Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Spatial patterns of links between temperature extremes and cardiovascular mortality in the Czech Republic
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Dobrovolný, Petr (oponent)
Název práce: Prostorové vzory vazeb mezi teplotními extrémy a úmrtností na kardiovaskulární nemoci v ČR Autor: Mgr. Aleš Urban Předchozí studie prokázaly vliv období vysokých i nízkých teplot vzduchu na úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pro populaci České republiky (ČR) jako celku. Cílem této dizertační práce byl výzkum regionálních rozdílů v těchto vztazích a faktorů, které je ovlivňují. Ve čtyřech článcích publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech byly zkoumány rozdíly ve vlivu vysokých a nízkých teplot na kardiovaskulární úmrtnost v ČR zejména mezi (i) městskými a venkovskými oblastmi, (ii) regiony s rozdílnou úrovní socioekonomické deprivace a (iii) oblastmi s odlišnými fyzicko-geografickými a environmentálními podmínkami. Tyto rozdíly byly zkoumány za využití různých biometeorologických přístupů s cílem určit meteorologické charakteristiky mající vliv na úmrtnost v důsledku stresu z horka a chladu. Vliv teploty vzduchu na úmrtnost byl stanoven na základě relativních odchylek od očekávaných denních počtů úmrtí v horkých a chladných dnech. Očekávaný počet úmrtí pro každý den byl stanoven ošetřením časových řad o nemeteorologické složky, jako jsou dlouhodobý trend, sezónnost, týdenní cykly v chodu úmrtnosti a dále epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Horké...
Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Aleš Urban, Praha 2012 Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy Práce porovnává rozdíly vlivu teplých a chladných dnů na nadměrnou úmrtnost a hospitalizace na vybrané diagnózy, resp. skupiny diagnóz ze skupiny nemocí oběhové soustavy (CVD) v Praze a venkovském regionu tvořeném Jihočeským krajem a Vysočinou (JČ) za období 1994-2009. Venkovský region byl vybrán vzhledem k podobné věkové struktuře a velikosti populace jako v Praze. Zmíněné rozdíly jsou srovnávány mezi zvolenými populačními skupinami (muži a ženy; < 65 a 65+ let). Jako teplé (chladné) dny byly definovány dny s průměrnou denní teplotou vzduchu nad (pod) hodnotou 90% (10%) kvantilu denních hodnot v létě (zimě) za sledované období pro každý region zvlášť. Nadměrné hodnoty úmrtí (hospitalizací) byly určeny jako rozdíl vzhledem k standardizovaným denním počtům úmrtí (hospitalizací) za sledované období ošetřeným o výskyt epidemií chřipky/akutních respiračních infekcí a sezónní/týdenní chod úmrtnosti (hospitalizací). V Praze byla zjištěna významná (p = 0,05) nadměrná úmrtnost při teplých dnech jak pro CVD jako celek, tak pro jednotlivé diagnózy, a to ve více populačních skupinách než v JČ. Nejvyšší relativní nadměrná úmrtnost při teplých dnech byla zjištěna v Praze u žen na...
Spatial patterns of links between temperature extremes and cardiovascular mortality in the Czech Republic
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent) ; Dobrovolný, Petr (oponent)
Název práce: Prostorové vzory vazeb mezi teplotními extrémy a úmrtností na kardiovaskulární nemoci v ČR Autor: Mgr. Aleš Urban Předchozí studie prokázaly vliv období vysokých i nízkých teplot vzduchu na úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění pro populaci České republiky (ČR) jako celku. Cílem této dizertační práce byl výzkum regionálních rozdílů v těchto vztazích a faktorů, které je ovlivňují. Ve čtyřech článcích publikovaných v mezinárodních recenzovaných časopisech byly zkoumány rozdíly ve vlivu vysokých a nízkých teplot na kardiovaskulární úmrtnost v ČR zejména mezi (i) městskými a venkovskými oblastmi, (ii) regiony s rozdílnou úrovní socioekonomické deprivace a (iii) oblastmi s odlišnými fyzicko-geografickými a environmentálními podmínkami. Tyto rozdíly byly zkoumány za využití různých biometeorologických přístupů s cílem určit meteorologické charakteristiky mající vliv na úmrtnost v důsledku stresu z horka a chladu. Vliv teploty vzduchu na úmrtnost byl stanoven na základě relativních odchylek od očekávaných denních počtů úmrtí v horkých a chladných dnech. Očekávaný počet úmrtí pro každý den byl stanoven ošetřením časových řad o nemeteorologické složky, jako jsou dlouhodobý trend, sezónnost, týdenní cykly v chodu úmrtnosti a dále epidemie chřipky a akutních respiračních infekcí. Horké...
Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Aleš Urban, Praha 2012 Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy Práce porovnává rozdíly vlivu teplých a chladných dnů na nadměrnou úmrtnost a hospitalizace na vybrané diagnózy, resp. skupiny diagnóz ze skupiny nemocí oběhové soustavy (CVD) v Praze a venkovském regionu tvořeném Jihočeským krajem a Vysočinou (JČ) za období 1994-2009. Venkovský region byl vybrán vzhledem k podobné věkové struktuře a velikosti populace jako v Praze. Zmíněné rozdíly jsou srovnávány mezi zvolenými populačními skupinami (muži a ženy; < 65 a 65+ let). Jako teplé (chladné) dny byly definovány dny s průměrnou denní teplotou vzduchu nad (pod) hodnotou 90% (10%) kvantilu denních hodnot v létě (zimě) za sledované období pro každý region zvlášť. Nadměrné hodnoty úmrtí (hospitalizací) byly určeny jako rozdíl vzhledem k standardizovaným denním počtům úmrtí (hospitalizací) za sledované období ošetřeným o výskyt epidemií chřipky/akutních respiračních infekcí a sezónní/týdenní chod úmrtnosti (hospitalizací). V Praze byla zjištěna významná (p = 0,05) nadměrná úmrtnost při teplých dnech jak pro CVD jako celek, tak pro jednotlivé diagnózy, a to ve více populačních skupinách než v JČ. Nejvyšší relativní nadměrná úmrtnost při teplých dnech byla zjištěna v Praze u žen na...
Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Aleš Urban, Praha 2012 Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy Práce porovnává rozdíly vlivu teplých a chladných dnů na nadměrnou úmrtnost a hospitalizace na vybrané diagnózy nemocí oběhové soustavy (CVD) v Praze a venkovském regionu tvořeném Jihočeským krajem a Vysočinou (JČ) za období 1994-2009. Venkovský region byl vybrán vzhledem k podobné věkové struktuře a velikosti populace jako v Praze. Zmíněné rozdíly jsou srovnávány mezi zvolenými populačními skupinami (muži a ženy; < 65 a 65+ let). Jako teplé (chladné) dny byly definovány dny s průměrnou denní teplotou vzduchu nad (pod) hodnotou 90% (10%) kvantilu denních hodnot v létě (zimě) za sledované období pro každý region zvlášť. Nadměrné hodnoty úmrtí (hospitalizací) byly určeny jako rozdíl vzhledem k standardizovaným denním počtům úmrtí (hospitalizací) za sledované období ošetřeným o výskyt epidemií chřipky/akutních respiračních infekcí, dlouhodobý a sezónní/týdenní chod úmrtnosti (hospitalizací). V Praze byla zjištěna významná (p = 0,05) nadměrná úmrtnost při teplých dnech jak pro CVD jako celek, tak pro jednotlivé diagnózy, a to ve více populačních skupinách než v JČ. Nejvyšší relativní nadměrná úmrtnost při teplých dnech byla zjištěna v Praze (na aterosklerózu a chronickou...
Zraková mismatch negativita u pacientů se schizofrenií
Urban, Aleš ; Libiger, Jan (vedoucí práce) ; Brázdil, Milan (oponent) ; Přikryl, Radovan (oponent)
Souhrn Postižení kognitivních funkcí je v současnosti považováno za jeden ze základních příznaků schizofrenie. Významně souvisí s poruchou sociálního přizpůsobení a života nemocných i s dlouhodobým průběhem onemocnění. Ke studiu kognitivních funkcí lze použít jednak neuropsychologického vyšetření, ale také elektrofyziologických metod, především evokované potenciály. U pacientů se schizofrenií byla zjištěna odlišná odchylka amplitudy pomalé negativní komponenty evokovaných potenciálů, která je vyvolaná řídkými odlišnými stimuly v sérii uniformních podnětů. Tyto odchylky pojmenované mismatch negativita (negativita z nesouladu) nejsou spojené se zaměřenou pozorností a úsilím, které doprovázejí výkon u neuropsychologických testů. Dosavadní poznatky o významu mismatch negativity, jako na pozornosti nezávislého ukazatele zpracování senzorické informace, svědčí pro možnost jejího využití k přesnější diagnostice a funkčnímu zhodnocení schizofrenního onemocnění. Mismatch negativita vyvolaná zrakovými stimuly byla popsána některými výzkumnými týmy, ale nebyla dosud hodnocena u pacientů se schizofrenním onemocněním. Za použití paradigmatu, které vyvolává zrakovou mismatch negativitu, jsme vyšetřili 24 pacientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou. Zraková mismatch negativita byla vypočítána jako plocha rozdílu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.