolností vylučujících protiprávnost, jež jsou zcela zásadním trestněprávním prostředkem umožňujícím občanům vlastním jednáním vystupovat na ochranu svých i cizích zájmů v případě, že jsou jejich práva ohrožena. Není v moci státu efektivně ochránit občany před veškerým nebezpečím a všemi útoky, které jsou proti nim namířeny, a právě proto zaujímá institut krajní nouze a nutné obrany významnou a nezastupitelnou úlohu ve společnosti. Trestní zákoník poskytuje ochranu ve smyslu § 28 a 29 pouze těm, kteří při odvracení přímo hrozícího nebezpečí či přímo hrozícího nebo trvajícího útoku na zájem chráněný trestním zákonem dodrží zákonné požadavky. Jedině takové jednání je právem aprobované, společnosti prospěšné a postrádá protiprávnost jakožto znak trestného činu. Tím, že zákonodárce stanovil podmínky jednání v krajní nouzi a nutné obraně, vyjádřil, že ani stav ohrožení nezakládá libovůli na straně obránce (ochránce) a že i práva útočníka musejí být do jisté míry zachována. Důsledkem překročení zákonných mezí krajní nouze či nutné obrany tzv. excesů je trestněprávní odpovědnost za trestný čin, jehož znaky skutkové podstaty byly jednáním naplněny....
|
|
|
Trest odnětí svobody na doživotí
Černovská, Veronika ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trest odnětí svobody na doživotí Shrnutí Cílem této diplomové práce je podrobně proniknout do problematiky trestu odnětí svobody na doživotí a analyzovat dopady, které s sebou právní úprava tohoto trestu přináší. Roku 1990 byl u nás trest smrti nahrazen trestem odnětí svobody na doživotí. Doživotní trest jako nejpřísnější sankce právního řádu České republiky si žádá značnou pozornost, neboť odsouzeným k doživotí způsobuje citelnou újmu na lidských právech. Proto je možné ho ukládat jen za splnění přísných podmínek uvedených v trestním zákoníku a pouze za taxativně vyjmenované trestné činy. Nicméně stejně jako trest smrti má i doživotní trest své příznivce a odpůrce, neboť vedle výhod oproti absolutnímu trestu jsou s ním spojena i určitá negativa. Práce se pokusí tyto problémy popsat a navrhnout jejich řešení. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol, přičemž každá se věnuje problematice trestu odnětí svobody na doživotí z jiného úhlu pohledu. Pro přehlednost se kapitoly dále tematicky dělí na podkapitoly. K pochopení současné podoby doživotního trestu je nutné znát historické souvislosti, proto první kapitola pojednává nejprve o historickém vývoji trestu odnětí svobody na doživotí, stručně ve světě, ale zejména se věnuje jeho vývoji v českých zemích. V druhé části první kapitoly je pak obsažen výklad o...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140 TZ, § 141 TZ
Žáčková, Michaela ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo podat přehledný výklad o trestných činech vraždy a zabití podle § 140 a §141 TZ, především se zaměřením na zákonné znaky těchto dvou skutkových podstat, interpretaci užitých neurčitých právních pojmů a zhodnocení přínosu nové právní úpravy. V úvodu této práce je obsažena kapitola věnující se historii trestněprávní úpravy úmyslných usmrcení a ochrany lidského života na našem území. Nechybí ani zmínky o prvních trestněprávních kodifikacích a jejich základních principech. Následně je pozornost věnována lidskému životu jako společenské hodnotě. Ochrana lidského života s postupným vývojem státu a práva byla čím dál tím vyšší, ale největší pozornosti dosáhla až v druhé polovině 20. století, a to především díky mezinárodním organizacím a úmluvám uzavíraných na jejich půdě. Ochrana lidského života zaujímá i přední místo v Listině základních práv a svobod a stejně tak i v novém trestním zákoníku účinném od začátku roku 2010. Zásadní pro zodpovězení otázky, zda byl trestný čin vraždy či zabití spáchán, je určení přesného začátku a konce lidského života, jemuž je rovněž jedna z kapitol věnována. Hlavní náplní práce pak je podrobný rozbor skutkových podstat trestných činů vraždy a zabití. Nový trestní zákoník č. 40/2009 Sb. přináší nový znak tzv. rozmyslu a předchozího uvážení...
|
host ::
RSS.