|
|
Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností – duben/květen 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v dubnu a květnu 2023 CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.\n\n13 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 58 % ji vnímá jako špatnou a 29 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.\n\nOproti poslednímu šetření z února a března se hodnocení ekonomické situace mírně zhoršilo.\n\n15 % české veřejnosti očekává zlepšení ekonomické situace v ČR, 32 % předpokládá setrvalý stav a 51 % počítá se zhoršením.\n\nTéměř třípětinová většina (59 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, 32 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 9 % ji vnímá jako špatnou.
|
|
|
Důvěra ústavním institucím – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V reprezentativním šetření CVVM SOÚ AV ČR byla v průběhu období od konce května do poloviny třetí červencové dekády roku 2023 vybraným občanům položena otázka, zda důvěřují základním ústavním institucím.\n\nVládě důvěřovalo 25 % Čechů, prezidentovi 58 %.\n\nPoslanecká sněmovna má důvěru 25 % a Senát 36 % veřejnosti.\n\nNejvyšší důvěře se těšili starostové (65 %) s obecními zastupitelstvy (62 %).\n\nS politickou situací bylo spokojeno 15 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina (62 %) veřejnosti.
|
|
|
Občané o inflaci a reálných příjmech – duben/květen 2023
Červenka, Jan
Výzkum CVVM, který probíhal od konce března do začátku poslední dekády května 2023, se zabýval problematikou pohybu všeobecné cenové hladiny, respektive míry inflace. Nejprve jsme všem dotázaným položili otázku týkající se vývoje reálných příjmů jejich domácnosti v uplynulém roce. Následně jsme se respondentů dotázali na hodnocení inflace v minulém roce a na to, jaký vývoj reálných příjmů předpokládají letos.\n\nVíce než dvě třetiny (68 %) českých občanů jsou toho názoru, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Více než čtvrtina (27 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako zhruba stejné a jen jeden dotázaný z pětadvaceti (4 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako vyšší oproti minulému roku.\n\nJen o málo více než pětina (21 %) občanů hodnotila inflaci za rok 2022 jako spíše přijatelnou, zatímco tři čtvrtiny (75 %) ji označily za spíše nepřijatelnou.\n\n78 % dotázaných očekává další inflační znehodnocení měny v tomto roce, přičemž 35 % se domnívá, že toto znehodnocení bude výrazné. Jde o lepší výsledek, než byl ten loňský, výrazně nejhorší za celou dobu realizace srovnatelných měření od roku 2007, ale i tak jde o druhý nejhorší výsledek od roku 2013.
|
|
|
Postoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023
Červenka, Jan
Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo ve svém dubnovém a květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obecného názoru na to, zda by trest smrti v České republice měl existovat, nebo neměl existovat, jednak zjišťovaly, nakolik lidé souhlasí, nebo nesouhlasí s různými konkrétními výroky o trestu smrti.\n\nJen o málo více než dvě pětiny dotázaných souhlasí s trestem smrti („rozhodně má existovat“ 17 %, „spíše má existovat“ 25 %), což je od roku 1992, odkdy je souhlas zjišťován, nejnižší podíl a pokles z tehdejších 76 % o 34 procentních bodů.\n\nNesouhlas s trestem smrti poprvé převážil nad souhlasem a tvoří o málo více než polovinu (51 %). Oproti roku 1992 se téměř zčtyřnásobil.\n\nZ výroků podporujících trest smrti veřejnost nejvíce souhlasí s tím, že „přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým“ (62 %), nejméně s výrokem o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“ (41 %).\n\nMezi výroky zpochybňujícími trest smrti jsou na prvním místě uváděny „riziko zneužití“ (83 %) a „riziko justičního omylu“ (81 %), na posledním místě pak je to, že trest smrti je projevem politického populismu (37 %).
|
|
|
Občané o situaci na Ukrajině – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.\n\nV současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají tři pětiny (60 %) české veřejnosti, což je o 18 procentních bodů méně než na jaře 2022. V dlouhodobém srovnání od roku 2014 jde o třetí nejvyšší podíl, když druhý nejvyšší byl, zaznamenám v březnu 2014.\n\nTři čtvrtiny (75 %) občanů považují situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost, sedm desetin (70 %) ji má za hrozbu pro bezpečnost České republiky a více než dvě třetiny (68 %) situaci na Ukrajině vidí jako hrozbu pro mír ve světě.\n\nVíce než dvě pětiny občanů (43 %) souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, nadpoloviční většina (54 %) s nimi nesouhlasí. Necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů si myslí, že česká vláda Ukrajinu podporuje přiměřeně, jen malá část dotázaných uvedla, že ji podporuje příliš málo (2 %), a více než polovina (56 %) soudí, že ji podporuje příliš mnoho.\n\nVýrazná většina občanů souhlasí s vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko ze strany mezinárodního společenství (72 %), o málo více než polovina (52 %) by souhlasila s úplnou politickou a ekonomickou izolací Ruska. Necelá polovina Čechů schvaluje finanční pomoc (49 %) a poskytování vojenského vybavení Ukrajině (47 %), ale jen o málo více než desetina (12 %) by podporovala vyslání vojáků, kteří by se zapojili do boje.
|
|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření, jež probíhalo v období od konce května do poloviny třetí dekády července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.\n\nO vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímají více než dvě pětiny (43 %) českých občanů.¨\n\n9 % občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, další necelé dvě třetiny (64 %) upřednostňuje pouze dočasné přijetí s následným návratem do země původu.\n\n46 % Čechů si myslí, že se daří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti, stejně velká část veřejnosti si myslí opak.
|
|
|
Hodnocení činnosti ministerstev – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V období června a července 2023 byla do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazena otázka, ve které respondenti na škále odpovídající školnímu známkování hodnotili působení jednotlivých ministerstev, Úřadu vlády a Kanceláře prezidenta republiky v uplynulých dvanácti měsících.\n\nHodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících ve většině případů dostalo na průměr horší čisté „trojky“.\n\nNejlepší hodnocení ze všech úřadů získalo ministerstvo kultury, které dosáhlo průměrné známky 2,85, a Kancelář prezidenta republiky s průměrnou známkou 2,92.\n\nNejhorší hodnocení obdrželo ministerstvo financí (průměrné hodnocení 4,01).\n\nNejrozporuplnější hodnocení se objevilo u Kanceláře prezidenta republiky, ministerstva obrany a ministerstva zahraničních věcí.
|
|
|
Hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v červnu a v červenci 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\n\nU prezidenta České republiky Petra Pavla ve všech zkoumaných oblastech převažovalo pozitivní hodnocení nad kritickým.\n\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak dbá o vážnost a důstojnost úřadu (78 %) a jak reprezentuje ČR v zahraničí (76 %).\n\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak nový prezident ovlivňuje vnitropolitický život (30 %) a jak je v kontaktu a občany a zná jejich problémy (29 %).\n\nV porovnání s předchozími prezidenty vyznívá hodnocení dosavadního působení Petra Pavla poměrně příznivě, když lepší hodnocení u jednotlivých položek se u kteréhokoli z jeho předchůdců objevovalo jen zřídka.
|
|
|
Občané o ústavních pravomocích prezidenta – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V letním šetření Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím prezidenta republiky. Tématem otázek byl jak obecný názor na rozsah ústavních pravomocí prezidenta, tak názory na některé konkrétní pravomoci, jakými jsou udělování amnestie či milosti nebo zmírňování trestu, zastavování soudního řízení, jmenování a odvolávání rektorů a jmenování profesorů, propůjčování a udělování státních vyznamenání, rozpuštění Poslanecké sněmovny, používání práva veta, jmenování bankovní rady České národní banky a jmenování soudců Ústavního soudu.\n\nDvě třetiny veřejnosti (66 %) se přiklánějí k tomu, že současný rozsah pravomocí českého prezidenta by měl zůstat zachován.\n\nV české společnosti převládá názor, že prezident by měl mít pravomoc rozhodnout o udělení amnestie, milosti či zmírnění trestu odsouzeným osobám, ale jen menšina souhlasí s pravomocí zastavovat soudní řízení proti obviněným.\n\nVíce než devět z deseti občanů souhlasí, aby prezident měl pravomoc rozhodovat o propůjčení a udělení státních vyznamenání. Více než třípětinová většina souhlasí s tím, aby prezident jmenoval a odvolával rektory vysokých škol a aby jmenoval profesory.\n\nTři čtvrtiny (76 %) dotázaných uvedly, že prezident by měl mít pravomoc rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vypsat nové volby pouze ve výjimečných případech vymezených ústavou.\n\nTo, že prezident ČR by měl mít právo odmítnout parlamentem přijatý zákon (tzv. právo veta), ale parlament by měl mít možnost toto veto přehlasovat početnější většinou, uvedla více než polovina respondentů (52 %), podle třetiny dotázaných by prezidentské veto mělo být konečné.
|
|
|
Veřejnost o jaderné energetice – srpen/září 2023
Červenka, Jan ; Ďurďovič, Martin
V období od konce července do poloviny poslední dekády září 2023 byl do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazen blok otázek věnovaných problematice energetiky včetně jaderné. Konkrétně výzkum zjišťoval, zda by se podle mínění veřejnosti měl podíl jaderné energie na produkci elektřiny u nás do budoucna zvyšovat, nebo snižovat, jak se občané staví k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany, zda pociťují či nepociťují obavy v souvislosti s používáním jaderné energie u nás a zda důvěřují vládě, že správně rozhoduje o rozvoji jaderné energetiky.\n\nAsi dvoupětinová část (41 %) občanů si myslí, že by se podíl jádra na výrobě elektřiny měl do budoucna zvyšovat, podobně velká část (39 %) se domnívá, že by podíl jádra měl zůstat na současné úrovni, a více než desetina (13 %) má za to, že by se tento podíl měl snižovat.\n\nTéměř dvě třetiny (65 %) občanů souhlasí s výstavbou nového bloku JE Dukovany, o málo více než čtvrtina (27 %) s tím nesouhlasí.\n\nOproti loňsku, kdy v porovnání s minulými lety skokově narostla podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby dalšího bloku v Dukovanech, což odráželo bezprostřední reakci české veřejnosti na energetickou krizi a pokles energetické bezpečnosti, se v letošním šetření podpora rozšiřování jaderné energetiky i výstavby nového bloku v Dukovanech zřetelně snížila, avšak zůstala výrazně vyšší než v období před zmiňovaným nárůstem.\n\nVe srovnání s předchozími výzkumy byla zaznamenána historicky zdaleka nejvyšší hodnota (56 %) nedůvěry vládě při rozhodování o jaderné energetice, která v tomto ohledu vůbec poprvé výrazně převážila nad důvěrou (33 %), jež se dostala na své historické minimum.
|
host ::
RSS.