|
|
Historie v současné popkultuře: případová studie Kingdom Come: Deliverance (2018) a Jan Žižka (2022)
Voda, Štěpán ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
(česky) Tato práce se zabývá počítačovou hrou Kingdom Come: Deliverance a filmem Jan Žižka z roku 2022 za účelem zkoumání role historie v populární kultuře. Předmětem analýzy jsou markentingové kampaně spojené s oběma díly, přičemž metodologicky práce především vychází z badatelských oborů medievalismu a game studies. Oba původem české projekty jsou komparovány v rámci toho, jak jsou v nich zobrazeny české dějiny, a rovněž v tom jaké odlišné tvůrčí intence tato ztvárnění motivovaly. V textu je postupně rozebrána crowdfundingová kampaň Kingdom Come: Deliverance na platformě Kickstarter a kontroverze, jež hru provázely, dále tvůrčí pozadí snímku Jan Žižka a jeho marketingová kampaň. V poslední části se pak tato práce znovu zaměřuje na hru Kingdom Come: Deliverance a analyzuje animované intro a úvodní cutscénu této videohry v relaci na její propagační kampaň.
|
|
|
Obrazy holokaustu v současné literatuře pro děti
Kupcová, Markéta ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obrazem holokaustu v současné české literatuře pro děti coby souborem reprezentací české paměti holokaustu uzpůsobených specificky dětskému publiku. V první kapitole práce představuje svá metodologická východiska z oblasti paměťových studií a literární vědy. Zejména se jedná o koncept vůle k paměti Gila Eyala, jejíž čtyři rozměry - příkaz pamatovat si, mnemonická substance, mnemonická operace a funkce paměti - inspirovaly zaměření následujících čtyř kapitol. Druhá kapitola na základě rozhovorů a autorských webů představuje osobnosti, cíle a motivace těch, kteří realizují příkaz pamatovat si. Kromě autorů*ek jednotlivých děl sleduje rovněž práci příslušných ilustrátorů*ek. Zároveň identifikuje dva mechanismy, jež ovlivňují šíři recepce vzniklých reprezentací holokaustu Třetí kapitola přibližuje v návaznosti na Eyalův koncept tu obsahovou stránku děl s tematikou holokaustu pro děti, která se týká předmětné reality - historických osobnostní a událostí. Kromě toho identifikuje v korpusu děl některé ustálené motivy a témata. Čtvrtá kapitola zkoumá způsoby nakládání s prvně vybranými obsahy s ohledem na přítomnost faktoru implicitního dětského čtenáře*ky. Pozornost se upírá ke čtyřem různým prostředkům zpřístupnění látky dětskému publiku - médiu, autorově*čině práci s prameny a...
|
|
|
Edukační projekty na poli orální historie
Boháčková, Pavlína ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza tří edukačních projektů, které jako svou hlavní metodu využívají metodu orální historie. Jedná se o projekty Příběhy našich sousedů organizace Post Bellum, Československo v paměti žen organizace Gender Studies a literární soutěž Zlatý diktafon, kterou vypisuje Česká asociace orální historie. Práce zasadí projekty do kontextu organizací a spolků, které je zaštiťují. Dále se zaměří na didaktickou teorii, způsob a mechanismy, které projekty využívají k výuce dějepisu. Závěrečná část práce se bude věnovat sebereflexi jednotlivých projektů pomocí rozhovorů s jejich vedoucími. Informace a podklady pro zpracování bakalářské práce budou čerpány ze studia odborné české, anglické a německé literatury a projektových metodik. Klíčová slova: orální historie, projektové vzdělávání, paměťová studia, didaktika dějepisu
|
|
|
Památky nás učí. Zámek Valtice a jeho využití ve výuce dějepisu
Formáčková, Anna ; Fapšo, Marek (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá jednou konkrétní památkou a jejím využitím ve výuce dějepisu. V teoretické části se autorka věnuje úloze památek ve vzdělávání, způsobům, jakým památky vystavují, a také obsahu, který je vystavován. Praktická část se zaměřuje na výukový projekt, jenž bude realizován na zámku Valtice. Hlavním cílem práce je rozvoj konceptů historické gramotnosti u dané skupiny studentů.
|
|
|
Film jako médium kulturní paměti: sonda do filmů Toman (2018) a Herec (2020)
Hakl, Martin ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vliv vybraných českých historických filmů, Toman a Herec, na konstruování historického vědomí ve veřejnosti. Činí tak primárně pomocí analýzy diváckých reakcí z internetového portálu ČSFD a zároveň tyto reakce komparuje se záměry tvůrců. Sleduje také základní propagační materiály těchto filmových projektů, stejně jako doprovodné příspěvky, které mají zvýšit zájem veřejnosti o dané filmové produkce. Cílem práce je poukázat na značný podíl, který má film, při vytváření sdílených představ a o historii a formování kulturní paměti, kterou veřejnost sdílí. Klíčová slova kulturní paměť, public history, paměťová studia, historický film
|
|
|
Na Měsíc a ještě dál: historické eventy ve veřejném prostoru
Liška, Filip ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
V posledních letech se výrazně rozrostl trend eventů, happeningů a dalších vstupů do veřejného prostoru, které se zaměřují na připomínání historie. Diplomová práce sleduje tyto aktuální trendy na několika konkrétních příkladech eventů (např. Moon50: Zpátky na Měsíc, Milada 70: Zavražděna komunisty, Korzo Národní) v českém prostředí, přičemž se soustředí zejména na podniky aktivistického charakteru. Jak tyto eventy pracují s historií a jak ji interpretují? Jaký význam a funkci podobné eventy naplňují ve veřejném prostoru? Jaké vzpomínkové praktiky jsou s nimi spojeny? K těmto a dalším otázkám předkládá práce hypotézy na základě kvalitativní analýzy výstupů, produkce a komentářů tvůrců jednotlivých eventů. Metodologicky se práce opírá o teorie paměťových studií a přístupy public history.
|
|
|
Prezentismus - výzva školního dějepisu
Šormová, Julie ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Fapšo, Marek (oponent)
(česky): Diplomová práce se věnuje problematice prezentismu, který je aktuálním tématem odborných debat na mnoha úrovních. V první části práce autorka představuje komplexitu diskuze a vymezuje definice. Na téma pohlíží z didaktické perspektivy a zkoumá jej na úrovni praktických projevů v historickém myšlení. Výzkum je postaven na studiu žákovských prací a zkoumání projevů prezentismu skrz nová média, konkrétně seriály. Autorka si klade otázku, jestli (a jak) se prezentismus projevuje v seriálech a jestli (a jak) se projevuje na úrovni historické gramotnosti žáků. Dále se práce věnuje problematice propojení obou rovin projevů prezentismu, a to, zda lze identifikovat vliv seriálů na historické myšlení žáků. Metodologicky se práce inspiruje současnou didaktickou teorií, zejména koncepty historického myšlení a zohledňuje též historiografické práce, které se zabývají problematikou vnímání času. Jádro práce představuje druhá a třetí kapitola, ve kterých autorka analyzuje projevy prezentismu. Druhá kapitola se věnuje problematice prezentismu v nových médiích, konkrétně v seriálech. Pro analýzu jsou zvoleny dva seriály, Bridgerton (Netflix) a Rod draka (HBO). Autorka ukazuje, jakým způsobem se seriály stávají aktéry přenosu konkrétních způsobů historického myšlení a dává prezentismus do kontextu s...
|
|
|
Petrkov: Proměna domova v místo paměti
Endrová, Sára ; Janišová, Míla (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Bakalářská práce "Petrkov: Proměna domova v místo paměti" pojednává o přeměně petrkovského zámečku, jakožto bývalého domova rodiny Reynkových, v prostor, který se stal památkou a následně i česko-francouzským centrem literatury a výtvarného umění. Na základě shromážděných pramenů si klade za cíl určit, jak místo paměti vzniká, ale také jak se ukotvuje. Sleduje, které jevy se na tvorbě tohoto symbolického prostoru podílely. Dále dokumentuje, jak Petrkov vnímali jeho původní obyvatelé a hosté, až do současnosti, kdy se toto místo co do obyvatel vyprázdnilo a stává se památníkem, místem paměti, do kterého promítáme svá očekávání a formování kulturní identity. Na závěr nastiňuje současný projekt centra literatury a výtvarného umění s jeho cíli.
|
|
|
Druhý život vybraných bitevních polí 30leté války, jako možných míst paměti
Havrlík, Marek ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Cíl bakalářské práce je pojmout tři specifická bitevní pole z období 30leté války jakožto fenomén míst paměti a rekonstruovat jejich druhý život. Časové vymezení práce je od r. 1918 až po současnost, tedy rok 2022. Vybraná bojiště jsou u Rakovníka (1620), Rozvadova (1621) a Třebele (1647), tedy v prostoru západních Čech. Součástí analýzy je i hledání kontinuit a diskontinuit v badatelském zájmu a jeho dopadu. Sledována je míra a úroveň paměti, nebo jen připomínání bitevních událostí v dané oblasti. Bitevní pole je pojato jako vymezené území v krajině, kdy je sledován jeho osud, proměna a vývoj. K práci byly použity písemné prameny, publikované texty, ale i doklady o aktivitách připomínajících někdejší bojiště ve veřejném prostoru, doplněné o dotazník, jehož respondenty jsou nejbližší obyvatelé v okolí bojišť.
|
|
|
Pomníky a monumenty 28. října 1918: politika paměti jako nástroj české historické dominance
Havránek, Josef ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent)
Práce se zabývá reprezentací instrumentalizací uměleckých objektů ve veřejném prostoru za účelem retrospektivní konstrukce historické představy vztahů mezi českým a slovenským národem v období 1. republiky. Objektem výzkumu jsou pomníky a monumenty připomínající vznik Československé republiky. Ty jsou v práci pojímány jako prostředek využívaný ke konstrukci konkrétního historického narativu, kterým se bude dále zabývat. Práce k analýze kromě historických metod využívá postkoloniální teorie, teorie o nacionalismu, politologické a kunsthistorické přístupy. Pramenná základna bude sestávat především z fotodokumentace samotných pomníků, dostupných vyjádření historických aktérů (zejména autorů pomníků) a jiných archivních materiálů, které se pomníků týkají. Klíčová slova pomník, Československá republika, dějiny ve veřejném prostoru, politika paměti
|
host ::
RSS.