|
|
Position of Airpower in Contemporary Strategy
Černý, Tomáš ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o roli vzdušných sil v současném vojenství. Za posledních 100 let se z letectva stala nedíliná součást ozbrojených konfliktů. Cílem této práce je určit funkci letectva ve válkách a kriticky zhodnotit jeho výkony. Analyzované konflikty zahrnující Válku v Zálivu 1991, válku v Kosovo 1999, Útok na Afghanistán v roce 2003 a protipovstalecké boje v Afghanistánu a Iráku, poskytují diverzitu, která je potřeba k dosažení cílů této práce. Práce je rozděleno na tři části. První část sleduje vývoj vzdušných sil a teorií jejich využití. Tato část by měla poskytnout základní vědomosti a kontext důležitý pro analyze současného využití leteckých sil. Druhá část práce představuje teoretické concept a formy použití letectva a obecně je analyzuje. Třetí část této diplomové práce pak tyto poznatky aplikuje na konkrétní ozbrojené konflikty, čímž poskytuje i empirická data. Závěry práce podotýkají, že i přes tendenci zveličovat jeho důležitost, letectvo se na dnešních bojištích stalo zásadně důležitým elementem.
|
|
|
Biotopy vázané na migrační koridor údolí Tiché Orlice
Rejzek, Tomáš ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Mezi nejzávažnější vývojové změny vegetačního krytu bezesporu náleží expanze a invaze rostlin. Ikdyž jejich iniciátorem je sám člověk, probíhají nadále spontánně a nezadržitelně. Tato práce se zaměřuje na sudium průběhu těchto jevů podél řeky Tiché Orlice. Snaží se postihnout současný nebo budoucí dopad na domácí biotu a míru jejího ovlivnění. Zkoumá vliv dvou hlavních migračních cest exotických druhů - železničního koridoru a řeky. Na vzájemných interakcích vybraných ekologických skupin druhů /druhy expanzivní, neofyty, efemeroidy/ prezentuje možné kvalitativní a kvantitativní změny rostlinné složky přirozených biocenóz. Diplomová práce je zároveň podrobnou vegetační studií vytyčeného úseku řeky. Upozorňuje na fytocenózy zvláště významné svým plošným rozsahem nebo vzácností výskytu. Klasifikaci rostlinných společenstev provádí na podkladě nového národního přehledu vegetace. Ověřuje tím možnost jeho využití k podrobné interpretaci vegetační skladby na úrovni menšího výseku krajiny. klíčová slova: řeka, Tichá Orlice, vegetace, říční niva, říční krajina, invaze, expanze, neofyty, mokřady, aluviální louky, psárkové louky, olšiny, krajinná ekologie, klasifikace vegetace, botanika, fytocenologie, syntaxon
|
|
|
Přímočarý hydromotor
Černý, Tomáš ; Kozák, Jiří (oponent) ; Klas, Roman (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje stručný popis principu činnosti hydromotorů, jejich použití a výpočetní vztahy. Hlavní část rešerše je věnována přímočarým hydromotorům, jejich principu činnosti, rozdělení a konstrukci. Také je věnován prostor výpočtu vzpěrné stability pístní tyče. Další část pojednává o matematickém modelování hydraulických mechanismů. Je vytvořen jednoduchý matematický model pro případ přímočarého hydromotoru se dvěma stejnými pístnicemi a pro případ diferenciálního pístu. Na základě modelu jsou vykresleny grafy frekvence vlastních kmitů. Jsou vysvětleny možnosti ovlivnění vlastní frekvence volbou parametrů hydromotoru.
|
|
|
Fytogeografická analýza rozšíření vybraných xero-termofilních taxonů bylin podél kaňonu Sázavy ve středních Čechách
Vlasák, Tomáš ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Boublík, Karel (oponent)
Studie je zaměřena na fytogeografickou analýzu rozšíření vybraných xero termofilních taxonů bylin podél kaňonu Sázavy ve středních Čechách. Výzkum byl proveden na 62 lokalitách v hlavním říčním úseku od Ledče nad Sázavou po ústí řeky Sázavy do Vltavy. Řeka Sázava byla rozdělena dle říční kilometráže na 8 rovnoměrných úseků, na nichž bylo vybráno vždy 6 nebo 7 reprezentativních rozsáhlejších lokalit. Zde byl proveden semi kvantitativní floristický soupis vybraných druhů do připraveného škrtacího seznamu o 57 taxonech, dále byl uskutečněn detailní průzkum území včetně zjištění rozlohy dané lokality (v ha), přímé vzdálenosti centra lokality k ústí Sázavy (v km), vzdálenosti lokalit vztažených na říční kilometráž řeky, konzervativní metodou za použití papírových mapek byl zjištěn podíl svahů jižních expozic, spočten koeficient variability nadmořských výšek (za účelem odhadu vertikální komplexity), z turistického přijímače GPS byly odečteny souřadnice a též bylo odečteno geologické složení na jednotlivých lokalitách. Po terénním výzkumu byly výsledky zpracovány a následně statisticky vyhodnoceny v programu CANOCO. Program CANOCO vypočítal, že vliv druhového složení na daných lokalitách vysvětluje přibližně 8,6 % z celkové variability jednotlivých druhů. Tento vliv byl prokázán jako signifikantní na hladině významnosti alfa = 5 %. Analýza pomocí zjištěných dat vypočítala, že 28,9 % celkové variability vegetace má vliv použitých proměnných na studované floristické složení lokalit. Tato práce může posloužit jako souhrnný zdroj informací daných lokalit pro případné pozdější průzkumy, ale též jde o cenný primární zdroj floristických dat pro účely ochrany přírody.
|
|
|
Korelační analýza mezi rozložením lesních vegetačních stupňů, vybranými klimatologickými parametry a aktuálním stavem porostů v části přírodní lesní oblasti 41 – Hostýnsko-Vsetínské vrchy
Pšenko, Martin ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Hostýnské vrchy patří k velmi navštěvovaným lesům na Moravě. Ať už z důvodu četných chatařských a rekreačních oblastí nebo hojnému výskytu hub, tyto lesy podléhaly velkému antropogennímu vlivu již od jejich vzniku. Proto bylo na území vytvořeno několik chráněných oblastí a přírodních rezervací, které měly za úkol zachovat potenciální přirozenou vegetaci místních porostů a ochranu vzácných druhů zdejší fytomasy a zoomasy. Cílem této práce je ověření příslušného lesního vegetačního stupně na daných zkusných plochách, který byl již historicky z několika hledisek přiřazen. V minulosti bylo totiž přiřazení daného lesního vegetačního stupně výhradně empirickou záležitostí, kdy vědci ještě neměli možnost ověřit si správnost svého úsudku pomocí statistických analýz, jak je tomu v dnešní době. Dané zkusné plochy byly proto vybrány tak, aby co nejlépe charakterizovaly místní poměry, ať už z hlediska druhové skladby porostů nebo celkových klimatických poměrů. Na 20ti zkusných plochách byla nasbírána data o stromových etážích (dle Kraft-Zlatníkovy stupnice), druhové skladbě a stupni vývoje jednotlivých dřevin dle obvodů měřených ve výčetní tloušťce a dle naměřených výšek průměrných jedinců. Jako další data pro celkové vyhodnocení byly použity klimatologické mapy, které za použití softwaru GIS dotváří mozaiku, ze které lze vyčíst, jak moc jsou dané porosty ovlivněny abiotickými činiteli jako je například délka sněhové pokrývky či průměrná teplota vzduchu. Tato data, tvořící komplexní obraz o daných zkusných plochách, byla následně zpracována statistickými softwary, kde na základě použití regresních a mnohorozměrných analýz byly získány výsledky, vypovídající o souvislostech mezi aktuálním stavem lesních porostů a použitými klimatickými hodnotami. Věřím, že tato práce by mohla být vzorem pro ty, kteří nespoléhají na používání analogových lesnických map a připouštějí, že celkové klima na našem území se mění a vyvíjí. Proto je důležité s těmito příčinami počítat ať už při celkovém hospodaření v lesích nebo i jen při ochraně stávajících porostů.
|
|
|
Vliv světla na složení a diverzitu lesní vegetace v Českém Středohoří
Macek, Martin ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Světlo hraje důležitou roli v lesních ekosystémech, protože jeho snížená dostupnost je limitujícím faktorem pro rozvoj bylinného patra a růst semenáčků dřevin. Význam světla pro druhové složení a diverzitu vegetace nebyl dosud v České republice dostatečně prozkoumán. Tato práce přináší poznatky o vlivu světla na vegetaci v krajinném i lokálním měřítku a srovnává jej s účinkem dalších ekologických faktorů v modelovém území Českého středohoří. V práci jsem kvantifikoval jsem vliv světelných podmínek na pokryvnost, diverzitu a druhové složení lesní vegetace. Množství dostupného difúzního záření bylo po půdní reakci a svažitosti terénu nejsilnějším prediktorem druhové diverzity bylinného patra v krajinném měřítku, na jemné škále byl vliv světla silnější než vliv půdní reakce. Zjistil jsem rozdíly prostorové variability i celkového množství dostupného světelného záření v bylinném patře podle dominantní dřeviny. Fotometrické měření světelných podmínek pomocí hemisférické fotografie přispělo významně k zvýšení predikční schopnosti modelů vysvětlujících druhovou diverzitu. Vliv světla na druhové složení lesní bylinné vegetace byl sice průkazný, v porovnání s jinými fyzicko-geografickými gradienty prostředí byl méně důležitý.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.