|
|
Vnímání architektury z období socialismu ve veřejném diskurzu po roce 1989
Pilařová, Zdislava ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Diplomová práce se věnuje aktuálnímu tématu české architektury z období socialismu a jejímu vnímání ve veřejném diskurzu po roce 1989. Téma je zasazeno do kontextu vývoje architektury po roce 1945 a přiblíženo v případových studiích tří pražských staveb - obchodního domu Máj, hotelu Praha a souboru budov Transgas. Kromě využití metody případových studií, je v práci použita metoda kvalitativní analýzy veřejného diskurzu týkajícího se jednotlivých kauz. Vnímání architektury ve veřejném diskurzu je zpracováno z hlediska paměťových studií, včetně míst paměti, důrazu na narativitu a generační pohled. Práce se snaží o propojení dvou témat - architektury z období socialismu a vyrovnávání se se socialistickou minulostí. Jejich vztahu nebyla dosud věnována v odborné literatuře větší pozornost. Diplomová práce byla zaměřena na ověření tří výzkumných otázek - Zda reflektuje zanikání architektury z doby socialismu současný vztah české veřejnosti k vlastní socialistické minulosti? Zda je architektura z doby socialismu vnímána jako negativní symbol minulého režimu, a tím určena k odstranění? Zda nepředstavuje časté označení socialistická/komunistická architektura pouze záminku k demolici či přestavbě a skrývá tak skutečné pragmatické/ekonomické důvody? - V odpovědi na první otázku se objevuje problematika...
|
|
|
Mikrohistorická sonda: Osudy "agenta-chodce" Vojtěcha Kučery
Veselý, Vojtěch ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce představuje osudy Vojtěcha Kučery, agenta-chodce, který v letech 1946 - 1954 podnikl nejméně dvacet šest nelegálních přechodů Československých hranic, než byl při svém posledním přechodu chycen a v roce 1955 odsouzen za velezradu a vyzvědačství k dvaceti pěti letům vězení. V první části práce jsou na základě informací, které byly zachyceny ve svazcích StB, ve vzpomínkách rodiny a ve filmu Agent K vypovídá, konstruovány a následně dekonstruovány tři různé verze příběhu Vojtěcha Kučery. V druhé části práce je představeno několik mikrohistorických sond, skrze které se snažíme přiblížit se myšlení, jednání a motivacím Vojtěcha Kučery.
|
|
|
Kolektivizace zemědělství na Třebohosticku, podtitul:proměny regionu a společnosti v procesu socializace venkova
Jirsa, Jiří ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se zabývá příběhem malé vesnice na jihu Čech a jejího okolí v procesu kolektivizace. Je mikrohistorickou studií, založenou z části na dostupných pramenech z okresního archivu a soukromého archivu ZD Třebohostice, ale hlavně na svědectví pamětníků, získávaného formou rozhovoru. Zachycuje a porovnává proměny hospodaření na příkladu několika blízkých JZD. Zabývá se ale také postojem obyvatel ke změnám způsobeným kolektivizací, a proměnách jejich vnímání v průběhu let. Zobrazuje krátce období před kolektivizací, ale hlavně období po ní a její důsledky. Pojednává také o hospodářství, jeho vzhledu a změně, kterou během let prošlo.
|
|
|
Jaroslav Werstadt a jeho místo v české historiografii
Baran, Marek ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
7 Abstrakt Jaroslav Werstadt se narodil 21.3.1888 v Plzni a zemřel 8.1.1970 v Praze. Byl to významný český historik a publicista. Od studentských let se zúčastňoval politického boje proti Rakousku-Uhersku. Byl vězněm koncentračního tábora Buchenwald. Mnoho jeho prací se věnuje odbojové problematice. Dále projevoval velký zájem o české dějiny a filosofii dějin. Tato práce se zaobírá prací Jaroslava Werstadta v oboru českých dějin a jejího rozvoje ve filosofii dějin. Následně srovnává jeho práci, pohled a názory s jinými filosofy a historiky. Jmenovitě s Františkem Palackým, Bohuslavem Balbínem, Tomášem G. Masarykem a dalšími. Ukazuje, se kterými nesouhlasil a oponoval jim, a se kterými určité názory sdílel. Klíčová slova: Jaroslav Werstadt, české dějiny, filosofie dějin
|
|
|
Figury a stopy paměti. Proměny dynamiky kulturní paměti ve vztahu k vizuální kultuře
Průchová, Andrea ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent) ; Reifová, Irena (oponent)
dizertační práce Práce se zabývá vizuálním obsahem médií oficiální paměti, konkrétně vizuálním materiálem dějepisných učebnic a výstavní expozicí Národního muzea. Zkoumá formální i obsahové rysy zobrazování čtyř klíčových událostí moderních československých a českých dějin, jež vstoupily do povědomí široké veřejnosti jako "osmičkové" události; tj. založení Československa (1918), podpis mnichovské dohody (1938), komunistický převrat (1948) a invazi vojsk Varšavské smlouvy (1968). Způsoby zobrazování těchto událostí navíc vztahuje k problematice politické tranzice roku 1989. Pomocí smíšeného výzkumu zkoumá vzorek učebnic vydaných během komunistického období (1967, 1973, 1982, 1983, 1983), postkomunistické éry (1995, 1996, 1999, 1999, 2000, 2009, 2011) a exponátů pocházejících ze stálé výstavy Křižovatky české a československé státnosti (otevřena 2009). Ve svých závěrech práce představuje 34 vizuálních paměťových figur vážoucích se k zobrazování zvolených historických událostí. Poukazuje na cirkulaci těchto výjevů mezi médiem učebnice a historické expozice, čímž navazuje na dynamické pojetí paměti rozpracované v teoretické části práce. Nachází rozdíly, avšak i shody v obsahovém pojetí obrazové reprezentace moderních dějin dějepisnou didaktikou komunistického a postkomunistického období a označuje...
|
|
|
Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla
Pazderský, Roman ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Roman PAZDERSKÝ, Gollův styl. Studie k historickému myšlení Jaroslava Golla, diplomová práce, FF UK, Praha 2013 Předkládaná diplomová práce je pokusem exponovat téma stylu významného českého historika Jaroslava Golla (1846-1929). Metodologickým východiskem práce je pojetí analýzy stylu jako jedné z možných cest k porozumění Gollovu historickému myšlení. Gollův styl, chápaný jako vnější projekce či odraz hlubinných obsahů historického myšlení dějepisce, vede autora této práce k detailním úvahám nad skutečnou povahou Gollova myšlení o dějinách a dějepisectví, která se mnohdy ocitá v evidentní kolizi se stereotypní představou o Gollově rigidním historiografickém "pozitivismu". Úsilím autora je přinést na základě pečlivého rozboru Gollových textů (včetně dochovaných záznamů z jeho univerzitních přednášek) kvalifikovanou výpověď zejména o nepozitivistických momentech Gollova historického myšlení, které jsou v jeho tvorbě reprezentovány jednak způsobem Gollova přístupu k historickým tématům a jednak tzv. "symptomatickými rysy Gollova dějepisného stylu". Tím se zároveň otevírá mnohem širší otázka nad adekvátností pojmu "pozitivismus" jakožto paušálního označení myšlenkové orientace "gollovského dějepisectví".
|
|
|
Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce
Dufka, Tomáš ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tomáš Dufka: Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce Abstrakt Diplomová práce Protirevoluční diskurs česky psaných tiskovin v době Francouzské revoluce se zabývá texty, které měly na sklonku 18. století za úkol utvářet mínění česky mluvícího obyvatelstva o událostech ve Francii, a reflektuje, jakým způsobem tak bylo činěno. V první části autor shrnuje výsledky dosavadního bádání o Revoluci a jejích ohlasech a vymezuje teoretická a metodologická východiska práce; ve druhé nejprve představí zkoumané tiskoviny a jejich tvůrce a poté s využitím kritického analytika diskursu Normana Fairclougha obecně popisuje diskurs protirevolučních textů; ve třetí a závěrečné části práce pak zaměří pozornost na konkrétní revoluční události: sleduje, jaké techniky při zpravování o revolučních událostech používaly Krameriovy noviny a na příkladech poprav Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty srovnává diskurs českých tiskovin s diskursem francouzských tisků téhož typu. Práce si klade za cíl rozkrýt strategie protirevolučních textů, zdůraznit, jaké představy o Francouzské revoluci byly mezi českým obyvatelstvem šířeny, a přispět tak do širší diskuse nad otázkou chápání vztahu vládní moci, resp. národních buditelů k českému (především selskému) obyvatelstvu. Klíčová slova: protirevoluční tiskoviny -...
|
|
|
Za novou Prahu! Tradice, vize a budování (obrazu) města po roce 1945
Kurz, Michal ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tématem práce je výstavba a symbolické kódování města Prahy od roku 1945 do konce 50. let s důrazem na období stalinismu. Na základě rozboru dobových textů a architektonických projektů sleduje práce motivace a taktiky, jimiž se poválečné politické a odborné elity snažily manifestovat v prostoru hlavního města vlastní hodnoty a ideologické principy. S pomocí analýzy dobově užívaných pojmů "staré" a "nové" Prahy zkoumá proměňující se vztah mezi tradicemi a modernitou v obraze města. Sociokulturní fenomén stalinistického budovatelství tematizuje v širší časové perspektivě jako specifickou součást modernizačního procesu, jímž Praha prochází v průběhu 1. poloviny 20. století. V zásadní míře si všímá konkrétních atributů, jimiž se měla "nová" socialistická Praha vyznačovat, a míry využití oficiálních sovětských vzorů i domácích historických tradic. Klíčová slova: Praha, město, obraz města, architektura, urbanismus, paměť, památková péče, socialistický realismus, stalinismus, 50. léta
|
|
|
Národní identita v komunistické propagandě (květen 1945 - květen 1946)
Poliaková, Martina ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
V politice Komunistické strany Československa hrála národní legitimita důležitou úlohu. Adresáty komunistické politiky byli v prvé řadě "příslušníci národa". Tématem mého výzkumu byla tedy národní identita a její role v komunistické politice v prvním poválečném roce, a to zejména v kulturní politice. Ve svém výzkumu reprezentací národní identity v kulturní politice Komunistické strany Československa jsem se inspirovala diskurzivně analytickými přístupy, které mi pomohly odpovědět na otázky po roli české národní identity v propagandě strany.
|
|
|
Konceptualizace prostoru v historické vědě
Pýcha, Čeněk ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tématem diplomové práce jsou reprezentace prostoru severních Čech v období československého státního socialismu. Práce si klade za cíl příblížit chápání prostoru historickými aktéry. V metodologickém pozadí práce stojí koncept prostoru Michela de Certeau, jenž prostor chápe jako soubor míst určovaný dynamikou pohybu aktérů. Pro analýzu jsem zvolil několik společenských rámců, ve kterých se významně projevuje vztah k prostoru (turistika, památková ochrana, školní vlastivěda, vizuální reprezentace a posílání pohlednic). Tyto rámce pak určili soubor pramenů, na kterých jsem jednotlivé případové studie založil. V závěru práce jsem se pokusil o aplikaci získaných poznatků na teorii Aleidy Assmannové o proměně paradigmatu ve společenském pojetí času, kterou lze vysledovat v 80. letech. Tato proměna časového rámce se projevuje i v prostoru, protože právě v prostoru je čas zvýznamňován. Klíčová slova: prostor, severní Čechy, socialismus, reprezentace, historický aktér
|
host ::
RSS.