| |
|
Ženy jako autorky písňových textů poslední doby
Čížková, Karla ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři přehled o tvorbě současných ženských autorek písňových textů a poukázat na témata, kterým se převážně věnují. Dílčím cílem je také zjistit, zda existují specificky ženská témata a specificky ženské vyjadřování a jazyk. Jádrem práce je komentovaná antologie textů. Sem jsou zařazeny texty autorek, které jsou samy také autorkami hudby a interpretkami svých písní, tvoří přibližně v posledních deseti letech a vydaly alespoň jedno autorské CD Docházím k závěrům, že ženy se ve svých textech věnují především partnerským vztahům, lásce jako zvláštnímu citu, rodině a mateřství a také postavení samy sebe ve světě a smyslu vlastní existence, víře či sexualitě. Charakteristické pro ženské autorky je, že pohlíží na věci tak, jakoby těm samým tématům muži nemohli porozumět. Specifický je také jazyk ženských autorek a motivy, které používají jako vyjadřovací prostředky: jsou to především něžné a křehké obrazy a metafory, intuitivní a hravé slovní hříčky. V některých textech se ženy snaží vymezit vůči stereotypu ženy zasazením textu do typicky mužského prostředí, popřípadě použitím "mužského" slovníku.
|
|
Ženy jako autorky písňových textů poslední doby
Čížková, Karla ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je poskytnout čtenáři přehled o tvorbě současných ženských autorek písňových textů a poukázat na témata, kterým se převážně věnují. Dílčím cílem je také zjistit, zda existují specificky ženská témata a specificky ženské vyjadřování a jazyk. Jádrem práce je komentovaná antologie textů. Sem jsou zařazeny texty autorek, které jsou samy také autorkami hudby a interpretkami svých písní, tvoří přibližně v posledních deseti letech a vydaly alespoň jedno autorské CD Docházím k závěrům, že ženy se ve svých textech věnují především partnerským vztahům, lásce jako zvláštnímu citu, rodině a mateřství a také postavení samy sebe ve světě a smyslu vlastní existence, víře či sexualitě. Charakteristické pro ženské autorky je, že pohlíží na věci tak, jakoby těm samým tématům muži nemohli porozumět. Specifický je také jazyk ženských autorek a motivy, které používají jako vyjadřovací prostředky: jsou to především něžné a křehké obrazy a metafory, intuitivní a hravé slovní hříčky. V některých textech se ženy snaží vymezit vůči stereotypu ženy zasazením textu do typicky mužského prostředí, popřípadě použitím "mužského" slovníku.
|
| |