|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
|
|
Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419-1442
Pohunek, Michal ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bc. Michal Pohunek: Dějiny kláštera Na Slovanech za husitství v letech 1419 - 1442 Anotace Práce popisuje dějiny kláštera Na Slovanech, později též zvaného Emauzy na Novém Městě v Praze, a to v období husitské revoluce v letech 1419 až 1442, kdy byla v klášteře podávána svátost oltářní v husitském duchu pod obojí způsobou, a klášterní komunita se tak včlenila do kontextu husitského hnutí. Cíle této práce jsou primárně teologické, s ohledem na charakter předmětu církevních dějin. Především bych chtěl popisem regionálních dějin kláštera Na Slovanech přispět k pochopení celkového duchovního a náboženského klimatu v Českém království tehdejší doby. Dalším záměrem je pokus o pochopení možnosti řeholního života v rámci husitského hnutí a případného vlivu existence husitské klášterní komunity na tehdejší religiozní vývoj. K tomu je potřebný historický popis stavu tehdejší komunity ve Slovanském klášteře a poměrů v jeho okolí. Pro rekonstrukci teologické orientace tehdejší klášterní komunity je vhodné dotknout se i problematiky vztahu původní církevně-slovanské liturgie a husitské liturgie v tomto období v klášteře vysluhované. Celá práce usiluje o postup metodou popisu dějin podle dostupných pramenů s přihlédnutím k současnému stavu historického bádání, tedy o interpretaci pramenů ve světle aktuální historické...
|
|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
|
|
Kreditní politika Maxmiliána II. (1564-1576) se zvláštním zřetelem k Čechám
Chmelař, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šimek, Eduard (oponent)
Zde předložená práce navazuje na moji dřívější studii Maxmiliánova kreditní politika v letech 1574 a 1575 vypracovanou v rámci semináře Vybrané problémy studia raného novověku prof PhDr. Jaroslava Čechury, DrSc., v roce 2005. Prof Čechura se stal také vedoucím tohoto jejího pokračování. Za jeho obětavou pomoc se všemi problémy, nesrovnalostmi, kritickou redakci textu i přátelské konzultace mu náleží můj vřelý dík. Dále bych rád poděkoval PhDr. Ivaně Ebelové, CSc., PhDr. Janu Županičovi, Ph.D., za velmi nápomocné konzultace a Mgr. Jiřímu Hrbkovi, jenž mě upozornil na důležitou literaturu, která se váže ke zpracovávané látce. V neposlední řadě patří můj obzvláštní dík PhDr. Eduardovi Šimkovi, CSc., jenž tuto práci oponoval. Téma kreditní politiky nejvyšších představitelů raněnovověkého státu stojí dnes bohužel v české historické vědě na okraji jejího zájmu. Poslední velkou prací, jež se komplexně věnovala úvěrové politice českých panovníků v 16. století byla studie Miloslava Volfa, Královský důchod a úvěr v XVI. století. 1 V současnosti pozorujeme spíše odklon od panovnických dějin k dějinám šlechty.2 Moje studie je tak spíše hledá metodologické zázemí i odkazovou rovinu v příspěvcích okruhu historiků okolo vídeňské univerzity, zvláště Privatdoz. Mag. Dr. phil. Peter Rauscher, ao. Univ. Prof Mag. Dr....
|
|
|
Třicetiletá válka a vývoj venkovské sociální struktury na panství Brandýs nad Labem v 16.-18. století
Šulc, Jaroslav ; Maur, Eduard (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Výzkum venkovské společnosti v období raného novověku náleží již více než jedno století k frekventovaným tématům českého dějepisectví a v jeho vývoji lze vymezit několik etap. Nelze se přitom omezovat jen na nástin proměn heuristické základny, interpretačních modelů a metodické výbavy agrárních dějepisců, ale ve stejné míře je třeba věnovat pozornost také širšímu sociokulturnímu rámci, v němž historická věda a její představitelé ve své době působili, a který více či méně předurčoval tematickou skladbu výzkumu i způsoby konstruování jeho výsledkú. Pevné zakotvení historiografie v dobových společenských procesech se již od první fáze soustavného zájmu o agrární problematiku projevovalo v periodizaci a konceptualizaci jejího výkladu, který, ať už souhlasně či polemicky, navazoval na dualistickou dějinnou koncepci Františka Palackého, a byl tak od počátku svázán s procesem politické emancipace českého národa a jeho ideovou legitimizací. 1 Výsledkem bylo, že se ústředním tématem či alespoň pozadím takřka všech diskusí stala otázka degradace sociální pozice venkovského obyvatelstva, příčin tohoto jevu, jeho časového prúběhu a obsahové náplně. Rozdílné postoje k řešení této otázky u jednotlivých badatelú pak byly zpúsobeny proměnami situačního kontextu, dúrazem na váhu rúzných kulturních prvků, ale také...
|
|
|
Poselská služba Dvora Králové n. L. v raném novověku
Iša, František ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kostlán, Antonín (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na problematiku ústní i písemné komunikace vykonávané prostřednictvím několika skupin poslů mezi menším královským věnným městem Dvorem Králové nad Labem a jeho vlastním vesnickým zázemím i vzdálenějšími místy na cizích panstvích. Práce se zabývá regionem Podkrkonoší v období pokročilého raného novověku, charakterizuje a analyzuje některé dochované archivní prameny k poselské službě ve Dvoře Králové nad Labem. Přibližuje prostředí, v kterém branní i jiní poslové konali svoje poselské služby, a pokouší se definovat vztah mezi vzdáleností a ohodnocením posla na území panství i mimo něj. V souvislosti s rozmanitou náplní ústních i písemných poselství se práce dotkla i několika dalších témat, jako je skutečná náplň robotních prací, doprovody jízdních vojáků při prospekci terénu, postrky tuláků a žebráků či počátky poštovnictví v regionu. Pra- covní metoda je založena na hluboké archivní sondě do vzácně dochovaných městských pra- menů účetní povahy, především do poselských register branných a rejstříků zaplacených poslů let 1740 a 1768. Výsledná zjištění prezentuje pomocí tabulek, grafů, slovního popisu i rekon- strukčními mapami. Informace z archivních pramenů vynesené do rekonstrukčních map dovo- lují vyslovit další závěry o formách a podobách poselské služby...
|
|
|
Katolická církev a náboženství na Boleslavsku ve 2. polovině 17. a v 1. třetině 18. století. Vybráné otázky z dějin církevní správy a rekatolizace
Zahradník, Pavel ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce sleduje vztah mezí úrovní duchovní správy, rekatolizací a postupným pronikáním barokní zbožnosti do života lidí v Boleslavském kraji ve druhé polovině 17. a v první třetině 18. století. Tento poměr je zde sledován na základě některých vybraných otázek, které jsou pro dané problémy určující. V prvních částech je popsáno postupné zlepšování farní správy tří vikariátů tohoto kraje z pohledu zvyšování počtu farností a s tím spojené zlepšování podmínek pro práci duchovních. Zakladními ukazateli jsou: počet farností, jejich obvod (počet kostelů ve farnostech, počet vsí, vzdálenosti) a rovněž počet obyvatel. Rovněž je zde nastíněn vývoj a způsob hospodářského zajíštění farností i jejich zázemí (vybavení a příjmy kostelů). Tento přehled je doplněn charakteristikou základních vztahů v každodenním životě farnosti souvisejícími s těmito problémy. Následně jsou přiblíženy výsledky, které měla rekatolizace na Boleslavsku v druhé polovině 17. a první třetině 18. století. A to nejen jako úspěchů případně neúspěchů, spočívajících v postupném sjednocení společnosti v rámci katolické konfese - tedy z hlediska poměru katolíků či nekatolíků, ale i z hlediska nové barokní zbožnosti, kterou s sebou tento proces přinášel, a jejích projevů. Prosazení jednotného katolického vyznání a nové náboženské praxe lze...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1590. (Testament jako pramen pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hoffmann, František (oponent)
Studium testamentů začíná mít v posledním desetiletí mnoho příznivců z řad naší odborné veřejnosti. Ne neprávem. Postupem času se ukazuje, že dochované, leckde téměř nepřetržité řady testamentů z různých měst českých zemí v sobě skrývají další a další netušené informace pro pochopení života měst i jejich obyvatel ve své každodenní realitě. Zároveň JSou vedeny kriticky zaměřené diskuse o metodologických otázkách, spjatých s takovým studiem. Příkladem mohou být i četné příspěvky a podněty, které zazněly na první konferenci věnované speciálně tomuto problému, která se konala v HÚ AV ČR 30. listopadu 2005 pod názvem "Pozdně středověké testamenty v českých městech". Tato problematika se stala i předmětem mé diplomové práce. Na jejím začátku stálo překvapivé zjištění, v jakém množství a zároveň neuvěřitelně celistvé podobě jsou zachovány testamentární zápisy přesahující několik staletí, jež jsou uchovávány ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Tato práce si nemůže klást za cíl zhodnocení dané problematiky ve své celistvosti a úplnosti, ani pro podmínky v kontextu místně a časově vymezených limitů tématu, tedy Jihlavy v letech 1578-1590. Kromě základních informací, vztahujících se k diplomatickému zhodnocení pramenů a právním otázkám testamentární praxe, bylo přihlédnuto ke třem oblastem studia, jež spolu do...
|
|
|
Osecké urbáře 17. století
Sirový, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zaměril na vesničany v klášterních vsích oseckého kláštera, ovšem pouze v těch, které se nacházely v bezprostředním okolí tohoto kláštera. Původně mělo být těchto vsí 13, nakonec jsem se věnoval ale pouze jedenácti vsím. Zabýval jsem se jednotlivými vesničany vyskytujícími se v těchto vsích v jednotlivých letech, k čemuž jsem použil hojného počtu tabulek, jimiž se prokousat nebylo jistě jednoduché. Nicméně byla to činnost velmi potřebná, protože jen na základě údajů z těchto tabulek o počtu vesničanů v jednotlivých obcích oseckého kláštera, jsem mohl přikročit k dalšímu kroku, jímž bylo rozdělení těchto lidí na "domácí" a "cizince" a vyjádřit následně míru jejich zastoupení na skladbě obyvatelstva jednotlivých obcí procentuálně. Současně jsem také uváděl historii jedné každé zkoumané vsi a tím mi samozřejmě vznikal určitý víceméně realitě doby odpovídající obraz. Právě do tohoto obrazu jsem posléze vnesl fakta zjištěná rozborem z tabulek věnovaných jednotlivým vsím, přičemž ovšem fakta zjištěná z těchto tabulek prokázala větší úbytek obyvatelstva pouze v Hrobu, zde nepochybně v důsledku emigrace, a ve Verneřicích. Aby však má práce pro danou oblast byla skutečně pravdivou věnoval jsem se též fenoménu míry migrace a jejímu zastoupení na skladbě vesnického (v případě Hrobu...
|
|
|
Nižší šlechta na Černokostelecku v období raného novověku
Mrvík, Vladimír Jakub ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent)
Předkládaná práce má být příspěvkem k poznání kulturních a sociálních podmínek života nižší šlechty Českého království v raném novověku, resp. v letech 1500-1728(1739). K tomu to účelu jsem si zvolil historickou oblast Černokostelecka, kde jsem provedl podrobnou analýzu příslušníků této nižší stavovské skupiny a sledoval jsem společné vývojové trendy, snažil jsem se objasnit příčiny zániku této regionální skupiny a porovnat je s analogickými případy v jiných částech Čech. Je nasnadě, že Černokostelecko je pro obecné závěry příliš malé, domníváme se ale, že přednost této studie leží v něčem jiném - oproti jiným obdobným výzkumům proměny rytířstva v raném novověku nepracuje jen se soupisy poplatníků berně, ale z pozemkových knih a desk zemských byly excerpovány všechny statečky, včetně poddanských a hamfeštních gruntů i městských domů a vysledována, troufám si říci, drtivá většina panských úředníků-urozenců. Touto metodou se došlo ke skutečnému obrazu počtu i sociální situace námi zkoumané vrstvy. Na větším teritoriu (např. pro bývalé kraje) je takovýto hloubkový výzkum zhola nemožný (není snad v lidských silách procházet všechny gruntovnice a sestavovat seznamy úřednictva pro období 200 let) a následně podrobně ke každému tomuto statku či jedinci dohledávat další genealogické, prosopografické a topografické...
|
host ::
RSS.