|
|
Aktivní politika zaměstnanosti
Čechová, Kristýna ; Flek, Vladislav (vedoucí práce) ; Erbenová, Michaela (oponent)
Od sedmdesátých let dvacátého století docházelo v západní Evropě k prudkému a dlouhodobému růstu nezaměstnanosti. S tímto také razantně vzrostla důležitost politiky zaměstnanosti. Ze začátku byly využívány převážně pasivní opatření. Brzy se ovšem ukázalo, že se proti nezaměstnanosti musí bojovat aktivně. Důležitost aktivní politiky zaměstnanosti tak rostla s růstem míry nezaměstnanosti. V České republice se problém nezaměstnanosti objevil až v devadesátých letech. Práce se tedy zabývá využíváním nástrojů APZ jak v Evropě, tak v České republice. Snaží se zkoumat efektivitu a přínosy APZ, zhodnotit jednotlivé používané nástroje a poskytnout doporučení, jak správně provádět APZ. V závěru se soustřeďuje na Moravskoslezský kraj, který je jedním z nejproblematičtějších krajů v oblasti nezaměstnanosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Studium receptorů pro opioidy
Cechová, Kristína ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce se zabývá studiem opioidních receptorů typu µ, δ, a κ v lymfocytech izolovaných ze sleziny potkanů ovlivněných konkanavalinem A a opiátem morfinem po dobu 48 hodin. Exprese opioidních receptorů je v imunitních buňkách za fyziologických podmínek velice nízká. Vliv různých faktorů jako je přítomnost opioidů, mitogenů, dlouhodobého působení stresu, může vést k nárůstu množství těchto receptorů v buňkách imunitního systému. V této studii byl prokázán kvantitativní nárůst µ-, δ- i κ-opioidních receptorů v lymfocytech stimulovaných konkanavalinem A, přičemž v kontrolních lymfocytech nebyl zaznamenán žádný signifikantní signál odpovídající µ- a δ-receptorům. Naproti tomu, κ-opioidní receptory byly ve významné míře stanoveny již v kontrolních, nestimulovaných lymfocytech. Stimulace konkanavalinem A způsobila 2,4 - násobný vzestup těchto receptorů. V lymfocytech, kterým byl podáván pouze morfin, došlo k nárůstu pouze u µ-opioidních receptorů, přičemž v kontrolních buňkách nebyl zaznamenán žádný signál. δ-opioidní receptory nebyly detekovány v kontrolních ani morfinem ovlivněných buňkách. κ-opioidní receptory byly stanoveny v kontrolních i morfinem ovlivněných lymfocytech a jejich množství se po vystavení účinku morfinu oproti kontrolám nezměnilo. Výše uvedené výsledky detekce µ-, δ- a...
|
|
|
Dramatická výchova jako nástroj k poznávání historického dědictví hlavního města Prahy
Čechová, Květoslava ; Marušák, Radek (vedoucí práce) ; Svobodová, Radmila (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dramatickou výchovou a jejím využitím jako nástroje pro výuku historických témat spojených s Prahou a jejími památkami. Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části. V teoretické části je charakterizována dramatická výchova, vyjmenovány jsou její principy a metody práce. Dále je zde uvedeno zařazení historie a dramatické výchovy v Rámcovém vzdělávacím programu. Kromě pozitiv dramatické výchovy ve výuce se teoretická část zabývá i jejími možnými problémy. Praktická část obsahuje návrh vzorových lekcí na téma Prahy a historie s ní spojené. Tyto lekce jsou uvedené do praxe a popsán jejich průběh, včetně vybraných zásadních situací pro toto téma.
|
|
|
Vliv stárnutí a stresu na autofagocytózu
Čechová, Kateřina ; Vrajová, Monika (vedoucí práce) ; Valeš, Karel (oponent)
Autofagocytóza je nespecifický katabolický mechanismus udržující buněčnou homeostázu. V případě zvýšeného stresu dokáže zvýšit svou aktivitu, a tím udržet buňku při životě. Je známo, že v průběhu přirozeného stárnutí dochází ke zpomalování její aktivity, a naopak experimentální indukce vede k prodloužení života modelových organismů. Zpomalování může být facilitováno dalšími faktory, jedním z nich může být chronický stres. Vzhledem k tomu, že věk a chronický stres jsou dva faktory podílející se na vzniku mnoha neléčitelných neurodegenerativních onemocnění, v souvislosti se kterými je nyní mechanismus autofagocytózy aktivně zkoumán, zajímalo nás, zda dochází při jejich kombinaci ke změnám v aktivitě autofagocytózy. V naší práci jsme studovali vliv dlouhodobého stresu navozeného sociální izolací u potkanů kmene Wistar ve věku 6 měsíců (N=16) a 12 měsíců (N=16). Zvířata v experimentální skupině byla umístěna do separátních klecí a sociálně izolována po dobu 4 týdnů. Zvířata v kontrolní skupině byla chována ve skupině po dvou. Expresi markerů autofagocytózy (Beclin-1, LC3-II, mTOR) jsme měřili v mozku sociálně izolovaných a kontrolních zvířat v oblasti hipokampu a striata. Dále jsme měřili expresi podjednotek NMDA receptoru (NR1, NR2A, NR2B) v oblasti hipokampu. Výsledky ukázaly, že starší zvířata v kontrolní...
|
|
|
The Key Determinants of Plane Ticket Price Dispersion
Vlčková, Radka ; Kučera, Adam (vedoucí práce) ; Čechová, Kristýna (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem cen letenek s využitím deskriptivních a ekonometrických analýz. Pozorovaný fenomén stoupajících a klesajících cen v období blížícím se odletu je popsán a porovnán s rozsáhle rozvinutými teoriemi, jako je využití poptávky a stochastické stanovování cen na základě vysoké poptávky. Studium cen letenek na evropských trasách s použitím popisných technik ukázalo, že letecké společnosti se dynamicky adaptují na nejistou poptávku. V ekonometrické části jsou určeny klíčové faktory ovlivňující rozptyl cen. Tato práce přispívá k dosavadnímu výzkumu hlavně ekonometrickým přístupem; kolísání cen je měřeno týdenně s použitím variačního koeficientu. To umožnilo porovnat, jak různé letové nebo tržní vlastnosti ovlivňují rozptyl cen v různých týdnech před odletem. Bylo ukázáno, že rozhodujícím faktorem je počet prodaných míst, tj. míra obsazenosti.
|
|
| |
|
|
Role biomarkerů v diferenciální diagnostice neurodegenerativních onemocnění
Katonová, Alžbeta ; Čechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Do nedávné doby byla diagnostika Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních onemocnění závislá pouze na klinickém projevu, jejíž definitivní potvrzení bylo možné pouze post-mortem. V současné době představují biofluidní biomarkery spolehlivý zdroj pro diagnostiku závažných neurodegenerativních onemocnění již během života pacienta. Identifikace spolehlivých biomarkerů je nezbytná pro zvýšení diagnostické přesnosti, monitoraci klinického stavu, přesnější výběr jedinců do klinických studií a s tím spojený i vývoj kauzální léčby. Cílem bakalářské práce bude vypracovat důkladnou literární rešerši se zaměřením na klinicky i experimentálně využívané biologické markery v diagnostice neurodegenerativních onemocnění a jejich roli v patofyziologii těchto onemocnění. Klíčová slova: Neurodegenerativní onemocnění, biomarkery, proteinopatie, neurokognitivní porucha, kognice
|
|
|
Význam brain-derived neurotrophic factor (BDNF) genetického polymorfismu a hladin BDNF pro predikci, diagnostiku a monitoraci kognitivního deficitu u neurodegenerativních onemocnění
Čechová, Kateřina ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Rektorová, Irena (oponent)
Alzheimerova nemoc (AN) je pomalu progredující neurodegenerativní onemocnění mozku charakterizované extracelulární akumulací senilních plak a intracelulárními neurofibrilárními tangles. Vedle těchto typických změn je AN velmi heterogenní onemocnění, a to zejména věkem nástupu, prvních klinických obtíží a rychlostí progrese. Klíčovými modulátory této variability jsou genetické polymorfismy. Jedním z nich je polymorfismus v genu pro Brain-derived neurotrofic factor (BDNF), neurotrofin podílející se na formování synaptické plasticity v oblasti hipokampu a mediálního temporálního laloku, tedy oblastí primárně postižených u AN. Cílem disertační práce bylo prozkoumat vliv polymorfismu BDNF Val66Met, společně s hlavním genetickým rizikovým faktorem sporadické AN, Apoliproteinem E (APOE), na kognitivní funkce a strukturální změny mozku. Prokázali jsme, že kombinace rizikových alel BDNF Met a APOE ɛ4 je spojena s výraznějším narušením epizodické paměti, egocentrické orientace v prostoru a menšími objemy struktur mediálního temporálního laloku u jedinců ve stádiu amnestické mírné kognitivní poruchy (aMCI), a allocentrické orientace u jedinců bez kognitivního deficitu. Tato zjištění naznačují, že nositelé kombinace BDNF Met a APOE ɛ4 mají vyšší riziko progrese do těžších stádií AN, a současně podporují význam...
|
|
|
Význam brain-derived neurotrophic factor (BDNF) genetického polymorfismu a hladin BDNF pro predikci, diagnostiku a monitoraci kognitivního deficitu u neurodegenerativních onemocnění
Čechová, Kateřina ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Rektorová, Irena (oponent)
Alzheimerova nemoc (AN) je pomalu progredující neurodegenerativní onemocnění mozku charakterizované extracelulární akumulací senilních plak a intracelulárními neurofibrilárními tangles. Vedle těchto typických změn je AN velmi heterogenní onemocnění, a to zejména věkem nástupu, prvních klinických obtíží a rychlostí progrese. Klíčovými modulátory této variability jsou genetické polymorfismy. Jedním z nich je polymorfismus v genu pro Brain-derived neurotrofic factor (BDNF), neurotrofin podílející se na formování synaptické plasticity v oblasti hipokampu a mediálního temporálního laloku, tedy oblastí primárně postižených u AN. Cílem disertační práce bylo prozkoumat vliv polymorfismu BDNF Val66Met, společně s hlavním genetickým rizikovým faktorem sporadické AN, Apoliproteinem E (APOE), na kognitivní funkce a strukturální změny mozku. Prokázali jsme, že kombinace rizikových alel BDNF Met a APOE ɛ4 je spojena s výraznějším narušením epizodické paměti, egocentrické orientace v prostoru a menšími objemy struktur mediálního temporálního laloku u jedinců ve stádiu amnestické mírné kognitivní poruchy (aMCI), a allocentrické orientace u jedinců bez kognitivního deficitu. Tato zjištění naznačují, že nositelé kombinace BDNF Met a APOE ɛ4 mají vyšší riziko progrese do těžších stádií AN, a současně podporují význam...
|
|
|
The effects of opioid ligands on their receptors in model cells (e.g. lymphocytes, neural cells, cell lines)
Cechová, Kristína ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Sýkora, Jan (oponent) ; Jakubík, Jan (oponent)
Morfin a další opioidy jsou významné léky používané při léčbě bolesti. Při jejich dlouhodobém užívání však často dochází k vytvoření závislosti a tolerance což omezuje jejich použití v klinické praxi. Opioidy se vážou na opioidní receptory a kromě bolesti regulují například emoce a stres. Opioidy a opioidní receptory mají hlavní funkci v centrální nervové soustavě, ale významně ovlivňují i imunitní systém. Mechanismus, kterým opioidy imunitní systém ovlivňuji stejně jako mechanismy rozvoje závislosti a tolerance nebyly doposud zcela objasněny. Změny v množství opioidních receptorů mohou odrážet tyto procesy, dále může také docházet k změnám ve funkci, nebo oligomerizaci. Oligomerizace opioidních receptorů je kontroverzní téma, protože doposud publikované výsledky jsou nejednoznačné a mnohdy protichůdné. V rámci této práci bylo zjištěno, že působením morfinu se v přední mozkové kůře potkana nezměnilo celkové množství opioidních receptorů. V buňkách imunitního systému bylo průtokovou cytometrii stanoveno, že morfin způsobil specifický nárůstu množství µ-opioidního receptoru. Zvýšené množství mRNA µ-opioidního receptoru bývá v literatuře spojováno se sníženou funkcí imunitního systému. Zjištěné zvýšení množství tohoto receptoru tak ukazuje na imunosupresivní účinky morfinu. Vliv morfinu na celkové...
|
host ::
RSS.