|
K otázce (ne)spisovné češtiny 16.-18. století (se zvláštním zřetelem na vybrané hláskoslovně-ortografické jevy)
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá otázkou spisovnosti a nespisovnosti češtiny 16. až 18. století. Je poukázáno na rozdílné chápání termínu spisovná čeština v dnešním slova smyslu a ve starších vývojových obdobích češtiny, pro něž je navrženo užívat, v návaznosti na O. Koupila aj. bohemistů, spojení kulturní čeština. Na čtyřech konkrétních jazykových jevech, totiž na protetickém v-, úžení é > í, náslovném ou- a diftongizaci ý > ej je sledována postupná unifikace jazyka dobových tisků, jež později vedla k vytvoření dnešní spisovné češtiny. Článek mj. vyvrací starší názory o jazykovém rozkladu pobělohorského období, naopak upozorňuje na linearitu mezi jazykem humanistickým, barokním a raně obrozeneckým.
|
| |
| |
| |
|
Hledám předky v českých zemích aneb Jak se stát úspěšným genealogem
Spinková, Stanislava
V posledních letech stoupá Česku počet lidí, kteří pátrají po svých kořenech a sestavují si svůj rodokmen. Zjišťují, jak se jmenovali jejich vlastní přímí předkové, kde žili, jaké pracovní činnosti je živily… Někdo zase sestavuje rodokmen známých osobností, herců, spisovatelů, umělců.\nPopulární je také sestavování rodinných kronik nebo kronik obyvatel jednoho domu, usedlosti, v nichž po určitý čas předkové žili.\nMotivy mohou být různé: někdo se chce seznámit s dějinami obyčejného člověka, jiný se zase rozhodne sestavit rodokmen pro své děti. Shromažďování informací o předcích sbližuje v rodinách členy jednotlivých generací, zintenzivní komunikaci mezi starými a mladými.
|
|
Existují ještě dnes tradiční dialekty?
Kloferová, Stanislava
Příspěvek popisuje stav tradičních teritoriálních dialektů na území českého národního jazyka na přelomu 20. a 21. století. Zabývá se okolnostmi, které se na vývoji dialektů podílely a podílejí. Důležitý je zde zejména faktor sociální prestiže dialektu. Rozdílně se projevuje v Čechách (sociální bezpříznakovost) a na Moravě se Slezskem (sociální příznakovost).
|
| |