|
|
Komunální elity v Libni v letech 1880-1901
Vobořil, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Libeňská komunální elita si díky slabému zastoupení vzdělanostních vrstev meZI libeňským obyvatelstvem uchovala až do spojení obce s Prahou v podstatě tradiční honorační charakter. Největší vliv na chod obce si až do konce století uchovali lidé rekrutující se především z okruhu řemeslníků, obchodníků, hostinských, případně majitelů menších továren, kteří se svým životním standardem od bohatších řemeslníků téměř nelišili. Tito lidé z jádra libeňské obecní samosprávy většinou neměli jiné politické ambice, než byla komunální politika na obecní, maximálně okresní, úrovni. Od 2. poloviny 80. let získala libeňská politická scéna nový charakter díky soupeření dvou politických spolků - Občanského klubu a Občanské besedy, které vedlo k většímu zájmu voličů o věci veřejné. Právě nutnost oslovit je s nějakým programem, který zajistí obci prosperitu, donutila honorační elity k větší aktivitě v komunální politice. A také k větší otevřenosti novým vlivům při modernizaci obce. Až na samém konci století se v obecní samosprávě začaly více prosazovat osoby z okruhu technické inteligence, jako byl například Josef Macháček nebo Alois Pinz, stejně jako ambiciózní živnostníci s pracovními zkušenostmi ze zahraničí, jako byl František Filip nebo Jan Štolc. Právě v nich je možno hledat jedny z prvních libeňských představitelů...
|
|
|
Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861-1914
Vobořil, Jan ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Fasora, Lukáš (oponent)
Disertační práce Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin Komunální elity v Karlíně a Libni v letech 1861 - 1914 Mgr. Jan Vobořil Abstrakt Práce porovnává komunální elity dvou pražských předměstských obcí, Karlína a Libně, v letech 1861 - 1914. Obě v této době patřily k rychle rostoucím průmyslovým obcím s významným zastoupením velkých akciových strojíren. Karlín navíc plnil i funkci obchodního a finančního centra. Práce analyzuje specifika obou obcí, jejich vývoj ve sledovaných letech po stránce urbanistické i demografické, konstrukci komunální elity na úrovni obecní samosprávy, volební boj a etapy vývoje komunální politiky. Rovněž rozebírá socioprofesní složení obecní samosprávy a na základě kolektivního biogramu životní styl jejích členů počínaje majetkovými poměry, přes národnostní preference, spolkovou činnost až po úroveň bydlení a budování rodinných vazeb. Sociální struktura Karlína byla podstatně složitější než Libně. To se odráží i ve struktuře komunální elity, kde důležitou roli vedle podnikatelů hrály vzdělanostní vrstvy, zejména pak advokáti. Naopak v Libni až do spojení obce s Prahou působila elita složená primárně z řemeslníků a obchodníků. Kvalifikace komunálních elit se pak projevovala například v obecním hospodaření a ve schopnosti realizovat důležité...
|
|
| |
|
|
Komunální elity v Libni v letech 1880-1901
Vobořil, Jan ; Rákosník, Jakub (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Libeňská komunální elita si díky slabému zastoupení vzdělanostních vrstev meZI libeňským obyvatelstvem uchovala až do spojení obce s Prahou v podstatě tradiční honorační charakter. Největší vliv na chod obce si až do konce století uchovali lidé rekrutující se především z okruhu řemeslníků, obchodníků, hostinských, případně majitelů menších továren, kteří se svým životním standardem od bohatších řemeslníků téměř nelišili. Tito lidé z jádra libeňské obecní samosprávy většinou neměli jiné politické ambice, než byla komunální politika na obecní, maximálně okresní, úrovni. Od 2. poloviny 80. let získala libeňská politická scéna nový charakter díky soupeření dvou politických spolků - Občanského klubu a Občanské besedy, které vedlo k většímu zájmu voličů o věci veřejné. Právě nutnost oslovit je s nějakým programem, který zajistí obci prosperitu, donutila honorační elity k větší aktivitě v komunální politice. A také k větší otevřenosti novým vlivům při modernizaci obce. Až na samém konci století se v obecní samosprávě začaly více prosazovat osoby z okruhu technické inteligence, jako byl například Josef Macháček nebo Alois Pinz, stejně jako ambiciózní živnostníci s pracovními zkušenostmi ze zahraničí, jako byl František Filip nebo Jan Štolc. Právě v nich je možno hledat jedny z prvních libeňských představitelů...
|
|
|
Ochrana osobních údajů (nejen) pro nevládní organizace
Iuridicum Remedium ; Vobořil, Jan
Cílem této příručky je poskytnout nevládním organizacím nejrůznějšího druhu praktického a srozumitelného průvodce složitou problematikou ochrany osobních údajů. Chceme poskytnout jak teoretický základ pro pochopení hlavních pravidel, která pro nakládání s osobními údaji platí, tak přinést praktické rady v oblastech, s nimiž se nevládní organizace setkávají častěji.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
DNA v policejní praxi: Analýza právní úpravy a praxe využívání DNA v sektoru policie
Iuridicum Remedium ; Vobořil, Jan ; Ferfecki, Vít
Cílem této studie zpracované nevládní organizací Iuridicum Remedium (IuRe), je shrnout stávající právní úpravu využívání analýz DNA v sektoru policie i judikaturu, která se k tomu váže, dále nahlédnout pod pokličku praxe při nakládání s genetickými vzorky a profily, jakož i při vedení kriminalistické databáze DNA. Součástí studie jsou i statistiky týkající se využívání DNA analýz policií i komparativní přehled toho, jak je regulována otázka nakládání s DNA ve vybraných státech Evropy a v USA. Studie chce upozornit na problematické aspekty stávající právní úpravy nakládání s DNA v policejním sektoru a osvětlit veřejnosti utajované fungování Národní databáze DNA. IuRe tím navazuje na dlouholetou snahu o prosazení přijetí legislativní úpravy využívání analýz DNA nejen policií, ale i dalšími subjekty.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.