Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 311 záznamů.  začátekpředchozí156 - 165dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Applying methods of Competitive Inteligencie for educational companies
Böhmer, Miroslav ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá návrhem systému Competitive Intelligence pro konkrétní vzdělávací společnost. Hlavním cílem práce je charakterizovat a poradit při výběru osoby odpovědné za realizaci činností týkajících se CI v této společnosti, identifikovat nejvhodnější informační zdroje pro získání informací o prostředí v němž působí a softwarové nástroje pro jejich monitorování. Teoretická část práce čerpá z odborné literatury, věnuje se popisu konkurenčního zpravodajství a charakterizuje i jednotlivé fáze cyklu CI. Další části jsou věnovány typologií informačních zdrojů a softwarovým nástrojem na jejich monitoring. Posledními částmi jsou charakteristika kategorie malých a středních podniků, do které zapadá i zkoumána společnost a vzdělávácí organizace. Praktická část této práce se zabývá možným návrhem systému Competitive Intelligence pro konkrétní vzdělávací společnost. Na začátku je uskutečněna analýza podnikatelského prostředí i s jejími největšími omezeními. V další části se práce věnuje návrhu systému CI, který sestává z výběru varianty realizace spolu s charakteristikou odpovědného pracovníka, definování informačních zdrojů a doporučení softwarových nástrojů pro jejich pravidelné sledování. Praktickým přínosem této práce je zavedení návrhu systému CI, který spočívá ve sledování informačních zdrojů, získávání informací a jejich následného vyhodnocování v souvislosti s konkurenčním prostředím podniku. Dalším přínosem práce je ukázka zavedení takového systému do společnosti z kategorie malých a středních podniků, který respektuje jejich omezení.
Využití auditu webových stránek pro Competitive Intelligence
Lecián, Michal ; Molnár, Zdeněk (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na důkladné popsání termínu Competitive Intelligence a jeho následné využití při auditu webových stránek. Praktická část práce je primárně vypra-covávána pro firmu Bisnode. Může však sloužit všem, kteří chtějí provádět on-line analýzu svých webových konkurentů. V práci jsou také využity profesionální nástroje od společností Majestic a SEO PowerSuite, které jsem po e-mailové kontaktu se společnostmi získal na omezenou dobu k využití zdarma. Na začátku praktické části je představena firma Bisnode, aby se s ní mohl čtenář seznámit. Následně je provedena analýza, která byla rozdělena do 4 tematických oblastí dle zadání firmy Bisnode. V každé z těchto oblastí jsou zhodnoceny silné a slabé stránky jednotlivých sledovaných webů tak, aby se firma mohla poučit nejen ze svých chyb, ale také chyb svých konkurentů. V teoretické části práce jsem se snažil podrobně rozebrat termín Competitive Intelligence. Kromě toho je na tento termín nahlíženo z více úhlů pohledu (jeho historie, zamyšlení nad českým překladem, etika spojená s CI nebo popsání jej jako procesu) díky čemuž může být tato diplomová práce přínosná i pro čtenáře, kteří se již s tímto termínem setkali, ale chtějí si prohloubit znalosti.
Spatiotemporal regulation of Lck activity in the initiation of TCR signalling
Ballek, Ondřej ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Dizertační práce: Časoprostorová regulace aktivity kinázy Lck při zahájení TCR signalizace Ondřej Ballek Abstrakt T-lymfocyty jsou bezpochyby nejvíce studovanými buňkami imunitního systému. Jsou klíčovými hráči specifické imunity zodpovědnými za cílenou odpověď proti patogenům a jiným signálům nebezpečí. Díky jejich centrálnímu významu vede často jakákoliv porucha regulace jejich aktivity k imunopatologiím. Znalost jejich bio destruktivní efektorové funkce je tedy velice zásadní. Dodnes panují rozpory, jakým molekulárním mechanismem probíhá zahájení T-buněčné aktivace. Po rozeznání specifického antigenu prostřednictvím antigen-prezentující buňky a T-buněčného receptoru je aktivační signál přenesen přes plasmatickou membránu, kde následuje fosforylace cytoplasmatických částí T-receptorového komplexu. Tato událost je obecně považována za první biochemický znak aktivace T-lymfocytů v procesu zvaném "TCR triggering". Jak se však aktivační signál dostane do buňky a jaké mechanismy regulují samotné zahájení signalizace, jsou dvě základní, avšak dosud nezodpovězené, otázky. V této práci jsme se zaměřili především na mechanismy regulace T-buněčné aktivace a tři související problémy. V prvním jsme se zabývali časoprostorovou organizací důležitých signálních molekul před a po aktivaci T-lymfocytů v kontextu tzv....
Mechanism of action of adenylate cyclase toxin on immune function of dendritic cells
Švédová, Martina ; Šebo, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Stulík, Jiří (oponent)
Adenylátcyklázový toxin (CyaA) je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertusis, která je původcem černého kašle. CyaA se váže na fagocyty, které exprimují na svém povrchu komplementový receptor 3 a poté katalyzuje rychlou přeměnu ATP na cAMP, které rozvrací buněčnou signalizaci. Zároveň CyaA tvoří uvnitř buněčné membrány kation-selektivní póry, které zapříčiňují únik draslíku z buněčného cytosolu. Enzymaticky neaktivní forma CyaA toxinu, adenylátcyklázový toxoid (CyaA-AC- ), se používá jako nástroj pro dopravu antigenů již 20 let. Tato práce se zaměřila především na studium mechanismu působení CyaA toxoidu a toxinu. Zkoumali jsme adjuvantní účinky CyaA toxoidu, jeho kapacitu nořit se do buněčné membrány a možnost jeho využití pro dopravu epitopů z chřipkového viru. Ukázali jsme, že pórotvorná aktivita toxoidu a následná aktivace MAP kináz JNK a p38 jsou klíčové pro adjuvantní účinek toxoidu CyaA-AC- a způsobují maturaci dendritických buněk (DC - z angl. dendritic cells), nezávislou na signalizaci TLR (z angl. Toll-like receptor) drah a inflamazómu. K stimulaci dendritických buněk dochází dokonce i in vivo a toxoidem aktivované DC jsou pak schopné navodit CD8+ a CD4+ T buněčné odpovědi in vitro a in vivo. Dále jsme ukázali, že prvních 371 aminokyselin je postradatelných pro schopnost...
Transport buněk mezi matkou a plodem: klinické důsledky a následky
Knížková, Karolina ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent)
Mikrochimérismem označujeme výskyt malé populace buněk s odlišnou genetickou informací v rámci jednoho organismu, který vzniká například díky obousměrnému přenosu buněk mezi matkou a plodem během těhotenství. Jedná se o dnes velmi studovaný fenomén, jehož biologická role však není zatím přesně známa. Přítomnost fetálních buněk v těle matky je spojována s pozitivními i negativními dopady na matčino zdraví. Mikrochimérismus hraje roli například při nádorových onemocněních nebo autoimunitních chorobách a je zapojen do navození tolerance k plodu během těhotenství. V klinické praxi může být mikrochimérismus využíván při prenatální diagnostice aneuploidií nebo při predikci komplikací během těhotenství.
Molecular mechanisms of regulation of FcɛRI signaling in mast cells
Bambousková, Monika ; Dráber, Petr (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Bilej, Martin (oponent)
SOUHRN Žírné buňky tvoří důležitou součást imunitního systému. Při patologických situacích jsou aktivovány a jsou zodpovědné za alergické reakce. Detailní poznání molekulárních mechanismů vedoucích k jejich aktivaci je proto důležité zejména pro vývoj nových postupů v léčbě alergických reakcí. Nejdůležitějším transmembránovým receptorem žírných buněk je vysokoafinitní Fc receptor pro IgE (FcεRI). FcεRI váže IgE na plasmatické membráně. Po prokřížení polyvalentním antigenem, imunoreceptorové tyrosinové aktivační motivy (ITAM) v intracelularní části receptrou jsou fosforylovány a spouští se signální dráha vedoucí k buněčné aktivaci. Signalizace přes FcεRI po vazbě antigenu je kriticky závislá na interakci s intracelularními protein-tyrosinovými kinasami, které zprostředkovávají fosforylaci ITAM motivů, a zároveň na mnoha dalších komponentách signalizační dráhy. Tato práce byla soustředěna na studium signalizačních procesů vedoucích k aktivaci žírných buněk na několika různých úrovních s důrazem na rané fáze signalizace přes FcεRI. Nejprve jsme se zaměřili na roli protein-tyrosinových fosfatas (PTP) při inicializaci fosforylace FcεRI. Podařilo se nám ukázat, že aktivace FcεRI antigenem vede k oxidaci tyrosinu v aktivním místě PTP a tudíž k jejich inhibici. Topografie inaktivních PTP na plasmatické membráně...
Posttranslační modifikace adaptorového proteinu DAXX v buněčné odpovědi na genotoxický stres
Bražina, Jan ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Vodička, Pavel (oponent)
Zachování kontinuity chromozomů a úplné genetické informace v lidských buňkách je rozhodující pro přežití buňky resp. celého organismu a zabraňuje konverzi normálních diploidních buněk v buňky s nestabilním genomem. Buněčná DNA je však vystavována endogennímu i exogennímu stresu, který může vést k poškození její struktury. Během evoluce se ve vyšších eukaryotech vyvinulo několik molekulárních mechanismů, které tato poškození detekují a opravují, a zajišťují tak v buňkách chromosomovou stabilitu. Tato odpověď se nazývá buněčná odpověď na poškození DNA (DDR). Jedním z nejzávažnějších druhů poškození DNA jsou tzv. dvojřetězcové zlomy (DSB), kdy dojde v těsné blízkosti k přerušení kovalentní vazby mezi cukrem a fosfátem. DSB spouští vlnu posttranslačních modifikací, které regulují proteinové interakce, jadernou lokalizaci a katalytickou aktivitu desítek až stovek proteinů. Tyto modifikace zahrnují acetylace, metylace, SUMOylace, ubikvitinylace a zejména pak fosforylace. Mezi nejvýznamnější kinázy účastnící se DDR jsou kinázy ATM, ATR a DNA-PK, jež jsou aktivovány bezprostředně po detekci poškozeného místa. DAXX (death-associated protein 6) je adaptorový, převážně jaderný protein, který se se v buňkách účastní sbalování histonové varianty H3.3, remodelace chromatinu, modulace genové exprese či...
Novel mechanisms regulating immune tolerance and homeostasis in the intestine
Dobeš, Jan ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Abramson, Jakub (oponent)
Jednou ze základních vlastností správně fungujícího imunitního systému je udržování tolerance ke tkáním tělu vlastním. Centrální tolerance zabezpečuje odstranění T buněčných klonů nesoucích antigenně specifické receptory schopné rozeznat antigeny produkované tělu vlastními tkáněmi. Rozličné mechanismy periférní tolerance následně zabezpečují kontrolu nad potenciálně autoreaktivními buňkami, které nebyly v brzlíku odstraněny během ustanovení centrální tolerance. Správné nastavení a regulace tolerogenních procesů je tedy důležitým homeostatickým mechanismem organismu. Narušení centrální tolerance má dalekosáhlé důsledky, což může být dokumentováno mutacemi v genu kódujícím Autoimunitní regulátor. Tyto mutace vedou k rozvoji vícesložkového autoimunitního onemocnění, které postihuje i gastrointestinální trakt. Tato práce popisuje spojitost mezi absencí Autoimunitního regulátoru a ztrátou centrální tolerance k antimikrobiálním produktům Panethových buněk - enterickým α- defensinům. Ztráta tolerance vede k úniku defensin-reaktivních T-buněk mimo brzlík a následně k jejich útoku na Panethovy buňky. Tento proces má za následek snížení počtu Panethových buněk, což vede ke změnám ve složení střevní mikroflóry a polarizaci T-buněčné odpovědi ve střevě ve směru k Th17 prozánětlivým buňkám, které mohou dále...
Signaling effects of adenylate cyclase toxin action on phagocytes
Černý, Ondřej ; Šebo, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Dráber, Petr (oponent)
Adenylát-cyklázový toxin (CyaA) je klíčovým faktorem virulence bakterie Bordetella pertussis. CyaA se váže na fagocyty produkující komplementový receptor 3 (CR3) a následně katalyzuje přeměnu vnitrobuněčného ATP na významného "druhého posla" cAMP. Tímto paralyzuje schopnost neutrofilů a makrofágů zabíjet bakterie pomocí oxidativního vzplanutí a mechanismů závislých na fagocytóze. V této práci analyzujeme mechanismus, kterým CyaA blokuje produkci baktericidních reaktivních kyslíkových a dusíkových radikálů neutrofily a makrofágy. CyaA potlačuje produkci reaktivních kyslíkových radikálů (ROS, z angl. "reactive oxygen species") jednak prostřednictvím inhibice PLC přes PKA a dále nejspíše ovlivněním skládání komplexu NADPH oxidázy prostřednictvím aktivace proteinu Epac. Selektivní aktivace PKA nebo Epac blokovala produkci ROS indukovanou fMLP. Inhibice PKA pomocí specifických inhibitorů navíc vedla jen k částečnému obnovení produkce ROS u neutrofilů vystavených CyaA. Signalizace CyaA/cAMP následně omezila tvorbu DAG, zatímco tvorba PIP3 zůstala neovlivněna. Tyto výsledky naznačují, že působení CyaA může ovlivnit lipidické složení membrány fagocytů. Dále jsme ukázali, že aktivace PKA pomocí cAMP vyvolává aktivaci tyrozínové fosfatázy SHP-1. To v makrofázích způsobí potlačení produkce reaktivních...
Charakterizace distribuce a dynamiky antigen-prezentujících buněk na modelu MHC II-EGFP knock-in myši
Pačes, Jan ; Černý, Jan (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent)
Výsledky nedávno publikovaných studií naznačují, že dendritické buňky mají schopnost do mléčné žlázy transportovat komenzální střevní bakterie, které se odtud dostávají do mléka. Proto jsme se rozhodli provézt fenotypizaci imunologicky relevantních populací antigen prezentujících buněk (APC) v mléčné žláze a srovnat je s populacemi v tenkém střevě. Dále jsme se zaměřili na jejich změny během kojení. Fenotyp jsme určovali imunodetekcí in situ a průtokovou cytometrií. Podařilo se nám optimalizovat přípravu materiálu pro průtokovou cytometrii a mikroskopické metody. Prověřili jsme možnosti 3D vizualizace populací APC v celé tkáni a kvantitativní analýzy obrazových dat pro jejich korelaci s průtokovou cytometrií, zavedení těchto metod si ještě vyžádá další optimalizaci. Zjistili jsme, že se během kojení velké množství MHC II+ buněk shlukuje okolo alveolů a kanálků mléčné žlázy. Tyto buňky mají výrazně dendritický tvar a fenotypicky se liší od APC v okolní tkáni. Byl prokázán výrazný nárůst zastoupení APC v mléčné žláze mezi 4. a 6. dnem kojení, přičemž většina těchto buněk exprimuje molekulu CD103, která je typická pro populace buněk imunitního systému lokalizované ve střevě. Výrazné je též zastoupení CD64+ buněk. B- lymfocyty se naopak vyskytují prakticky jen v lymfatické uzlině mléčné žlázy a jejím...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 311 záznamů.   začátekpředchozí156 - 165dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
69 ČERNÝ, Jan
4 ČERNÝ, Jaroslav
32 ČERNÝ, Jiří
3 ČERNÝ, Josef
42 Černý, Jakub
1 Černý, Jan Bc.
4 Černý, Jan Karel
2 Černý, Jan,
1 Černý, Jaromír
4 Černý, Jaroslav
4 Černý, Jindřich
32 Černý, Jiří
3 Černý, Josef
2 Černý, Jáchym
69 Černý, Ján
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.