|
|
Analysis of the TV series Hannibal through queer masochistic theory and masochistic aesthetic
Spišáková, Karin ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Táto bakalárska práca je teoretickou analýzou televízneho seriálu Hannibal, vysielaného na americkej stanici NBC v rokoch 2013-2015. Hannibal si okolo seba získal dedikovanú skupinu fanúšikov prichádzajúcich s rôznymi interpretáciami a teóriami, ale zaujal aj nemálo akademikov z rôznych odborov. Obľúbeným sa stal pre svoje queer kódované postavy, vrátane hlavných postáv Hannibala a Willa, napriek tomu, že sa v seriáli ich vzťah v žiadnom momente nestal explicitne sexuálnym. Uznávaný psychiater Hannibal Lecter je neskôr v príbehu odhalený ako sériový vrah a kanibal. Hannibal by na prvý pohľad mohol spĺňať stereotyp sadistického psychopata, ktorý vidí svoje obete len ako prasatá. Ja však budem v mojej práci analyzovať jeho vzťah s Willom cez prizmu masochistického sveta, a pokúsim sa objasniť, prečo. Cieľom tejto práce nie je vytvárať psychologický profil Hannibala či Willa ani odpovedať na otázku, či je niektorý z nich sadistom alebo masochistom. Namiesto toho sa v nej zameriavam na vývoj dynamiky ich vzťahu, ktorý rámcujem masochistickou naratívnou a formálnou štruktúrou a queer teóriami. Mojím primárnym východiskom bude Deleuzova kritika komplementárneho ponímania sadomasochizmu v psychoanalýze a jeho obsiahle charakterizovanie estetiky masochistického sveta v diele Leopolda von Sacher-Masocha. Na...
|
|
|
Stát a historický film (1945-1956)
Egermajer, Jakub ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem žánru historického a historicko- životopisného filmu v československé kinematografii v období třetí republiky a stalinistické diktatury, tedy zhruba v letech 1945 až 1956. Zkoumá úlohu, kterou díla tohoto žánru zastávala v oficiální poválečné a poúnorové kulturní politice. Bere při tom v úvahu jak realizované, tak nerealizované filmové projekty z vymezeného období. Vnímá je jako součást jednoho volného cyklu, umělecky i ideově propojeného a spadajícího do širší kulturní tendence známé jako historismus. Rozebírané filmy navazují na starší české kulturní tradice a to jak v oblasti výtvarného zpracování, tak v ideovém sdělení. Vizuální pojetí reprodukuje zejména konvence historické malby devatenáctého století, v době vzniku snímků všobecně známé. Pohled sledovaných projektů na české dějiny pak navazuje na obrozeneckou historiografii (zejména na díla Františka Palackého) a na její pozdější popularizátory (zejména na Aloise Jiráska). Tento výklad české historie, dominantní již od pozdní fáze národního obrození, ovšem ve zkoumaných filmech poválečného a poúnorového období doznává změn. Mnohdy implicitních a z hlediska delšího časového odstupu těžko rozpoznatelných. Tyto změny spočívají zejména v pronikání prvků vyhroceně třídního hlediska a v upozaďování náboženského a...
|
|
|
Ženy českého filmu: Mapování příležitostí a pracovních podmínek mladých filmařek v českém audiovizuálním průmyslu
Čtrnáctá, Adéla Jenovéfa ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Klíčová slova Feminismus, genderová rovnost, český filmový průmysl, sexismus, sexuální obtěžování na pracovišti a v prostředí vysoké školy Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá zmapováním podmínek mladých žen v českém filmovém a audiovizuálním průmyslu (do pěti let od absolutoria školy) a studentek českých filmových škol. Práce je založena na kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumu, v podobě dotazníku a na něj navazujících skupinových rozhovorů. Tento výzkum si klade základní otázku, jestli mají respondentky/ti pocit, že se dostávají do situací, kde je jejich gender překážkou či naopak výhodou.
|
|
|
Klub kutnohorských kinoamatérů v letech 1978-1989
John, Viktor ; Czesany Dvořáková, Tereza (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje klubu kinoamatérů v Kutné hoře, taktéž známém jako kutnohorské Filmové studio, v letech 1978-1989. Cílem práce je sledovat kinoamatérské hnutí optikou každodennosti a rozkrýt na příkladu jednoho klubu, jak mohl vypadat život filmového amatéra za normalizace. Práce odpovídá na otázky, jaké měl amatér místo v klubu, jak jej klub formoval, jak se realizoval mimo filmování, jak probíhala spolupráce mezi jednotlivými filmovými amatéry či jak probíhalo natáčení filmů na tzv. společenskou objednávku. Primárními zdroji jsou archiválie uložené ve Státním okresním archivu Kutná Hora a rozhovory s dlouholetým vedoucím klubu Bohuslavem Kučerou. Úvodní dvě kapitoly zasazují práci do širšího kontextuálního rámce amatérského filmu, které Filmové studio mohly ovlivňovat. V dalších kapitolách jsou popsány pomocí rešerše archiválií a metody orální historie různé aktivity a úkoly, které musel na denní bázi člen kutnohorského Filmového studia provádět, dále pak samotná tvůrčí praxe i polistopadový vývoj klubu a jeho rozpad. Práce tak přibližuje každodenní život amatérských filmařů v Kutné Hoře a ukazuje, jak za doby normalizace toto uskupení mohlo fungovat.
|
|
|
Trendy v reklamním filmu během koronavirové pandemie
Matějcová, Rebeka ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se věnuje reklamnímu filmu a jeho trendům, které vznikaly v období korovavirové pandemie. S tímto žánrem se setkáváme na každodenní bázi, ale obecně se mu nepřikládá příliš velká důležitost, nicméně jeho konzumenty jsme všichni. Ať už se s reklamou setkáváme nepřímo v našem okolí, vidíme ji v různých sdělovacích prostředcích např. v televizi, v online prostoru nebo jsme reklamou my sami, jelikož konzumujeme daný obsah a používáme propagované produkty. Pro práci jsem zvolila konkrétní období, které audiovizuální obsah velmi ovlivnilo, a to koronavirovou pandemii v horizontu dosavadních cca 2 let. Práce se zaměřuje na reklamy, které vznikaly v reakci na tuto situaci a na to, jak pandemie ovlivnila reklamní průmysl formovala a trendy charakterizující dané období.
|
|
|
Krakatit dvakrát jinak - případ nejznámějšího českého autoremaku
Sýkorová, Adéla ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá filmem Temné slunce (Otakar Vávra, 1980) jakožto druhou filmovou adaptací románu Karla Čapka Krakatit vydaného v roce 1924. Ze současného pohledu je Temné slunce vnímáno jako remake Vávrovy první adaptace Krakatitu (Otakar Vávra, 1948). Práce řeší, jestli byl film jako remake (nebo jako nové zpracování staršího díla) vnímán i v době své oficiální premiéry a jak se k tomuto faktu stavěla česká dobová kritika. Nejprve na základě zahraniční odborné literatury vymezuje samotný pojem remake tak, jak byl chápán v době vzniku Temného slunce. Dle tohoto vymezení určuje, zda-li někdo z českých dobových kritiků na Temné slunce nahlížel podobně, jako by na něj nahlíželi zahraniční odborníci. Uvádí také pro analýzu dobové kritiky nezbytný kontext doby normalizace v Československu a především podmínky ve Filmovém studiu Barrandov, v jakých tehdy filmy vznikaly. Na základě tohoto kontextu a dohledatelných rozhovorů s tvůrci filmu pak mapuje samotný vznik filmu. Jejím hlavním cílem je především průzkum českého dobového diskurzu na téma filmových remaků prostřednictvím Temného slunce a článků z dobového tisku, které na film nějakým způsobem reagují.
|
|
|
Reflexe historie v díle Marka Thera
Urban, Otto ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Mark Ther je nepřehlédnutelnou osobností českého umění. Věnuje se širokému spektru uměleckého vyjádření (filmy, kresby, instalace atd.). Studoval na pražské Akademii výtvarných umění, kde začal natáčet své krátké filmy. Jeho tvorba je spojována s videoartem a queer cinema. O Marku Therovi nebyla dosud napsána žádná monografie. Publikované texty (katalogové úvody, rozhovory atd.) se věnují především jeho výtvarným aktivitám. V této práci se zaměřuji na jeho krátké filmy, které jsou tematicky jasně ukotvené v historii. Své filmy více než dekádu zasazuje do minulosti, na kterou reaguje přítomností. Témata, kterým se Ther věnuje, jsou pro něj přesto vždy velice osobní. Často vychází ze své vlastní zkušenosti, nebo z historie svých blízkých. Dějiny a minulost jsou pro Thera zásobárnou, pokladnicí lidských osudů. V práci se zabývám reflexí historie v jeho dobových filmech. Hledám spojitosti a jejich vzájemné rozdíly. Stejně tak důležité jako historické etapy, jsou v Therových filmech konkrétní historické osobnosti. Jedná se jak o osobnosti všeobecně známé (např. Maria Callas, Charles Baudelaire, Klaus Mann, Mitsuko Ajoama a další), tak o "malé historie" svých příbuzných, či neznámých "hrdinů". Therova práce s historií se stává určitou hrou, ve které autor rafinovaně manipuluje s divákem. V tomto smyslu...
|
|
|
The Space Age Skepticism in the Films of Václav Mergl: Laokoon, Crabs and Homunculus.
Liptáková, Veronika ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Táto bakalárska práca sa primárne zameriava na sci-fi filmy Václava Mergla Laokoon, Krabi a Homunkulus. Snímky interpretuje za pomoci teoretických rámcov technologického skepticizmu a skepticizmu tzv. Kozmického veku, pričom výrazne pracuje s úvahami Hanny Arendtovej, ktoré autorka prezentuje vo svojom texte ,,Dobytí vesmíru a velikost člověka". Keďže Václav Mergl svoje diela posúva až do roviny pomerne zložitých filozofických myšlienok, ktoré často vyjadruje obrazom, práca sa sčasti venuje i jeho nezávislým výtvarným dielam. Umelcove výtvarné postupy potom sleduje i v jeho filmoch. Dôraz je kladený na humanistické a existenciálne uvažovanie o postavení človeka v súvislosti s vedeckým a technologickým pokrokom, ktoré je v texte dávané do spojitosti s vtedajším dobovým myslením. S prihliadnutím na ideologický kontext, sa práca zaoberá aj spôsobmi, akými sú vo vybraných filmoch tvorené významy skrz žáner vedeckej fantastiky.
|
|
|
MFF Karlovy Vary: Budování identity festivalu v letech 1990-1994
Kasnarová, Petra ; Česálková, Lucie (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Cílem této práce je rozpoznání a popsání aspektů, které měly vliv na budování identity Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary v časovém rozmezí let 1990 až 1994. Na pozadí společensko-politických změn první poloviny 90. let v Československu a posléze v České republice zkoumá organizační a koncepční proměny jednotlivých festivalových ročníků. Případová studie vychází z interdisciplinárního oboru filmových festivalových studií, v jejichž rámci jsou festivaly vnímány jako místa protínajících se diskurzů a praktik. Proces budování identity je zde sledován v rámci několik možných os výzkumu festivalů tak, jak byly navrženy Skadi Loist a Marijke de Valck. Konkrétně osy programové (filmové), ekonomické a institucionální, které umožňují nahlížet na kurátorské volby, ekonomickou roli festivalu i vnitřní organizační změny v kontextu filmového průmyslu země a mezinárodního filmového festivalového okruhu.
|
|
|
Performance utrpení a slasti: Playthrough Resident Evil: Village optikou psychoanalytické teorie diváctví
Formánková, Lucie ; Anger, Jiří (vedoucí práce) ; Česálková, Lucie (oponent)
Klíčová slova (česky): Psychoanalytická filmová teorie, Masochismus, Teorie diváctví, Resident Evil: Village, Videohry, Playthrough Keywords (in English): Psychoanalytic film theory, Spectatorship, Masochism, Resident Evil: Village, Video games, Playthrough Abstrakt (česky): Idea diváka coby souboru emočních, percepčních a identifikačních procesů se od počátků psychoanalytické filmové teorie vázala na dispozitiv kinosálu, kde je hlavním hybatelem duševních procesů pohyblivý obraz na plátně. Diváka tak klasická psychoanalytická teorie chápe jako v temnotě ukrytou, pasivně přijímající figuru v individuálním svazku s audiovizuálním dílem. K čemu však dochází, jsou-li emoce vyvolané filmem obnaženy, pozice, s níž se konzument identifikuje, tematizována výrazovými prostředky nových médií a vzájemně vyjednána podmínkami stanovenými specifickým audiovizuálním dílem? Jak můžeme z hlediska psychoanalytické teorie diváka k takovému modelu přistupovat? K jakým procesům dochází na straně diváka coby aktivního participanta, který své sledování filmu zviditelňuje, reflektuje a performuje v kontextu současné online kultury? Fenomén tzv. playthrough videí pracuje s motivem umístění sebe sama, svých reakcí a postojů k danému dílu přímo do pohyblivého videoherního obrazu. Hráč se tak stává performerem, jehož zachycená...
|
host ::
RSS.