|
|
Analýza biodegradabilních plastů v půdách
Paluchová, Natálie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
V současnosti stoupá zájem o využívání biodegradabilních polymerů a to bez ohledu na možné riziko vzniku reziduí. Využívané metody, které jsou schopny rezidua stanovit, zahrnují nutnost předúpravy vzorků a jsou finančně a časově náročné. Proto se tato bakalářská práce zaměřuje na vývoj a ověření analytické metody, která by byla schopna identifikovat a kvantifikovat rezidua biodegradabilních polymerů v půdách a to tak aby eliminovala problémy vznikající při předúpravě vzorku. K analýze byla proto využita termogravimetrie, která se jeví jako metoda splňující výše uvedené podmínky. Zkoumala se oblast degradace polymeru v třech typech půd při termické oxidaci, ale také vliv polymeru na půdy při analýze. Představitelem biodegradabilních polymerů byl zvolen poly(3-hydroxybutryrát) a k jeho detekci a kvantifikaci byly využity dva přístupy. Metody byly testovány pro 6 koncentrací poly(3 hydroxybutryrátu) (0,1; 0,5; 1; 2; 3; 5 %). První přístup se zaměřoval na analýzu polymeru s využitím slepého (nekontaminovaného) vzorku, který byl od kontaminovaného odečten. Pomocí této metody byl sledován teplotní interval degradace polymeru a změny hmotnostních úbytků v tomto intervalu. Druhá metoda byla zaměřena na půdní univerzální model, který umožňuje identifikovat a kvantifikovat vzorky i v případě, kdy slepý vzorek není přítomen. Slepý vzorek simuluje 19 rovnic, které umožňují identifikovat intervaly, v kterých dochází k degradaci vzorku a částečně také odhadnout, o jaký vzorek se jedná. Analýza hlavních komponent ale naznačila, že metoda je citlivá na typ půdy a metoda potřebuje další úpravy. Kvůli ověření citlivosti metody pro případ částečného nebo úplného rozložení vzorků půdními mikroorganismy byly vzorky inkubovány po dobu 4 měsíců. Poté byly porovnány koncentrace poly(3 hydroxybutryrátu) v půdě stanovené pomocí respirometrie a termogravimetrie. Výsledky naznačily, že mohlo dojít k akcelerované degradaci způsobené poly(3 hydroxybutryrátem) případně ke kontaminaci vzorku okolní atmosférou při respiraci. Výsledky ukázaly, že pomocí termogravimetrické analýzy lze stanovit biodegradabilní polymery v půdách. Metoda využívající slepý vzorek prokazuje dobré výsledky, ale je limitována požadavkem na existenci slepého vzorku. Metoda využívající půdní univerzální model (bez slepého vzorku) má do budoucna veliký potenciál, ale k jejímu plnohodnotnému uplatnění je ještě třeba provést úpravy.
|
|
|
Studium PET lahví z hlediska obsahu rizikových prvků
Kryštofová, Petra ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou PET lahví z hlediska možného obsahu rizikových prvků. V obalovém materiálu PET a v nápojích, které jsou v lahvích obsaženy, byly stanovovány obsahy antimonu, mědi a olova. Bylo analyzováno celkem 15 vzorků balených neperlivých a kojeneckých vod dostupných v obchodní síti ČR. PET materiál byl za optimalizovaných podmínek rozložen v kyselém prostředí působením mikrovlnného záření. Ke stanovení vybraných rizikových prvků byly na základě předpokládaných koncentrací analytu použity metody atomové absorpční spektrometrie s atomizací v plameni nebo v grafitové kyvetě. V obalovém materiálu PET bylo stanoveno od 159,35 do 265,68 mgkg-1 antimonu, stanovené hodnoty koncentrace olova byly v rozmezí 10,96-20,23 mg·kg-1 a koncentrace mědi v rozsahu 0,11-7,52 mg·kg-1.V balených vodách a v balených kojeneckých vodách byl antimon identifikován pouze ve vzorcích s označením 6a, 8a, 9a a 15a, všechny koncentrace olova byly naměřeny pod LODPb, měď byla stanovena pouze ve vzorcích 2a, 6a a 8a. V žádném ze vzorků nedošlo k překročení koncentrací daných platnou legislativou. Limity těchto kovů nejsou v obalových materiálech legislativně stanoveny, definovány jsou pouze specifické migrační limity a k jejich překročení nedošlo. Vysoká koncentrace antimonu v PET však představuje potenciální riziko kontaminace obsahu těchto obalů a následně nápojů, tekutin v nich uchovávaných.
|
|
| |
|
|
Stanovení obsahu organických sloučenin v pevném uhlíkatém zbytku
Novotná, Martina ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Biouhel vzniká pyrolýzou organické biomasy. Jeho přídavkem do půdy lze vylepšit její vlastnosti. U biouhlů vyrobených z čistírenského kalu bývá velmi rozmanité složení. Je to způsobeno velkou rozdílností vstupních materiálů. Organické znečišťující sloučeniny se na jeho povrch mohou sorbovat při procesu ochlazování během procesu pyrolýzy. Po uvolnění do životního prostředí tyto látky mohou způsobovat např. inhibici růstu rostlin, dostávat se do potravních řetězců a negativně působit na živé organismy. Nejčastěji bývají organické polutanty po extrakci organickým rozpouštědlem stanoveny pomocí GC/MS.
|
|
|
Stanovení dusičnanů v zelenině metodou kapilární izotachoforézy
Jančová, Nikola ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením dusičnanů v zelenině metodou kapilární izotachoforézy. V teoretické části se práce věnuje výskytu dusičnanů v zelenině, jejich zdravotním rizikům, vlivu zpracování, běžně používaným metodám stanovení, kapilární izotachoforéze a jejímu praktickému využití. V praktické části jsou uvedeny podmínky pro stanovení dusičnanů kapilární izotachoforézou a použité chemikálie. Zelenina s vyšším obsahem dusičnanů je srovnána se zeleninou v bio kvalitě. Dusičnany v zelenině jsou současně stanoveny pomocí diagnostických papírků.
|
|
|
Vliv mikroplastů biodegradabilních polymerů na vlastnosti půdní organické hmoty
Denková, Pavla ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Problematika kontaminace životního prostředí mikroplasty se dotýká všech jeho složek. V současné době je zřetelný trend využívat místo syntetických polymerů tzv. biodegradabilní polymery, u kterých se očekává, že se v přírodních systémech rychle rozloží díky přítomným mikroorganismům. Tento předpoklad ale nemusí odpovídat realitě. Biodegradace může v reálných podmínkách probíhat pomalu nebo vůbec a mikročástice biodegradabilního polymeru tak mohou v půdě setrvávat velmi dlouho, podobně jako částice syntetických polymerů. Jejich vliv na půdní biotu je již nějakou dobu předmětem studia, vliv na vlastnosti půdy a vody v půdě však doposud zkoumán nebyl. Tato práce se zabývá vlivem mikročástic biodegradabilních plastů na fyzikálně-chemické vlastnosti půdní organické hmoty, zejména na chování vody v půdním systému za aridních a semiaridních podmínek. Jako modelový biodegradabilní polymer byly použity mikročástice poly(R-3-hydroxybutyrátu), zkráceně P3HB, který byl zanášen do půdy v různých koncentracích. Využita byla metoda DSC, která umožňuje stanovit výparnou entalpii vody a stabilitu vodních můstků, které ovlivňují (stabilizují) fyzikální a chemickou strukturu půdní organické hmoty. Zároveň bylo změřeno množství vody zadržované půdní organickou hmotou. Bylo zjištěno, že mikroplasty P3HB za experimentálních podmínek snižují výparnou entalpii, což usnadňuje vysychání půdní organické hmoty, nicméně na celkovou zádrž vody organickou hmotou mají pouze malý vliv. Zároveň bylo pozorováno ovlivnění stability vodních molekulových můstků, které spojují segmenty půdní organické hmoty. Mikročástice P3HB by tedy mohly v půdě představovat riziko, díky ovlivnění mechanismu zádrže vody za aridních a semiaridních podmínek.
|
|
|
Využití bioindikátorů pro posouzení znečištění životního prostředí platinovými kovy
Nedvědická, Lucie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá charakteristikou jednotlivých platinových kovů, jejich toxicitou, antropogenními zdroji a výskytem platinových kovů v životním prostředí v České republice. Dále jsou uvedeny typy bioindikátorů se zaměřením hlavně na lišejníky, mechy a jehličí, jsou popsány jednotlivé bioindikační techniky a předúprava vzorků pro stanovení platinových kovů v bioindikátorech. Předmětem experimentální části je ověření účinnosti sorpce platiny a palladia metodou SPE a stanovení aktuálního znečištění platinovými kovy na vybraných lokalitách ve městě Brně. Dále bylo předmětem ověření schopnosti sorpce vybraných bioindikátorů a stanovení znečištění životního prostředí platinovými kovy bag technikou. Pro experimentální část byly použity bioindikátory mech travník Schreberův, lišejník terčovník zední, lišejník terčovka svraštělá a jehličí z borovice černé.
|
|
|
Vlasy jako bioindikátor kontaminace rizikovými prvky
Zmijová, Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Použití vlasu jako bioindikátoru kontaminace životního prostředí rizikovými prvky se stává stále běžnějším. Předložená bakalářská práce se zabývá použitím této matrice k analýze pomocí voltametrické metody. Zaměřuje se na optimalizaci metody stanovení koncentrace kadmia, mědi, olova a zinku v reálných vzorcích vlasů a sleduje vlivy působící na inkorporaci daných prvků do vlasového vlákna. Přítomnost zinku a mědi byla potvrzena ve všech analyzovaných vzorcích. Kadmium bylo možné kvantifikovat pouze v jednom vzorku. Vliv pohlaví a věku na množství prvků nebyl prokázán. U olova byla pozorována souvislost s kouřením, přičemž u kuřáků byly nalezeny vyšší koncentrace než u nekuřáků.
|
|
|
Studium vlivu nanočástic na vlastnosti vody
Šram, Matěj ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu platinových nanočástic o velikosti 3 nm na vlastnosti vody v porézním systému. Jako porézní systém byl použit SiO2 s definovanou velikostí póru, který může simulovat minerální složku půdy. Teoretická část se věnuje vlastnostem volné i porézní vody a vlivu nanočástic na životní prostředí. V experimentální části jsou pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie (DSC) zkoumány vlastnosti volné vody, vody v porézním systému a ovlivnění těchto systémů přítomností platinových nanočástic. Sledovanými procesy byly průběhy tání, tuhnutí a vypařování a odvozené veličiny jakými jsou teplota krystalizace a tání.
|
|
|
Analýza látek uvolněných z kompozitního zubního materiálu
Fučík, Jan ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá aktuální problematikou alternativních zubních výplní, které mají za účel nahradit amalgámové výplně. U těchto alternativních materiálů, konkrétně kompozitních zubních výplní se vyskytují zdravotní obavy z toho, že uvolňují potenciálně škodlivé látky do prostředí ústní dutiny, proto jako i ostatní zdravotnické prostředky podléhají řadě testů před uvedením na komerční trh. Jeden z těchto testů byl proveden na základě normy ČSN EN ISO 10993 a dostupné odborné literatury v rámci experimentální části práce. V teoretické části práce je stručně popsaná kontroverze amalgámu, zubních kompozitů s důrazem na látky tvořící polymerní síť a použité analytické metody. V experimentální části práce byly provedeny až 30denní kumulativní extrakční experimenty do různých prostředí, a to za účelem posouzení vhodnosti nového prozatím komerčně nedostupného zubního kompozitu od firmy ADM, a.s. porovnáním s již komerčně dostupným materiálem od firmy GC EUROPE N.V. Tyto vzorky byly následně vyhodnoceny prostřednictvím LC-MS a bylo kvantifikováno množství uvolněných látek z těchto zubních výplní do extrakčního prostředí.
|
host ::
RSS.