Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 212 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Díla "nizozemských" mistrů 17. století ze sbírky hraběte Humprechta Jana Černína
Ryantová, Zdislava ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
První kapitola této práce je zaměřena na život hraběte Humprechta Jana Černína, předního českého barokního sběratele umění. Další kapitola popisuje vznik černínské obrazárny a sbírky za Humprechta Jana Černína, dále se zabývám popisem vývoje sbírky za Humprechtových následovníků až k jejímu zániku koncem 18. století a následným pokusem o její obnovu. Ve třetí kapitole se dostáváme k ústřednímu tématu, neboť ta pojednává o sbírce nizozemských mistrů. Shrnuji zde prameny, které se k této části sbírky dochovaly, a její vznik. Nejvíce se ale zaměřuji na umělce a náměty zastoupené ve sbírce a zkoumám, jakou roli při jejich výběru hrála osobnost Humprechta Jana Černína. Poslední kapitola je zaměřena na tři obrazy nizozemských mistrů ze sbírky Humprechta Jana Černína, které se v Čechách dochovaly. Zde uvádím literaturu, která se k těmto dílům vztahuje, jejich provenienci, a pokud je znám autor, zabývám se i autorem. Největší důraz kladu na náměty těchto děl.
Výzdoba Sálu bitev v klášteře El Escorial
Hrubanová, Daniela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzdobou sálu bitev ve španělském klášteře El Escorial, který nechal v letech 1563-1584 postavit španělský král Filip II. První část je věnována popisu uvedeného kláštera a jeho jednotlivých částí. Druhá kapitola bude věnovaná italským umělcům z Janova, kteří byli pověřeni výzdobou sálu bitev (Nicola Granello, Orazio Cambiaso, Fabrizio Castello a Lazzaro Tavarone). Stěžejní částí této práce bude kapitola, která se věnuje popisu konkrétních maleb v galerii bitev, které znázorňují čtyři vítězné bitvy Španělska a popisu klenby s groteskní výzdobou.
"Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620
Sochatzi Babič, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent) ; Divišová, Bohdana (oponent)
V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kde byli tělesně postižení kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity nebo zázraky. Některé případy byly tak neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět abnormálně tělesně postižených byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a jejich podobizny byly shromažďovány měšťany, vědci, šlechtici a králi. Disertační projekt "Homo deformis". Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi léty 1526-1620 si klade za cíl prozkoumat, jak bylo vyobrazení "homo deformis" představeno ve výtvarném umění v Českém království v kontextu Svaté říše římské národa německého v letech 1526 až 1620. Tato disertační práce studuje jednotlivé příklady lidské monstrozity, které se objevují v nejrůznějších formách ztvárnění: portrétech, alegoriích, vědeckých ilustracích a novinových letácích. Zkoumá podobizny abnormálně tělesně postižených a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou interpretaci. Věnuje se otázkám vnímání abnormálně tělesně postižených v 16. století a shrnuje znalosti o jednotlivých osobách. Ukazuje, jak raně novověká česká společnost reagovala na vzhled abnormálně postižených a do jaké sociální kategorie je zařazovala. Projekt studuje důvody umělecké motivace pro vytváření...
Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka
Bartůšková, Alice ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Šroněk, Michal (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
disertační práce v českém jazyce ALICE BARTŮŠKOVÁ ŘEHOLE A MÚZY. BRATŘI KAPUCÍNI VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ NA PRAHU ČESKÉHO BAROKA VEDOUCÍ PRÁCE: DOC. PHDR. MARTIN ZLATOHLÁVEK, PHD. Disertační práce s názvem Řehole a múzy. Bratři kapucíni ve službách umění na prahu českého baroka si za cíl bádání vytyčila opomíjené téma kapucínských bratrů malířů na pomezí manýrismu a barokní doby. Tomuto fenoménu v malířství, který není charakteristický pouze pro řád kapucínů, ale rovněž pro jiné církevní řády, se dosud nikdo komplexněji nevěnoval. S prvními kapucíny do Čech přišel kapucínský bratr Paolo Piazza, který ve své tvorbě čerpal z odkazu benátské školy 16. století. Byl všestranným malířem, vytvářel nejen malířská plátna, ale také nástěnné malby a jeho malířský rukopis nebyl jednotně vymezen. Paolo Piazza působil v kapucínských klášterech v Praze a Brně za vlády Rudolfa II., pro samotného císaře vytvořil několik uměleckých děl. Piazzovo dílo se zachovalo rovněž v grafických listech od rodiny Sadelerů. Díky těmto grafikám se rozšířilo několik Piazzových kompozic s ustáleným ikonografickým typem do evropského výtvarného umění. Z období českého baroka existují záznamy také a o několika desítkách malířů, kteří pocházeli z řad kapucínského řádu. Ti se podíleli zejména na výzdobě klášterů a přilehlých kostelů. Pobyt...
K ikonografii italských renesančních desek ze svatebních truhlic na příkladech ze sbírek Národní galerie v Praze
Savická, Pavla ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
V době, kdy středověk již téměř končil, ale vyobrazení pohanských bohů se stále objevovala v tzv. vysokém umění jen zřídka, byly relativně prosté předměty doslova pokryté antickými příběhy a klasickými mýty. Malby na florentských svatebních truhlicích quattrocenta představovaly některé výjevy opomíjené nebo zapomenuté po staletí. Svatební truhlice, zvané cassoni, tak hrály důležitou roli ve formování profánního malířství italské renesance. Tato práce se zabývá dvěma deskami z cassone ze sbírek Národní galerie v Praze, Paridovým soudem a Únosem Heleny. Je zaměřena na jejich ikonografii a její zdroje. Větší pozornost je věnována postavě s křídly na hlavě z Paridova soudu. Ta je identifikována jako Venuše, která se ve florentském umění 15. století objevuje s křídly často. Zváženy jsou také možné literární zdroje tohoto specifického atributu.
Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v 15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice
Kalina, David ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
David Kalina Resumé: Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v 15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice." Ve své bakalářské práci ,,Vyobrazení posledních soudů v renesančních a manýristických Čechách v15.-16. století. Zdroje jeho ikonografické kompozice" podrobuji rozboru některé zachovalé fresky s námětem Posledního soudu a zjišťuji, kde umělci čerpali kompoziční a ikonografickou inspiraci. Tu především nacházím v mědirytinách Posledního soudu od Johanese I. Sadelera (1550-1600) a na četných dokladech dokazuji, jakým silným vlivem jeho grafické dílo působilo nejen na jeho současníky, ale i na umělce doby pozdější. Touto prací bych rád navázal na prácí o ,,Posledních soudech z 13.-14.století v Čechách." Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Paolo Fiammingo v Benátkách
Koubková Novotná, Věra ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Konečný, Lubomír (oponent)
Diplomová práce Paolo Fiammingo v Benátkách se zabývá osobností nizozemského malíře, který nejvýznamnější část svého tvůrčího života strávil v Benátkách. Práce shrnuje poznatky o jeho původu a konstatuje v souladu s existující literaturou k tématu, že až do jeho příchodu do Benátek není umělec známý a je těžké dohledat o jeho pobytu, uměleckém školení a činnosti zmínky. Práce se na základě rozboru jeho pozdějších děl a s oporou v odborné literatuře zabývá možnými vlivy toskánského a římského manýrismu, ale také benátského prostředí na umělcovo dílo. Nejvýznamnější část práce se věnuje Fiammingově pobytu v Benátkách, který začal s největší pravděpodobností v dílně Jacopa Tintoretta, kde se spolu s dalšími umělci podílel na jeho zakázkách. V té souvislosti práce informuje o tehdejší dílenské praxi, a o tom, jakým způsobem se umělecká díla dostávala k objednavatelům. Další částí práce je samostatná tvorba Paola Fiamminga v Benátkách, která je mimo jiné spojena s velkými zaalpskými zakázkami. Výsledky této části práce potom jsou vztaženy na případ Paola Fiamminga a jeho objednavatelů, augsburského obchodníka Hanse Fuggera a císaře Rudolfa II, a také jednoho objednavatele, jehož spojitost s Paolem Fiammingem se nepotvrdila. Další část práce se zabývá jednotlivými obrazy umístěnými v pražských a dalších...
Scénické návrhy doby vrcholného baroka ve veřejných sbírkách České republiky
Krůfová, Johana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Scénické návrhy doby vrcholného baroka ve veřejných sbírkách České republiky Diplomová práce se zabývá barokními scénickými návrhy nacházejícími se ve veřejných sbírkách na území České republiky. Jedná se o nevelký konvolut kreseb Josefa Hagera (1726- 1781) a Josefa Redlmayera (1727-1788), kteří tvořili pro pražské Divadlo v Kotcích. Jejich jevištní tvorba byla inspirována významnou italskou barokní rodinou scénografů Galli- Bibiena. Práce se snaží obsáhnout inspirační vlivy, které na umělce působily a komplexně zařadit jejich tvorbu do evropského kontextu vrcholného baroka. Také se dotýká historie barokních divadel u nás i v Evropě a nastiňuje jejich propojení s okázalými slavnostmi tehdejší doby. Zároveň informuje o vývoji italské scénografie a scénických návrhů s vysvětlením ikonografických jevištních dekorací. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol, které nastiňují místní a časové souvislosti. První část je věnována obecnému úvodu do barokního divadla a barokní teatrálnosti. Osvětluje počátky, žánry a technické složky barokního divadla a tyto úvodní informace jsou v průběhu práce nadále rozvíjeny. Druhá kapitola připomíná barokní slavnosti a jejich úzké vazby s divadlem. Třetí celek se věnuje scénografii a scénickým návrhům. Obor scénografie zcela nezapadá do klasických uměnohistorických...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 212 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.