Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mineralogie oxidů a hydroxidů manganu vzniklých zvětráváním karbonátové žiloviny v rudním revíru Kutná Hora
Veselý, Adam ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Tuhý, Marek (oponent)
Práce se věnuje geochemicko-mineralogické problematice oxidů a hydroxidů manganu. Rešeršní část popisuje chemické, fyzikální a mineralogické vlastnosti oxidických minerálů manganu. Hlavní cíl experimentální části práce je pokusit se identifikovat oxidické minerály manganu, které vznikají na karbonátové žilovině v rudním revíru Kutná. Metody, které jsou v praktické části použity, jsou RTG difrakce a Ramanovská spektrometrie. Pro většinu studovaných minerálů jsou charakteristické široké difrakční reflexe, což ukazuje na nízkou krystalinitu studovaných fází. Nejčastěji tyto fáze odpovídají minerálu todorokitu a méně ranciéitu, manganitu a kryptomelanu. Závěrem bych konstatoval, že se zřejmě podařilo identifikovat několik nových minerálních druhů pro kutnohorský rudní revír, nicméně samotná interpretace těchto fází byla dosti problematická a výsledky obsahují značnou míru nejistoty.
Antropogenní částice v půdách historických těžebních areálů
Shalabai, Anastasiia ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Tuhý, Marek (oponent)
Půdy jsou významným receptorem antropogenní kontaminace. Cílem této bakalářské práce bylo shrnout informace o antropogenních částicích v půdách, charakterizovat jejich chemické a mineralogické složení a zjistit v jakých formách se v nich rizikové prvky vyskytují. Na příkladech půd z oblastí historické těžby a zpracování rud (Jihlava, Příbram) a pro srovnání též urbánní půdy (Praha - Suchdol) byla provedena experimentální část práce za účelem stanovení vazby kontaminantů v částicích antropogenního původu pomocí kombinace přenosné RTG fluorescenční spektroskopie (pXRF), optické mikroskopie, skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a elektronové mikrosondy (EPMA). Prachové částice ve studovaných půdách byly pocházející z těžby a zpracování kovů či spalovacích procesů nabohaceny zejména As, Pb, Zn a Fe. Hlavní kontaminanty jsou vázány především v silikátech, skle, oxidických fázích a sulfidech. Železo je také přítomno ve formě inkluzí čistého kovu. Nejvyšší koncentrace toxických prvků byla zjištěna ve vzorcích z Příbrami (mg/kg): As (1514), Pb (7970), Zn (10053). Arsen byl zastoupen v pyritu (až 2,27 hm.%), který pochází z těžby rud. Olovo je nejvíce vázáno ve struskovém skle (až 25,12 hm.% PbO) a v Mn-oxidech (až 32,57 hm.% PbO), koncentrace Zn je zvýšená také v Mn-oxidech (až 3,72 hm.% ZnO) a olivínu...
Uranové zrudnění podkrkonošského permu: Vazba radioaktivních prvků v horninách rudnického obzoru na lokalitě Vrchlabí
Novák, Dominik ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Tuhý, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá studiem umělého výchozu permských jezerních sedimentů rudnického obzoru (298-297 Ma) a červených prachovců vrchlabského souvrství na lokalitě Vrchlabí, ve kterých byly z předchozích výzkumů zjištěny zvýšené koncentrace radionuklidů U a Th. Radionuklidy jsou na výchoze soustředěny v několika horizontech černých, šedých a červených břidlic, které tvoří cca 20 m z celkového 250 m studovaného profilu. Z lokalizovaných horizontů aktivních hornin byly odebrány vzorky ke studiu mineralogického složení, množství obsažených radionuklidů a autoradiografickému a mikroskopickému studiu vazeb radionuklidů v těchto horninách. Laboratorní měření potvrdilo zvýšené obsahy uranu i thoria v odebraných vzorcích. Nejvyšší množství uranu bylo naměřeno v anoxické černé břidlici (106,9 ppm U), nejvyšší množství Th v anomálním vzorku červeného prachovce (76,6 ppm Th). Břidlice a prachovce jsou složeny zejména z albitu, analcimu, kalcitu, dolomitu, muskovitu a draselných živců. Z výsledků mineralogického studia se předpokládá, že hlavním zdrojem sedimentu i radionuklidů byla přeplavená pyroklastika z oblasti podkrkonošské pánve či synchronní vulkanická činnost. Během pozdního tektonického vývoje pánve došlo pravděpodobně k přerozdělení radionuklidů v důsledku působení hydrotermálních roztoků. Bylo...
Thermal behaviour of selected arsenic minerals/phases and its environmental implications
Stonová, Kateřina ; Tuhý, Marek (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
iv ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá teplotním chováním vybraných minerálů arsenu: enargitu (Cu3AsS4), realgaru (As4S4), auripigmentu (As2S3), mimetitu [Pb5(AsO4)3Cl] a konichalcitu [CaCu(AsO4)(OH)]. Dále bylo studováno chování syntetického analogu realgaru a zástupce organických sloučenin arsenu (kyseliny kakodylové). Experimenty probíhaly v argonové atmosféře v teplotním rozpětí 20-800 řC, při lineárním nárůstu teploty. Emise arsenu a dalších prvků (S a Pb) ze vzorků byly detekovány pomocí ICP-OES. Teplotní chování bylo dále charakterizováno pomocí simultánního DSC a TGA a mineralogické složení výpražků bylo analyzováno rentgenovou difrakční analýzou. Nejméně stabilními minerály byly realgar a auripigment, které se roztavily mezi 300 řC a 320 řC a následně z nich vytěkal arsen i síra (nejvíce při teplotách 400-450 řC). Enargit ve studovaném teplotním rozmezí prošel dekompozicí a ztratil přibližně 40 % hmotnosti, přičemž nejvíce arsenu a síry uvolnil při teplotách okolo 600 řC. Došlo též k dekompozici konichalcitu za emise arsenu zejména okolo 700 řC a úbytku hmotnosti (cca 3 hm. %). Nejstabilnějším minerálem byl mimetit, který neztratil téměř žádnou hmotnost a začal uvolňovat arsen, společně s olovem, až při horní hranici teploty experimentu. Výsledky se shodují s poznatky z dosavadní literatury....
Rekonstrukce malé vodní elektrárny Albrechtice
Tuhý, Marek ; Dobšáková, Lenka (oponent) ; Haluza, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je nalezení univerzální charakteristiky rychloběžné Francisovy turbíny malé vodní elektrárny Albrechtice na Orlici. K dispozici byly dochované historické materiály a soubor měření provedený současným majitelem. V další části byla vypočtena roční výroba energie touto elektrárnou.
Mineralogie částic ze semiaridních půd znečištěných těžbou a metalurgií a jejich transformace/remobilizace při požárech
Tuhý, Marek ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato studie se zaměřuje na půdy s obsahem odumřelé biomasy ze semiaridní oblasti znečištěné těžbou a zpracováním Cu-Pb rud na lokalitách Tsumeb a Kombat v severní Namibii. Koncentrace kontaminantů ve vzorcích byly díky aktivnímu metalurgickému provozu vyšší na lokalitě Tsumeb a dosahovaly následujících hodnot (mg/kg): As 1920, Cd 81, Cu 5840, Hg 7,66, Pb 4880, Sb 266, Zn 3310. Pro zjištění mineralogické složení částic zachycených na biomase a v těžkých půdních frakcích bylo použito kombinace RTG difrakční analýzy (XRD), skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a elektronové mikroanalýzy (EPMA). Kvantitativní zastoupení kontaminantů v příslušných fázích bylo stanoveno pomocí autoSEM; z celkového zastoupení kontaminantu ve vzorku byla značná část vázána ve struskovém skle (As: 16,7 %; Cu: 12,7 %; Pb: 26,2 %; Zn: 33,9 %) a v hydroxidech Fe bohatých na kovy a polokovy (As: 14,4 %; Cu: 7,7 %; Pb: 21,6 %; Zn: 32,5 %). Na vzorcích půd s obsahem nekromasy byl experimentálně potvzen potenciální vliv požárů těchto prostředí na mobilizaci kontaminantů. K úplné remobilizaci Hg dochází již za teplot blízkých 300 řC. V tomto teplotním rozmezí jsou také významně uvolňovány As a Sb prostřednictvím termální degradace arsenolitu (As2O3). Při teplotách vyšších než 700 řC je mobilizováno Cd společně s As, který se...
Radioaktivní akcesorické minerály granitoidů a jejich přeměny při metamorfních a alteračních pochodech
Tuhý, Marek ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Matějka, Dobroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rešerši poznatků o alteracích radioaktivních akcesorických minerálů v granitoidních horninách. Tyto minerály se za působení fluid a za zvýšených teplotně- tlakových podmínek stávají nestabilní. V práci je popsána alterace allanitu, který je velice často postižen metamiktizací, která umožní jeho poměrně snadnou alteraci. Dále jsou v práci shrnuty poznatky o alteraci monazitu. Alterace monazitu probíhá za vzniku novotvořených sekundárních minerálů. Konkrétně nejčastěji allanitu, apatitu, minerálů thoria a epidotu. Zirkon je alterován, pokud je postižený metamiktizací. Jak vyplývá z dat většiny autorů, při alteraci je obecně mobilizován uran a thorium bývá společně s REE zakomponováno do sekundárních novotvořených minerálů.
Wildfires in polluted areas: mineralogical transformations and remobilization of metal(loid)s
Tuhý, Marek ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent) ; Campos, Isabel (oponent)
Požáry se podílejí na globálních emisích stopových prvků. Tato doktorská práce se zabývá oblastmi Afriky, které jsou silně znečištěné těžbou a hutnictvím kovů, a navíc jsou často vystavené požárům. Experimentální vzorky svrchních půd bohatých na biomasu i travních porostů byly charakterizovány pomocí mineralogických/geochemických metod. Následně byly prováděny experimenty simulující požáry, a to pomocí termodesorpčních technik (75-670 řC; v případě Hg) a nově navržených experimentálních aparatur (250-850 řC), které umožňují online detekci uvolňovaných kontaminantů a vzorkování uvolňovaných aerosolů i popela. Současně byly zkoumány mineralogické/chemické transformace, které jsou stěžejní pro správné pochopení uvolňování kontaminantů během simulovaných požárů. Z termodesorpčních experimentů vyplývá, že více než 90 % Hg je remobilizováno již při teplotách okolo 340 řC. Porovnáním získaných termodesorpčních křivek vzorků s křivkami referenčních materiálů bylo zjištěno, že Hg se ve svrchních půdách vyskytuje zejména vázaná na organickou hmotu, případně ve formě nanokrystalického metacinabaritu (HgS), který byl detekován i ve vzorcích popílku z huti. Uvolňování ostatních (polo)kovů (As, Cd, Cu, Pb, Zn) je silně závislé na jejich speciaci v pevné fázi, která byla zkoumána pomocí automatické mineralogie....
Mineralogie částic ze semiaridních půd znečištěných těžbou a metalurgií a jejich transformace/remobilizace při požárech
Tuhý, Marek
Tato studie se zaměřuje na půdy s obsahem odumřelé biomasy ze semiaridní oblasti znečištěné těžbou a zpracováním Cu-Pb rud na lokalitách Tsumeb a Kombat v severní Namibii. Koncentrace kontaminantů ve vzorcích byly díky aktivnímu metalurgickému provozu vyšší na lokalitě Tsumeb a dosahovaly následujících hodnot (mg/kg): As 1920, Cd 81, Cu 5840, Hg 7,66, Pb 4880, Sb 266, Zn 3310. Pro zjištění mineralogické složení částic zachycených na biomase a v těžkých půdních frakcích bylo použito kombinace RTG difrakční analýzy (XRD), skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a elektronové mikroanalýzy (EPMA). Kvantitativní zastoupení kontaminantů v příslušných fázích bylo stanoveno pomocí autoSEM; z celkového zastoupení kontaminantu ve vzorku byla značná část vázána ve struskovém skle (As: 16,7 %; Cu: 12,7 %; Pb: 26,2 %; Zn: 33,9 %) a v hydroxidech Fe bohatých na kovy a polokovy (As: 14,4 %; Cu: 7,7 %; Pb: 21,6 %; Zn: 32,5 %). Na vzorcích půd s obsahem nekromasy byl experimentálně potvzen potenciální vliv požárů těchto prostředí na mobilizaci kontaminantů. K úplné remobilizaci Hg dochází již za teplot blízkých 300 řC. V tomto teplotním rozmezí jsou také významně uvolňovány As a Sb prostřednictvím termální degradace arsenolitu (As2O3). Při teplotách vyšších než 700 řC je mobilizováno Cd společně s As, který se...
Mineralogie částic ze semiaridních půd znečištěných těžbou a metalurgií a jejich transformace/remobilizace při požárech
Tuhý, Marek
Tato studie se zaměřuje na půdy s obsahem odumřelé biomasy ze semiaridní oblasti znečištěné těžbou a zpracováním Cu-Pb rud na lokalitách Tsumeb a Kombat v severní Namibii. Koncentrace kontaminantů ve vzorcích byly díky aktivnímu metalurgickému provozu vyšší na lokalitě Tsumeb a dosahovaly následujících hodnot (mg/kg): As 1920, Cd 81, Cu 5840, Hg 7,66, Pb 4880, Sb 266, Zn 3310. Pro zjištění mineralogické složení částic zachycených na biomase a v těžkých půdních frakcích bylo použito kombinace RTG difrakční analýzy (XRD), skenovací elektronové mikroskopie (SEM) a elektronové mikroanalýzy (EPMA). Kvantitativní zastoupení kontaminantů v příslušných fázích bylo stanoveno pomocí autoSEM; z celkového zastoupení kontaminantu ve vzorku byla značná část vázána ve struskovém skle (As: 16,7 %; Cu: 12,7 %; Pb: 26,2 %; Zn: 33,9 %) a v hydroxidech Fe bohatých na kovy a polokovy (As: 14,4 %; Cu: 7,7 %; Pb: 21,6 %; Zn: 32,5 %). Na vzorcích půd s obsahem nekromasy byl experimentálně potvzen potenciální vliv požárů těchto prostředí na mobilizaci kontaminantů. K úplné remobilizaci Hg dochází již za teplot blízkých 300 řC. V tomto teplotním rozmezí jsou také významně uvolňovány As a Sb prostřednictvím termální degradace arsenolitu (As2O3). Při teplotách vyšších než 700 řC je mobilizováno Cd společně s As, který se...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.