Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 23 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Z pohledu dítěte. Dítě jako literární subjekt v současné italské próze
Přívozníková, Pavla ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Klíčová slova dětské prisma - protagonista dítě - literární subjekt - vypravěč - fokalizátor - fokalizace postava - naratologie - Gérard Genette - Mieke Balová - současná italská próza Abstrakt Disertační práce s názvem Z pohledu dítěte a podtitulem Dítě jako literární subjekt v současné italské próze se snaží zmapovat a popsat opakující se přítomnost dětského protagonisty v současné italské próze pro dospělé čtenáře. Na korpusu dvaceti románů z let 1997 až 2017 ukazuje, jakým způsobem se v italských románech těchto let manifestovalo dětské prisma. Práce je rozdělena do pěti kapitol: teoretickou, historickou, analytickou, syntetickou a závěr. V první kapitole objasňuje co je to literární subjekt, a prismatem naratologické teorie Gérarda Genetta a jeho následovnic Mieke Balové a Sklomith Rimmonové- Kennanové vymezuje tři základní subjektové role (vypravěč, fokalizátor, postava), které dítě ve vyprávění zaujímá. Ve druhé kapitole ukazuje, kdy a jakým způsobem se v dějinách italské literatury začal objevovat dětský protagonista. Třetí kapitola je zaměřena na naratologickou analýzu těchto dvaceti románů, které za pomoci teoretických termínů ustanovených v první kapitole rozděluje do dvou skupin: na romány s heterodiegetickým vypravěčem, v nichž dítě vystupuje v pozici fokalizačního subjektu a romány s...
Osvícenství na Apeninském poloostrově na příkladu Cesare Beccarii a Antonia Genovesiho
Argalášová, Marta ; Helan, Pavel (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je osvícenství na Apeninském poloostrově. Její úvodní část se zaměřuje na charakteristiku osvícenství jako hnutí, sleduje jeho počátky, průběh i klíčové osobnosti. Následuje popis situace osmnáctého století a osvícenských reforem, které se uplatnily na území Apeninského poloostrova. V dalších dvou částech se práce zaměřuje na dvě konkrétní osobnosti italského osvícenství, Cesare Beccariu a Antonia Genovesiho, na jejich životy, jejich filozofii a stěžejní díla, a také na jejich vliv na budoucí generaci reformátorů.
Arturo a Agostino: srovnání chlapeckých protagonistů děl Morantové a Moravii
Šupíková, Barbora ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Práce má komparativní charakter a zaměřuje se na srovnání postav chlapeckých hrdinů románu L'isola di Arturo Elsy Morantové a novely Agostino Alberta Moravii s důrazem na iniciační tematickou linii obou děl. V jednotlivých kapitolách jsou srovnávány podobnosti a odlišnosti děl a jejich protagonistů. Současně jsou porovnávány přístupy autorů k podobnému tématu i stylistická volba jejich zpracování. Po úvodním představení autorů, jejich děl a zasazení do dobového literárního kontextu se práce věnuje komparaci děl a následně komparaci jejich protagonistů Artura a Agostina. V první části jsou díla zkoumána z pohledu narativní struktury, prostředí, ve kterém se odehrávají, časového ukotvení a role, kterou v nich hraje vypravěč. Jednotlivé kapitoly druhé části se věnují rodinným vztahům protagonistů, jejich dospívání a uvědomování si vlastní sexuality a jejich vnitřnímu světu. Obě díla jsou napsána formou románu a popisují složitou cestu dospívajících chlapců směrem k dospělosti. Příběhy Artura i Agostina jsou odlišné, přesto lze najít řadu styčných bodů zejména v jejich psychickém prožívání dospívání. Další styčné body lze najít v uchopení tématu oběma autory. V obou dílech se prolínají různé linie a různé postupy, přičemž společný je jim sjednocující tematický prvek.
Lyrický subjekt v poezii básníků soumraku
Ertlová, Monika ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Na počátku 20. století se v Itálii objevuje tzv. krepuskolarismus. Termín označuje tvorbu básníků, kteří byli dle dobové literární kritiky "soumrakem," (v italštině "crepuscolo") krásné literatury 19. století. Cílem diplomové práce je deskripce povahy lyrického subjektu v jejich dílech. Nenápadná krepuskolární poezie představuje počátek moderny v Itálii a staví se do opozice vůči klasické literatuře minulosti. V prvních pěti kapitolách práce jsou podrobně popsány bio- bibliografické údaje čtyř krepuskolárních autorů: Guida Gozzana, Sergia Corazziniho, Marina Morettiho a Alda Palazzeschiho. Na základě analýzy vybraných děl jsou určeny rozdíly v jejich chápání role básníka. Dílčím závěrem práce je charakteristika krepuskolárního lyrického subjektu, který je typický svou melancholií, intimismem a útěkem k poetice každodennosti. Melancholie a intimismus jsou témata, ke kterým se vrací i další generace italských básníků. Analýza děl Eugenia Montala, Umberta Saby, Giuseppa Ungarettiho a Dina Campany poukazuje na stíny této krepuskolární inspirace. Důraz na emocionalitu lyrického subjektu u této generace básníků mizí, prosazuje se spíše básnický postoj pozorovatele hořké skutečnosti. Přílohu práce tvoří korpusový výzkum klíčových slov krepuskolární poezie v aplikacích PSPad, KWords a dále v italských...
Protagonist in Gabriele D'Annunzio's Rose Trilogy
Richterová, Daniela ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
V tejto práci sa zameriame na D'Annunziov románový cyklus ruže, na charakteristiku a analýzu jeho protagonistov vo svetle interpretácie spoločensko-historického obdobia Fin de siècle. Po oboznámení sa so životom a tvorbou autora prevedieme rozbory troch románov ruže za pomoci vybraných literárnych kritikov, vytýčime hlavné témy i špecifické charakteristiky románov komparatívne nahliadané v perspektíve zmyslu autorovej tvorby v súdobej talianskej a európskej literatúre. Na záver sa zamyslíme nad možnosťou alternatívnych riešení pre dekadenciu D'Annunziovych hrdinov, čím vsadíme význam autorovho diela do kontextu filozofického diskurzu ohľadom krízy tradičnej európskej racionality a problematiky rozpadu identity subjektu.
Tradice pohádky v Itálii: Calvinova sbírka Fiabe italiane
Bolková, Anna ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Tématem této práce jsou italské pohádky v podání Itala Calvina. Cílem práce bylo načrtnout vývoj tohoto žánru na území dnešní Itálie a analyzovat jednotlivé pohádky z Calvinova souboru Fiabe italiane z hlediska obsahu, jazykových a stylistických prostředků.
Židé v románech Giorgia Bassaniho
Grünzweigová, Tereza ; Pelán, Jiří (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je analýza románové tvorby Giorgia Bassaniho, konkrétně Gli occhiali d'oro, Il giardino di Finzi-Contini, Ditero la porta a L'airone. V úvodu je představen autor a je stručně charakterizována jeho prozaická tvorba. Dále je proveden rozbor uvedených děl zaměřený na židovskou problematiku. Analýza se v první části zabývá otázkou židovství a problémem odcizení individua a ztráty identity. Následující kapitola je zaměřena na fašismus ve vztahu k židům. Je načrtnut historický kontext fašistické éry, který vysvětluje změny probíhající ve společnosti a v nitru jedince, které se pak odrážejí v tvorbě autora. Nakonec je jedinec konfrontován s ferrarskou společností, ze které se vyděluje jako cizinec.
Neorealismus v italské literatuře
Gregorová, Silvia ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
Dizertační práce Neorelismus v italské literatuře usiluje o konkretizaci a přesnější definici literárního neorealismu skrze analýzu konkrétních literárních děl hlavních představitelů. Formálně je práce rozdělena do jedenácti kapitol. První dvě kapitoly se snaží o teoretický úvod do problematiky související s uvedeným tématem: definice realismu a představení literárních směrů, ze kterých neorealismus vycházel. Třetí kapitola nastiňuje historický a kulturní kontext dvacátých a třicátých let, to jest doby, která předcházela vzniku neorealismu, a zároveň podává stručný přehled kulturních hnutí, která se v té době prosazovala, kapitola se uzavírá analýzou románů, které ještě nejsou neorealistické, ale svými jazykovými a obsahovými prostředky už neorealismus předznamenávají. Jsou to romány: Gli Indifferenti Alberta Moravii, Paesi tuoi o Cesara Paveseho a Conversazione in Sicilia Elia Vittoriniho. Čtvrtá kapitola je věnována anglickým překladům Cesareho Paveseho, které vnesly do italské literatury nové jazykové prostředky a dále antologii L'Americana, kterou v roce 1941 sestavil a editoval Elio Vittorini a která byla jedním z hlavních inspirativních zdrojů, jak pro neorealismus literární, tak filmový. První část páté kapitoly je věnována analýze...
Hranice labyrintu. Poetika prostoru italského postmoderního románu
Čaplyginová, Olga ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Dizertační práce s názvem Hranice labyrintu a podtitulem Poetika prostoru italského postmoderního románu usiluje o konkretizaci a přesnější definici žánru postmoderního románu skrze analýzu literárního prostoru. Formálně je práce rozdělena do tří částí. První část práce se snaží o teoretický úvod do problematiky tří okruhů souvisejících s uvedeným tématem, a sice definice postmoderny a postmodernismu, žánru románu samotného a v neposlední řadě do studia prostoru v literatuře. Obsahem druhé části práce je již vlastní literárněvědná analýza zvolených románů (Città invisibili a Se una notte d'inverno un viaggiatore Itala Calvina, Notturno indiano Antonia Tabucchiho, Comici spaventati guerrieri Stefana Benniho a Oceano mare a City Alessandra Baricca), která sleduje tři základní a nejčastější prostorová topoi, jež se v těchto románech vyskytují, a sice topos města, domu-hotelu a cesty. Závěrečný, třetí oddíl pak shrnuje vysledované aspekty a charakteristiky a snaží se na jejich základě stanovit určitý zobecňující časoprostorový princip, pomocí kterého by bylo alespoň částečné možné charakterizovat postmoderní román jako samostatný žánr.
Téma "lágru" v italské ženské memoárové literatuře
Bílkovská, Eva Tereza ; Flemrová, Alice (vedoucí práce) ; Čaplyginová, Olga (oponent)
(česky) Tato diplomová práce mapuje italskou ženskou memoárovou tvorbu pojednávající tématiku "lágru". Faktografická část práce se věnuje nejen situaci Židů ve 30. a 40. letech 20. století, ale především ženské memoárové tvorbě a jejím specifickým znakům. Ústřední analytická část práce se zaměřuje na život a dílo třech autorek přeživších holokaust: Luciany Nissim, Liany Millu a Giuliany Tedeschi. Závěrečná část je věnována srovnání těchto autorek a jejich literární tvorby v kontextu "koncentráčnické" literatury.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 23 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.