Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vztah rodinného výchovného stylu a školní kázně žáků
VETÝŠKA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá vztahem výchovného stylu a školní kázně u žáků druhého stupně základní školy. V teoretické části jsou představeny základní modely výchovných stylů, popsána základní teoretická východiska vztahující se ke kázni žáků a popsány změny ve výchově a kázní žáků s vývojem doby. Primárním cílem empirické části je zjistit, zda existují statisticky významné rozdíly ve školní kázni žáků ve vztahu k jejich výchovnému stylu v rodině. Dalším cílem je zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl v ukázněnosti dívek a chlapců. V rámci výzkumného šetření, které má kvantitativní podobu, byly použity tři dotazníky, a to dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině, dotazník na měření školní kázně žáků a osobnostní dotazník BFI-10. Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině byl za účelem zvýšení validity administrován jak rodičům, tak dětem. Dotazník na měření školní kázně žáků byl administrován třídním učitelům daných žáků. Výzkumný vzorek tvoří 117 dětí (ze 4 základních škol), 206 rodičů (115 matek a 91 otců) a 13 učitelů. Výsledky výzkumu prokázaly ve škále ukázněnosti statisticky signifikantní rozdíl mezi emočním vztahem v rodině a ukázněností žáka ve škole. Mezi výchovným řízením v rodině a ukázněností žáka nebyl nalezen statisticky signifikantní rozdíl u žádné položky. Dále byl u nepřipravenosti na vyučování a narušování výuky objeven statisticky významný rozdíl v ukázněnosti mezi dívkami a chlapci, kdy bylo zjištěno, že dívky jsou ve zmíněných situacích ukázněnější než chlapci. Analýzou bylo dále odhaleno, že extraverze statisticky významně pozitivně koreluje se škálou ukázněnosti, přívětivost statisticky významně negativně koreluje se lhaním, svědomitost statisticky významně negativně koreluje s podváděním a otevřenost ke zkušenostem statisticky významně negativně koreluje se škálou ukázněnosti.
Problematika školní kázně z pohledu učitelů
VETÝŠKA, Jakub
Diplomová práce se věnuje problematice školní kázně z pohledu učitelů. V teoretické části jsou představeny základní poznatky, které jsou v souvislosti s problematikou školní kázně významné (školní kázeň, autorita učitele, osobnost učitele, strategie řešení kázeňských prohřešků a výzkumy školní kázně). Empirická část, která má podobu kvantitativního výzkumného šetření, si za hlavní cíl klade prozkoumat, jakým způsobem vnímají školní kázeň dvě skupiny respondentů - učitelé druhého stupně základních škol a učitelé "nižšího stupně" víceletých gymnázií. Dalším cílem je odpovědi respondentů z obou skupin porovnat a zjistit, zda mezi nimi existují statisticky významné rozdíly. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor je tvořen 396 respondenty (199 z druhého stupně ZŠ a 197 z nižšího stupně VG). Statistické testování hypotéz prokázalo, že se učitelé druhého stupně ZŠ s nekázní žáků setkávají statisticky významně častěji než učitelé nižšího stupně VG (subjektivní pohled respondentů). Dále byla prokázána statisticky významně vyšší neukázněnost žáků druhého stupně ZŠ v porovnání se žáky nižšího stupně VG (subjektivní hodnocení respondenty). Výsledky také prokázaly, že jsou učitelé druhého stupně ZŠ méně spokojeni s kázní žáků než jejich kolegové z nižšího stupně VG (subjektivní pohled respondentů). V neposlední řadě bylo prokázáno, že jsou učitelé druhého stupně ZŠ v porovnání s učiteli nižšího stupně VG více zatížení kázeňskými problémy žáků (subjektivní pohled respondentů). Výsledky výzkumu se shodují s teoretickými východisky popsanými v teoretické části práce.
Vztah emoční inteligence a rodinného výchovného stylu
Vetýška, Jakub ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Urban, Kamila (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem emoční inteligence a rodinného výchovného stylu u jedinců ve věku 18-25 let. Literárně přehledová část se věnuje emoční inteligenci, výchově v rodině a dosavadním výzkumům zabývajících se vztahem emoční inteligence a dalších charakteristik. Výzkumná část si za hlavní cíl klade prozkoumat, zda souvisí výchovný styl ze strany rodičů (subjektivně hodnocený respondenty) s mírou emoční inteligence jejich potomků, popřípadě jakým způsobem spolu souvisí. Dalším cílem je porovnat výsledky emoční inteligence žen a mužů a zjistit, zda mezi pohlavími existuje statisticky významný rozdíl. Ke sběru dat byl použit Dotazník pro zjišťování způsobu výchovy v rodině a Schutteové škála emoční inteligence. Výzkumný soubor tvoří 167 respondentů, jejichž věk se pohybuje v rozmezí od 18 do 25 let. Statistické testování prokázalo, že jedinci s kladným a extrémně kladným emočním vztahem ze strany rodičů (subjektivní hodnocení respondenty) dosahují statisticky významně vyšší míry emoční inteligence než jedinci se záporným emočním vztahem ze strany rodičů (subjektivní hodnocení respondenty). Dále nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v míře emoční inteligence mezi jedinci se slabým a silným výchovným řízením (subjektivní hodnocení respondenty). Statistické testování také prokázalo, že...
Motivace žáků základních škol ve výuce
VETÝŠKA, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou práce s motivací ve školním kontextu, konkrétně na druhém stupni základních škol. Teoretická část popisuje základní oblasti vztahující se k motivaci v kontextu školy. Zahrnuje vymezení motivace, druhy motivace, motivační zaměření žáka (poznávací, sociální, výkonové), vliv učitelova očekávání na výkony žáka, vztah mezi úrovní aktivace organismu žáka a jeho výkonem, problematiku odměn a trestů a v neposlední řadě třídní klima jako motivační činitel. Empirická část má podobu kvalitativního výzkumu, ve kterém byly jako hlavní metody sběru dat použity polostrukturované hloubkové rozhovory a pozorování. Výzkumný vzorek byl tvořen třemi pedagogy, z nichž dvě byly ženy a jeden muž. Zahrnuti byli jak začínající, tak zkušení pedagogové. Hlavní cílem práce bylo zjistit, jaké motivační prostředky používají angličtináři, kteří vyučující na druhém stupni základních škol, k motivaci žáků. Získaná data byla analyzována technikou otevřeného kódování a následně byla interpretována. Výzkumným šetřením byla zjištěna široká škála konkrétních motivačních prostředků, se kterými pedagogové v praxi pracují.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.