Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 104 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kulturní paměť a městský prostor Vršovic
Sekyra, Daniel ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturní pamětí a městským prostorem pražské čtvrti Vršovice. Práce se věnuje Vršovicím jako celku, představí se v ní Staré a Nové Vršovice včetně jednotlivých vybraných míst. Vršovice se rozvíjely hlavně v 50. a 60. letech 20. století, kdy v Praze vznikala nová sídliště a plánování městského prostoru bylo po válečných letech ve velkém rozmachu. Práce se zabývá tématem paměti a tím, jak se tento fenomén projevuje v kultuře a historii. Sleduje několik důležitých míst a staveb, které hrály významnou roli v kulturní paměti a v budování identity obyvatel, a jak tato místa ovlivnil čas a změny ve společnosti. Sleduje rovněž o jak velké změny šlo a jak se tato místa změnila fyzicky. Soustředí se především na oblast Nových Vršovic. Hlavním důvodem je větší dynamika změn v této oblasti. Dalším důvodem je skutečnost, že oblast Starých Vršovic již byla předmětem mnoha studií a knižních titulů. V tomto směru Nové Vršovice zatím o něco zaostávají, a já bych rád přispěl právě do studia Nových Vršovic. Městský prostor je spolu s kulturní pamětí hlavním tématem této práce. Kulturní paměť je poměrně nová vědecká metoda, která nám pomůže tyto změny pochopit. Klíčová slova: paměť, kulturní paměť, historická paměť, městský prostor, urbanismus, Vršovice
Fenomén NFT v České republice: umělecké dílo ve spojení s moderní technologií
Červenková, Dana ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Váša, Ondřej (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Fenomén NFT v České republice: umělecké dílo ve spojení s moderní technologií" podává nejprve základní fakta a informace o virtuálním světě a s ním spojenými pojmy. Následně se práce soustředí na historii NFT a spojení NFT s uměleckým světem.Hlavním cílem diplomové práce je ukázat možnosti práce s NFT v uměleckém světě s primárním zaměřením na Českourepubliku.V tomtosměruse práce soustředí na konkrétní vybrané projekty,výstavy, aukce a galerie,které v České republice s NFT různými způsoby pracovaly. V tomto kontextu se práce nezaměřuje pouze na digitální umění a digitální umělce,ale snaží se jít za hranice tohoto chápání a popsat také tradiční a klasické instituce a umění, které s fenoménem různými způsoby pracují. Diplomová práce dokládá konkrétní práce s NFT na rozhovorech,které diplomovoupráci doprovází a jejichž přepis se nachází v Příloze práce. Tyto rozhovory také průběžně doplňují text citacemi, které z nich byly vybrány s ohledem na zpracovaná témata práce. Celá práce se tak snaží o zmapování situace kolem fenoménu NFT v České republice, které v tomto rozsahu dosud nebylo provedeno. Klíčová slova NFT - Česká republika - umění - digitální umění - instituce - krypto
Nová média a sport: Opakovaná konfrontace s neúspěchem na příkladu hokejového trenéra Josefa Jandače
Matějka, Filip ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Tato diplomová práce řeší vztah nových médií a sportu. Ústředním výzkumným problémem je opakovaná konfrontace s neúspěchem na příkladu profesionálního hokejového trenéra Josefa Jandače. Cílem předkládané práce je vyzkoumat, jak se vyvíjel Jandačův mediální obraz na vybraných novomediálních platformách (zpravodajských portálech a sociálních sítích). Rovněž chceme zmapovat, nakolik se lišil obsah prezentovaný jednotlivými novými médii a zda v určitou dobu nepřevládla konfrontace s neúspěchem. Kvalitativní obsahová analýza představuje prostředek k dosažení stanoveného cíle. Na základech zmíněné výzkumné metody došlo k rozboru článků ze sportovních webových portálů a příspěvků ze sociálních sítí. První skupina zdrojů zahrnuje internetové stránky iSport.cz, Sport.cz a iDNES.cz/Sport. Druhou skupinu zdrojů tvoří komentáře uživatelů na oficiální Facebookové stránce klubu HC Sparta Praha a příspěvky sparťanských fanoušků, pocházející z diskusního fóra fanklubu SHS. Výzkumný soubor čítá celkem 132 textů (68 článků a 64 příspěvků). Práce je rozdělena na teoretickou, kontextuální a analytickou část. Teoretická část nabízí relevantní teoretická východiska k relaci mezi novými médii a sportem, sportovnímu obsahu, sociálním sítím, atributům online fanouškovského publika a sportovní žurnalistice v digitálním...
Fenomén Like House jako příklad konvergence televizního a internetového média
Svobodová, Marie ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zaměřuje na koncept mediální konvergence jakožto komplexní a nepředvídatelný proces toho, jak se prolínají stará a nová média. Konkrétně je zde zaměřeno na konvergenci televizního a internetového média. Televize se vlivem digitalizace zásadně proměňuje a nevyhnutelně interaguje s internetem. Mediální konvergence je ukázána na příkladu druhé řady české reality show Like House, ve které skupina influencerů - internetových (mikro)celebrit - žije v jedné vile. Like House 2 zde ale není brán jen jako reality show, ale jakožto hybridní multimediální projekt, který se rozkládá na několika mediálních platformách a na němž se podílí mnoho aktérů. Na základně analýzy televizních epizod reality show a přidružených sociálních sítí je závěrem práce, že logika televizního a internetového média je zde inherentně spjatá. Like House 2 je příkladem toho, jaká může být podoba mediální konvergence, v tomto projektu jsou přitom média propojená na mnoha úrovních.
Facebook jako digitální archiv
Bernasová, Jacqueline ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Práce se zabývá archivy na Facebooku. Téma je zpracované kombinací teoretických a praktických postupů. V teoretické části práce jsou představeny koncepty uvádějící do problematiky archivů a dnešní podoby digitálních archivů. Dále se věnuji teorii Laury Millar, která blíže popisuje povahu archivů z hlediska jeho obsahu, instituce a místa. Následuje praktická část práce, kdy ve třetí kapitole provádím analýzy Facebooku. Provádím dvě analýzy, jedna je zpracována z pohledu správců sítě, druhá z pohledu jejích uživatelů. V obou analýzách sleduji stejné aspekty vydefinované za pomocí teorie Laury Millar, sleduji Facebook z hlediska obsahu archivu a jakožto místa pro vedení archivu. Zvláštní část je věnována vedení osobních archivů na Facebooku. Díky podvojnému sledování se objevují rozdílnosti v pojetí sítě z pohledu obou zmíněných stran. Výsledky analýz jsou následně zaopatřeny poslední čtvrtou teoretickou kapitolou, ve které se snažím vypozorovanou praxi zakotvit v širších teoretických kontextech. Cílem práce by mělo být co nejpřesnější popsání situace, ve které Facebook s ohledem na téma archiv funguje jinak pro své správce než pro své uživatele. Klíčová slova: archiv, Facebook, osobní archiv, sociální sítě, uživatelská data, paměť
Principy internetových memů
Hřib, Matěj ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Gvoždiak, Vít (oponent)
Diplomová práce se zabývá internetovými memy a jejich kulturou. Představuje a rozpracovává pět principů memů, kterými jsou reapropriace, multimodalita, kolektivismus, rezonance a šíření. Memy vznikají apropriací již existujících mediálních obsahů, ze kterých "pytlačí" významy i výrazový materiál a brikolážovitě ho využívají. Význam proto vytvářejí intertextuálně a práce na ně aplikuje starší teorie literární intertextuality. Podoba memů je obvykle multimodální, kombinují mody obrazu a textu nebo videa a hudby. Výklad popisuje ustálené designy textových, obrazových a video memů. Kolektivismus se v kultuře memů projevuje v existenci ustálených šablon, ze kterých jsou vytvářeny jednotlivé instance. Znalost šablon a jejich využití může fungovat jako druh subkulturního kapitálu, který uživatelé používají pro vymezení se vůči mainstreamu. Rezonance memů zakládá nejčastěji na humoru a osobní identifikaci se zprávou. Memy nutně nesdělují referenční informace, ale mají afektivní význam. Rezonance a participativní povaha memů napomáhají jejich šíření, které v kultuře memů hraje stejně důležitou roli jako tvorba a recepce. Klíčová slova internetové memy, internetová kultura, multimodalita, intertextualita, remix, participativní kultura, šiřitelná média
Reprezentace smrti Afroameričana George Floyda v mediálním diskurzu vybraných českých online deníků
Lněničková, Adéla ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Předkládaná práce se věnuje reprezentaci smrti Afroameričana George Floyda v mediálním diskurzu vybraných českých online deníků. Floydova smrt zaplnila americká, česká i světová média a aktivizovala hnutí Black Lives Matter. Práce se zaměřuje na konzervativněji orientovaná média (Echo24.cz, Reflex.cz a Forum24.cz), výzkumným vzorkem budou články v období od 29. května do 25. července 2020. Metodologickým zázemím práce je kritická diskurzivní analýza podle Normana Fairclougha, jež pracuje s několika základními typy reprezentace, které budou využity i v předkládané práci. Teoretická část nastiňuje sociálně- konstruktivistické paradigma, do něhož je práce zasazena, a seznamuje především s prací Teuna van Dijka a s výzkumy zaměřujícími se na mediální zobrazování menšin. Kontextuální část přibližuje problematiku sociálních hnutí, obraz smrti George Floyda v amerických a českých médiích, a události, jež smrt v USA (a později i v dalších částech světa) vyvolala. Analytická část odkrývá hlavní tři diskurzivní rámce, ve kterých bylo téma prezentováno, a sice smrt George Floyda jako počátek velkých protestů, smrt George Floyda jako politikum a smrt George Floyda a levicová ideologie. Tato část práce rovněž ukazuje reprezentaci hlavních aktérů či způsob, jakým bylo téma vztahováno k českému kontextu. Závěr...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 104 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 ŘEHOŘOVÁ, Irena
4 Řehořová, Ivana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.