|
|
Co znamená interpretovat text? Rozumění a výklad v Heideggerově hermeneutice fakticity
Větrovský, Jaroslav ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
(česky) Bakalářská práce si klade za cíl zkoumat pojem a možnosti interpretace textu ve světle Heideggerovy hermeneutiky fakticity. Vůdčí otázka zkoumání je co do své struktury jednoduchá: co znamená interpretovat text? V čem akt takové interpretace spočívá a co tedy děláme, jestliže interpretujeme? Místem, v němž byly otázky spojené s interpretací textu tradičně pokládány, je hermeneutika. Od tradiční hermeneutiky se Heideggerova hermeneutika fakticity liší v tom, zhruba řečeno, že ústřední pojem výkladu zde není chápán jako vztah interpretujícího subjektu k jinému subjektu (autorovi) či objektu (textu), ale jako vztah takového subjektu k jeho vlastním možnostem. Výklad vztažený k jakémukoliv jsoucnu je vždy výkladem vlastní existence (Dasein), způsobem bytí. Z toho také plyne, že interpretace textu je z hlediska hermeneutiky fakticity pouze jednou z mnoha instancí výkladu vůbec. Heidegger se proto zabývá touto otázkou jen výjimečně, přestože hermeneutika fakticity radikálně proměňuje její tradiční podobu. Bakalářská práce představuje pokus tuto proměnu reflektovat a promítnout jí zpět do pojmu a možností výkladu zaměřeného na text.
|
|
|
Zkušenostní typy u Alfreda Schütze: Mezi Husserlem a fenomenologickou sociologií
Kinc, Šimon ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; De Santis, Daniele (oponent)
Edmund Husserl se ve své filosofii vrací k otázce obecnin, ty dělí na empirické (jež jsou výsledkem zobecnění a neplatí zcela univerzálně) a eidetické (mající univerzální platnost). Jeho žák Alfred Schütz toto rozdělení zpochybňuje a ukotvuje empirické předpredikativní obecniny, které nazývá typy, ve strukturách intersubjektivní zkušenosti jedince ve světě našeho života. Jedná se o radikalizaci už tak radikálního husserlovského principu fenomenologického empirismu nebo naopak o jeho zpochybnění? Tak či onak, Schützova teorie typů a typizace je pevně spjatá s fenomenologickými strukturami vědomí, času, smyslu, sociality či zkušenostních horizontů. Vliv této teorie se dá sotva přecenit - umetla totiž cestu fenomenologicky orientované sociologii, v jejímž rámci hraje typizace a její pojmové potomstvo jak roli vědecké metodologie, tak předmětu. Pro sociology, kteří se k Schützovi odkazují, jako jsou například T. Luckmann nebo H. Garfinkel je tak ústřední otázkou to, jakým způsobem lidé jakožto aktéři kategorizují svůj svět. Tato práce má za cíl popsat vznik Schützovy teorie typů z Husserlova fenomenologického empirismu, vysvětlit její spojitost s dalšími centrálními fenomenologickými pojmy a nastínit její zásadní charakter pro změnu pojmů kategorie, smyslu a rozumění v moderní sociologii a filosofii.
|
|
|
Meze svobody
Trojan, Radim ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá ustanovením hranic užívání pojmu svobody ve filosofických systémech. Pomocí analýzy vybraných pasáží Sartrova raného existencialismu, v němž svoboda vystupuje jako ekvivalent lidské reality, je cílem této práce poukázat na problematiku nevěrohodného nakládání s pojmem svobody jako takovým. Podobně (avšak v omezenější míře) je reflektováno i užívání pojmu svobody ve čtvrté Meditaci o první filosofii Reného Descarta. Výsledkem je tak kritika zneužívání tohoto pojmu a jeho flexibility za účelem dosažení jiných filosofických cílů. Tato flexibilita je většinou zapříčiněna skutečností, že svoboda vstupuje do filosofických systémů v neomezené podobě, která nezohledňuje nutnost svobodu vymezit nějakou formou nesvobody a opomíjí důležitost druhé osoby během označení nás samých za svobodné. Záměrem této práce je taktéž upozornit na smyslové vyprázdnění pojmu svobody, pokud je v této neomezené podobě užíván.
|
|
|
Embodiment and subjectivity in the works of Simone de Beauvoir and Luce Irigaray
Čuříků, Saša ; Švec, Ondřej (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
1 Abstrakt: Tato práce se zabývá problematikou tělesné situovanosti a subjektivity v dílech dvou klíčových autorek francouzské feministické teorie - Simone de Beauvoir a Luce Irigaray. Jejím cílem je jednak osvětlit pozice obou filozofek, ale také se pokusit o nalezení společných bodů těchto pozic, tedy pozic existenciálního feminismu a feminismu ovlivněného psychoanalýzou. V tomto projektu se nutně potýká s množstvím různých interpretací obou autorek, a tudíž diskutuje i různost těchto přístupů.
|
|
|
Upřímnost filmového já: Fotogenie lidské osobnosti v myšlení Jeana Epsteina
Kůs, Matěj ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se soustředí výhradně na spisy Jeana Epsteina a pokouší se v nich nalézt implicitně formulovanou teorii "filmového já", tedy vykreslit v rámci interpretace Epsteinových textů povahu, jíž lidská osobnost nabývá skrze transformaci filmovým médiem. Klíčovým pojmem vystihujícím tuto transformaci je fotogenie, chápaná v rámci triadického vztahu mezi pro-filmovou skutečností, filmovým médiem jakožto autonomním subjektem modifikujícím běžné vnímání a aktivním filmovým divákem dotvářejícím neurčité a nestabilní filmové objekty svou vlastní emocionálně-tělesnou zkušeností. Práce vychází z Epsteinova intelektuálního zázemí (filosofického, psychologického, vědeckého i uměleckého) a "filmové já" hledá nejprve jako objekt náležící do modifikovaného filmového časoprostoru a posléze jako reciproční vazbu s filmovým divákem. Pokouší se přitom objasnit, v čem spočívá jeho "upřímnost", tedy v jakém smyslu má film vzhledem k lidské osobnosti odhalující charakter a v jakém smyslu nabízí divákovu pohledu "upřímný" obraz lidskosti druhého.
|
|
|
Intersubjectivity in The Early Philosophy of Emmanuel Levinas
Marenčin, Jakub ; De Santis, Daniele (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Levinas orientuje svoju filozofiu okolo subjektu, ktorý neustále zápasí so svojou existenciou. Ľudská existencia, chápaná ako modalita bytia, je popieraná životnými neistotami a utrpením. Bytie ako také nie je chápané ako dokonalé, ale ako vnútorne chybné, a preto je sebestačný subjekt nemysliteľný. Sám o sebe nemôže tento stav nikdy transcendovať. Ako nositeľ radikálnej alterity ponúka Druhý jediný možný spôsob prekonania bytia. V tejto práci vysvetľujem dôležitosť, ako aj identitu Druhého. Týmto bude etika označená ako najdôležitejší základ filozofie. Kľúčové slová: Emmanuel Lévinas, existencia, bytie, inakosť, Druhý, transcendencia, etika, intersubjektivita, metafyzika, ontológia
|
|
|
Co o sobě nevyprávíme? Meze narativní teorie osobní identity Paula Ricoeura
Smolíková, Barbora ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Cílem práce je vyložení pojmu narativní identity u Paula Ricoeura se zaměřením na mimojazykové struktury, jež ovlivňují podobu vyprávění, ale samy artikulované nejsou. První část vykládá pojem mimo jiné v kontextu Ricoeurova rozdělení otázky osobní identity na problematiky totožnosti a ipseity. Druhá část přechází k otázce vztahu života a vyprávění, dále aplikuje na problematiku narativní identity pojem odstupu a ukazuje, jakým způsobem refigurují zkušenost literární příběhy. V třetí části je Ricoeur konfrontován s některými námitkami, které zároveň poukazují i na další nevyprávěné podmínky narativní identity. Zdůrazněna je nestálost a proměnlivost této identity. Čtvrtá část předchozí výklad o refiguraci zkušenosti pomocí literatury vztahuje také na další druhy umění a otevírá téma zkušeností, o nichž vyprávět nelze. Závěr odlišuje, v jakých třech smyslech práce pojednává o mezích narativní koncepce: za prvé o neartikulovaných podmínkách ovlivňujících podobu vyprávění, za druhé o zkušenostech, které vyprávět nelze, a nakonec o kritice této koncepce.
|
|
|
Komparace právních úprav volebního práva vězňů v Evropě
Rozman, Jakub ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tato práce analyzuje v teoretické i praktické rovině tenzi mezi standardem demokratických zřízení v podobě všeobecného volebního práva a na druhé straně vyloučením určitých skupin, v tomto případě vězňů, z volebního procesu. Právo na svobodnou volbu je podstatou demokratické společnosti a jakékoliv jeho omezení přirozeně vyvolává otázky hledající vhodné zdůvodnění. Byť je váha hlasu jednotlivce v rámci celé společnosti nevýznamná a pouze v ojedinělých případech může jednotlivec nebo malá skupina ovlivnit konečný výsledek, plní volební právo i jinou funkci - je to symbol vyjadřující postavení člověka ve společnosti jakožto občana. Restriktivní pojetí volebního práva vězňů má své kořeny v antickém konceptu "občanské smrti" a zpravidla předkládá kontraktariánské argumenty. Společnost ovšem postupně prošla zásadními změnami a je poptáváno moderní ospravedlnění. Zákonný trest je přirozenou implikací spáchání trestného činu, ale co musí člověk spáchat, aby mu v liberálních demokraciích vyznávající hodnoty jako rovnost, inkluzivnost a právo na sebeurčení bylo dočasně nebo navždy oslabeno jeho občanství?
|
|
|
Rozum, dějiny, tradice. Ke Gadamerově teorii rozumění
Raška, Štěpán ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
V diplomové práci nabídnu interpretaci Gadamerovy teorie rozumění. Ve svém výkladu položím důraz zaprvé na motiv dějinnosti rozumění a tím zároveň jeho bytostné předsudečnosti (rozumění má vždy nějaké předpoklady a je kruhové). Zadruhé na Gadamerův pojem tradice. Tradici vyložím právě jako imanentní strukturu dějinného rozumění. V druhé části práce následně zformuluji dva problémy, které podle mě s Gadamerovou teorií rozumění úzce souvisejí a které považuji za relevantní a zároveň Gadamerem samotným nedořešené. Půjde zaprvé o problém svobody, zadruhé o problém odpovědnosti. V těchto pasážích práce využiji také některé námitky (například Jürgena Habermase) vůči Gadamerově teorii rozumění a závěrem se pokusím ke zformulovaným problémům zaujmout vlastní stanovisko.
|
|
|
Problém vztahu části a celku u Christiana Ehrenfelse a Edmunda Husserla
Janoušek, Hynek ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Cílem této práce bylo předznačit prostor vyhrazený motivům, kvůli nimž se na konci 19. století zčistajasna vynořila řada koncepcí tvarových kvalit,figurálních momentů,fundovaných obsahů či jak jinak jejich autoři nazývali věc, o níž nám zde šlo. Filosofie, jejíž "střední proud" tenkrát často nevěděl, nemá-li být spíše pojmově uvědomělejší fyziologií a/nebo psychologií, pomáhala v těchto a podobných koncepcích nenápadně připravovat půdu explozi tvarových a strukturálních motivů v obecně humanitních směrech 20. století. Zkoumání této půdy by bylo jistě věcně zajímavé, provedeno bylo zatím jen v částech. 144 V úvahu by jistě přicházely i jiné dobové proudy - herbartovská psychologie, neokantovství, voluntarismus či ruský symbolismus, popř. marxismus nebo pomalu se regenerující zájem o Hegela. Všechny tyto směry přinesly množství implicitních úvah o "strukturách" a jejich vývoji.
|
host ::
RSS.